34 C 13/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Evou Přívrackou ve věci žalobkyně: ; název žalobkyně , IČO sídlem adresa , obec zastoupena obecným zmocněncem jméno příjmení , datum narození bytem adresa adresa pro doručování: adresa proti; žalovaným: ; 1) právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované zastoupena advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa 2) právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované zastoupena advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa 3) celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované zastoupena advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o určení neplatnosti veřejné dražby nedobrovolné,

I. Soud zamítá žalobu, kterou žalobkyně požadovala určení neplatnosti nedobrovolné veřejné dražby, která se konala dne [datum] na základě dražební vyhlášky ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], vydané dražebníkem [právnická osoba], [IČO].

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované 1/ na náhradě nákladů řízení 17 000 Kč, k rukám zástupce žalované 1/, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované 2/ na náhradě nákladů řízení 20 570 Kč, k rukám zástupce žalované 2/, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované 3/ na náhradě nákladů řízení 8 228 Kč, k rukám zástupce žalované 3/, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně dne [datum] (podání doplnila předložením originálu [datum]) podala žalobu o určení neplatnosti nedobrovolné veřejné dražby, která se konala [datum] na základě dražební vyhlášky ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], vydané dražebníkem [právnická osoba] Dražba proběhla, ačkoliv proti [právnická osoba] a [právnická osoba] podala [datum] u [název soudu] žalobu na určení nepřípustnosti prodeje zástavy spojenou se žalobou na určení neplatnosti smlouvy o podnikatelském úvěru ([anonymizováno] [spisová značka]). Nebyly splněny podmínky § 36 odst. 1 zákona č. 26/2000 Sb. 2. [právnická osoba] navrhla žalobu zamítnout, když žalobkyně žalobu na určení nepřípustnosti prodeje zástavy podala opožděně. 3. [právnická osoba] navrhla žalobu zamítnout, když žalobkyně žalobu na určení nepřípustnosti prodeje zástavy podala opožděně, vznesla námitku promlčení ve vztahu k námitce slabší strany (žalobkyně) ve vztahu ke smlouvě o podnikatelském úvěru z [datum].

4. Žalovaná 3/ navrhla žalobu zamítnout, když žalobkyně žalobu na určení nepřípustnosti prodeje zástavy podala opožděně.

5. V řízení soud provedl důkazy a učinil z nich zjištění:

6. Žalobkyně podala dne [datum] ([anonymizováno]) u [název soudu] žalobu na určení neplatnosti nedobrovolné veřejné dražby, která se konala [datum] na základě dražební vyhlášky ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], vydané dražebníkem [právnická osoba] bez elektronického podpisu a [datum] žalobu doplnila předložením originálu (následně [název soudu] rozhodl o své místní nepříslušnosti a postoupení věci zdejšímu soudu).

7. Smlouva o podnikatelském úvěru z [datum] – [právnická osoba] poskytla žalobkyni za podmínek sjednaných smlouvou úvěr ve výši 330 000 Kč za účelem financování nákupu [anonymizováno] pod [anonymizováno], která je předmětem [anonymizováno] a za účelem rozvíjení podnikatelských aktivit žalobkyně.

8. V souhlasném prohlášení z [datum] – žalobkyně (postupník) a [právnická osoba] (postupitel) s ohledem na uzavřenou smlouvou o postoupení pohledávek ze smlouvy o podnikatelském úvěru z [datum] prohlásili, že s účinností ke dni postoupení pohledávek, tj. k [datum], postupitel nabyl dle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. s pohledávkami veškerá příslušenství a práva s pohledávkami spojená, včetně jejich zajištění, které je představováno zástavními právy zřízenými na základě zástavní smlouvy a exekučního příkazu.

9. Ze smlouvy o provedení výkonu zástavního práva a dražby nedobrovolné z [datum] soud zjistil, že dražebník a věřitel [právnická osoba] uzavřeli smlouvu o provedení výkonu zástavního práva a dražby nedobrovolné pro pohledávku [právnická osoba] za žalobkyní ve vztahu k pohledávce ze smlouvy o podnikatelském úvěru z [datum], kterou žalobkyně uzavřela s [právnická osoba], ohledně nemovitosti ve vlastnictví žalobkyně, které žalobkyně zastavila.

10. Dle dražební vyhlášky [číslo jednací] z [datum rozhodnutí] k návrhu věřitele dražebník vydal dražební vyhlášku ohledně nedobrovolné dražby k nemovitosti ve vlastnictví žalobkyně s datem konání dražby [datum], [údaj o čase] [anonymizováno].

11. Z potvrzení o doručení datové zprávy s datem [datum] obsahující oznámení o dražbě nedobrovolné z [datum], oznámení o započetí výkonu zástavního práva, dražební vyhlášku [číslo] z [datum], soud zjistil, že žalobkyně [datum] obdržela do [anonymizována dvě slova] od dražebníka průvodní [anonymizováno] z [datum] (který uváděl seznam odeslaných dokumentů) a listiny oznámení o dražbě nedobrovolné z [datum], oznámení o započetí výkonu zástavního práva, dražební vyhlášku z [datum]

12. Z potvrzení o předání podání k zapracování s běžným [číslo] [číslo] ve věci„ žaloba na určení nepřípustnosti prodeje zástavy spojená s žalobou na určení neplatnosti smlouvy o podnikatelském úvěru“ plyne, že žalobkyně u [název soudu] podala dne [datum] žalobu na určení nepřípustnosti prodeje zástavy spojenou s žalobou na určení neplatnosti smlouvy o podnikatelském úvěru proti dražebníkovi [právnická osoba] a navrhovateli dražby a věřiteli [právnická osoba]

13. Z doručené [anonymizována dvě slova] s datem [datum] s oznámením o podání žaloby plyne, že žalobkyně zaslala dražebníkovi oznámení o podání žaloby na určení nepřípustnosti prodeje zástavy spojené s žalobou na určení neplatnosti smlouvy o podnikatelském úvěru.

14. V dodatku [číslo] k dražební vyhlášce z [datum] dražebník uvedl, že„ dnešního dne bylo do datové schránky dražebníka doručeno oznámení o podání žaloby, upozornění na nepřípustnost provedení dražby, ve kterém dlužník sděluje dražebníkovi, že [datum] podal žalobu na nepřípustnost prodeje zástavy – předmětu dražby; protože žalobu dlužník podal opožděně, nebude dražbu dle § 46 ZVD odročovat.

15. Dne [datum] vydal dražebník protokol o veřejné nedobrovolné dražbě s tím, že předmět dražby vydražil žalovaná 3/.

16. Dle protokolu o provedené dražbě z [datum] byla předmětem dražby [anonymizována tři slova] na [anonymizováno] p. č. [anonymizována dvě slova] o [anonymizováno] [výměra], součástí je [anonymizováno]: [část obce], [adresa], [anonymizováno] stojí na [anonymizováno] p. č.: [anonymizována dvě slova]; na [anonymizováno] ([výměra]) p.č. [rok] o výměře [výměra] a p.č. [rok] o výměře [výměra], v [obec] - [anonymizována tři slova] na nemovitých věcech s příslušenstvím zapsaných na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec]. Vydražitelem se stala žalovaná 3/. 17. [název soudu] rozhodl dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] rozsudkem, kterým zamítl žalobu žalobkyně na určení neplatnosti smlouvy o podnikatelském úvěru ze dne [datum] a výrokem II/ zamítl žalobu na určení nepřípustnosti prodeje zástavy ve veřejných dražbách konaných žalovanou [právnická osoba], dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací] a [číslo] (správně [číslo]).

18. Dle doručenky datové schránky s předmětem„ Zaslání oznámení o dražbě nedobrovolné, Oznámení o započetí výkonu zástavního práva věřitele a Dražební vyhlášky [číslo] [obec]“ byla [anonymizována dvě slova] podána dne [datum], dodána do [anonymizována dvě slova] příjemce byla téhož dne v [anonymizováno]: [údaj o čase] hod. Dne [datum] v [anonymizováno] hod se přihlásila oprávněná osoba.

19. Na základě provedených důkazů, které soud hodnotil postupem dle § 132 občanského soudního řádu, vzal soud za prokázané, že dražebník žalobkyni o konání dražbě [datum] vyrozuměl [datum] (tohoto dne dražebník žalobkyni zaslal oznámení o dražbě nedobrovolné z [datum], oznámení o započetí výkonu zástavního práva, dražební vyhlášku z [datum]). Dne [datum] [název soudu] od žalobkyně obdržel podání a to žalobu na určení nepřípustnosti prodeje zástavy spojenou s žalobou na určení neplatnosti smlouvy o podnikatelském úvěru. Žalobu na neplatnost dražby žalobkyně podala u soudu [datum] a doplnila ji předložením originálu [datum]. Nemovitost žalobkyně ve veřejné dražbě konané [datum] nabyla žalovaná 3/.

20. Dle § 36 odst. 1 zákona č. 26/2000 Sb. dražba nedobrovolná je dražba prováděná na návrh dražebního věřitele, jehož pohledávka je přiznána vykonatelným soudním rozhodnutím nebo vykonatelným rozhodčím nálezem nebo doložena vykonatelným notářským zápisem, který obsahuje náležitosti stanovené zvláštním právním předpisem, anebo doložena jiným vykonatelným rozhodnutím, jehož soudní výkon připouští zákon, včetně platebních výměrů a výkazů nedoplatků.

21. Dle § 46b odst. 1 zákona č. 26/2000 Sb., pokud byla proti zástavnímu věřiteli a dražebníkovi podána u soudu žaloba na určení nepřípustnosti prodeje zástavy nebo pokud bylo soudem vydáno předběžné opatření o nepřípustnosti prodeje zástavy, veřejná dražba se ve stanoveném termínu nekoná. Podle odst. 3 cit. ust. žalobu na určení nepřípustnosti prodeje zástavy lze podat do 1 měsíce ode dne doručení oznámení o veřejné dražbě zákonem určeným osobám, nejpozději však 7 dnů přede dnem zahájení veřejné dražby. Podle odst. 4 veřejnou dražbu lze vykonat až po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 3; je-li v této lhůtě podána žaloba na určení nepřípustnosti prodeje zástavy, lze veřejnou dražbu vykonat až poté, kdy bylo o této žalobě pravomocně rozhodnuto.

22. Dle § 48 odst. 3 zákona č. 26/2000 Sb. každý, do jehož práv bylo provedením dražby podstatným způsobem zasaženo a je dlužníkem, zástavcem, zástavním dlužníkem, účastníkem dražby, dražebním věřitelem nebo navrhovatelem, může navrhnout u soudu, aby soud vyslovil neplatnost dražby, pokud dražebník neupustil od dražby, ač tak byl povinen učinit, vydražila-li předmět dražby osoba, která je z účasti na dražbě vyloučena, nebo nejsou-li splněny podmínky uvedené v § 36 odst. 1 a 4, § 39 odst. 1 až 7, 9 a 11, § 40 odst. 1 a 2, § 43 odst. 1 až 3 nebo § 46 odst. 1 nebo byly-li vydraženy z dražeb vyloučené předměty dražby. Důvodem vyslovení neplatnosti nedobrovolné dražby nemůže být skutečnost, že nebyla doručena dražební vyhláška dlužníkovi, zástavci, nebo zástavnímu dlužníkovi, pokud jim dražebník dražební vyhlášku ve stanovené lhůtě zaslal. Není-li právo na určení neplatnosti dražby uplatněno do 3 měsíců ode dne konání dražby, zaniká.

23. Dle § 65 zákona č. 26/2000 Sb. právní vztahy upravené v tomto zákoně se řídí občanským zákoníkem, pokud není stanoveno jinak.

24. Dle § 605 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb. lhůta nebo doba určená podle dnů počíná dnem, který následuje po skutečnosti rozhodné pro její počátek (1). Konec lhůty nebo doby určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá skutečnost, od níž se lhůta nebo doba počítá. Není-li takový den v posledním měsíci, připadne konec lhůty nebo doby na poslední den měsíce (2).

25. Dle § 42 odst. 1, 2 občanského soudního řádu podání je možno učinit písemně. Písemné podání se činí v listinné nebo elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě nebo telefaxem (1). Písemné podání obsahující návrh ve věci samé učiněné telefaxem nebo v elektronické podobě je třeba nejpozději do 3 dnů doplnit předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění. K těmto podáním, pokud nebyla ve stanovené lhůtě doplněna, soud nepřihlíží. Stanoví-li to předseda senátu, je účastník povinen soudu předložit originál (písemné podání shodného znění) i jiných podání učiněných telefaxem (2).

