34 C 115/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Evou Přívrackou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba, IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená anonymizována dvě slova jméno příjmení anonymizováno adresa proti; žalovanému: ; celé jméno žalovaného, datum narození anonymizováno adresa o 142 580 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 70 856 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 70 856 Kč od 26. 11. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný zaplatil částku 71 724 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 671,89 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 45 420 Kč od 26.11.2020 do zaplacení, úrok ve výši 93,59 % ročně z částky 95 736,65 Kč od 08.09.2020 do 29.09.2020 ve výši 5 206,52 Kč, úrok ve výši 8,25 % ročně z částky 95 736,65 Kč od 30.09.2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 8.9.2020 dosáhne částky 238 636,00 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 142 580 Kč s příslušenstvím na základě smlouvy o úvěru číslo ze dne 11. 3. 2020. Žalovanému byl poskytnut úvěr dne 12. 3. 2020 ve výši 105 000 Kč s úrokem ve výši efektivní úrokové sazby 93,59 % ročně, který se žalovaný zavázal splácet v 18 měsíčních splátkách po 11 048 Kč počínaje měsícem duben 2020. Schopnost žalovaného řádně splácet byla prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného (doklady o příjmech a prohlášení žalovaného), databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti (databáze příjmení a anonymizováno), též byl proveden tzv. anonymizována dvě slova. Bylo prověřeno, že žalovaný nebyl evidován v insolvenčním rejstříku, neměl u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalované nebyl evidován jako neplatný a zaměstnavatel žalovaného nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník, jednající s žalovaným, doporučil úvěr ke schválení. Žalovaný na splátkách uhradil dne 1. 4. 2020 částku 11 048 Kč, dne 11. 5. 2020 částku 11 048 Kč a dne 29. 6. 2020 částku 11 048 Kč. Před zesplatněním úvěru vzniklo žalobkyni též právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované v celkové výši 200 Kč. V důsledku prodlení došlo k automatickému zesplatnění celého úvěru, a to ke dni 6. 9. 2020. Dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru se staly součástí nové jistiny úvěru, která tak činí 117 276,52 Kč. Žalobkyni dále vzniklo právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou od 1. 11. 2020 do zaplacení, kterou žalobkyně kapitalizovala k datu vyhotovení žaloby částkou 26 304,28 Kč. Žalobkyně dále nárokuje úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru 95 736,65 Kč ve výši 93,59 % ročně (v nominální úrokové sazbě) ode dne 8. 9. 2020 do 29. 9. 2020 kapitalizovaný ve výši 5 206,52 Kč. Žalobkyně dále nárokuje zákonný úrok z prodlení z částky 95 736,65 Kč od 30. 9. 2020 do zaplacení, a to maximálně do doby, kdy úrok dosáhne částky 238 636 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, i přes výzvy žalobkyně.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.).

4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k těmto skutkovým zjištěním.

5. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru žalovaného soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru číslo dne 11. 3. 2020, na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 105 000 Kč s tím, že žalovaný se zavázal uhradit celkovou částku ve výši 198 864 Kč, a to v 18 pravidelných měsíčních splátkách po 11 048 Kč, splatných vždy k 1. dni v měsíci. Dle splátkového kalendáře měla být první splátka uhrazena dne 1. 4. 2020. Efektivní úroková sazba byla sjednána ve výši 93,59% ročně. Dle bodu 2.2 je žalobkyně oprávněna na úrocích za poskytnutí úvěru, které přirostou po zesplatnění, požadovat částku v maximální souhrnné výši 238 636,80 Kč anonymizováno dle části anonymizováno smlouvy činí 146,25 %. Podle bodu 4.5 smlouvy se platby klienta budou započítávat nejprve na úhradu úroků, poté na jistinu a dále na náklady a smluvní pokuty dle bodu 6 smlouvy. V bodu 6.3 smlouvy bylo dále uvedeno, že v případě, kdy se žalovaný dostane do prodlení s úhradou splátky po dobu delší než 65 dnů, dojde automaticky k zesplatnění úvěru. V případě zesplatnění je žalovaný rovněž povinen hradit smluvní pokutu dle bodu 6.5 smlouvy, a to ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. V bodu 6.1 smlouvy si pak účastníci sjednali smluvní pokutu pro případ prodlení se splátkami po dobu delší než 30 dnů, a to ve výši 499 Kč za každou splátku, se kterou je žalovaný v prodlení, maximálně však do částky ve výši 2 999 Kč ročně. Dle bodu 6.2 je žalovaný povinen hradit žalobkyni rovněž účelně vynaložené náklady, které žalobkyni vznikly v důsledku prodlení žalovaného, a to ve výši 200 Kč za splátku.

