34 C 14/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Přívrackou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované o 67 377 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 61 377 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobci částku 6 000 Kč, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 2 769 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobce se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 7. 1. 2022 domáhal zaplacení částky uvedené v záhlaví. Svůj nárok odůvodnil tím, že žalovaná, která je jeho matkou, na něj převedla členství k družstevnímu bytu a následně spolu uzavřeli smlouvu o [anonymizována tři slova] (služebnosti) k předmětnému bytu, ve které se žalovaná zavázala hradit veškeré náklady spojené s provozem bytové jednotky a příspěvek do fondu oprav [anonymizována dvě slova]. Žalobce dále uvedl, že žalovaná tyto své povinnosti neplní, žalobce (jakožto vlastník bytové jednotky) tak musel předmětné náklady uhradit, což zatěžuje jeho rodinný rozpočet. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. V řízení z listinných důkazů bylo zjištěno, že žalobce a žalovaná uzavřeli dne 2. 12. 2019 dohodu o převodu členského podílu náležejícího k družstevnímu bytu [číslo] v domě [adresa], v ulici [ulice a číslo], [obec a číslo], z žalované na žalobce (dohodou o převodu členství ze dne 2. 12. 2019). Dne 22. 1. 2020 uzavřeli účastníci smlouvu o zřízení věcného břemene - služebnosti bytu, jejímž předmětem bylo zřízení věcného břemene ve prospěch žalované spočívajícího v užívání celé bytové jednotky do konce jejího života, přičemž se žalovaná zavázala, že bude platit náklady spojené s bydlením v bytové jednotce vč. příspěvku do fondu oprav (smlouvou o zřízení věcného břemene – služebnosti bytu ze dne 22. 1. 2020). Žalobce je vlastníkem bytové jednotky [číslo] způsob využití byt, v budově [adresa] (bytový dům) na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek], zapsáno na [list vlastnictví] vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce], přičemž nemovitost je zatížena věcným břemenem doživotního užívání ve prospěch žalované s právními účinky zápisu ke dni 3. 2. 2020 (výpisem z katastru nemovitostí ze dne 3. 1. 2022). V souvislosti s užíváním bytové jednotky vznikl v období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020 nedoplatek na předpisu plateb ve výši 31 057 Kč (přehledem vyúčtování za období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020). Dne 7. 5. 2021 zaplatil žalobce částku ve výši 31 057 Kč ve prospěch účtu společenství vlastníků (potvrzením o provedení domácí platby ze dne 7. 5. 2021). Upomínkou ze dne 11. 11. 2021 byl žalobce upozorněn, že na předpisu plateb spojených s užíváním bytu je evidována dlužná částka v celkové výši 30 320 Kč, a to období duben 2021 až říjen 2021 včetně (upomínkou společenství vlastníků ze dne 11. 11. 2021), přičemž předepsaná celková měsíční platba vč. záloh na služby je stanovena ve výši 4 422 Kč (kalkulačním listem nákladů ze dne 6. 5. 2021). Dne 11. 11. 2021 zaplatil žalobce částku ve výši 36 320 Kč ve prospěch účtu společenství vlastníků (potvrzením o provedení domácí platby ze dne 11. 11. 2021). Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaná soudu žádné důkazy nepředložila, žalobou uplatněný nárok nesporovala a uhrazení dlužné částky netvrdila. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: Na projednávanou věc je nutné aplikovat ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z“). Podle § 1257 odst. 1 o. z. může být věc zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet. Podle § 1260 odst. 1 o. z. se služebnost nabývá smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo vydržením po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena. Podle § 1262 odst. 1 o. z. zřizuje-li se právním jednáním služebnost k věci zapsané ve veřejném seznamu, vzniká zápisem do takového seznamu. Podle § 1263 o. z. oprávněná osoba nese náklad na zachování a opravy věci, která je pro služebnost určena. Užívá-li však věci i ten, kdo je služebností obtížen, je povinen na náklad poměrně přispívat, anebo se užívání zdržet. Podle § 1265 odst. 2 o.z. osobní služebnost nelze převést na jinou osobu. Podle § 1724 odst. 1 o.z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Ačkoliv účastníci mezi sebou platně uzavřeli smlouvu o zřízení věcného břemene – služebnosti bytu, ve které se žalovaná jakožto oprávněná ze služebnosti zavázala hradit náklady spojené s bydlením v předmětné bytové jednotce vč. příspěvku do fondu oprav, žalovaná tyto náklady nehradila, čímž porušila svoji smluvní povinnost. Žalobce jakožto vlastník bytové jednotky, který dluh na vyúčtování a předpisu plateb za žalovanou uhradil, tak má nárok na zaplacení dlužné částky žalovanou, a to včetně úroku z prodlení, který však nepožadoval. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě co do částky 61 377 Kč, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu co do zaplacení částky 6 000 Kč soud zamítl (výrok II.), neboť žalobce neprokázal, že by mu na zaplacení částky ve výši 6 000 Kč vznikl nárok, když sám uvedl, že na bankovní účet SVJ zaslal částku o 6 000 Kč vyšší, než byla dlužná částka uvedená v upomínce. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 769 Kč, přičemž tato částka představuje 82,18 % z celkové výše zaplaceného soudního poplatku (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 91,09 % a úspěchu žalované v rozsahu 8,91 %). Pro úplnost soud dodává, že náhradu nákladů řízení nezastoupeného účastníka žalobce nepožadoval. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.