34 C 178/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Evou Přívrackou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno - Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o určení vlastnického práva k nemovité věci,

I. Určuje se, že pozemek parc. č. , hodnota, , zastavěná plocha a nádvoří a pozemek parc. č. , hodnota, , zahrada, oba zapsané v katastru nemovitostí na LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, , vedené u , právnická osoba, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, jsou ve vlastnictví žalobkyně.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice Obvodnímu soudu pro , adresa, soudní poplatek ve výši , částka, na účet zdejšího soudu, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně podala u zdejšího soudu žalobu o , Anonymizováno, vlastnického práva k pozemku p. č. , hodnota, , 1276, zapsaném na listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, , u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, . Žalobu odůvodnila tak, že žalovaný je zapsán jako vlastník pozemku p.č. , hodnota, o výměře , Anonymizováno, , Anonymizováno, , druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří a pozemku p.č. , hodnota, o výměře , Anonymizováno, , Anonymizováno, , druh pozemku zahrada, zapsaných v katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. , hodnota, , a , Anonymizováno, , Anonymizováno, na základě jeho podání ze dne , datum, , které je ve výpisu z katastru nemovitostí označeno jako „Souhlasné prohlášení o nabytí do vlastnictví (zák. č. 172/1991 Sb.) , adresa, . Žalovaný je jako vlastník předmětného pozemku zapsán neoprávněně, neboť podmínky ustanovení § 1 zákona č. 172/1991 Sb. pro přechod majetku státu do vlastnictví obce splněny nebyly. V souladu s ustálenou rozhodovací praxí, kdy je ustanovení § 1 odst. 1 zákona č. 172/1991 Sb. vykládáno tak, že k přechodu věcí z vlastnictví státu do vlastnictví obcí je třeba nejen existence vlastnického práva státu a formální existence práva hospodaření svědčící národním výborům, jejichž práva a závazky přešly na obce, ale též moment faktický, totiž aby obce s danými věcmi ke dni účinnosti zákona také skutečně hospodařily. V dané věci bylo zjištěno, že v rozhodné době (ke dni účinnosti zákona č. 172/1991 Sb. - , datum, ) obec s předmětným zastavěným pozemkem ve vlastnictví státu (k němuž byl ke dni , datum, formálně nadán právem hospodaření Národní výbor hlavního města Prahy) fakticky nikterak nehospodařila - nevyužívala jej k plnění svých úkolů, nikterak o něj nepečovala a neprojevovala se ani jako účastník právního poměru založeného ve vztahu k němu smlouvou o zřízení práva stavby sjednanou dne , datum, (nevymáhala dojednanou stavební činži a neprojevovala ani vůli nabýt následně ke stavbě umístěné na dotčeném pozemku v souladu se smlouvou o zřízení práva stavby vlastnické právo). Žalobkyně má za to, že ze strany žalovaného nebyla splněna podmínka faktického užívání věci, jejíž splnění je nutné k přechodu vlastnického práva na obec ve smyslu ustanovení § 1 zákona č. 172/1991 Sb. Předmětné pozemky do vlastnictví žalovaného nepřešly, zůstaly ve vlastnictví státu (žalobkyně). Naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k předmětným pozemkům vyplývá z rozporu právního stavu (vlastníkem předmětných pozemků je žalobkyně) a stavu zapsaného v katastru nemovitostí (zapsán je žalovaný).

2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil tak, že s ní nesouhlasí a navrhl její zamítnutí. Dne , datum, byla uzavřena mezi Zemským správním výborem pro , adresa, zastupujícím Zemi Českou a Družstvem pro postavení úřednických a dělnických domků, jakožto zapsaným společenstvem s ručením omezeným v , adresa, smlouva o stavebním právu, jejímž předmětem bylo zřízení stavebního práva (práva stavby) na části pozemku tehdejšího zemského statku č. k. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v , adresa, , obec , adresa, , a to za účelem stavby budov s byty pro bytové potřeby členů Družstva. Stavební právo bylo zřízeno na dobu 80 let ode dne doručení žádosti na vklad práva stavby. Žalovaný je právním nástupcem , právnická osoba, správního výboru. Namítl, že byla splněna také podmínka faktického hospodaření s Pozemky ke dni , datum, ze strany žalovaného k přechodu vlastnického práva k Pozemkům na žalovaného dle zákona č. 172/1991 Sb., když s Pozemky žalovaný hospodařil ve vlastním slova smyslu s ohledem na uzavřenou Smlouvu prostřednictvím oprávněných ze stavebního práva (práva stavby), resp. jejich právních předchůdců (dále jen „Oprávnění"), přičemž sekundárním projevem z toho vyplývajícím bylo dodržování povinnosti tyto oprávněné z práva stavby nerušit při výkonu jejich výlučného práva užívacího a požívacího k pozemkům do , datum, . Žalovaný navíc sám ani nemohl vykonávat svévolně jakékoli úkony hospodaření s pozemky s ohledem na platnou smlouvu do , datum, . Městský soud v Praze tak nejen ve shora citovaném rozhodnutí, ale také při přezkumu rozsudku ze dne , datum, . č.j. , spisová značka, (dle rozsudku ze dne , datum, v řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, ), shodně se žalovaným vyslovil názor, že pro přechod příslušných pozemků v katastrálním území , adresa, do vlastnictví žalovaného, k nimž bylo též Smlouvou zřízeno právo stavby, byly splněny všechny podmínky uvedené v ust. 61 odst. 1 zákona č. 172/1991 Sb. Ačkoliv byly v těchto řízeních rozsudky o zamítnutí žaloby potvrzeny (žalovaný byl v těchto řízeních opačném procesním postavení), stalo se tak dle názoru Městského soudu v Praze ze specifických důvodů pro údajné vydržení vlastnického práva ke stavbám ze strany oprávněných ze stavebního práva dle Smlouvy. Městským soudem v Praze tak bylo žalovanému potvrzeno, že žalovaný je vlastníkem Pozemků a žalobce je přesvědčen, že tyto závěry Městského soudu v Praze lze aplikovat i na předmětnou věc souzenou. Městský soud v Praze takto mj. potvrdil, že v otázce žalovaným tvrzeného přechodu vlastnického práva k Pozemkům na žalovaného lze vyvodit i splnění třetí zákonné podmínky, tj. podmínky faktického hospodaření dle zákona č. 172/1991 Sb.

3. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně vede celou řadu obdobných sporů, týkajících se pozemků spadající do dané lokality. Jedná se aktuálně o žaloby na zaplacení bezdůvodného obohacení za užívání nemovitostí (pozemků) bez právního důvodu. Těmto řízením předcházely žaloby na určení vlastnického práva k těmto nemovitostem (resp. stavbám - rodinným domům na pozemcích), které byly pravomocně zamítnuty pro nedostatek aktivní legitimace žalobkyně. U zdejšího soudu jsou nebo byla vedena například řízení sp. zn. , spisová značka, proti , jméno FO, a , jméno FO, , sp. zn. , spisová značka, proti , jméno FO, a , jméno FO, , sp. zn. , spisová značka, proti , jméno FO, a , jméno FO, , sp. zn. , spisová značka, a sp. zn. , spisová značka, , v obou posledně uvedených řízeních proti , jméno FO, a , jméno FO, . Žaloby jsou přitom v naprosté většině zamítány pro nedostatek aktivní legitimace žalobkyně a soudy vyšších stupňů tato rozhodnutí potvrzují jako správná.

4. Soud považuje za vhodné na tomto místě dále zmínit podstatu a okolnosti navazujících řízení, která se týkala žalovaného a , jméno FO, , jako v nyní projednávané věci, o zaplacení bezdůvodného obohacení. Předmětem řízení vedeném zdejším soudem pod sp. zn. , spisová značka, , byla žaloba na zaplacení , částka, z titulu bezdůvodného obohacení za užívání pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, a pozemku parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , tedy totožných pozemků jako v projednávané věci, navíc však s uvedenou stavbou, a to za období od , datum, do , datum, . Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , pravomocným dne , datum, tak, že žaloba byla zamítnuta a žalované byla přiznána náhrada nákladů řízení. K odvolání žalobkyně proti tomuto rozsudku rozhodl odvolací soud rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , pravomocným dne , datum, tak, že rozhodnutí soudu prvního stupně změnil pouze co do výše náhrady nákladů řízení, jinak zamítavé rozhodnutí potvrdil. Dospěl přitom k závěru, ve shodě se soudem prvního stupně, že na žalobkyni nepřešlo vlastnické právo k nemovitostem a není tak aktivně legitimována k podání žaloby, když nedošlo kumulativně ke splnění všech tří podmínek ust. § 1 odst. 1 zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění pozdějších předpisů, a to konkrétně nedošlo ke splněné podmínky třetí, tj. faktického hospodaření s pozemky v době účinnosti citovaného zákona. V dalším řízení ve věci vedené zdejším soudem pod sp. zn. , spisová značka, , rovněž mezi totožnými účastníky, požadovala žalobkyně po žalované částku , částka, jako bezdůvodné obohacení za užívání totožných nemovitostí s uvedenou stavbou, a to za období od , datum, do , datum, . Soud rozhodl rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , tak, že řízení co do částky , částka, zastavil (po částečném zpětvzetí žalobkyní), žalobu zamítl a přiznal žalované náhradu nákladů řízení. Shodně jako ve shora citovaném rozhodnutí dospěl soud k závěru o nedostatku aktivní legitimace žalobkyně. Tento rozsudek potvrdil Městský soud v Praze svým rozsudkem ze dne , datum, , č.j.: , spisová značka, . V nyní projednávané žalobě se jedná toliko o pozemky parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, .

5. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení. V rámci dokazování soud provedl k důkazu listiny z připojeného spisu sp. zn. , spisová značka, , ze kterého soud provedl rozsudkem zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, , a rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, a následující důkazy a učinil uvedená skutková zjištění.

6. Ze Smlouvy o stavebním právu uzavřené podle zákona ze dne , datum, čís. 86 ř. z. se podává, že smlouva byla uzavřena dne 26./, datum, mezi Zemským správním výborem v Čechách jménem fondu českých zemských statků jako majitele zemského státu v , adresa, , zapsaného ve vložce čís. , Anonymizováno, desek zemských o statcích úřadu nejvyššího purkrabství (dále již jen jako „Zemský správní výbor“), s Družstvem. Zemský správní výbor zřídil Družstvu stavební právo stavby na části pozemku zemského statku č.k. 649/2 v , adresa, , zapsaného ve vložce čís. 1155 desek zemských, za účelem zastavení nemovitosti domky s malými byty dle podmínek Smlouvy. Stavební právo bylo zřízeno na 80 let, kdy tato doba počíná dnem, kdy dojde příslušnému soudu žádost za vklad stavebního práva. V katastru nemovitostí je zaznamenáno právo stavbu na dobu od , datum, do , datum, . Družstvo se zavázalo platit počínaje dnem , datum, pachtovné (činži stavební) v částce , částka, , a to čtvrtletně. Zemský správní výbor si vyhradil právo počínaje 1. únorem 1930 zvyšovat stavební činži o 10 % každých 10 let. Strany si dále sjednaly, že po ukončení stavebního práva uplynutím doby spadají veškeré stavby na něm do vlastnictví zemského fondu. Zemský fond pak měl zaplatit odškodné ve výši plné jich hodnoty v době přechodu s tím, že odškodnění nesmí být větší, než činí skutečně vynaložené náklady za provedení staveb, schválených dle této Smlouvy Zemským správním výborem.

7. Z postupní smlouvy ze dne , datum, soud zjistil, že mezi družstvem jako postupujícím a manželi , adresa, jako nabývajícími, za souhlasu země České, byla dne , datum, uzavřena postupní smlouva, na základě které bylo stavební právo podle smlouvy o stavebním právu ze dne 26. a , datum, převedeno na manžele , adresa, . Ti se namísto družstva zavázali společně a nerozdílně i s nabyvateli ostatních částí uvedeného pozemku, případně s osobami oprávněnými k výkonu stavebního práva, oproti majiteli zemského statku v , adresa, plnit povinnosti dle smlouvy o stavebním právu ze dne 26. a , datum, , zejména po zbývající dobu trvání stavebního práva platit pachtovní činži , částka, ročně. Zároveň strany prohlásily, že domek postavili manželé Stránští svým nákladem a ze svých prostředků, takže družstvu nepřísluší žádný nárok na cenu materiálu a práce, ani na hodnotu samého domku.

