34 C 216/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Přívrackou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně anonymizováno údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 3 659 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 659 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 3 659 Kč od 27. 8. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 10 soudní poplatek za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši 400 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), doručenou [název soudu] dne 27. 5. 2021, domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 3 659 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný dne 16. 3. 2020 na zastávce [ulice] [část obce] nastoupil do autobusu [číslo] ve kterém bylo nejméně pět osob, a v tomto autobusu bez jakékoliv příčiny sprostě nadával cestujícím a následně fyzicky napadl pana [jméno] [příjmení], kterého opakovaně udeřil pěstí do oblasti hlavy a následně jej chytil a narážel s ním do zadních dveří autobusu. V důsledku protiprávního jednání žalovaného a příčinné souvislosti s poškozením zdraví pojištěnce, uhradila žalobkyně náklady léčení za tohoto pojištěnce v celkové výši 3 659 Kč. Žalovaný má povinnost žalobkyni tuto úhradu nahradit, avšak do dnešního dne tak neučinil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud na základě listinných důkazů, které měl k dispozici, učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný fyzicky napadl [jméno] [příjmení] v autobusu linky [číslo] čímž mu způsobil poranění hlavy. Jednání žalovaného bylo předmětem [anonymizováno] řízení u [název soudu], který vydal pravomocný [anonymizováno] příkaz, na základě kterého byl žalovaný uznán vinným z přečinu [anonymizováno] podle § 358 odst. 1 trestního zákoníku (pravomocným [anonymizováno] příkazem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 18. 3. 2020, č. j. 1 T 33/2020). V důsledku protiprávního jednání žalovaného uhradila žalobkyně náhradu nákladů léčení za svého pojištěnce v celkové výši 3 659 Kč (vyúčtováním [anonymizováno] péče a rozpisem plateb k náhradě za léčení ze dne 29. 6. 2020). Žalovaný náhradu nákladů léčení ve stanovené výši žalobkyni neuhradil, a to ani přes zaslání předžalobní výzvy (výzvou ze dne 23. 7. 2020 s doručenkou). Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazující zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaný žádné důkazy soudu nepředložil. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní. Podle ustanovení § 55 zákona č. 48/1997 Sb., zákona o veřejném zdravotním pojištění, příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny. Na základě shora uvedeného skutkového závěru dospěl soud k následujícímu právnímu závěru: V důsledku fyzického napadení svého pojištěnce, vynaložila žalobkyně náklady na léčení ve výši 3 659 Kč, k jejichž uhrazení je podle ust. §55 zákona č. 48/1997 Sb., zákona o veřejném zdravotním pojištění, povinen žalovaný, který pojištěnce žalobkyně fyzicky napadl. Žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se tak v prodlení s placením dluhu a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citované zákonné ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 300 Kč Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku ve výši 400 Kč, z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 900 Kč představující 300 Kč za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Dle usnesení [název soudu] ze dne 28. 6. 2012, sp. zn. [spisová značka] plyne, že zdravotní pojišťovny nejsou v řízeních o nároku na náhradu nákladů na péči hrazenou ze zdravotního pojištění, které vynaložily v důsledku zaviněného protiprávního jednání třetí osoby vůči pojištěnci, osvobozeny od soudních poplatků podle zákona č. 549/1991 Sb. ve znění účinném od 1. 9. 2011. Přestože podáním návrhu vznikla poplatková povinnost ve výši 400 Kč podle [anonymizována čtyři slova], písm. a) Sazebníku poplatků, žalobkyně soudní poplatek nezaplatila. Žalobkyně není v tomto řízení osvobozena od soudních poplatků, a proto soud výrokem III. tohoto rozsudku uložil žalobkyni povinnost k úhradě soudního poplatku za jí podanou žalobu (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu). Soudní poplatek může být uhrazen buď v kolkových známkách anebo na účet podepsaného soudu [číslo] pod variabilním symbolem [anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizováno]. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. Pro úplnost soud uvádí, že jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč (bagatelní spor, § 157 odst. 4 o. s. ř. v návaznosti na § 202 odst. 2 o. s. ř.), soud se omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci.