34 C 102/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Přívrackou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně anonymizována dvě slova údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného vyklizení bytu

I. Žalovaný je povinen vyklidit byt [číslo] o velikosti 1+0 ve 4. podlaží domu [adresa] na adrese [adresa žalobkyně a žalovaného], který je součástí pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, na [list vlastnictví], k.ú. [obec], [územní celek], to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 5 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 5. 4. 2022, na základě ust. § 19 zákona č. 131/2000 Sb. o hl. m. [obec] jakožto správce domu [adresa] ve vlastnictví hl. m. [obec], v jehož 4. podlaží se nachází byt [číslo] o velikosti 1+0 s příslušenstvím, na adrese [adresa] (dále jen„ byt“), domáhala po žalovaném vyklizení bytu. Žalobkyně s žalovaným uzavřela dne 17. 7. 2020 nájemní smlouvu, na základě které byl žalovaný oprávněn na dobu určitou užívat byt. Žalovaný neuhradil sjednané nájemné a zálohy na služby za 6 měsíců, proto mu dne 7. 10. 2021 žalobkyně dle ustanovení § 2291 zák. č. 89/2012 Sb. vypověděla nájemní smlouvu bez výpovědní lhůty a vyzvala ho k předání bytu. Přes písemnou předžalobní výzvu žalovaný do dnešního dne byt nevyklidil. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 7. 6. 2022 uvedl, že ho celá tato záležitost mrzí a přebírá za ni plnou odpovědnost. Po provedeném dokazování žalovaný při ústním jednání uvedl, že s žalobou souhlasí. Po stránce skutkové dospěl soud k těmto pro rozhodnutí významným zjištěním: [příjmení] domu [adresa] na adrese [adresa] m. [obec], správa nemovitosti byla svěřena žalobkyni (informace o pozemku a výpis z katastru nemovitostí). Žalobkyně s žalovaným uzavřeli dne 17. 7. 2020 nájemní smlouvu na dobu určitou do 31. 7. 2022 k bytu [číslo] ve 4. podlaží, o velikosti 1+0 s příslušenstvím, nacházejícího se v domě [adresa] na adrese [adresa] (nájemní smlouva). V [číslo listu] smlouvy bylo stanoveno, že žalovaný je povinen hradit nájemné a zálohy na služby ve výši dle evidenčního listu, který je nedílnou součástí smlouvy, a to vždy měsíčně do posledního dne daného měsíce. V [číslo listu] byly upraveny podmínky zániku nájmu bytu tak, že žalobkyně je oprávněna dát žalovanému výpověď bez výpovědní doby a požadovat, aby žalovaný bez zbytečného odkladu byt odevzdal, poruší-li žalovaný svou povinnost zvlášť závazným způsobem, zejména tehdy a) nezaplatil-li nájemné a náklady za služby za dobu alespoň tří měsíců. Žalobkyně nájemní vztah pro dluhy na nájemném a zálohách na služby za období únor 2021 až červenec 2021 včetně dne 7. 10. 2021 vypověděla a poučila žalovaného, že s výpovědí není spojena výpovědní doba, nájemní vztah skončí doručením výpovědi a že žalovaný může vznést do dvou měsíců od doručení proti výpovědi námitky a podat žalobu na přezkoumání oprávněnosti výpovědi do dvou měsíců od jejího doručení (výpověď ze dne 7. 10. 2021). V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný zaplatil dlužné nájemné ani, že by podal žalobu na přezkoumání oprávněnosti výpovědi, která byla žalovanému doručena dne 26. 10. 2021 (doručenka výpovědi). K předání bytu byl žalovaný vyzván jak ve výpovědi (ve lhůtě do jednoho měsíce od doručení), tak i výzvou ze dne 29. 11. 2021, kde žalobkyně žalovaného vyzvala k předání bytu nejpozději do 15 dnů po doručení této výzvy (výpověď z nájmu a výzva k odevzdání bytu včetně dodejky z 1. 12. 2021) a konečně předžalobní výzvou ze dne 21. 1. 2022, jejíž doručení nebylo prokázáno (předžalobní výzva). V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný byt vyklidil. Soud tak po provedeném dokazování dospěl k závěru, že pro právní posouzení věci je rozhodné, že žalobkyně je správcem domu ve vlastnictví [anonymizováno] [obec], v němž se nachází byt, který byl dán do nájmu žalovanému nájemní smlouvou. Žalovaný nezaplatil žalobkyni nájemné a zálohy na služby za období únor 2021 až červenec 2021 včetně. Žalobkyně výpovědí doručenou dne 26. 10. 2021 vypověděla žalovanému nájem předmětného bytu bez výpovědní doby, s odůvodněním, že žalovaný porušil povinnost zvlášť závažným způsobem, a to neplacením nájemného a záloh za plnění poskytovaná s užíváním bytu za dobu delší než tři měsíce. Zároveň žalovaného poučil, že může do dvou měsíců od doručení této výpovědi podat žalobu na přezkum její oprávněnosti. Nebylo prokázáno, že by žalovaný ke dni doručení výpovědi dlužnou částku zaplatil, ani že by podal žalobu na přezkum oprávněnosti výpovědi. V řízení nebyla tvrzena ani prokázána existence skutečností, které by nasvědčovaly, že je výkon práva žalobkyně zjevným zneužitím práva. Pokud jde o hmotněprávní posouzení věci, podle § 2286 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „o.z.“) platí, že nájem bytu zanikne písemnou výpovědí. Podle § 2288 a § 2291 o.z. může pronajímatel vypovědět nájem pouze z důvodů uvedených v zákoně a to podle ustanovení § 2291 odst. 1, 2 o.z. bez výpovědní doby, jestliže nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména tím, že nezaplatil nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje byt nebo dům závažným způsobem, způsobuje jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí nebo užívá byt neoprávněně jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno. Výpověď z nájmu bytu bez výpovědní doby může dát pronajímatel nájemci teprve poté, co ho řádně vyzval k odstranění závadného chování (protiprávního stavu) a marně uplynula doba k nápravě tohoto závadného chování stanovená žalovanému žalobcem pro odstranění závadného stavu. V písemné výpovědi pronajímatele musí být uveden důvod výpovědi, jinak se k výpovědi nepřihlíží. (§ 2291 odst. 2 o.z.). Pronajímatel ve výpovědi uvede, zda jde o výpověď s výpovědní lhůtou nebo bez výpovědní lhůty a poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem (§ 2286 odst. 2 o.z.) ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy výpověď nájemci došla (§ 2290 o.z.), jinak je výpověď neplatná (§ 2286 o.z.). Podle ustanovení § 2286 o.z. písemná výpověď pronajímatele musí nájemci dojít. Podle § 2291 odst. 1 o.z. je pronajímatel oprávněn požadovat, aby mu nájemce byt odevzdal bez zbytečného odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu. Základním předpokladem platnosti výpovědi je existence nájemního vztahu mezi účastníky. Proto se soud nejdříve zabýval otázkou věcné legitimace účastníků předmětného řízení. Pokud jde o žalobkyni, soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že tato, jakožto správce domu dle ust. § 19 zákona č. 131/2000 Sb. o hl. m. [obec], ve kterém se předmětný byt nachází, a pronajímatelka tohoto bytu, je aktivně legitimována k podání výpovědi z nájmu bytu i k podání návrhu na vyklizení a předmětné žaloby. Na základě uzavřené smlouvy s žalobkyní vzniklo žalovanému právo nájmu bytu. V řízení bylo dále prokázáno, že žalobkyně dala žalovanému platnou výpověď z nájmu předmětného bytu. Písemná výpověď má všechny náležitosti platného jednostranného právního úkonu, včetně uvedení, že jde o výpověď bez výpovědní lhůty v souladu s ustanovením § 2291 o.z. a je v ní dostatečně určitě vymezen i její důvod a poučení o možnosti vznést proti výpovědi námitky a podat žalobu na přezkoumání její oprávněnosti. Žalovaný k dnešnímu dni nepodal žalobu na přezkoumání oprávněnosti výpovědi ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy žalovanému došla. Proto soud nemohl ani přezkoumávat, zda byly výpovědní důvody tam uvedené naplněny. Dnem doručení výpovědi nájem žalovaného skončil (dle ustanovení § [číslo] ve spojení s ustanovením § 2291 o.z. upravujícím lhůtu ke skončení nájmu a ustanovení § 3028 o.z.) a žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalovaném, aby byt odevzdal. Dnem, kdy nájem skončil, vznikla žalovanému povinnost (§ 2292 o. z.) odevzdat byt žalobkyni. Užíváním předmětu nájmu je i jeho nevyklizení po skončení doby nájmu (srovnej rozsudky [název soudu] ze dne 30. 5. 2012, sp. zn. [spisová značka], ze dne 22. 4. 2015, sp. zn. [spisová značka] a rozsudek sp. zn. [spisová značka], ze dne 5. 6. 2019). Vyklizení bytu v sobě zahrnuje též odevzdání věci majiteli tak, aby k ní měl volný přístup a mohl s ní dále disponovat - např. odevzdáním klíčů - nestačí ji pouze opustit (srovnej rozsudky [název soudu] ze dne 28. 2. 2008, sp. zn. [spisová značka], ze dne 11. 1. 2012, sp. zn. [spisová značka], ze dne 12. 12. 2016, sp. zn. [spisová značka]). Odevzdání bytu pronajímateli upravuje § 2292 věta druhá a třetí o. z. (viz např. rozsudek [název soudu] ze dne 19. 2. 2018, sp. zn. [spisová značka]); nájemce má pronajímateli odevzdat klíče, přičemž věta třetí stanoví vyvratitelnou domněnku odevzdání bytu pronajímateli po skončení nájmu ke dni, kdy ho nájemce opustil způsobem, jímž dal jednoznačně najevo, že zanechává užívání bytu s úmyslem se tam již nevrátit (aniž by mu odevzdal klíče). V den, kdy nájem skončil, žalovaný byt nevyklidil a žalobkyni nepředal a ani byt neopustil takovým způsobem, že žalobkyni muselo být bez jakýchkoli pochybností zřejmé, že v něm již nebydlí (a uplatnila by se tak domněnka odevzdání bytu stanovená v § 2292 věta třetí o. z.). Z těchto důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně měla ve věci plný procesní úspěch. Soud však v rámci náhrady nákladů řízení žalobkyni přiznal pouze zaplacený soudní poplatek a náhradu nákladů nezastoupeného účastníka dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., když žalobkyně je městská část, která je povinna spravovat svůj majetek ve veřejném zájmu. K hájení svých zájmů je žalobkyně vybavena organizačními složkami finančně i personálně zajištěnými především z veřejných rozpočtů, a není důvodu, aby výkon svých práv a povinností v této oblasti přenášel na soukromý subjekt, jímž je advokát. Pokud tak přesto učiní, pak není důvod pro uznání takto mu vzniklých nákladů jako účelně vynaložených (přiměřeně nález [název soudu] sp. zn. [ústavní nález], [ústavní nález]). Není tím vyloučeno, aby za zcela výjimečných okolností zastoupení advokátem mělo povahu účelného uplatňování či bránění práva. Tak by tomu mohlo být v případě mimořádně obtížného dlouhotrvajícího sporu, kdy k efektivnímu uplatnění či bránění práva je třeba odborně zaměřeného advokáta. To však není daná situace, která nastala v projednávané věci, když se jedná o běžný a ve své podstatě právně nikoliv obtížný spor o vyklizení bytu. V takovéto právní věci byla žalobkyně schopna zajistit si vyřešení případu vlastními prostředky včetně personálního zastoupení. Z daného důvodu není možné přiznat náklady vynaložené na právní zastoupení jako náklady účelně vynaložené. Za účelně vynaložený náklad je třeba považovat pouze soudní poplatek, v daném případě ve výši 5 000 Kč a 3 x 300 Kč (předžalobní výzva k plnění, podání žaloby a účast na jednání dne 8. 6. 2022), neboť se jedná o náklady nejen účelně vynaložené, ale i nutné a nezbytné pro možnost uplatnění práva u soudu. Lhůta k plnění byla v obou případech stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku dle ust. § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř. a dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. byla povinnost žalovaného k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám právního zástupce žalobkyně.