34 C 166/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Evou Přívrackou ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce, datum narození, anonymizováno adresa žalobce, anonymizována tři slova jméno příjmení sídlem adresa proti; žalovanému: ; celé jméno žalovaného, datum narození anonymizováno adresa žalovaného o vyklizení nemovité věci; o 28 595 Kč,

I. Řízení se co do povinnosti žalovaného vyklidit budovu bez č.p./č.e., způsob využití garáž, zapsanou na LV č. 2084 pro k.ú. část obce, stojící na pozemku parc. číslo v k.ú. část obce, obec Praha, a takto vyklizenou ji odevzdat žalobci, zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 28 595 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 18 663,10 Kč, k rukám anonymizováno žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky 28 595 Kč za užívání budovy bez č.p./č.e., způsob využití garáž, bez právního důvodu. Žalobce nabyl garáž na základě kupní smlouvy ze dne 29. 1. 2018. Garáž stojí na pozemku p. číslo anonymizováno část obce, který je v cizím vlastnictví. Žalobce uzavřel ohledně pozemku, na kterém garáž stojí a ohledně poměrné části pozemku p. číslo pro vstup a příjezd ke garáži s vlastníky předmětných pozemků smlouvu o nájmu těchto pozemků dne 1. 10. 2020 se zpětnou účinností k 29. 1. 2018. Nájemné za užívání pozemků bylo sjednáno ve výši 7 980 Kč ročně. Žalobce se dále domáhal, aby žalovaný garáž vyklidil. Žalovaný neuhradil k dnešnímu dni na dluh ničeho, ani garáž nevyklidil, a to i přes předžalobní upomínku.

2. Žalovaný uváděl, že garáž užívá na základě písemné dohody s otcem žalobce, kterému rovněž předal zálohu na koupi dvou garáží. Na základě této dohody obdržel klíče od jedné z garáží s tím, že ji může užívat a že smlouva o koupi garáže bude uzavřena. Měl za to, že garáže má závazně zamluveny, proto do jedné z nich umístil svůj historický vůz. V replice k žalobě ze dne 16. 10. 2021 dále uvedl, že částku za každé roční nájemné garáže uznává a je připraven ji zaplatit.

3. Žalobce vzal žalobu zpět co do povinnosti žalovaného vyklidit předmětnou garáž a odevzdat ji žalobci ještě předtím, než soud začal jednat ve věci samé. Soud řízení ohledně tohoto nároku proto zastavil podle § 96 odst. 1 a 2 o.s.ř.

4. V případě uznání nároku se jedná o procesní úkon účastníka, který se posuzuje podle obsahu, nikoliv podle formy či názvu. název soudu ve svém rozsudku ze dne 25.4.2002, anonymizováno spisová značka judikoval, že "Uznáním nároku podle § 153a o. s. ř. se rozumí procesní úkon žalovaného (tedy úkon adresovaný soudu), který může být učiněn v jakékoliv přípustné formě a z jehož obsahu jednoznačně vyplývá, že žalovaný žalobní nárok zcela, z části, nebo v jeho základu uznává. Není přitom rozhodující, zda a jak je takový procesní úkon označen. Procesní úkon, jímž žalovaný nepochybně projevuje nejen vědomost o svém dluhu, vyplývajícím ze žalobního nároku, ale i vůli (ochotu) nárok nepodmíněně uspokojit, je třeba vždy považovat za uznání nároku s účinky podle § 153a o. s. ř. Uznání nemůže vzít žalovaný zpět, může je jen odvolat za podmínek uvedených v ustanovení § 41a odst. 4 o.s.ř., podle něhož úkon může být odvolán, jen jestliže jeho odvolání dojde soudu nejpozději současně s tímto úkonem.

5. Žalovaný v podání ze dne 16. 10. 2021 mimo jiné uvedl, že otci žalobce předal zálohu na koupi dvou garáží a že mu vznikla škoda, protože nerealizoval koupi jiných nabídek, ani jiné nesháněl. Závěrem uvedl, že částku za každé roční nájemné garáže uznává a je připraven ji zaplatit. Následně v emailu ze dne 10. 12. 2021, který byl adresovaný soudu, žalovaný uvedl, že diskutoval se žalobcem možnost odečíst dluh vzniklý na nájemném ze zálohy na koupi obou garáží, přičemž s touto možností souhlasí a dluh je možné zaplatit z této zálohy. Žalovaný nepopíral svoji existující povinnost vůči žalobci, zároveň uváděl, že má vůči otci žalobce určitý dluh a navrhoval zánik svého závazku započtením. Podle § 1982 o.z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. V dané věci žalovaný tvrdil zánik svého závazku započtením, avšak pohledávka, kterou započítával, mu vznikla vůči otci žalobce, nešlo tedy o vzájemné plnění, které bylo možno započíst. Žalovaný netvrdil, ani v řízení nevyšlo jinak najevo, že by pohledávka„ záloha na garáž“ byla postoupena či jinak přešla na žalobce. Na danou věc se tak nevztahuje anonymizováno název soudu anonymizováno spisová značka (zveřejněný ve anonymizováno soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. spisová značka), podle kterého„ namítá-li žalovaný proti žalobnímu návrhu, že jím uplatňovaný nárok zanikl započtením, nejsou splněny zákonné předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání podle ustanovení § 153a o. s. ř.“ 6. Podle § 153a odst. 1 o.s.ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud podle tohoto uznání. Podle § 153a odst. 2 o.s.ř. nelze rozsudek pro uznání vydat pouze ve věcech, ve kterých nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1, 2 o.s.ř.). Dle odst. 4 téhož ustanovení nemusí být jen pro vydání rozsudku pro uznání nařízeno jednání.

7. V daném případě soud rozhodl ve věci rozsudkem pro uznání podle § 153a odst. 1 o. s. ř. jak shora uvedeno, když žalovaný svůj dluh vůči žalobci za nezaplacené nájemné spojené s užíváním garáže v plném rozsahu uplatněném žalobou uznal. V daném případě nejde o věc, v níž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 o.s.ř.), jedná se o pohledávku z bezdůvodného obohacení dle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). Soud proto postupoval dle ustanovení § 153a odst. 1 o.s.ř. a rozhodl ve věci rozsudkem pro uznání.

8. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce měl ve věci plný úspěch. Žalobce tak má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Jeho náklady jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 6 430 Kč a náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a 12 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 38 595 Kč sestávající z částky 2 660 Kč za každý ze dvou úkonů (příprava a převzetí věci, sepis žaloby) uvedených v § 11 odst. 1 a. t., z tarifní hodnoty ve výši 28 595 Kč sestávající z částky 2 260 Kč za jeden úkon (účast na soudním jednání dne 9. 2. 2022), a za 1 úkon právní služby v poloviční výši, tedy po 1 330 Kč za úkon (jednoduchá výzva k plnění) dle § 11 odst. 2 a.t., včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., tj. 1 200 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 2 123,10 Kč Celkem náklady činí 18 663,10 Kč.

9. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. Povinnost žalovaného nahradit náklady řízení k rukám advokáta žalobce se opírá o ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Způsobilým odvolacím důvodem proti rozsudku pro uznání jsou jen vady uvedené v § 205 odst. 2 písm. a) o. s. ř. a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání dané § 153a odst. 1 o. s. ř. Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená vykonatelným rozhodnutím, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí.