34 C 231/2017

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Evou Přívrackou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 , nar. Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 1/0 , nar. Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupena advokátem Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno . sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno o vypořádání spoluvlastnictví k nemovitostem,

I. Spoluvlastnictví žalobce a žalované k nemovitostem: pozemku parc. č. , hodnota, , jehož nedílnou součástí je budova s č.p. , Anonymizováno, způsobem využití „, Anonymizováno, , Anonymizováno, ,“ pozemku parc. č. , hodnota, budova bez č.p. nebo evidenčního způsobem využití „, Anonymizováno, ,“ jež stojí na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , vše v k.ú. , adresa, v obci , adresa, , se zrušuje.

II. Soud přikazuje vlastnictví k nemovitostem ve výroku I. tohoto rozsudku do výlučného vlastnictví žalobce, přičemž budova bez č.p. nebo evidenčního způsobem využití „, Anonymizováno, ,“ jež stojí na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , se stává jeho nedílnou součástí.

III. Žalobce je povinen zaplatit na vypořádání podílu žalované částku , částka, , a to do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Stát nemá právo na náhradu nákladů řízení ve vztahu k žalované.

VI. Žalobce je povinen nahradit státu na účet Obvodního soudu pro , adresa, náklady řízení, jejichž výše bude stanovena samostatným usnesením, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Řízení o vzájemném návrhu žalované na odklad zrušení spoluvlastnictví se zastavuje.

1. Žalobce se žalobou ze dne , datum, domáhal zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitostem vedeným na listech vlastnictví č. , hodnota, a č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, , část obce , adresa, s odůvodněním, že na listu vlastnictví č. , hodnota, je evidován pozemek p. č. , hodnota, zastavěná plocha a nádvoří o výměře , Anonymizováno, , jehož nedílnou součástí je budova s číslem popisným , Anonymizováno, , pozemek , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – zahrada o výměře , Anonymizováno, , Anonymizováno, a pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – zastavěná plocha a nádvoří o výměře , Anonymizováno, . , jméno FO, č. , hodnota, jako samostatná nemovitá věc stavba: budova bez č.p./evidenčního, způsob využití garáž, postavená na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , k.ú. , adresa, , kterou žalobce i žalovaná spoluvlastní z ½. Žalobce je ¾ spoluvlastníkem těchto nemovitostí, žalovaná pak ¼ spoluvlastníkem. Žalovaná nerespektuje, že žalobce je většinovým spoluvlastníkem domu, užívá jej nad rámec jejího podílu a nepodílí se na správě a údržbě domu ani garáže. Vnuci žalované tam užívají marihuanu a hlukem ruší noční klid, dále jsou tam venčeni psi, o jejichž exkrementy se žalovaná vůbec nestará. Ve společných prostorách domu má žalovaná uschovány své věci bez souhlasu žalobce. Komunikace mezi žalobcem a žalovanou nefunguje, žalovaná často uvádí protichůdná tvrzení. Soužití se žalovanou je tak pro žalobce neúnosné. Jelikož není možné nemovitost bez vynaložení velkých nákladů reálně rozdělit dle velikosti spoluvlastnických podílů a vztahy mezi spoluvlastníky nejsou dobré, žádá soud o přidělení nemovitosti do jeho vlastnictví za současného finančního vypořádání podílu patřícího žalované.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Uvedla, že na správě a údržbě se podílí rovným dílem, opravy vykonané žalobcem se týkaly výlučně jeho prostor. Její vnukové či jejich kamarádi noční klid neruší, to naopak žalobce, který se opilý vrací v pozdních hodinách. Exkrementy po psech uklízí. Ve společných prostorách má výrazně méně věcí než žalobce. Žalovaná nemá sílu ani prostředky na to se odstěhovat, je důchodkyní po dvou operacích, čtyřikrát denně si píchá inzulin a užívá léky na vysoký krevní tlak. Její dcera je v částečném invalidním důchodu, je po mrtvici a má cukrovku. Učinila i oznámení o spáchání přestupku žalobcem, který bez jejího souhlasu na dům nainstaloval kamery. Toto dále doplnila ve vyjádření ze dne , datum, , v němž uvedla, že její psi jsou jen velmi výjimečně sami na zahradě, jelikož „se bojíme aby nám je pan žalobce neotrávil, tak jako naši kočičku“. Solární panely dotovala žalobci EU, a tudíž do nich nic neinvestoval. Žalovaná se odstěhovat nechce a nemůže z důvodu zdravotního stavu svého a své dcery, a dále kvůli studiu svých vnoučat. Její vnuk je konzumentem marihuany proto, že jako malý měl problém s dušením. Střecha domu byla opravovaná právě kvůli špatné instalaci solárních panelů. Nehodlá žalobci prodat svůj podíl, a pokud se žalobci soužití s ní nelíbí, může svůj podíl prodat někomu jinému, ráda by uvítala příjemnější sousedy. Žalovaná uvedla, že dle vyhlášky č. 501/2006 Sb. není dům rodinným domem, ale bytovým domem, neboť obsahuje 4 bytové jednotky. Dle jejího názoru lze dům rozdělit na samostatné bytové jednotky, k čemuž posléze přiložila i návrh dohody. Jelikož má žalovaná citový vztah ke svému bydlišti, může naopak žalobce své byty prodat a zajistit si bydlení jinde., právnická osoba, podání ze dne , datum, žalobce uvedl, že návrh žalované na vypořádání spoluvlastnictví není realistický, neboť nejde jen o neshody vztahové, ale též o užívání společné věci. Žalovaná užívá větší obytnou plochu, než jí přísluší, a to bezplatně a bez jeho souhlasu, což se týká i pozemků. Jsou tam i finanční (rekonstrukce) i hygienické problémy. Apeloval na znalcův závěr, že oceňované nemovitosti nelze reálně rozdělit na podíly odpovídající spoluvlastnickým podílům žalobce a žalované, ani nelze nemovitosti rozdělit na bytové jednotky tak, aby rozdělení odpovídalo spoluvlastnickým podílům účastníků. Rozdělení věci na bytové jednotky není možné právě i kvůli nedostatku finančních prostředků na straně žalované. Dále je v domě nutné poměrně rozsáhle investovat, na což žalovaná nemá finance.

4. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázané.

5. Soud ve věci učinil místní šetření dne , datum, , kdy stav jednotlivých bytů odpovídal popisu a fotodokumentaci ve znaleckém posudku , tituly před jménem, , Anonymizováno, .