8. Z výpisu z pozemkové knihy, vložka č. , hodnota, - Statky úřadu nejvyššího purkrabství a knihovní vložky č. , hodnota, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, soud zjistil, že byl z fondu zemských statků vzat a rozdělen pozemek Zemského statku v , adresa, , evidovaný pod kat. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrální obci , adresa, . Dne , datum, bylo dle smlouvy o stavebním právu ze dne 26. a , datum, vloženo stavební právo na dobu 80 let na části tohoto pozemku s označením kat. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Tento pozemek byl dále rozdělen na několik stavebních parcel, mimo jiné i na pozemek , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , tato parcela pak byla rozdělena na pozemky stav. parc. č. k. , Anonymizováno, s domem č. p. , Anonymizováno, a poz. parc. č. k. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Podle nového číslování se pak jednalo o stav. parc. č. , hodnota, s domem č. p. , Anonymizováno, a zahradu parc. č. , hodnota, . Dne , datum, byl vložen zápis převodu stavebního práva na , adresa, , a to na základě postupní smlouvy.

9. Z usnesení Obvodního soudu pro prahu , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , soud zjistil, že na základě dohody dědiců připadlo vlastnické právo k budově č. p. , Anonymizováno, na pozemku parc. č. , hodnota, v k. ú , adresa, , jméno FO, jako pozůstalé manželce po , jméno FO, .

10. Z listu vlastnictví č. , hodnota, soud zjistil, že se jedná o ručně vedený list vlastnictví , Anonymizováno, , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , obec , adresa, , Anonymizováno, . Na straně č. , hodnota, jsou zapsány předmětné pozemky v oddíle s nadpisem „PRÁVO STAVBY“.

11. Z ohlášení přechodu vlastnictví k nemovitostem ze dne , datum, soud zjistil, že zde žalobkyně prohlašuje, že nabyla vlastnické právo k pozemku, mimo jiné parc. č. , hodnota, a , Anonymizováno, , a to podle § 1 zákona č. 172/1991 Sb., když tyto nemovitosti byly ve vlastnictví České republiky a ke dni , datum, právo hospodaření k nim příslušeno Národnímu výboru hl. m. Prahy, jehož práva a závazky přešly na žalobkyni. Dále zde uvedla, že ke dni , datum, s nimi žalobkyně hospodařila a vlastnické právo k uvedeným pozemkům není v ČR veden spor. Dle podacího razítka katastrálního úřadu podala žalobkyně ohlášení přechodu vlastnictví na katastrální úřad až dne , datum, .

12. Z informace o pozemku parc. č. , hodnota, , obec , adresa, , katastrální území , adresa, a pozemku parc. č. , adresa, , katastrální území , adresa, , zapsané na listu vlastnictví číslo , hodnota, , soud zjistil, že jako vlastník těchto pozemků je v katastru nemovitostí zapsána žalovaná.

13. Na základě provedeného dokazování soud zjistil tento skutkový stav:

14. Ve dnech 26. a , datum, byla mezi Zemským správním výborem v Čechách, jménem fondu českých zemských statků, jako majitelem zemského statku v , adresa, , a Družstvem pro postavení úřednických a dělnických domků uzavřena smlouva o stavebním právu na dobu 80 let od zaknihování (pozn. tj. do , datum, ), jíž byl zatížen pozemku zemského statku č. k. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v , adresa, , zapsaného ve vložce čís. , Anonymizováno, desek zemských stavebním právem ve prospěch družstva, za účelem zastavení nemovitosti domky s malými byty dle podmínek smlouvy. Družstvo se zavázalo za zřízení stavebního práva ve prospěch země České platit roční pachtovné (stavební činži) ve výši , částka, , splatné vždy každého prvního měsíce čtvrtletí každého roku s možností zvýšení každých 10 let o 10 %. Tato povinnost byla sjednána jako věcné břemeno. Po ukončení stavebního práva uplynutím doby měly podle smlouvy veškeré stavby na něm připadnout do vlastnictví zemského fondu, který měl zaplatit odškodné. Dne , datum, bylo dle smlouvy o stavebním právu ode dne , datum, vloženo stavební právo na dobu 80 let na části tohoto pozemku s označením kat. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Tento pozemek byl dále rozdělen na několik stavebních parcel, mj. i na pozemek , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , tato parcela pak byla rozdělena na pozemky stav. parc. č. k. , Anonymizováno, s domem č. p. , Anonymizováno, a poz. parc. č. k. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Podle nového číslování pozemků se pak jednalo o stav. parc. č. , hodnota, s domem č. p. , Anonymizováno, a zahradu parc. č. , hodnota, . Dne , datum, byla mezi družstvem jako postupujícím a manželi , adresa, jako nabývajícími, za souhlasu země České, uzavřena postupní smlouva, na základě které bylo převedeno na manžele , adresa, stavební právo podle smlouvy o stavebním právu ze dne 26. a , datum, . Nabývající se zavázali plnit povinnosti dle smlouvy o stavebním právu, zejména platit pachtovní činži a převzít veškeré povinnosti stanovené pro družstvo podle uvedené smlouvy. Na základě této postupní smlouvy byl dne , datum, byl vložen zápis převodu stavebního práva na , adresa, . Na listu vlastnictví č. , hodnota, obce , adresa, , Anonymizováno, , jsou vedeny předmětné pozemky ve vlastnictví , Anonymizováno, , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . Usnesením Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, připadlo vlastnické právo k budově č. p. , Anonymizováno, na pozemku parc. č. , hodnota, v k. ú , adresa, , jméno FO, jako pozůstalé manželce po , jméno FO, . Žalobkyně učinila dne , datum, listinou ze dne , datum, u katastrálního úřadu , adresa, – město ohlášení přechodu vlastnického práva mimo jiné k pozemkům parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, . Žalovaná je v současnosti zapsána v katastru nemovitostí jako vlastník předmětných pozemků.