26. Pokud žalobkyně oznámení o dražbě nedobrovolné z [datum] obdržela [datum], byla žalobkyně povinna žalobu na určení nepřípustnosti prodeje zástavy podat u soudu v hmotněprávní prekluzivní lhůtě 1 měsíce ode dne doručení oznámení o [anonymizována dvě slova], tj. do [datum]. Pokud žalobkyně u [název soudu] žalobu na určení nepřípustnosti prodeje zástavy podala až [datum], učinila tak po uplynutí zákonem stanovené jednoměsíční hmotněprávní prekluzivní lhůty. Za tohoto stavu nebyl dražebník povinen upustit od provádění dražby [datum], a proto soud žalobu zamítl a to dále při posouzení toho, že žalobkyně žalobu na určení neplatnosti veřejné nedobrovolné dražby podala v hmotněprávní tříměsíční prekluzivní lhůtě, která běžela ode dne [datum] (od [anonymizována dvě slova]) a skončila [datum], když žalobkyně podání, které soud obdržel [datum], doplnila [datum] předložením originálu. Soud zde odkazuje na judikát [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], podle kterého„ nebyla-li ve lhůtě uvedené v § 46b odst. 3 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, podána žaloba na určení nepřípustnosti prodeje zástavy proti zástavnímu věřiteli i dražebníkovi, není skutečnost, že dražebník provedl dražbu zástavy navzdory této žalobě, důvodem neplatnosti veřejné nedobrovolné dražby podle § 48 odst. 3 zákona o veřejných dražbách.“ 27. Žalobkyně namítala, že žaloba na vyslovení nepřípustnosti prodeje zástavy nebyla podána opožděně. Z doručenky datové zprávy ID [číslo], kterou bylo žalobkyni zasláno Oznámení o dražbě nedobrovolné č [číslo], je patrné, že datová zpráva byla doručena žalobkyni dne [datum]. Z této doručenky je také patrné, že k doručení došlo přihlášením oprávněné osoby do [anonymizováno]. Datum podání DS do systému datových schránek je pro posouzení včasnosti podání žaloby na vyslovení nepřípustnosti prodeje zástavy zcela irelevantní. Dle znění § 18a zák. č. 300/2008 Sb. účinného v době od [datum] do [datum] docházelo k doručení soukromoprávní datové zprávy jednoznačně přihlášením oprávněné osoby. Současně podle § 46b odst. 3 platí, že prekluzivní lhůta pro podání žaloby na vyslovení nepřípustnosti prodeje zástavy počíná běžet dnem faktického doručení oznámení o veřejné dražbě dlužníkovi. Teorii dojití nelze na tento případ aplikovat. Oznámení o veřejné dražbě nedobrovolné totiž není právním jednáním, když není projevem vůle zakládajícím práva a povinnosti, jedná se o„ informační úkon“, kdy povinnost dražebníka tento úkon učinit vyplývá z příslušných ustanovení zákona. Lhůta 7 dnů přede dnem zahájení veřejné dražby se v příslušném ust. zák. nachází právě pro případ, kdy by oznámení o veřejné dražbě nedobrovolné nebylo dlužníkovi fakticky doručeno. Nelze zde tedy aplikovat teorii dojití založenou na ust. § 570 o.z. V tomto případě nelze aplikovat ani domněnku doby dojití ve smyslu ust. § 573 o.z. Ust. § 18a zák. č. 300/2008 Sb. je totiž vůči výše uvedeným ust. o.z. ustanovením speciálním. Doručování skrze systém datových schránek zcela jednoznačně upravuje zák. [číslo] svou speciální právní úpravou. V novelizované verzi zák. č. 300/2008 Sb. je dokonce dále zavedena„ fikce doručení“ i pro soukromoprávní datové zprávy v délce 10 dnů. I z toho je patrný zřejmý úmysl zákonodárce úpravu doručování datových zpráv odlišit od obecné úpravy právních jednání vůči nepřítomné osobě. V případě, kdy by zde takovýto úmysl zákonodárce nebyl, ust. o tom. že datová zpráva je doručena okamžikem přihlášení oprávněné osoby, případně po novele též uplynutím 10-ti denní lhůty, by zcela postrádalo smysl. Tato lhůta, po které nastává doručení fikcí, byla implementována novelou provedenou zákonem č. 261/2021 Sb. ze dne [datum], účinné až od [datum]. V inkriminované době tedy stále platila předchozí právní úprava, kdy doručení soukromoprávní [anonymizována dvě slova] mohlo nastat výhradně přihlášením oprávněné osoby do [anonymizována dvě slova].

28. Zákon [číslo] Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů (dále„ zákon o datových schránkách“ nebo jen„ ZDS“) stanovil v § 17 odst. 3 a 4, že dokument, který byl dodán do datové schránky, je doručen okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí adresát. Nepřihlásí-li se do ní ve lhůtě 10 dnů, považuje se dokument za doručený posledním dnem této lhůty - v tomto jde o obdobu fikce doručení, jak ji zná o.s.ř. pro písemnosti určené do vlastních rukou adresáta. Tato fikce doručení, k níž dochází ze zákona, se však do [datum] vztahovala pouze na doručování, kdy doručuje orgán veřejné moci písemnost účastníkům. Podle § 18a odst. 1 ZDS dokument dodaný podle odstavce 1 věty první je doručen okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k tomuto dokumentu. Od [datum] podle § 18a odst. 3 ZDS platí, že nepřihlásí-li se do datové schránky osoba podle odstavce 2 ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty. I pro oblast soukromoprávní komunikace prostřednictvím poštovních datových zpráv by tedy měla ohledně fikce doručení platit stejná pravidla, jaká dosud platí při doručování dokumentů od orgánů veřejné moci, kde je tato fikce zakotvena v § 17 odst. 4 ZDS.

29. Za situace, kdy informační systém datových schránek eviduje objektivní okamžik dodání dokumentu do datové schránky adresáta a důkazně o tom vyrozumí odesílatele, a zároveň zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů (dále jen zákon o datových schránkách-„ ZDS“), váže okamžik doručení zprávy až na libovůli příjemce, který jej má svou odpovědí potvrdit, je výklad ohledně doručení datové zprávy až přihlášením příjemce neudržitelný. Zákon [číslo] Sb. se v důsledku poslaneckého doplnění novelou provedenou zákonem č. 190/2009 Sb. stal částečně i předpisem soukromoprávním, a to právě v rozsahu právní úpravy doručování mezi soukromými osobami. S doručením mezi soukromými osobami jsou obvykle spojeny hmotněprávní účinky právního úkonu, který je doručován. Pro doručování právních úkonů z hlediska soukromoprávního platí zásada, že doručuje-li se mezi nepřítomnými účastníky, působí projev vůle navrhovatele vůči příjemci od okamžiku, kdy mu„ dojde“ (§ 570, § 573 o.z.). Pojem„ dojití“ však není v soukromém právu vykládán striktně ve smyslu„ doručení“, jak jej známe z procesních předpisů veřejného práva, tj. že by jej adresát musel fyzicky převzít. Nevyžaduje se skutečné„ dojití“ zásilky do rukou adresáta, je-li adresátem tohoto právního jednání nepřítomná osoba, nastávají účinky právního jednání nikoliv k okamžiku, kdy tento projev vůle nepřítomné osobě došel, ale postačí dojití do sféry jeho dispozice, tj. do stavu, kdy adresát nabyl objektivní možnost se se zásilkou seznámit (srov. usnesení [název soudu] sp. zn. [spisová značka]).

30. Soud má s ohledem na shora uvedené za to, že v rozhodné době i bez potřeby zvláštního ujednání došlo k doručení mezi stranami v soukromoprávním styku tehdy, doručil-li odesílatel zásilku do sféry dispozice adresáta, aniž by se s ní musel adresát seznámit, natož doručení potvrzovat. Vzhledem k univerzální přístupnosti datové schránky odkudkoli prostřednictvím internetu lze stěží pochybovat o tom, že zásilka lokalizovaná v datové schránce adresáta (žalobkyně právnické osoby) je zároveň ve sféře jeho dispozice. Soud proto žalobu zamítl, neboť dospěl k závěru, že žalobkyně nepodala žalobu na nepřípustnost prodeje zástavy v jednoměsíční prekluzivní lhůtě.

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovaným, jež byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem. Odměna advokáta se dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 21 Cdo 1037/17 obecně stanoví dle § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), jelikož zde však jde o určení práva k věci nemovité, je třeba užít též § 9 odst. 4 písm. b) a. t., odměna činí 3 100 Kč za úkon právní služby. Při čtyřech úkonech právní služby (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření ve věci samé dne a účast při jednání dne [datum] v délce 2 hod 45 min) činí odměna 15 500 Kč, po připočtení paušální náhrady hotových výdajů 300 Kč za úkon dle § 13 a. t., tak náklady žalovaného 1/ činí 17 000 Kč Náklady žalované 2/ sestávají nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. b) a. t., sestávající z částky 3 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., za tři písemné podání ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., za účast při jednání dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) a.t., včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 21 % z částky 17 000 Kč, tj. ve výši 3 570 Kč Celkem náklady žalované 2/ činí 20 570 Kč Náklady žalované 3/ sestávají nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená § 9 odst. 4 písm. b) a. t., sestávající z částky 3 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., za jedno písemné podání ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 21 % z částky 6 800 Kč, tj. ve výši 1 428 Kč Celkem náklady žalované 2/ činí 8 228 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupce žalovaných.

32. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.