6. Z předsmluvního formuláře soud zjistil, že tento se vztahuje ke smlouvě. Formulář obsahuje standardní informace o spotřebitelském úvěru. Celková výše spotřebitelského úvěru 105 000 Kč, celková částka, kterou je třeba zaplatit, byla ve výši 198 864 Kč, výpůjční úroková sazba 93,59 % ročně, anonymizováno 146,25 %. Pro uzavření smlouvy o úvěru nebylo třeba uzavřít pojištění úvěru, či jinou smlouvu o doplňkové službě. Součástí bylo dále upozornění na náklady v případě opožděných plateb (smluvní pokuta, účelně vynaložené náklady, zesplatnění úvěru v případě prodlení aj.).

7. Z prohlášení klienta soud zjistil, že se jedná o informace pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru. Žalovaný prohlásil, že se seznámil s veškerými informacemi dle anonymizováno zákona, seznámil se s dokumentem„ souhlas se zpracováním osobních údajů“, uvedl, že není v úpadku, nemá žádné splatné dluhy vůči třetím osobám aj.

8. Z oznámení o schválení úvěru ze dne 13. 3. 2020 soud zjistil, že žalovanému bylo oznámeno, že jeho žádost o poskytnutí úvěru ve výši 105 000 Kč byla schválena.

9. Z pracovní smlouvy ze dne 1. 5. 2018 soud zjistil, že žalovaný je na dobu neurčitou zaměstnán u právnická osoba, na pozici obchodního zástupce.

10. Z kopie výpisu z účtu č. bankovní účet vedený na žalovaného soud zjistil, že žalovanému byla v lednu 2020 poskytnuta mzda ve výši 10 000 Kč a 8 500 Kč, v únoru 2020 mzda ve výši 5 500 Kč, 5 200 Kč a 12 000 Kč.

11. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že na účet č. bankovní účet byla dne 12. 3. 2020 vyplacena pod variabilní symbol částka 105 000 Kč.

12. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací anonymizováno soud zjistil, že platební morálka žalovaného byla systémem vyhodnocena jako kategorie I., tedy vyšší riziko.

13. Z výpisu záznamů z registru příjmení soud zjistil, že ke dni 10. 3.2020 žalovaný neměl žádný dluh u žalobkyně, ani u jiné společnosti.

14. Z výzvy k zaplacení soud zjistil, že žalovaný byl dne 1. 9. 2020 žalobkyní upozorněn, že se ocitl v prodlení se splátkami úvěru, v důsledku čehož mu vznikla povinnost hradit účelně vynaložené náklady ve výši 200 Kč, smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné částky nové jistiny úvěru a úrok za poskytnutí úvěru. Dále byl žalovaný upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru.

15. Z oznámení o zesplatnění soud zjistil, že žalovaný byl dne 6 9. 2020 žalobkyní vyrozuměn, že žalobkyně zesplatnila jeho závazky vyplývající ze smlouvy o úvěru a vyzvala žalovaného k úhradě částky ve výši 117 276 Kč.

16. Z karty klienta soud zjistil, že nominální výše úvěru žalovaného činila 198 864 Kč. Délka úvěru 18 měsíců, smluvní odměna za úvěr 93 864 Kč. Datum žádosti o úvěr 11. 3. 2020. Poskytnutá částka 105 000 Kč. Datum vyplacení 12. 3. 2020, vyplacená částka 48 000 Kč. Žalovaný na úvěr zaplatil dne 1. 4. 2020 částku 11 048 Kč, dne 11. 5. 2020 částku 11 048 Kč, dne 29. 6. 2020 částku 11 048 Kč a dne 25. 11. 2020 částku 1 000 Kč.