15. Vzhledem k tomu, že předmětem řízení byla určovací žaloba, soud se nejdříve, v souladu s ustanovením § 80 zák. č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu, (dále jen o.s.ř.), zabýval otázkou, zda je dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Pasivní legitimace žalovaného vychází z výpisu z katastru nemovitostí. Věcnou legitimaci v řízení o určení, zda tu právní vztah je nebo právo je či není, má ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož právní sféry se právní vztah nebo právo týká. Naléhavý právní zájem na určení je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení stalo jeho právní postavení nejistým. V daném případě byl prokázán ve smyslu § 80 o.s.ř. naléhavý právní zájem žalobkyně na požadovaném určení, protože žalovaný je jako vlastník předmětných nemovitostí zapsán v katastru nemovitostí, podkladem pro zápis změny v operátech katastru nemovitostí pro případ, že by žalobkyně prokázala své vlastnické právo k tomuto pozemku, je rozsudek soudu.

16. Na vztah účastníků soud aplikoval zákon č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí (dále jen „o přechodu do vlastnictví obcí“), neboť pro posouzení žaloby je podstatné, zda se žalobce stal vlastníkem pozemků (přešlo na něj vlastnické právo zákonem stanoveným způsobem).

17. Dle § 1 odst. 1 o přechodu do vlastnictví obcí: „Do vlastnictví obcí dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí věci z vlastnictví České republiky, k nimž ke dni , datum, příslušelo právo hospodaření národním výborům, jejichž práva a závazky přešly na obce a v hlavním městě Praze též na městské části, pokud obce a v hlavním městě Praze též městské části s těmito věcmi ke dni účinnosti tohoto zákona hospodařily.“18. Pro přechod vlastnického práva k pozemku muselo jít o majetek, který ve stanovené době náležel České republice, ke dni , datum, muselo k tomuto majetku svědčit právnímu předchůdci obce - národnímu výboru právo hospodaření a s tímto majetkem musely obce ke dni , datum, hospodařit. Tyto tři podmínky musely být splněny kumulativně (nález Ústavního soudu ze dne , datum, ve věci sp. zn. IV. 185/96). Vlastnické právo k předmětnému pozemku a kontinuita jeho přechodu ze , právnická osoba, na právní nástupce vyplývá z ust. § 9 odst. 2 zákona č. 126/1920 Sb., o zřízení župních a okresních úřadů v republice , Anonymizováno, , dle kterého jmění, fondy i závazky , právnická osoba, přešly do vlastnictví státu a do správy státní; dle ust. § 149 ústavního zákona č. 150/1948 Sb., dle kterého byl vymezen národní majetek, který je zásadně v rukou státu s tím, že části národního majetku, které nejsou celostátního významu a slouží veskrze nebo převážně obyvatelstvu některého správního celku (obce, okresu, kraje), mohou být v rukou svazků lidové správy (komunální vlastnictví); dle ust. § 29 a § 31 zákona č. 279/1949 Sb., o finančním hospodaření národních výborů, dle kterého správu národního majetku i majetku lidové správy převzaly národní výbory; byly povolány, aby udržovaly a zvelebovaly národní majetek svěřený do správy. Národní výbor mohl nemovitý národní majetek jemu svěřený i zcizit, zatížit nebo pronajmout/propachtovat. Dle ust. čl. 4 odst. 4 a čl. 7 úst. zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci byl vlastnictvím , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, majetek ve státním vlastnictví, který sloužil k zabezpečování jejích úkolů v oblastech svěřených do její působnosti a vlastnictvím , Anonymizováno, , Anonymizováno, a vlastnictvím , Anonymizováno, , Anonymizováno, byl ostatní majetek ve státním vlastnictví. Do působnosti , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, patřila zahraniční politika, uzavírání mezinárodních smluv s výjimkou těch, jejichž uzavírání patří do působnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, , zastupování , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v mezinárodních vztazích a rozhodování o otázkách války a míru, obrana a ekonomické zabezpečení obranyschopnosti , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, s výjimkou civilní ochrany obyvatelstva, měna, federální státní hmotné rezervy, federální zákonodárství a správa v rozsahu působnosti federace a kontrola činnosti federálních orgánů.).

19. Z toho plyne, že bez ohledu na to, kdy byl založen list vlastnictví č. , hodnota, , na kterém je jako vlastník předmětných pozemků uveden , Anonymizováno, , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, , se předmětné pozemky nestaly vlastnictvím , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , neboť nijak nesouvisely s úkoly svěřenými do působnosti , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, (do které patřila zahraniční politika a uzavírání mezinárodních smluv) a byl tak ve vlastnictví , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Soud má za prokázané, že první dvě podmínky pro přechod vlastnického práva ze státu na obec byly splněny, neboť předmětné pozemky byly ve vlastnictví , Anonymizováno, , Anonymizováno, a (jak uvedeno výše) a právo hospodaření příslušelo , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , jak bylo zjištěno z listu vlastnictví č. , hodnota, .

20. Dle Nejvyššího soudu naplnění pojmu „hospodaření“, ve smyslu § 1 zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku , Anonymizováno, , Anonymizováno, do vlastnictví obcí, předpokládá, aby příslušná organizace pro to měla příslušný titul a aby s takovým majetkem fakticky hospodařila. Přitom se nejedná jen o hospodaření ve smyslu užívání věci, ale též v ostatním právním smyslu zahrnujícím držbu věci a nakládání s věcí v souladu s právními přepisy upravujícími právo hospodaření (rozsudek NS ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

21. Pozemky byly v rozhodné době fakticky užívány , jméno FO, a jejich právními předchůdci v rámci práva stavby. Žalovaný tedy hospodaření ve smyslu užívání věci vykonávat nemohl, avšak hospodaření v právním smyslu spočívající ve vybírání pachtovného a jeho navyšování dle smlouvy o stavebním právu realizovat mohl a měl, k tomu však nedošlo. Nebylo prokázáno, že právo hospodaření žalovaný vykonával k rozhodnému dni, tj. , datum, .

22. Právní úprava týkající se v minulosti (a ke dni účinnosti zákona č. 172/1991 Sb.) účinných tzv. primárních (hlavních) užívacích institutů k pozemkům ve vlastnictví státu, umožňovala výslovně u práva hospodaření s národním majetkem a u osobního užívání pozemků možnost vzniku tzv. odvozených užívacích práv konkrétně dočasného užívání pozemku. V daném případě předmětné pozemky jak k , datum, , tak i k , datum, , kdy nabyl účinnosti zákon č. 172/1991 Sb., reálně užívali osoby rozdílné žalovaného. Činili tak však nikoli na podkladě svěření pozemků do dočasného užívání ze strany národního výboru vykonávajícího právo hospodaření (založené na uplatnění principu tzv. věcné příslušnosti ke správě), nýbrž na základě vlastního užívacího práva (práva stavby, vzniklého podle zákona č. 86/1912 ř. z.), které jak ke dni , datum, , tak i k , datum, , trvalo. Právo stavby, zřízené v daném případě jako právo věcné, tedy nepředstavuje užívací titul, který mají na mysli ty judikáty, které připouštějí, že znak pojmu hospodaření ve smyslu § 1 odst. 1 zákona č. 172/1991 Sb. splňuje i přenechání věci do nájmu, resp. do dočasného užívání na základě užívacích práv odvozených od práva hospodaření s národním majetkem jako tzv. primárního užívacího institutu k pozemkům ve vlastnictví státu. Nenastala tedy situace, kdy by Národní výbor Hl. m. Prahy, resp. obec, s předmětným pozemkem hospodařil prostřednictvím organizace, resp. osob, jimž na základě svého (hlavního) práva hospodaření zřídil odvozený právní titul k užívání v podobě dočasného užívání pozemku, resp. nájmu.

