34 C 189/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Evou Přívrackou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátem Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno sídlem AK Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalovanému: Anonymizováno ( Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno ) Anonymizováno . Anonymizováno ., IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno zastoupený advokátem Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 o 10 185 Kč,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 10 185 Kč a částku 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 16 471,70 Kč, k rukám zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, domáhal po žalovaném zaplacení 10 185 Kč s odůvodněním, že žalovaný si u žalobce objednal lektorské služby, na základě kterých žalobce poskytl sjednaná školení. Žalobce vystavil žalovanému za poskytnuté služby následující faktury: Faktura č. , hodnota, ze dne , datum, na částku 500 Kč se splatností dne , datum, , Faktura č. , hodnota, ze dne , datum, na částku 1.500 Kč se splatností dne , datum, , Faktura č. , hodnota, ze dne , datum, na částku 4.000 Kč se splatností dne , datum, , Faktura č. , hodnota, ze dne , datum, na částku 3.500 se splatností dne , datum, . Na předmětné faktury žalovaný v době splatnosti neuhradil ničeho. Dne , datum, uznal žalovaný svůj dluh plynoucí z neuhrazených faktur co do důvodu a výše a zavázal se jej hradit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši minimálně , právnická osoba, Kč vždy k 20. dni daného měsíce, kdy první splátka měla být uhrazena dne , datum, . Dne , datum, obdržel žalobce od žalovaného částku ve výši , právnická osoba, Kč, která byla započítána na první splátku splatnou dne , datum, . Dne , datum, obdržel žalobce částku ve výši 7.500 Kč, která byla započítána na zbývající splátky. Faktury tak byly uhrazeny. V předmětném uznání dluhu se žalovaný dále zavázal v případě prodlení se splátkami hradit smluvní pokutu ve výši 0,5 % denně z dlužné splátky. Vzhledem ke skutečnosti, že žádná ze splátek nebyla včas uhrazena, požaduje žalobce úhradu smluvní pokuty, a to od , datum, do 31. 1 2018 z částky , právnická osoba, Kč, od , datum, do , datum, z částky , právnická osoba, Kč, od , datum, do , datum, z částky , právnická osoba, Kč, od , datum, do , datum, z částky , právnická osoba, Kč a od , datum, do , datum, z částky 1.500 Kč, kdy celková výše smluvní pokuty činí částku ve výši 10.185 Kč. K uhrazení smluvní pokuty byl žalovaný ze strany žalobce vyzván předžalobní výzvou, jež byla žalovanému zaslána dne , datum, . Žalobce dále požadoval uhradit náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč.

2. Žalovaný nárok žalobce neuznal. Namítl, že zaměstnankyně žalovaného zaslala žalobci listinu ze dne , datum, nazvanou “Uznání dluhu“, avšak na této listině není originál podpisu osoby oprávněné za žalovanou jednat. K odeslání listiny nazvané Uznání dluhu s originálním podpisem osoby oprávněné za žalovanou jednat, již nedošlo. Uznání dluhu obsahuje pouze grafický počítačový podpis osoby oprávněné za žalovanou jednat, nikoliv originální podpis. V lednu 2019 proběhla komunikace mezi žalobcem a žalovanou, za niž věc řešila manažerka vzdělávání. V rámci tohoto žalobce uvedl, že bude-li dluh uhrazen do , datum, , pak odpustí smluvní pokutu. V této době žalovaný dluh vůči žalobci již uhradil. Žalovaný dále zpochybnil existenci smluvní pokuty a její výši, neboť pokuta je upravena pouze v uznání dluhu, které je však neplatné z důvodu absence originálního podpisu osoby oprávněné za žalovanou jednat. Nadto od již zmíněné komunikace z ledna 2019, neproběhla mezi žalobcem a žalovaným v předmětné věci žádná další komunikace a žalobce se ani nikdy nezmínil, že by evidoval za žalovanou jakékoli nedoplatky. Uplatnění nároku žalobcem tak jak jej učinil, nebylo učiněno v přiměřené době a je v rozporu s dobrými mravy dle § 2 odst. 3 občanského zákoníku, navíc pokud by bylo zcela na libovůli žalobce, kdy nárok na smluvní pokutu uplatní, což je zcela v rozporu s požadavky na jistotu a předvídatelnost v právních vztazích. Namítl promlčení smluvní pokuty s odkazem na judikát Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 847/2001.

3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k těmto skutkovým zjištěním.

4. Mezi stranami bylo nesporné, že žalovaný si u žalobce objednal lektorské služby za částku 9 500 Kč. Žalovaný za služby zaplatil dne , datum, částku 2000 Kč a dne , datum, částku 7 500 Kč, tedy po splatnosti faktur, na základě kterých žalobce poskytnuté služby žalovanému vyúčtoval.

5. Z faktury č. , hodnota, ze dne , datum, se splatností dne , datum, soud zjistil, že žalobce vyúčtoval žalované poskytnuté služby ve výši 500 Kč. Z faktury č. , hodnota, ze dne , datum, se splatností dne , datum, soud zjistil, že žalobce vyúčtoval žalované poskytnuté služby ve výši 1 500 Kč. Z faktury č. , hodnota, ze dne , datum, se splatností dne , datum, soud zjistil, že žalobce vyúčtoval žalované poskytnuté služby ve výši 4 000 Kč. Z faktury č. , hodnota, ze dne , datum, se splatností dne , datum, soud zjistil, že žalobce vyúčtoval žalované poskytnuté služby ve výši 3 500 Kč.

6. Z uznání dluhu ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný uznal dluh ve výši 9 500 Kč vzniklý nesplacením plateb za služby poskytnuté žalobcem. Žalovaný se zavázal splácet dluh v pravidelných měsíčních splátkách vždy minimálně , právnická osoba, Kč, kromě poslední splátky, která bude spočítána jako zbytek dluhu spolu s případnou smluvní pokutou, vždy k 20. dni každého měsíce, počínaje , datum, . Strany si v uznání zároveň sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,5 % z dlužné splátky za každý den zpoždění splátky, počítáno od data splatnosti splátky a skutečného připsání částky na účet věřitele nebo osobnímu předání splátky v hotovosti. Listina je opatřena podpisem zaměstnankyně žalovaného (, jméno FO, ) a razítkem žalovaného a podpisem žalobce.

7. Žalobce vyzval předžalobní výzvou z , datum, ve spojení s podacím archem z , datum, žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 41 611 Kč skládající se ze smluvní pokuty ve výši 28 603 Kč a nesplacených faktur za období roku 2018 ve výši , částka, (faktura č. , hodnota, , fa č. , hodnota, , fa č. , hodnota, , fa č. , hodnota, , tyto faktury nejsou předmětem tohoto řízení) a sjednaného úroku ve výši 0,0219% denně do , datum, ve výši 323,64 Kč. Z výzvy plyne, že v případě, že dojde k zaplacení celého dluhu do , datum, , žalobce nebude požadovat zaplacení úroků z prodlení a smluvních pokut pro období od , datum, do zaplacení dluhu.

8. Z obsahu dalších provedených důkazů soud ke skutkovému stavu nezjistil podstatných skutečností.

9. Po takto provedeném dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu.

10. Mezi žalobcem a žalovaným byly uzavřeny smlouvy na poskytnutí lektorských služeb, které žalobce žalovanému poskytl a vyúčtoval. Dne , datum, uznal žalovaný svůj dluh ve výši , částka, s tím, že se zavázal vrátit žalobci dlužnou částku ve splátkách po , právnická osoba, Kč a současně v případě prodlení zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,5% denně z dlužné splátky. Žalovaný žalobci ve lhůtě splatnosti jednotlivých splátek cenu za řádně poskytnuté služby neuhradil včas, žalobci tak vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty.

11. Na základě takto zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žalobce s žalovaným platně uzavřely dle ustanovení § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), smlouvy, na základě kterých žalobce poskytoval v jednotlivých případech opakovaně žalovanému lektorské služby a žalovaný se zavázal uhradit za ně sjednanou cenu. Dne , datum, žalovaný uznal dle § 2053 o.z. svůj dluh ve výši 9 500 Kč s tím, že se zavázal vrátit žalobci dlužnou částku ve splátkách po , právnická osoba, Kč a současně v případě prodlení zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,5% denně z dlužné splátky. Žalovaný v rozporu s ust. § 2118 o.z. žalobci ve lhůtě splatnosti jednotlivé splátky neuhradil.

12. K námitce žalovaného, že uznání dluhu obsahuje pouze grafický počítačový podpis osoby oprávněné za žalovaného jednat, nikoliv originální podpis, lze uvést, že i v případě, že by šlo o grafický podpis žalovaného, je tento třeba chápat jako tzv. biometrický podpis (prostý elektronický podpis), při němž se podepisující osoba jakoby podepisuje vlastnoručním podpisem, ale nikoli na písemnost v listinné podobě, ale samostatně na tablet apod. Tzv. prostý elektronický podpis představuje zbytkovou kategorii, tj. elektronické podpisy, které nejsou kvalifikované, zaručené ani uznávané. Tento prostý elektronický podpis lze dle § 7 zák. č. 297/2016 Sb. použít, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1, tj. nejedná-li tzv. veřejnoprávní původce (stát, územní samosprávný celek, právnická osoba zřízená zákonem nebo právnická osoba zřízená nebo založená státem, územním samosprávným celkem nebo právnickou osobou zřízenou zákonem a jiná osoba při výkonu své působnosti) a nejedná-li se vůči veřejnoprávnímu podepisujícímu nebo jiné osobě v souvislosti s výkonem její působnosti. Dle důvodové zprávy k zák. č. 297/2016 Sb. „zákon tak rozšiřuje paritu s vlastnoručním podpisem i na tyto typy elektronických podpisů.“ Z uvedeného vyplývá, že soukromoprávní listiny lze podepsat všemi typy elektronických podpisů, tj. i prostým elektronickým podpisem.

13. V daném případě lze z dohody nepochybně zjistit obsah právního jednání, i kdo jednal. Pokud žalovaný podepsal dohodu o uznání dluhu tzv. biometrickým podpisem, tento odpovídá definici elektronického podpisu v čl. 3 odst. 10 Nařízení eIDAS. Jedná se o prostý elektronický podpis dle § 7 zák. č. 297/2016 Sb., tedy o elektronický podpis dle § 561 odst. 1 in fine o. z. Splněn byl i požadavek písemné formy dle § 562 odst. 1 o. z. Navíc soud má za to, že na dohodě o uznání dluhu se nachází originál podpisu osoby oprávněné jednat za žalovaného spolu s razítkem žalovaného s tím, že listina byla zaslána žalobci nejprve emailem. Samotná skutečnost absence předání originálu listiny žalobci nemá vliv na platnost uznání.

14. Soud se dále zabýval, zda žalobce má nárok na smluvní pokutu. Soud shledal nárok žalobce na smluvní pokutu za důvodný. Strany si sjednaly pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu. Žalovaný, který tuto povinnost porušil, když nehradil žalobci splátky za sjednané služby, je zavázán pokutu v souladu s ustanovením § 2048 o.z. zaplatit. Smluvní pokuta byla sjednána písemně a byla sjednána ve výši 0,5% denně z dlužné částky.

15. Následně se soud zabýval výší smluvní pokuty. Z pohledu přiměřenosti výše smluvní pokuty je na místě hodnotit jinak smluvní pokutu sjednanou ve formě pevně stanovené částky a smluvní pokutu sjednanou formou určité sazby za stanovenou časovou jednotku. Pevně stanovenou sazbu smluvní pokuty by bylo možno (při současném zohlednění všech okolností případu) považovat za nepřiměřenou s ohledem na poměr mezi hodnotou zajištěné pohledávky a výší smluvní pokuty, kterou by v takovém případě byl dlužník povinen zaplatit i třeba jen za několik dnů prodlení. Stejné měřítko však nelze použít, dosáhne-li smluvní pokuta zajištěné pohledávky určité výše v důsledku dlouhodobého prodlení dlužníka; zde výše smluvní pokuty plně odvisí od doby, po kterou dlužník své smluvní pokutou zajištěné povinnosti neplní – čím delší je doba prodlení, tím vyšší je smluvní pokuta. Jinak řečeno, na nepřiměřenost smluvní pokuty nelze usuzovat z její celkové výše, je-li důsledkem dlouhodobého prodlení a s tím spojeným navyšováním o jinak přiměřenou „denní sazbu“ smluvní pokuty. V souzené věci byla sjednána smluvní pokuta v sazbě 0,5% denně, její konečná výše byla plně závislá na době, po kterou žalovaný nedostál své smluvní povinnosti, takže výsledná výše smluvní pokuty je důsledkem doby, po kterou trvalo jeho prodlení. Nejvyšší soud se opakovaně ve své judikatuře vyjádřil k přípustnosti sjednané výše smluvní pokuty a jasně uvedl, že rozhodnutí soudu o použití moderačního práva ve smyslu § 301 obch. zák., je výsledkem procesu rozhodování, který zahrnuje tři postupné fáze (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , a ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). V první fázi soud řeší otázku, zda byla sjednána nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta. Pro toto posouzení zákon žádná kritéria nestanoví; závěr o tom, zda je sjednána nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta, je tedy věcí volného uvážení soudu. Posouzení otázky (ne)přiměřenosti smluvní pokuty závisí na okolnostech konkrétního případu, zejména na důvodech, které ke sjednání posuzované výše smluvní pokuty vedly a na okolnostech, které je provázely. Není rovněž vyloučeno, aby soud již při posuzování této otázky přihlédl k významu a hodnotě zajišťované povinnosti, zákon mu to však neukládá. V případě, kdy soud dospěje k závěru o nepřiměřenosti smluvní pokuty, nastupuje druhá fáze jeho rozhodování, kdy posoudí, zda-li použije svého moderačního práva či nikoli, tj. zda-li nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu sníží. V třetí etapě soud posuzuje, až kam (v jakém rozsahu) nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu sníží. Ve své rozhodovací praxi Nejvyšší soud s ohledem na okolnosti případu považoval za rozpornou s dobrými mravy výši smluvní pokuty ve výši 1% denně (, spisová značka, z , datum, ), , spisová značka, z , datum, , , spisová značka, z , datum, , , spisová značka, z , datum, ), 0,71% z dlužných částek denně (, spisová značka, z , datum, ), 0,5% denně (, spisová značka, ze dne , datum, , , spisová značka, ze dne , datum, ), naopak s ohledem na okolnosti případu považoval za přiměřenou smluvní pokutu ve výši 0,5% denně (, spisová značka, z , datum, , , spisová značka, z , datum, ), 1,6% denně (, spisová značka, ). Sjednaná výše smluvní pokuty 0,5% denně z těchto mezí nevybočuje.

16. Žalovaný dále namítl, že nárok na smluvní pokutu je promlčen. Podle § 619 odst. 1 o.z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle § 629 odst. 1 o.z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

17. Splatnost smluvní pokuty se řídí buď ujednáním mezi věřitelem a dlužníkem, nebo zákonem. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Aby došlo ke vzniku nároku na smluvní pokutu, musí tedy věřitel vyzvat dlužníka k plnění.

18. V dané věci si strany nesjednaly splatnost smluvní pokuty, splatnost proto nastala dne , datum, na základě výzvy žalobce z , datum, , ve které určil lhůtu k zaplacení pokuty do , datum, .