6. Z výslechu žalobce soud zjistil, že ke konfliktům začalo docházet ještě za života babičky a dědy v 70. letech, z domu se odstěhoval v roce 1994, v roce 2003 se dá říci, že vztahy byly celkem komunikativní. Po smrti dědy v roce 1991 se začal zajímat o dům, když otec byl námořník a nebyl nikdo další, kdo by převzal mužské práce. ¼ domu získal již k 18. narozeninám a to za vědomí prarodičů právě s ohledem na vztahy, které v rodině byly. S dohodou, kterou podepsala s žalovanou jeho matka v roce 1987, by on nikdy nesouhlasil, nicméně je z ní patrné, že nikdy po žalované nepožadovali žádné platby, žádné nájemné. Do domu se vrátil po úmrtní babičky v roce 2000. V roce 2003 část domu zrekonstruoval, dělala se nová elektřina, rozvody, okna. Následně se začal revitalizovat kompletně i spodní prostor domu, který obývali jeho rodiče, rozvody a nové WC. Následovalo zateplení části domu, oprava okapů a střechy. Vnuk žalované si následně vodil do domu kamarády, mnohdy se nedalo v domě ani projít, kouřili tam marihuanu, chovali se nevhodně. Snaha o řešení situace se táhne již od 90. let, ale veškeré návrhy byly negovány, znovu se otázka otevřela, když žalované nabídl odkup jejího spoluvlastnického podílu, zajistil si hypotéku, avšak k dohodě nedošlo. Nikdy žalované nebránil, aby se podílela na investicích do domu, ale v současné situaci, kdy veškerou péči o dům zajišťuje se svými rodiči sám, tak je pro něj nadále neúnosnou. Žalovaná má nyní dva psy, dříve to byli tři psi. Rodina žalobce také měla psa, malé plemeno yorskhirského teriéra, kterého si hlídali a uklízeli po něm.

7. Z výslechu žalované soud zjistil, že v domě bydlí od roku 1967, čtvrtinu domu zakoupila od otce dva roky před svatbou. Žalobce jim zakázal užívat zahradu, takže s dcerou sedí v garáži, když jdou ven. Netuší, do čeho žalobce zainvestoval částku , částka, . V současné době střídavě uklízí dům ona a žalobce. Zateplení domu si žalobce zařizoval sám. U výměny oken chtěla žalobci přispět, ale ten ji řekl, že nic nechce, že to má zadarmo. Dva roky před úmrtím otce, když se dělala fasáda, mu přispěla částkou , částka, na práci řemeslníkům a její matka jim vařila, žádné doklady na to nemá. Její manžel opravil roubení na domě, střecha se též opravovala v době, kdy žila s manželem, avšak je logické, že ji opravil právě on, který ji instalací solárních panelů poškodil. V současné době nedisponuje částkou , částka, , která by dle znalcova odhadu byla potřebná pro opravu domu, byť výši této částky žalovaná sporuje. V současné době již nemůže žalovaná pracovat na plný úvazek a její přivýdělek je tak pouze , částka, . V domě bydlí spokojeně. Po psech uklízí, neštěkají. Zhoršení vztahů nastalo poté, co se žalobce stal většinovým vlastníkem. , právnická osoba, otce byla dohoda taková, že s ohledem na to, že když sestra kupovala jednu polovinu nemovitosti, tak zaplatila , částka, , žalovaná přispěla taky , částka, a otec zaplatil , částka, . Aby to bylo spravedlivé, tak byla sepsána dohoda o tom, jakým způsobem bude nemovitost užívána, tj. jaké prostory konkrétně bude užívat se svou rodinou. Žádný požadavek na to, aby cokoliv za to platila nikdy nebyl. Vycházelo se vždy z dohody, která byla sepsána. Bydlí v přízemí, když je na tom zdravotně tak, že se obtížně pohybuje a do prvního patra by se nedostala. Důvěra v rodině byla ztracena 3-4 roky zpátky.

8. Z výslechu svědka , Anonymizováno, soud zjistil, že je vyučen pokrývačem, na domě kdysi pracoval na střeše a prováděl drobné zednické práce. Střecha je eternitová a dnešními standardy nekvalitní, takže bylo nutné následně dělat různé opravy. Žalovaná si u něj žádné práce neobjednávala ani neplatila. Dle jeho názoru by střecha potřebovala vyměnit, je tam nekvalitní oplechování, eternit obrostlý mechem, který je navíc zdravotně závadný. Materiál ani na tehdejší poměry nebyl příliš kvalitní. Oprava střechy vychází v průměrném standardu asi na , částka, za m2. Naposledy se zvažovala výměna někdy před 8-10 lety, jednal se žalobcem. Naposledy zajistil opravu střechy kvůli poškození solárními panely asi před 6 lety.

9. Z výslechu svědkyně , Anonymizováno, soud zjistil, že je švagrovou žalobce. Žalovaná ji několikrát udala na OSPOD. K žalobci chodívala i na návštěvy, avšak kvůli častému napadání typu nezavírání dveří, rozsvěcené světlo, apod. tam již nechodí, a to i s ohledem na udání ze strany žalované. Žalovaná má několik agresivních štěkajících psů, její syn se jich bojí. Všude po cestách i ve společných prostorách jsou psí exkrementy. , jméno FO, zahradu domu v létě chodili mladí lidé, kteří tam kouřili marihuanu. Občas vídá, jak žalobce dělá běžné práce okolo domu. Tvrzení, že zahrada je v dezolátním stavu, odpovídá tomu, že je znečištěna exkrementy od psů, navíc je tam vrak vozidla, které je zřejmě nepojízdné a harampádí působící dojmem skládky.

10. Z výslechu svědka , Anonymizováno, soud zjistil, že je kamarád žalobce. Jednou byl svědkem toho, že když šli se žalobcem k domu, tak jej žalobce zastavil, že z garáže byly slyšet nějaké zvuky, poté byli v garáži 3 mladíci s pivem a kouřili tam nikoliv obyčejné cigarety, ale spíše marihuanu. Poté, kdy jim vytknul, že tam nemají popíjet a kouřit, tak jeden z mladíků ho oslovil „tak my odcházíme, pane kundo“, přičemž svědek si je jistý, že se jednalo o zmocněnce žalované.

11. Svědkyně , jméno FO, při svém výslechu vypověděla, že je dcerou žalované, žalobce je její bratranec. Bydlí v domě, je samoživitelka, pracuje v chráněné dílně. Bydlí s třemi dětmi, jedno se již odstěhovalo. Je jí přiznána invalidita druhého stupně, jedná se o trvalý stav. Má jednoho psa, v domě je další pes a 3 papoušci. Vztahy se zhoršily v době, kdy byla nemovitost přepsána na žalobce. Parkuje s autem v garáži, chtěla ji společně s panem , jméno FO, rekonstruovat, ale žalobce toto odmítl, protože chtěl na vše „papír“. Svědkyně dále uvedla, že byt užívá na základě toho, že její matka je spoluvlastnicí nemovitosti a již její děda sepsal dohodu, na základě které budou prostory v užívání. Kdyby se měla odstěhovat, neví, kam by s dětmi (17, 22 a 26 let starými) šla, když v domě užívá 2 pokoje, které ji stačí a takto by za peníze od žalobce získali toliko garsonku a nechápe, proč by se v ní měli mačkat, když bydlení zde jim vyhovuje a dostačuje. V obci , adresa, vlastní toliko chalupu bez vody, není trvale obyvatelná, spát se dá pouze v jedné místnosti. Dříve za jejími dětmi chodili kamarádi, ale to se už neděje, zakázala jim to poté, co žalobce zavolal hlídku policie na děti, které si s kamarády pouštěly film. Po zvířatech uklízí.

12. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobce je ¾ spoluvlastníkem předmětných nemovití, zatímco žalovaná ¼ spoluvlastnicí.

13. Ze smlouvy o poskytnutí hypotéčního úvěru , datum, ve znění dodatku č. , hodnota, soud zjistil, že žalobce si vzal na koupi spoluvlastnického podílu patřícího žalované úvěr ve výši , částka, s možností čerpání do , datum, .

14. Z dohody spoluvlastníků, kupní smlouvy a související korespondence soud zjistil, že se žalobce snažil o mimosoudní vypořádání spoluvlastnictví obdobným způsobem jako obsaženým v následně podané žalobě, avšak žalovaná, ač zpočátku s tímto návrhem souhlasila, s návrhem nesouhlasila a k dohodě nedošlo.

15. Z předloženého audiovizuálního materiálu na flash disku soud zjistil, že je mezi stranami patrný špatný vztah, což plyne mimo jiné i z toho, že se i při zdánlivě banálních situacích natáčí na video a komunikují spolu nepřátelským způsobem, což rozhodně není běžná praxe spolubydlících osob, natož pak příbuzných. Stav domu či garáže či zahrady odpovídá ostatním fotografiím a skutečnostem zjištěným při znaleckém zkoumání a místním šetření.

16. Z lékařské zprávy ze dne , datum, soud zjistil, že dle , tituly před jménem, Trníčkové není žalovaná schopna trvalého zaměstnání a jejím jediným příjmem je tedy důchod, přičemž tuto skutečnost o špatném zdravotním stavu potvrzuje i několik dalších lékařských zpráv.

17. Z listiny ze dne , datum, podepsané žalovanou a paní , jméno FO, soud zjistil, že v této listině stvrdila, že nemá proti žalované jiné bytové pohledávky, a že „Zůstává vše při dosavadním bydlení tímto způsobem: , jméno FO, v přízemí pokoj, kuchyň a spíš. V 1. poschodí , Anonymizováno, . , jméno FO, kuchyň a pokoj, koupelna, WC.“. Tento dokument byl podepsán pouze paní , jméno FO, a , Jméno zainteresované osoby 1/0, .

18. Ze závětí soud zjistil, že pan , jméno FO, i paní , jméno FO, vydědili žalovanou z toho důvodu špatného chování vůči nim.

19. Ze stížnosti a dodatku ke stížnosti ze dne , datum, soud zjistil, že již tehdy si na žalovanou stěžovalo 12 osob kvůli rušení nočního klidu jejími psy. Dále se ze strany žalované mělo jednat o nadávky hrubého charakteru, vyhrožování a ohrožování rodinného majetku a bezpečnosti.

20. Z výpisu z účtu vedeného u , právnická osoba, ., na , jméno FO, , soud zjistil, že k , datum, byla na výpisu uvedena nabídka předem schválené půjčky až , částka, , aniž by však výpis obsahoval příjmy a výdaje vnučky žalované. Navíc z výpisu plyne, že vnučka žalované již měla sjednán kontokorent (jeho výše byla opět začerněna). V čestném prohlášení ze dne , datum, , jméno FO, uvedla, že je připravena žalované poskytnout zápůjčku až do výše , částka, za účelem financování řešení spoluvlastnických vztahů k předmětným nemovitostem. Zajištění financování na správu domu předložené žalovanou soud hodnotí jako neprůkazné, neboť žalovaná neuvedla příjmy a výdaje vnučky, ani z čeho by byl případně čerpaný úvěr hrazen, není tak zřejmé, zda by vnučka měla na splácení úvěru, navíc šlo toliko o nabídku bez nároku na uzavření smlouvy.

21. Ze znaleckého posudku č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, soud zjistil, že jako možné řešení technického rozdělení domu přibližně podle spoluvlastnických podílů, tj. stavební oddělení bytu 2+1 v přízemí od zbytku domu by činilo , částka, .

22. Z emailu ze dne , datum, plyne, že dle stavebního odboru , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, je předmětný dům kolaudován jako rodinný dům. Rodinný dům lze rozdělit maximálně na tři bytové jednotky. Změna v užívání z rodinného domu na bytový dům je možná po doložení podkladů dle rozsahu stavebních úprav pro zamýšlené dispoziční změny pro rozdělení a změny plynoucí z požadavků na požární bezpečnost.

