34 C 2/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Evou Přívrackou ve věci žalobkyně: ; anonymizována dvě slova právnická osoba , IČO anonymizováno adresa žalobkyně anonymizována tři slova jméno příjmení anonymizováno adresa proti; žalovanému: ; celé jméno žalovaného , datum narození anonymizováno adresa žalovaného o 400 000 Kč,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 400 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 77 710 Kč, k rukám [anonymizováno] žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 26. 10. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 400 000 Kč s odůvodněním, že mezi žalobkyní a společností [právnická osoba], byla uzavřena smlouva [anonymizována dvě slova] [číslo] ze dne 10. 11. 2018, [číslo] ze dne 1. 3. 2019, [číslo] ze dne 27. 12. 2018, [číslo] ze dne 1. 3. 2019, [číslo] ze dne 13. 3. 2019, [číslo] ze dne 13. 3. 2019, jak dokládají potvrzení o zájezdech ke smlouvám. Na základě těchto smluv byly žalobkyní vystaveny spol. [příjmení] [jméno] faktura [číslo] ze dne 7.11.2018 na částku 190 990 Kč splatná dne 3.12.2018, faktura [číslo] ze dne 27.11.2018 na částku 424 665 Kč splatná dne 15.12.2018, faktura [číslo] ze dne 31.12.2018 na částku 430 708,20 Kč splatná dne 15.1.2019, faktura [číslo] ze dne 13.2.2019 na částku 181 271 Kč splatná dne 25.2.2019, faktura [číslo] ze dne 3.4.2019 na částku 217 312 Kč splatná dne 20.4.2019 a faktura [číslo] ze dne 3.4.2019 na částku 129 730 Kč splatná dne 20.4.2019. Žalovaný na dlužnou částku uhradil pouze 40 000 Kč. Uvedené pohledávky byly žalobci proti spol. [příjmení] [jméno] přiznány rozsudkem [název soudu] ze dne 3. prosince 2019, [anonymizováno] [číslo jednací]. Pohledávky jsou vymáhány v rámci [anonymizováno] řízení sp. zn. [spisová značka] vedeného [exekutorský úřad] 3 soudního [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení]. V rámci tohoto řízení bylo ve prospěch žalobce k dnešnímu dni vymoženo pouze 58.842,31 Kč. Dne 11. 7. 2019 uzavřel žalobce s žalovaným dohodu o přistoupení k dluhu. Na základě této dohody bylo sjednáno, že žalovaný přistupuje k dluhu [příjmení] [jméno] vůči žalobci v rozsahu, v jakém nebude uhrazen žalovaným s tím, že se zavázal hradit dluh ve formě měsíčních splátek ve výši 100.000 Kč měsíčně, se splatností vždy k poslednímu dni v příslušném kalendářním měsíci, počínaje dnem 30.6.2020. Na základě Dohody je žalovaný povinen k dnešnímu dni uhradit žalobci: 100.000 Kč splatných k 30. 6. 2020; 100.000 Kč splatných k 31. 7. 2020; 100.000 Kč splatných k 31. 8. 2020; a 100.000 Kč splatných k 30. 9. 2020.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Namítl, že dohoda o přistoupení k dluhu ze dne 11. 7. 2019 sjednána nebyla. Žalobkyně by měla prokázat, že k uzavření„ ručitelského závazku“ došlo a tento byl sjednán řádně. Žalobkyně v rámci exekučního řízení zabavila dlužníkovi [příjmení] [jméno] osobní vozidlo zn. Mercedes S 400d v hodnotě 3 964 686 Kč. Navrhl odročit jednání do doby, než exekutor provede prodej vozidla, kdy prodejní částka mnohonásobně uspokojuje nárok žalobkyně vůči dlužníkovi [příjmení] [jméno].

3. Žalovaný se dne 1. 9. 2021 v 7:36 hod omluvil z jednání konaného téhož dne v 15:00 hod ze [anonymizováno] důvodů, aniž by požádal o jeho odročení. Zároveň navrhl, aby v případě, že žalobce předloží originál listiny o přistoupení k dluhu, byla žalovanému poskytnuta lhůta pro její přezkoumání.

4. Z podepsané smlouvy o přistoupení k dluhu v originálním znění ze dne 11. 7. 2019 bylo zjištěno, že žalovaný jako nový dlužník se zavazuje, že přistoupí k dluhu a uhradí ho, jak je specifikovaný v čl. 1 této smlouvy (částka 1 534 676,20 Kč s příslušenstvím). Nový dlužník se zavazuje uhradit dluh v rozsahu, v jakém nebude uhrazen dlužníkem (spol. [příjmení] [jméno]), a to ve formě měsíčních splátek ve výši 100 000 Kč měsíčně splatných vždy k poslednímu dni v příslušném kalendářním měsíci, počínaje dne 30. 6. 2020 (čl. 1 smlouvy). Objednání [anonymizováno] prokazují potvrzení [anonymizována dvě slova] ke smlouvě [anonymizována dvě slova] [číslo] ze dne 10. 11. 2018, [číslo] ze dne 1. 3. 2019, [číslo] ze dne 27. 12. 2018, [číslo] ze dne 1. 3. 2019, [číslo] ze dne 13. 3. 2019, [číslo] ze dne 13. 3. 2019. Výši dluhu pak faktura [číslo] ze dne 7.11.2018 na částku 190 990 Kč splatná dne 3.12.2018, faktura [číslo] ze dne 27.11.2018 na částku 424 665 Kč splatná dne 15.12.2018, faktura [číslo] ze dne 31.12.2018 na částku 430 708,20 Kč splatná dne 15.1.2019, faktura [číslo] ze dne 13.2.2019 na částku 181 271 Kč splatná dne 25.2.2019, faktura [číslo] ze dne 3.4.2019 na částku 217 312 Kč splatná dne 20.4.2019 a faktura [číslo] ze dne 3.4.2019 na částku 129 730 Kč splatná dne 20.4.2019. Z rozsudku ze [název soudu] ze dne 3. 12. 2019 č.j.: [číslo jednací] soud zjistil, že žalobkyni byla přiznána vůči spol. [příjmení] [jméno] částka 1 534 676,20 Kč z titulu neuhrazených smluv o zájezdech. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou ze dne 14. 10. 2020 (předžalobní výzva + doručenka).

5. Soud provedl v řízení všechny důkazy, které byly pro jeho rozhodnutí podstatné. Z jiných než shora uvedených důkazů nezjistil pro věc nic podstatného.

6. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně se společností [právnická osoba] uzavřela smlouvy o zájezdu a že žalovaný přistoupil k dluhu původního dlužníka spol. [příjmení] [jméno] dle § 1892 o.z., ve kterém se zavázal uspokojit pohledávku žalobkyně vyplývající ze smluv [anonymizována dvě slova] v rozsahu, v jakém nebude uhrazena dlužníkem ([anonymizováno]. [příjmení] [jméno]), a to ve formě měsíčních splátek ve výši 100 000 Kč měsíčně. Tato dohoda je žalovaným podepsána. Žalobce předložil při jednání dne 1. 9. 2021 dohodu o přistoupení k dluhu v originálním znění, bylo tedy prokázáno, že smlouva tohoto obsahu byla uzavřena. Následné důkazní břemeno ohledně tvrzení, že smlouva nevznikla, resp. že nebyla uzavřena (popření pravdivosti, resp. správnosti listiny), leží na žalovaném (srov. např. rozsudek [název soudu] sp. zn. [spisová značka] ze dne 26. 11. 2014). Vzhledem k tomu, že se žalovaný nedostavil k jednání, znemožnil soudu, aby mu poskytl poučení podle ustanovení § 118a o.s.ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a proto, že se nedostavil k jednání, nebyl oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a nebyl ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (usnesení [název soudu] sp. zn. [spisová značka]). Soud připomíná, že dle ustanovení § 120 o.s.ř. může soud doplnit dokazování i bez návrhu účastníků řízení. Tato výjimečná možnost nikoli povinnost však nemá nahrazovat nedostatek procesní aktivity účastníků řízení. Řízení je zásadně ústní a je na jeho účastnících nikoli na soudu, aby se o svá práva starali („ vigilantibus iura“). S ohledem na shora uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Žalovaný tak je dle § 1982 o.z. povinen uhradit platný a oprávněný závazek společnosti z titulu smluv o zájezdu, který společnost na výzvu žalobce neuhradila, a který představuje dlužné splátky.

7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 77 710 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 16 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 8 odst. 1 a § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 400 000 Kč sestávající z částky 9 900 Kč za každý z pěti úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní výzva, účast na jednání dne 16. 6. 2021 a dne 1. 9. 2021), včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 10 710 Kč.