19. Odkaz žalovaného na judikát Nejvyššího soudu sp.zn. , spisová značka, není případný, neboť Nejvyšší soud zde řešil počátek běhu promlčecí doby u práva na zaplacení smluvní pokuty sjednané procentní sazbou ze stanovené částky za každý den prodlení za situace, kdy porušování dané povinnosti dlužníkem stále trvá. V nyní projednávané věci však žalobce požadoval kapitalizovanou smluvní pokutu ve výši , částka, , byť stanovenou procentní částkou z dlužných splátek, s jejichž úhradou se žalovaný dostal do prodlení, a to za období od , datum, do 31. 1 2018 z částky , právnická osoba, Kč, od , datum, do , datum, z částky , právnická osoba, Kč, od , datum, do , datum, z částky , právnická osoba, Kč, od , datum, do , datum, z částky , právnická osoba, Kč a od , datum, do , datum, z částky 1.500 Kč.

20. S ohledem na shora uvedené soud námitku promlčení neshledal důvodnou.

21. Dodat je třeba, že tím, že se žalovaný nedostavil k jednání, aniž včas požádal z důležitého důvodu o jeho odročení, znemožnil soudu, aby mu poskytl poučení podle ustanovení § 118a o.s.ř., když soud projednal věc v jeho nepřítomnosti v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř.. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a proto, že se nedostavil k jednání, nebyl oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a nebyl ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ). Soud tudíž nemohl vyzvat žalovaného k doplnění tvrzení, že si strany sjednaly, že uhradí-li žalovaný veškeré své dluhy do , datum, , žalobce mu promine smluvní pokutu. Nadto z provedeného dokazování vyplynulo, že strany si sjednaly, že žalobce promine smluvní pokuty za období od , datum, do zaplacení (tj. , datum, ). Žalobce však v tomto řízení požaduje smluvní pokutu za předchozí období. Soud připomíná, že dle ustanovení § 120 o.s.ř. může soud doplnit dokazování i bez návrhu účastníků řízení. Tato výjimečná možnost nikoli povinnost však nemá nahrazovat nedostatek procesní aktivity účastníků řízení. Řízení je zásadně ústní a je na jeho účastnících nikoli na soudu, aby se o svá práva starali (vigilantibus iura).

22. Dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. má žalobce nárok na náhradu nákladů ve výši 1 200 Kč spojených s uplatněním pohledávky.

23. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 16 471,70 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 185 Kč sestávající z částky 1 540 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva, podání z , datum, , účast na jednání dne , datum, ), včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % 2 715,63 Kč, kterou je zástupce žalobce povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Cestovné zástupce žalobce za cestu z , adresa, a zpět na jednání před soudem dne , datum, , tj. 1 x 406 km, bylo použito osobní vozidlo , Anonymizováno, , Anonymizováno, , RZ: , SPZ, , z technického průkazu k tomuto vozidlu soud zjistil průměrnou spotřebu paliva benzín 4,3 l na 100 km. Dle § 157 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, náleží zástupci žalobce za každý 1 km jízdy základní náhrada a náhrada výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu. Při výpočtu cestovného soud vycházel dále z § 189 odst. 1 písm. a), § 157 odst. 4 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 1 písm. b) vyhlášky č. 511/2021 Sb., dle které sazba základní náhrady za používání osobních silničních motorových vozidel za 1 km jízdy činí 4,70 Kč a z § 158 odst. 3 věty třetí zákoníku práce, § 4 písm. a) vyhlášky č. 511/2021 Sb., kde výše průměrné ceny za 1 litr pohonné hmoty činí 44,50 Kč u benzinu 95 oktanů. Náhrada za spotřebovanou pohonnou hmotu na předmětném vozidle na 1 km představuje částku 2,09 Kč (27,20 Kč x 4,4 / 100 = 1,20 Kč na km), za 406 km tedy 849 Kč, soud přiznal cestovné ve výši 2 756,74 Kč (4,70 Kč + 2,09 Kč x 406 km). Náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, za 10 půlhodin po 100 Kč, tj. 1 000 Kč. S ohledem na § 149 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupce žalobce. , adresa, k plnění soud stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.