23. Ze znaleckého posudku č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, soud zjistil, že znalec , tituly před jménem, Pohl stanovil obvyklou cenu v místě a čase předmětných nemovitostí na částku , částka, (po zaokrouhlení), , částka, za metr čtvereční celkové započitatelné užitné plochy domu bez zohlednění stavby garáže. Tržní hodnotu tavby garáže stanovil po zaokrouhlení na částku , částka, . Celková užitná plocha nemovitostí činí , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, m2. K rozdělení nemovitosti na jednotky znalec uvedl, že případné technické dělení na jednotky, včetně bourání a posouvání dělících konstrukcí a napojení na inženýrské sítě, by bylo ekonomicky velmi náročné se závěrem, že nemovitosti nelze reálně rozdělit takovým způsobem, kterým by odpovídal aktuálním spoluvlastnickým podílům. Dále uvedl, že navržené rozdělení domu žalovanou (viz str. 36 posudku) se velmi přibližuje rozdělení dle spoluvlastnického podílu, ale nově vzniklé jednotky mají různě stavebně technické a dispoziční kvality. Dále uvedl, že navržené „posunutí“ mezibytové příčky v 2. NP není vhodné řešení z důvodu možného teoretického vstupu přes okno č. , hodnota, na balkon a případně až do jednotky č. , hodnota, a i opačně. Znalec dále převzal za své závěry , tituly před jménem, , Anonymizováno, z , právnická osoba, ., který se vyjádřil k variantě navržené žalovanou, pokud jde o vytvoření bytové jednotky v 2. NP rozšířením místnosti až k balkonu žalobce s tím, že většina dělících konstrukcí (stropy, stěny) mezi částmi domu, které jsou nyní užívané jako samostatné „byty“, nesplňuje aktuálně platné technické požadavky z hlediska vzduchové (stěna tl. 150 mm v 1. NP mezi místnostmi ložnice matky žalobce a pracovny žalované; stěna tl. 100 mm mezi šatnou, resp. pokojem dcery žalované a pokojem žalobce) a pravděpodobně také kročejové neprůzvučnosti (strop mezi 1. a 2. NP). Pouhým posunutím příčky (jakožto stavební úpravou) mezi šatnou dcery žalované a pokojem žalobce se tento stav nezlepší. Stavební úpravy nezbytné k vytvoření plnohodnotné mezibytové dělící stěny mezi zvažovanými jednotkami v 2. NP splňující aktuálně platné technické požadavky by musely postihnout nejen celou subtilní příčku mezi zvažovanými jednotkami v 2. NP, ale také trámovou původní konstrukcí mezi 1. a 2. NP zesílením pro přenos zatížení od těžší mezibytové dělící stěny a dalšími opatřeními pro eliminaci bočních cest přenosu hluku (tzn. nové skladby podlah a podhledů podél hranice mezi všemi zvažovanými jednotkami). , právnická osoba, konstatoval, že zároveň bude potřeba vyřešit přeložení rozvodů v dotčených konstrukcích (elektroinstalace, odpad pračky). Ani po rozšíření prostoru k balkonu pokoje žalobce by nebylo možno ze šatny vytvořit obytnou místnost podle definice technických požadavků, protože vzniklá místnost nebude mít minimální požadovanou světlou výšku 2,3m ani nad polovinou své podlahové plochy. Místnost by nadále měla charakter šatny či komory nebo by muselo dojít k jejímu sloučení s přilehlou místností pokoje dcery žalované odstraněním příčky.

24. Znalec , tituly před jménem, , Anonymizováno, při svém výslechu uvedl, že pokud jde o cenu nemovitostí dochází k výkyvům, které ale nejsou výrazné, stav je stále zatím konzistentní. , jméno FO, trhu v mezidobí nedošlo k výrazné změně, která by cenu měnila. Při stanovení ceny nemovitostí použil redukci 10 % oproti nabízené kupní ceně od realitních kanceláří. Pokud jde o nabídku na straně 21 znaleckého posudku, používá variační koeficienty. Tato nabídka, kdy je uvedeno , částka, za nemovitost v obdobném místě, výrazně nezměnila nacenění nemovitostí. Byl zde použit koeficient 076. Pokud jde o stanovení ceny je to zhruba v tomto období, tedy k datu prohlídky 21.

7. V současnosti (k 03/2023) se nacházíme v tzv. bodu zlomu, kdy dochází k různým výkyvům na trhu s nemovitostmi, nicméně zatím nedošlo ke snížení ceny nemovitostí, zatím se pouze snížil počet zájemců. Hodnota nemovitosti zatím výrazně neklesá. Nemovitost má jedno podzemní podlaží, jsou to technické prostory, sklepy, pak je tam přízemí, vede přes to vstupní schodiště, přízemí se dá užívat jako celá jednotka. V prvním nadzemním podlaží jsou 2 jednotky a pak podkroví, tedy půda. Dále uvedl, že náklady na úpravy nebudou efektivní; je potřeba, aby rozdělení na jednotky splňovalo statiku a další požární normy. Pokud jde o rozdělení nemovitosti, tak historicky se provádělo rozdělení nemovitostí rovinou. Nemovitost by šla rozdělit na bytové jednotky, byť obtížně, užívané jednotky jsou každá v odlišném stavebnětechnickém stavu. Rovněž je potřeba, aby se strany dohodly na nákladech, jak hradit např. opravu střechy, kterou zatéká.K navrženému řešení uspořádání domu předložené žalovanou při jednání dne , datum, , že by se kuchyň v přízemí s výměrou , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, m2 na pravé straně plánku připojila spolu s komorou k jednotce užívané žalovanou v podkroví, s tím, že záchod, který je v současnosti užíván žalovanou v přízemí, by z něj byl vytvořen společný prostor, uvedl, že pak by se musela propojit pracovna - vybourat, udělat tam dveře, udělal by se 1 velký průchod přes 3 ostatní místnosti, což je nezvyklé. Pokud jde o společný prostor, který by měl být vytvořen ze současného záchodu, tak záchod by se měl zachovat pro tu jednotku, byť v současnosti je na chodbě. Kuchyň u bytu číslo , hodnota, by mohla být v podkroví, ale muselo by být dodrženo, že mezi kuchyní a toaletou má být 1 místnost.

25. Z odborného posouzení , Anonymizováno, . , právnická osoba, ., soud zjistil, že v havarijním stavu předmětného domu se nachází zejména střešní krytina, střechou zatéká do půdního prostoru i bytů v 2. NP, v havarijním stavu jsou komíny, které jsou v rozporu s požadavky technických norem, obvodové konstrukce suterénu s nutností provést hydroizolaci a drenáže, nutnost výměny původních dřevěných oken, vstupního schodiště do domu, plynová zařízení v bytech žalované a její dcery, topidlo Gamat je v bytě žalované vytrženo ze zdi s tím, že hrozí únik spalin do interiéru. Dále shledali, že v bytech užívaných žalovanou a její dcerou je dlouhodobě zanedbávána údržba. V bytě v přízemí, který užívá žalovaná je umístěn sprchový kout v kuchyni v rozporu s hygienickými standardy. V bytě užívaném dcerou žalované je nepřípustně využíván jeden prostor jako kuchyň s WC a koupelnou dohromady, doporučili proto jako nezbytné vybudování samostatné kuchyně nebo kuchyňského koutu v bytě č. , hodnota, , přičemž z prostoru kuchyně se nesmí přímo vstupovat na toaletu. Nezbytná nápravná opatření na nemovitostech (včetně garáže) vyčíslili na částku , částka, , z toho náklady na opravu bytu č. , hodnota, (v užívání žalovanou) vyčíslili na částku , částka, , konkrétně posouzení trhlin statikem a jejich sanace, obnova povrchových úprav všech stěn a stropů, obnova nášlapných vrstev podlah a vybudování koupelny s WC a dále náklady na byt č. , hodnota, (užívaný dcerou žalované) na částku , částka, , konkrétně posouzení trhlin statikem a jejich sanace, obnova povrchových úprav všech stěn a stropů, obnova nášlapných vrstev podlah a vybudování kuchyňského koutu.

26. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobce se u zdejšího soudu ve věci sp. zn. , spisová značka, domáhá, aby se žalovaná zdržela užívání prostoru půdy předmětného domu k bydlení, ve věci sp. zn. , spisová značka, se žalobce po žalované domáhá zaplacení částky , částka, za nadužívání předmětné nemovitosti. Ve věci sp. zn. , spisová značka, se žalobce domáhá po žalované, aby se zdržela volného vnikání psů na pozemek parc. č. , hodnota, , a tím zabránila znečištění nemovitostí exkrementy svých psů a dále, aby byla povinna okamžitě odstraňovat exkrementy psů na a v nemovitostech a opravit poškozené omítky na společných chodbách a schodišti způsobené močí psů. Ve věci sp. zn. , spisová značka, se , Anonymizováno, . , jméno FO, jakožto žalobkyně domáhá určení neplatnosti usnesení ze dne , datum, , kterým bylo schváleno, že žalovaná je povinna vyklidit byt v přízemí domu, a dále vyslovení neplatnosti usnesení schůze spoluvlastníků, že žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému částku ve výši , částka, jako náhradu očekávaných nákladů rekonstrukce bytu v přízemí domu, jež je součástí předmětných shora uvedených nemovitostí, a dále rozšířila žalobu o určení neplatnosti usnesení, že je povinna zajistit funkční venkovní osvětlení.

27. Ze zápisu z jednání spoluvlastníků RD č.p. , Anonymizováno, , k.ú. , adresa, , ze dne , datum, soud zjistil, že jednání bylo svoláno za účelem stanovení si pravidel užívání nemovitostí. Podle bodu 8 užívání nemovitostí žalovaná připustila, že její vnuk někdy opravdu obývá půdu s tím, že byla schválena smluvní pokuta ve výši , částka, za každý den prodlení, kterou je žalovaná povinna zaplatit žalobci v případě, že ode dne , datum, nezabrání svým rodinným příslušníkům v užívání půdy k bydlení. Dále účastníci na schůzi projednávaly psí exkrementy s tím, že žalovaná po svých psech neuklízí, psi vyjí. Dále bylo řešeno nezamykání vstupních dveří žalovanou a jejími rodinnými příslušníky, kdy strany opět vyjádřili naprosto rozdílná stanoviska. Dále bylo schváleno 1 hlasem, což představuje 75%, že žalovaná je povinna vyklidit prostory v přízemí rodinného domu, které v současnosti užívá nad rámec svého podílu o rozměrech , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, m2 nejpozději do , datum, .

28. Z emailové komunikace mezi zástupci účastníků za období 12/2022 až 01/2023 plyne, že spory mezi spoluvlastníky přetrvávají i v roce 2023, kdy žalovaná i její zástupce byli upomínáni o úhradu zálohy ve výši , částka, pro , právnická osoba, . Žalovaná nespolupracovala ohledně odstranění závad zjištěných při revizi komínů, když žalovaná užívá ve 2. NP spotřebič POV PO-35, který by měl být ihned odstraněn, komíny nesplňují normy ČSN.

29. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne , datum, plyne, že žalobce oznámil neshody a pronásledování ze strany známého jeho synovce , jméno FO, , nachytal je v garáži domu, jak kouřili pravděpodobně marihuanu s typickým zápachem po marihuaně. Tento známý za žalobcem neustále chodí a upozorňuje ho, že parkuje před vjezdem, že nevyměnil prasklou žárovku apod. s tím, že ho oslovuje „pane Kunda“. Uvedené spory jsou častější a provokace ze strany známého synovce a tety žalobce (žalovaná) neustále stoupá. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne , datum, plyne, že žalobce podal oznámení na žalovanou s odůvodněním, že o něm roznáší pomluvu, že se dopustil pojišťovacího podvodu tím, že si sám způsobil úraz a získal tak finanční prostředky vyplacené z pojištění. Dále uvedl, že žalovaná opakovaně uráží jeho, jeho manželku a jeho plnoletou dceru, že je „vychcaný, vekslák“ apod. Z usnesení ÚMČ, odbor občanskoprávní, ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , soud zjistil, že Úřad odložil věc - přestupek proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. c) bod 4. zák. č. 251/2016 Sb., kterého se měla dopustit žalovaná tím, že jako spolumajitelka RD dlouhodobě zanedbává bezpečnost domu, když nechává často odemčené a v noci otevřené vstupy do domu, nestará se o osvětlení domu, nechává volně pohybovat po domě a ve společných venkovních prostorách své dva psy, s odůvodněním, že se jedná o občanskoprávní spor mezi dvěma spoluvlastníky ohledně užívání rodinného domu.

30. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil ničeho podstatného pro zjištění skutkového stavu.31. , jméno FO, základě provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobce a žalovaná jsou spoluvlastníky nemovitostí: pozemku p. č. , hodnota, , jehož nedílnou součástí je budova s čp. , Anonymizováno, (způsobem využití: rodinný dům), pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a budově bez čísla popisného nebo evidenčního (způsobem využití: garáž), jež stojí na pozemku p. č. , Anonymizováno, /3, Anonymizováno, vše v katastrálním území , adresa, . Žalobce je ¾ spoluvlastníkem těchto nemovitostí, žalovaná pak ¼ spoluvlastníkem. Žalobce užívá místnosti v 2. NP, jeho matka , jméno FO, , prostory v přízemí. Žalovaná užívá soubor obytných místností ve východní části 1. NP domu (byt č. , hodnota, ) a dcera žalované užívá soubor obytných místností v západní části 2. NP domu (byt č. , hodnota, ). Žalobce, ještě před podáním této žaloby, podával opakovaně vysvětlení u Policie ČR z důvodu objasnění skutečností důležitých pro odhalení trestného činu nebo přestupku proti občanskému soužití. Konflikty stran sporu potvrdili účastníci i při jednáních soudu a plynou i z emailů jejich zástupců z prosince 2022 a ledna 2023.

32. Obvodní soud pro , adresa, rozhodl v dané věci rozsudkem ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , kterým zrušil soud I. stupně spoluvlastnictví žalobce a žalované k nemovitostem: pozemku p. č. , hodnota, , jehož nedílnou součástí je budova s čp. , Anonymizováno, (způsobem využití: rodinný dům), pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a budově bez čísla popisného nebo evidenčního (způsobem využití: garáž), jež stojí na pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , vše v katastrálním území , adresa, , obci , adresa, , části obce , adresa, (výrok I.), rozhodl, že nemovitosti uvedené pod bodem I. tohoto rozsudku se přikazují do výlučného vlastnictví žalobce, přičemž budova bez čísla popisného nebo evidenčního (způsobem využití: garáž), jež stojí na pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (popsána ve výroku I.) se stává jeho nedílnou součástí (výrok II.), uložil žalobci povinnost do 30 dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalované částku , částka, (výrok III.), rozhodl, že stát nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce , částka, do 30 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce (výrok V.). Městský soud v Praze jako soud odvolací svým usnesením ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Ve svém rozhodnutí vyslovil odvolací soud právní názor, kterým je soud I. stupně vázán. Prvním ze způsobů vypořádání, předcházejícím způsobům ostatním, je rozdělení společné věci (§ 1144 o. z.). Podmínkou pro tento způsob vypořádání je, že se jedná o rozdělení „dobře možné“ (§ 1147 o. z. a contrario). Judikatura Nejvyššího soudu se ustálila v závěru, že samotná skutečnost, že určitý způsob dělení nemovitosti není „optimální“, ještě neznamená, že by šlo o dělení nemožné. Reálné rozdělení by nebylo „dobře možné“ zejména v případě, že by nově vzniklé nemovitosti nebylo možno řádně užívat, anebo pokud by náklady na rozdělení věci byly nepřiměřeně vysoké. Naproti tomu samotná skutečnost, že nově vzniklé nemovitosti bude možno užívat s určitým omezením oproti předchozímu stavu nebo že budou zřízena věcná břemena, není významná. Ani nesouhlas spoluvlastníka s konkrétním způsobem rozdělení ještě nebrání tomu, aby soud takové rozdělení provedl, zejména když žádný z účastníků nenavrhne řešení lépe respektující zájmy obou stran. Z § 1144 odst. 2 o. z. plyne, že rozdělení věci nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích. Pokud soud I. stupně uzavřel, že nemovité věci, které jsou předmětem vypořádání (tedy nikoliv pouze „dům“), není reálně možné rozdělit tak, aby byly respektovány podíly spoluvlastníků, pak zcela pominul zodpovězení otázky, zda nepřichází v úvahu dělení věci ve velikostech nekorespondujících dosavadním spoluvlastnickým podílům a s nutností finančního vypořádání (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). „Problematické vztahy“ mezi spoluvlastníky pak samy o sobě nebrání vypořádání podílového spoluvlastnictví rozdělením věci, jak již bylo uvedeno výše. Z provedených důkazů pak dle odvolacího soudu nelze učinit ani závěr o tom, že neshody mezi spoluvlastníky jsou takové intenzity, která by bránila rozdělení společné věci, a která by měla vést k zániku vlastnického práva dosavadního spoluvlastníka k nemovité věci. Odvolací soud uložil soudu I. stupně, aby se důsledně zabýval otázkou, zda je možné předmětné nemovité věci rozdělit, zda existují nějaké (a jaké) zákonné překážky rozdělení společné věci, jakým konkrétním způsobem je možné společnou věc rozdělit, jak vysoké by byly náklady na rozdělení věci a zda existuje ochota spoluvlastníků (či alespoň jednoho z nich) podílet se na hrazení nákladů na rozdělení věci. Za tím účelem bude třeba účastníky řízení vyzvat k doplnění tvrzení a označení důkazů dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. (mimo jiné i k připravenosti spoluvlastníků nést náklady na nezbytné stavební úpravy a v jaké výši). Teprve v případě, když soud I. stupně uzavře, že společnou věc nelze rozdělit, může přistoupit k dalšímu způsobu vypořádání zrušeného spoluvlastnictví, tedy přikázání věci za přiměřenou náhradu jednomu ze spoluvlastníků.

33. Po právní stránce soud, vázán právním názorem odvolacího soudu, věc posoudil takto.

34. Podle ustanovení § 1148 zákona č. 89/2012 Sb., o.z., nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého z nich soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu jeho vypořádání. Podle ustanovení § 1144 je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Podle ustanovení § 1147 o.z., není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům.

35. V daném případě bylo jednoznačně prokázáno, že žalobce a žalovaná jsou spoluvlastníky společné věci a že se nedohodli o rozdělení společné věci, přičemž tyto skutečnosti nebyly mezi účastníky sporné. Sporná byla otázka, jakým způsobem má být spoluvlastnictví vypořádáno. Soud proto dospěl k závěru, že v tomto případě může zrušit spoluvlastnictví dle § 1143 o.z., neboť v řízení bylo prokázáno, že účastníci jsou spoluvlastníky pozemku a o zrušení spoluvlastnictví se nedohodli (výrok ad I.).

36. Dále se soud zabýval otázkou, jakým způsobem spoluvlastnictví vypořádat. Prvním zákonným způsobem, jakým může soud vypořádat zrušené spoluvlastnictví, je rozhodnutí o rozdělení společné věci dle § 1144 o.z.

37. Přednostní způsob vypořádání, tedy její reálné rozdělení, v souzené věci nebyl možný. Jak konstatoval Nejvyšší soud České republiky ve svém rozhodnutí sp.zn. , spisová značka, existence sporů mezi vlastníky bez dalšího nebrání rozdělení domu na bytové jednotky. V souzené věci však míra konfliktů zcela zjevně v době vyhlášení rozsudku (srov. § 154 odst. 1 o.s.ř.) přesáhla únosnou mez ve smyslu citovaného rozhodnutí, o čemž svědčí jak prostý výčet běžících soudních i správních řízení, tak i shora citovaná nelichotivá vyjádření kamarádů vnuka žalované a žalované o žalobci. Taková míra neshod mezi spoluvlastníky, která je výjimečná i ve sporech o vypořádání podílového spoluvlastnictví, přeměnu spoluvlastnictví na bytové spoluvlastnictví brání a vylučuje ji. Vztahy účastníků řízení jsou konfliktní, nejeví se proto jako účelné soudním rozhodnutím zakládat poměry, které jen umožní vznik dalších konfliktů mezi nimi.

38. Avšak i v případě, kdyby konflikty mezi účastníky nedosáhly takové intenzity, jak se snaží tvrdit žalovaná, nebylo by možné přistoupit k reálnému rozdělení věci, a to z následujících důvodů. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, judikoval, že použití kritéria účelnosti využití nemovitosti v nalézacím řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví nemusí spočívat jen v posuzování možností a míry využití její stávající užitné hodnoty, ale může záležet i na tom, kdo ze spoluvlastníků tuto hodnotu spíše zachová nebo uvede do potřebného stavu. Dále uvedl, že sice ani toto kritérium nelze absolutizovat a také v případě, že nižší schopnost údržby společné věci do budoucna vyplývá ze zdravotního stavu spoluvlastníka, je třeba citlivě postupovat tak, aby se rozhodnutí soudu nezaložilo diskriminaci kvůli zdravotnímu stavu. Proto nižší schopnost péče o společnou věc, vyplývající ze špatného zdravotního stavu, lze zpravidla vzít do úvahy tam, kde půjde o značný a výrazný nepoměr. Schopnost účastníka s nízkými příjmy do nemovitosti investovat pak může být významná tam, kde podle skutkových zjištění bude nemovitost v dohledné době vyžadovat investice, které značně převýší jeho možnosti včetně možností rodinných příslušníků, kteří spolu s ním nemovitost užívají. K uvedenému je třeba přihlédnout, jestliže se prokáže objektivní potřeba investic do společné věci a současně neschopnost účastníka je učinit či provést nebo nechat provést potřebné práce. Nejvyšší soud dále ve svém usnesení ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, uvedl, že „před případným vypořádáním spoluvlastnictví rozdělením věci je soud povinen zabývat se tím, zda jsou dosavadní spoluvlastníci (nebo někteří z nich) ochotni hradit náklady na rozdělení věci. Jestliže by žádný ze spoluvlastníků nebyl ochoten vynaložit nic na provedení nezbytných stavebních úprav, musela by být stavba považována z tohoto hlediska za nedělitelnou… Judikatura dovolacího soudu byla pak ustálena ve výkladu dělení věci a nákladů (zvláště stavebních) s tím spojených ve smyslu § 142 odst. 1 obč. zák. Objektivní hledisko nákladnosti případného dělení bylo vyloženo již starší judikaturou [k tomu srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSSR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, (uveřejněné pod č. č. 61/1968 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozh. obč.)] tak, že před případným rozdělením věci soudním rozhodnutím je třeba zvážit, nakolik lze po spoluvlastnících požadovat vynaložení nákladů spojených s reálným rozdělením společné věci s tím, že pokud by rozdělení věci nebylo uskutečnitelné bez nákladných stavebních úprav, jednalo by se z tohoto hlediska o věc reálně nedělitelnou. Nicméně i kdyby se nejednalo o náklady rozsáhlé, neznamená to bez dalšího, že je rozdělení věci dobře možné, neboť je nutno přihlížet i ke stanoviskům spoluvlastníků. I zde je judikatura konstantní potud, že před případným rozdělením věci je soud povinen zabývat se tím, zda jsou dosavadní spoluvlastníci (nebo někteří z nich) ochotni hradit náklady na rozdělení věci.“ Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, , jestliže by žádný ze spoluvlastníků nebyl ochoten vynaložit nic na provedení nezbytných stavebních úprav, musela by být stavba považována z tohoto hlediska za nedělitelnou. Jestliže část spoluvlastníků požaduje reálné rozdělení, a proto je ochotna hradit převážnou část nákladů na rozdělení věci, pak není možno učinit závěr, že po účastnících nelze požadovat vynaložení nákladů spojených s rozdělením.

39. Žalobce v návaznosti na výzvu soudu ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , uvedl, že se nehodlá podílet na hrazení nákladů vynaložených na případné rozdělení věci, neboť náklady, které již vynaložil za žalovanou na udržení a zachování společné věci nehodlá dále navyšovat. Při jednání dne , datum, zástupci účastníků uvedli, že strany se o smíru pokoušely opakovaně jednat, ale vztahy mezi nimi jsou vyhrocené, zástupce žalované uvedl, že vztahy jsou spíše „zmražené“, je však pravdou, že žalobce neumožnil žalované účast na pohřbu švagra. Žalobce odmítá rozdělení na jednotky, není ochoten nést náklady na rozdělení nemovitostí.

40. Žalovaná v návaznosti na tutéž výzvu soudu navrhla opětovné rozdělení nemovitosti na čtyři bytové jednotky. Podle sdělení Úřadu MČ , adresa, , stavebního odboru je předmětná nemovitost rodinným domem. Podle vyhlášky č. 501/2006 Sb. může mít rodinný dům maximálně 3 samostatné bytové jednotky, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví. Pokud by měly být vymezeny čtyři jednotky v domě, jak původně požadovala žalovaná, znamenalo by to rekolaudaci domu ze strany stavebního úřadu, včetně splnění požárních a dalších standardů. Žalovaná při jednání dne , datum, uvedla, že navrhuje rozdělení domu již pouze na 3 jednotky tak, že v přízemí by byl vytvořen jeden byt v užívání žalobce a k bytu v prvním patře, který užívá její dcera s vnukem by byla připojena jedna místnost tak, aby byl vytvořen byt 3+kk, o celkové výměře , Anonymizováno, m2. Znalec , tituly před jménem, , Anonymizováno, k tomuto řešení uvedl, že tento návrh nepovažuje za vhodné řešení z důvodu možného teoretického vstupu přes okno č. , hodnota, na balkon a případně až do jednotky č. , hodnota, . K této variantě , tituly před jménem, , Anonymizováno, z , Anonymizováno, uvedl, že dělící konstrukce (stropy, stěny) mezi částmi domu, které jsou nyní užívané jako samostatné „byty“, nesplňuje aktuálně platné technické požadavky z hlediska vzduchové (stěna tl. 150 mm v 1. NP mezi místnostmi ložnice matky žalobce a pracovny žalované; stěna tl. 100 mm mezi šatnou, resp. pokojem dcery žalované a pokojem žalobce) a pravděpodobně také kročejové neprůzvučnosti (strop mezi 1. a 2. NP). Pouhým posunutím příčky (jakožto stavební úpravou) mezi šatnou dcery žalované a pokojem žalobce se tento stav nezlepší. Stavební úpravy nezbytné k vytvoření plnohodnotné mezibytové dělící stěny mezi zvažovanými jednotkami v 2. NP splňující aktuálně platné technické požadavky by musely postihnout nejen celou subtilní příčku mezi zvažovanými jednotkami v 2. NP, ale také trámovou původní konstrukcí mezi 1. a 2. NP zesílením pro přenos zatížení od těžší mezibytové dělící stěny a dalšími opatřeními pro eliminaci bočních cest přenosu hluku (tzn. nové skladby podlah a podhledů podél hranice mezi všemi zvažovanými jednotkami). , právnická osoba, konstatoval, že zároveň bude potřeba vyřešit přeložení rozvodů v dotčených konstrukcích v dotčených konstrukcích (elektroinstalace, odpad pračky). Žalovaná při jednání dne , datum, navrhla jako další variantu rozdělení domu na 3 jednotky tak, že by jako jednotka byly vymezeny místnosti, které jsou v současnosti užívány dcerou žalované v podkroví. Jde o jednotku číslo , hodnota, , není tam kuchyň, žalovaná vaří dole v přízemí. Kuchyň dole, která je užívána teď žalovanou, by byla přidělena k jednotce nahoře. A pracovna, která je v přízemí by byla přičleněna k bytu, který užívá matka žalobce. Tedy byl by vytvořen byt o velikosti 3+1. K tomuto návrhu řešení znalec uvedl, že pak by se musela propojit pracovna - vybourat, udělat tam dveře, udělal by se 1 velký průchod přes 3 ostatní místnosti, což je nezvyklé. Pokud jde o společný prostor, který by měl být vytvořen ze současného záchodu, tak záchod by se měl zachovat pro tu jednotku, byť v současnosti je na chodbě. Kuchyň u bytu číslo , hodnota, by mohla být v podkroví, ale muselo by být dodrženo, že mezi kuchyní a toaletou má být 1 místnost. Soud k tomuto návrhu rozdělení nemovitosti na jednotky dodává, že takto vymezená „bytová jednotka“ by nesplňovala podmínky pro její vymezení ve smyslu § 1159 o.z., podle kterého jednotka zahrnuje byt jako prostorově oddělenou část domu a podíl na společných částech nemovité věci vzájemně spojené a neoddělitelné. Náklady na správu domu by žalovaná pokryla půjčkou, případně darem od vnučky. Náklady na stavební úpravy související s rozdělením nemovitosti v rozsahu svého podílu na nemovitostech, by byla ochotna nést s tím, že jejich výši odhadla na , částka, . V závěrečném návrhu žalovaná uvedla, že na rozdělení domu nebude nutno vynaložit více jak , částka, (myšleno oběma stranami v rozsahu jejich podílů), což by pro žalovanou činilo zhruba , částka, .