23. Na podkladě těchto úvah lze shrnout, že pozemky nebyly způsobilým předmětem přechodu věcí z vlastnictví státu do vlastnictví obce, žalovaný faktické hospodaření ke dni účinnosti zákona č. 172/1991 Sb. neprokázal, ani netvrdil žádné skutečnosti, z nichž by jeho faktické hospodaření plynulo, proto soud dospěl k závěru, že k přechodu vlastnického práva na žalovaného nedošlo. Z uvedeného důvodu je žalobkyně ve sporu věcně aktivně legitimována, když prokázala, že žalovaný byl do katastru nemovitostí zapsán jako vlastník, aniž by splňoval zákonné podmínky pro přechod vlastnictví majetku státu na obec – hlavní město , adresa, . Žalobkyni tudíž svědčí vlastnické právo k předmětným pozemkům.

24. Pokud jde o argumentaci žalované a o její odkaz na odůvodnění rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, ve věci sp. zn. , spisová značka, soud uvádí, že se jedná o ojedinělý názor odvolacího soudu, neboť ve vztahu k žalobkyni bylo v mnoha dalších řízeních vedených u Obvodního soudu pro , adresa, (např. sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, ) shledáno, že s pozemky jednoznačně fakticky nehospodařila, což bylo potvrzeno i odvolacím soudem v daných řízeních. To se týká i konstantní rozhodovací praxe dovolacího soudu, která následně obstála i v rovině ústavněprávního přezkumu (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, a rozhodnutí Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 2762/22). Soud podotýká, že odvolací soud uvedl, že žalobkyně je vlastníkem pozemku v odůvodnění svého rozhodnutí, avšak ve výrokové části potvrdil zamítavé rozhodnutí soudu prvního stupně ke stavbě (z důvodu vydržení vlastnického práva žalované ke stavbě). V této souvislosti soud odkazuje na ust. § 13 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník: „Každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky.“ Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu se účinek závaznosti soudního rozhodnutí ve smyslu § 159a odst. 1 a 3 o. s. ř. vztahuje pouze na právní následek vyslovený v jeho výroku (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ). Pokud tedy soud v řízení vedeném před Obvodním soudem pro , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, (v tomto řízení byl vydán rozsudek městského soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ) pravomocně zamítl žalobu o určení, že žalobkyně je vlastníkem stavby rodinného domu č. p. 343 postavené na pozemku parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , pak tím ve vztahu mezi účastnicemi závazně vyřešil otázku vlastnického práva žalobkyně k uvedené stavbě, nikoliv však otázku vlastnického práva k pozemku parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, , která nebyla předmětem rozhodování soudu a byla toliko obsahem úvahy odvolacího soudu předestřené v odůvodnění rozhodnutí (viz obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ).

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (dále jen „vyhláška“). Žalobkyni tak za sepis žaloby, přípravu a účast na jednání, které se konalo , datum, a přípravu a účast na jednání , datum, , náleží paušální náhrada nákladů za 5 úkonů po , částka, /§ 151 odst. 3 o. s. ř. a § 1 odst. 3 písm. a), b), c) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb./, celkem , částka, . Lhůta k plnění uvedená ve výroku II. soudu vychází z ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., místem plnění povinnosti náhrady nákladů řízení je v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. sídlo advokáta.

26. Žalobkyně je osvobozena od placení soudního poplatku podle § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 2 odst. 3 téhož zákona přechází, s ohledem na výsledek řízení, poplatková povinnost na žalovanou. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů proti žalobkyni a ani není od soudního poplatku osvobozena. Zdejší soud proto stanovil povinnost žalované zaplatit soudní poplatek, který činí dle položky č. , hodnota, bodu 1. písm. a) Sazebníku soudních poplatků , částka, a žalovaná je povinna jej zaplatit do 15 dnů od právní moci tohoto usnesení.