17. Z hodnocení klienta soud zjistil, že v části„ analýza bonity“, kterou vyplňuje zprostředkovatel je jako příjem žalovaného uvedena částka 20 600 Kč, přičemž se jedná o příjem ze zaměstnání. Jako výdaje je uvedeno životní minimum 3 410 Kč, bydlení (nájemné, inkaso) 1 000 Kč u rodičů, ostatní (doprava, kurzy, záliby, apod.). Celkem tedy výdaje žalovaného činí 4 510 Kč, rezerva 1 000 Kč. příjmení zdroje činí 15 090 Kč.

18. Z výpisu z anonymizováno časových řad příjmení soud zjistil, že v březnu 2020 činil průměrný úrok u úvěrů na spotřebu pro domácnosti 8,15 %.

19. Z anonymizována čtyři slova úvěrů, který ukazuje průměrnou úrokovou sazbu u anonymizováno úvěrů, jež zprostředkovali konzultanti anonymizována dvě slova u kteréhokoliv poskytovatele bankovních subjektů, soud zjistil, že v březnu 2020 dosáhla průměrná sazba bankovních spotřebitelských úvěrů hranice 6,57% ročně.

20. Z předžalobní výzvy vč. podacího archu soud zjistil, že žalobkyně dne 21. 5. 2021 vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky s tím, že pakliže nebude dlužná částka uhrazena, bude se žalobkyně domáhat svého práva u soudu.

21. Soud hodnotil všechny provedené důkazy jednotlivě, i v jejich vzájemné souvislosti. Potřeba provedení dalších důkazů v řízení nevyvstala. Z dalších v řízení provedených důkazů (prohlášení žalované ohledně politické příslušnosti) soud nezjistil pro věc nic podstatného.

22. Ze shora uvedených skutkových zjištění soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru.

23. Žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru dne 11. 3. 2020, na základě které žalovanému poskytla 105 000 Kč s úrokovou sazbou ve výši 93,59 % a výší anonymizováno 146,25 %. Žalovaný se úvěr zavázal splácet ve formě 18 měsíčních splátek ve výši 11 048 Kč počínaje měsícem duben 2020. V případě zesplatnění je žalovaný rovněž povinen hradit smluvní pokutu dle bodu 6.5 smlouvy, a to ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Dle bodu 6.2 smlouvy je žalovaný povinen hradit žalobkyni rovněž účelně vynaložené náklady, které žalobkyni vznikly v důsledku prodlení žalovaného, a to ve výši 200 Kč za splátku. Před poskytnutím úvěru žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a zjistila, že žalovaný neměl žádný dluh u žalobkyně, ani u jiné společnosti, jeho příjmy jsou ve výši 20 600 Kč měsíčně, a jeho volné zdroje činí 15 090 Kč měsíčně. Registr klientských informací vyhodnotil žalovaného jako klienta s vyšším rizikem. Dne 12. 3. 2020 byla na účet žalovaného ze strany žalobkyně poukázána částka 105 000 Kč. Žalovaný uhradil žalobkyni pouze 3 splátky v plné výši a 25. 11. 2020 čtvrtou splátku ve výši 1 000 Kč, a to i přes opakované výzvy žalobkyně a předžalobní výzvu žalobkyně. Žalobkyně využila svého práva a zesplatnila závazek žalovaného.

24. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud dle následujících právních ustanovení.

25. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému částku 105 000 Kč, kterou byl žalovaný povinen vrátit v 18 měsíčních splátkách ve výši 11 048 Kč. Žalobkyně vystupovala jako podnikatel ve smyslu § 420 o. z. a žalovaný jako spotřebitel ve smyslu § 419 o. z., smlouva o úvěru tedy představuje dle § 1810 o. z. smlouvu spotřebitelskou.

26. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně v daném případě řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, jak jí ukládá § 86 a § 87 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Prokázala zkoumání příjmů i výdajů žalovaného, rozsah informací získaných o žalovaném a jejich ověření soud považuje za dostatečné.

27. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Podle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.

28. Již před účinností o. z. dovodila judikatura, že nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům, je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. např. rozsudek název soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. spisová značka, rozsudek název soudu ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. spisová značka).