41. Žalovaná v průběhu řízení uvedla, že náklady na rozdělení nemovitosti budou činit zhruba , částka, , přičemž ona sama je ochotna se na nich podílet ve výši svého podílu, jejich výši odhadla na , Anonymizováno, , Anonymizováno, až , částka, . Znalec , tituly před jménem, , Anonymizováno, ve svém znaleckém posudku uvedl, že případné technické dělení na jednotky, včetně bourání a posouvání dělících konstrukcí a napojení na inženýrské sítě, by bylo ekonomicky i technicky velmi náročné. Při svém výslechu doplnil, že náklady na stavebně technické úpravy nebudou efektivní. S ohledem na závěry znalce a vyjádření , tituly před jménem, , Anonymizováno, z , právnická osoba, ., ohledně nutných úprav při rozdělení jednotky v 2. NP, zahrnující opravu stropu, dělících příček atd, lze dospět k závěru, že náklady na případné stavebně technické úpravy místností v 2. NP by byly vyšší než částka, kterou je žalovaná ochotna vynaložit. Byla-li tedy žalovaná ochotna na rozdělení nemovitostí vynaložit maximálně částku do výše , částka, , a žalobce ničeho, soud dospěl k závěru, že vypořádání spoluvlastnictví v podobě rozdělení věci není možný. Ve světle uvedených závěrů Nejvyššího soudu vyjádřených v rozhodnutích sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, ve spojení s rozhodnutími sp. zn. , spisová značka, či sp. zn. , spisová značka, je totiž právě z hlediska ochoty vynaložení nákladů na provedení nezbytných stavebních úprav spojených s rozdělením nutné považovat dotčené nemovitosti v daném případě za nedělitelné. Soud dále hodnotil i schopnost žalované a jejích rodinných příslušníků, kteří nemovitosti užívají, do nemovitosti investovat, neboť v projednávaném případě nemovitosti v dohledné době budou vyžadovat rozsáhlé investice, které značně převýší její možnosti, včetně možností rodinných příslušníků, kteří spolu s ní nemovitost užívají. Toto zjištění vyplývá z odborného posouzení , právnická osoba, ., ze kterého se podává, že náklady na nezbytnou opravu nemovitostí by byly v předmětném případě vyšší (, částka, , z toho náklady na opravu bytu č. , hodnota, (v užívání žalovanou) vyčíslili na částku , částka, , konkrétně posouzení trhlin statikem a jejich sanace, obnova povrchových úprav všech stěn a stropů, obnova nášlapných vrstev podlah a vybudování koupelny s WC a náklady na byt č. , hodnota, (užívaný dcerou žalované) na částku , částka, ) než je žalovanou tvrzená „půjčka“ její vnučky ve výši , částka, .

42. Dalším v zákoně stanoveným způsobem vypořádání je přikázání věci jednomu ze spoluvlastníků za přiměřenou náhradu. Vzhledem k tomu, že podíly žalobce je ¾, soud při určení výlučného vlastníka věcí uplatnil mimo jiné hledisko velikosti podílů. Výše náhrady za spoluvlastnický podíl byla stanovena podle výše spoluvlastnických podílů a z ceny pozemků zjištěné znaleckým posudkem , tituly před jménem, Pohla, přičemž za přiměřenou náhradu je nutno považovat ¼ obvyklé ceny nemovitostí, která je hodnotovým ekvivalentem ideálního spoluvlastnického podílu, o který žalovaná přichází.

43. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., vycházeje z nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 404/22 za situace, kdy ani u jednoho z účastníků neshledal obstrukční jednání či šikanózní výkon práva.

44. O nákladech řízení státu, který má dle ustanovení § 148 odst. 1 o.s.ř. podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Náklady státu budou sestávat z náhrady za státem vyplacené znalečné. Jelikož výše znalečného dosud není známa, soud rozhodl o povinnosti k náhradě nákladů státu jen co do základu dle § 155 odst. 1 o.s.ř. s tím, že o jejich výši bude rozhodnuto samostatným usnesením poté, co náklady státu zaplacením znalečného vzniknou a bude známa jejich výše. Lhůta k plnění byla stanovena dle ustanovení § 160 o.s.ř.

45. Řízení o vzájemném návrhu bylo výrokem VII. zastaveno podle § 96 o.s.ř., neboť žalovaná k výzvě soudu uvedla, že odklad spoluvlastnictví nepožaduje.