29. Jde-li o obvyklou výši úroků, soud porovnal sjednaný úrok s výší úroku vyplývajícího z databáze příjmení a právnická osoba Vzhledem k tomu, že se jednalo o běžný úvěr bez uvedení účelu, vyšel z úrokové sazby na spotřebu pro domácnost ve výši 8,15% ročně. Sjednaná nominální úroková sazba 93,59% ročně tak převyšuje zjištěnou obvyklou výši úrokové sazby více než desetinásobně.

30. Rozpor sjednané výše úroku s dobrými mravy je v daném případě natolik zjevný, že způsobuje absolutní neplatnost ujednání dle § 588 o. z. Tato neplatnost se netýká pouze ujednání o výši úroku, ale celé smlouvy, neboť nelze ve smyslu § 576 a § 577 o. z. předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně jako poskytovatel úvěrů uzavírá smlouvy o úvěru s ujednáním o úrocích obdobně vysokých, jako v této věci, jejichž výši obhajuje právě tím, že je nebankovním subjektem a že ve výši úroku zohledňuje rizikovost úvěrů. Soud má za to, že žalobkyně by bez ujednání o neobvykle vysokých úrocích předmětnou smlouvu o úvěru neuzavřela, neboť na sjednávání nepřiměřeně vysokých úroků je založen její obchodní model. V této souvislosti lze odkázat na rozsudek název soudu ze dne 24. 10. 2019, sp. zn. spisová značka, kde bylo vyjádřeno, že„ žalobkyně jako profesionál na trhu poskytování nebankovních úvěrů staví své podnikání právě na zjevně neobvykle vysoké sazbě úroku z úvěru. Vyvažuje tím podnikatelské riziko nevrácení části úvěrů, když jejími klienty jsou z povahy věci subjekty s horší platební morálkou, kterým by banky úvěr možná ani neposkytly. Z toho lze bez pochyb uzavřít, že žalobkyně by úvěry se standardní sazbou, byť v horní části rozmezí, neposkytovala.“ 31. V poměrech souzené věci tedy nutno uzavřít, že předmětná smlouva o úvěru je z důvodu sjednání zjevně nemravného úroku absolutně neplatná podle § 588 o. z., přičemž se jedná o neplatnost absolutní, ke které přihlíží soud ex officio. Smlouva o úvěru je absolutně neplatná jako celek. Neplatné je tedy i ujednání o úroku z úvěru a o paušální náhradě nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného. K moderaci sjednaného úroku ve smyslu § 577 o. z. za této situace přistoupit nelze.

32. Jelikož je smlouva o úvěru neplatná, žalovaný se na úkor žalobce obohatil o částku 105 000 Kč, neboť dle ust. § 2991 o.z. obdržel plnění bez právního důvodu a žalobci dle ust. § 2993 o.z., vzniklo právo na vrácení v rozsahu, v němž dosud trvá. Žalovaný již žalobci zaplatil 34 144 Kč, žalobci je proto povinen zaplatit 70 856 Kč. V souladu s rozsudkem název soudu ze dne 11.6.2014 sp. zn. spisová značka soud vyšel z toho, že při úvaze, na který závazek má být platba započtena je třeba vycházet ze zásady priority, lze-li ji uplatnit, jde logicky o prioritu zápočtu na závazek platný před zápočtem na závazek neplatný. Z tohoto důvodu byly platby započteny na závazek z bezdůvodného obohacení. Přitom je-li neplatná smlouva, pak včetně ujednání o poplatcích za sjednání úvěru. Proto soud žalobě výrokem I. v tomto rozsahu vyhověl. Ve zbytku co do požadované jistiny (zahrnující i zesplatněné smluvní úroky) zamítl.

33. Co se úroku z prodlení týče, jelikož je neplatná smlouva o úvěru jako celek, jsou neplatná i ujednání o splatnosti jednotlivých splátek, pročež nejsou použitelná pro posouzení otázky splatnosti nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Žalobce však prokázal odeslání výzvy k zaplacení žalovanému před datem, od něhož požaduje úrok z prodlení, soud proto přiznal žalobci zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z., ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., od žalobcem požadovaného data, neboť žalovaný je s plněním své povinnosti vydat bezdůvodné obohacení v prodlení.

34. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. za použití argumentu a contrario, když v řízení úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady nevznikly.

35. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1, věta prvá o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10, a to do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna včas a řádně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo nařízením exekuce.