34 C 286/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Přívrackou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně anonymizována dvě slova údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 221 597,47 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 160 668,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11 345 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 160 668,50 Kč od 25. 9. 2021 do zaplacení a dále částku 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 24 839,70 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Řízení se, co do částky 60 928,97 Kč spolu s úrokem z prodlení od 25. 9. 2021 do zaplacení, zastavuje. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 29. 12. 2021, ve znění jejího doplnění ze dne 4. 2. 2022, domáhala po žalované zaplacení žalované částky s příslušenstvím z titulu uzavřené rámcové kupní smlouvy [číslo] žalovanou provedených objednávek a z titulu uzavřené smlouvy o podnikatelském nájmu věcí movitých ze dne 25. 5. 2021. Na základě uvedených smluv žalobkyně žalované dodala zboží a poskytla služby, které následně vyúčtovala fakturou [číslo] ze dne 22. 5. 2021 znějící na částku 170 866,38 se splatností dne 16. 6. 2021 a fakturou [číslo] ze dne 29. 5. 2021 znějící na částku 60 928,97 Kč se splatností 24. 6. 2021. Žalovaná uhradila žalobkyni částku 10 197,88 Kč na fakturu [číslo] na zbývající dlužnou částku ve výši 160 668,50 Kč žalovaná neuhradila ničeho ani po zaslání předžalobní upomínky. Vedle dlužné částky žalobkyně požaduje v rámcové kupní smlouvě sjednaný úrok z prodlení ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení, přičemž úrok z prodlení do 24. 9. 2021 vyčíslila penalizační fakturou [číslo] ze dne 24. 9. 2021 znějící na částku 11 345 Kč se splatností dne 25. 9. 2021. Žalobkyně uplatňuje rovněž příslušenství v podobě nákladů spojených s uplatněním pohledávky na základě nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ve výši 1 200 Kč. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 8. 3. 2022 uvedla, že ve věci uplatněné pohledávky s žalobkyní aktivně jednala. S ohledem na dlouhodobou [anonymizováno] indispozici jednatele žádala žalobkyni o splátkový kalendář. Nárok uplatněný žalobou nesouhlasí s evidencí závazků žalované, neboť žalovaná dne 1. 11. 2021 uhradila žalobkyni částku ve výši 60 928,97 Kč na fakturu [číslo]. Zbývající pohledávku z faktury [číslo] žalovaná žalobkyni odsouhlasila podpisem„ Inventarizace pohledávek k 31. 12. 2021“, která byla žalované doručena dne 20. 1. 2022. Žalovaná dále uvedla, že nerozporuje pohledávku ve výši 160 668,50 Kč z faktury [číslo] nesouhlasí však s tím, že by zavdala příčinu k podání žaloby, proto nesouhlasí s uplatněnými úroky z prodlení a náhradou nákladů řízení. Podáním ze dne 27. 6. 2022 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to co do jistiny dlužné částky ve výši 60 928,97 Kč a úroku z prodlení z této částky od 25. 9. 2021 do zaplacení. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k těmto skutkovým zjištěním: Mezi stranami bylo fakticky nesporné, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 24. 2. 2020 rámcovou smlouvu [číslo] na jejímž základě a na základě žalovanou provedených objednávek jí žalobkyně dodala objednané zboží (rámcovou smlouvou [číslo] ze dne 24. 2. 2020, dodacím listem DL [číslo], DL [číslo], DL [číslo], DL [číslo], DL [číslo], DL [číslo], DL [číslo], DL [číslo]). Žalobkyně a žalovaná dále uzavřely dne 25. 5. 2021 smlouvu o podnikatelském nájmu věcí movitých, když předmětem nájmu byla vibrační lišta benzínová 2 m. Dodané zboží a pronájem movité věci žalobkyně vyúčtovala žalované fakturou [číslo] ze dne 22. 5. 2021 znějící na částku 170 866,38 Kč se splatností dne 16. 6. 2021 a fakturou [číslo] ze dne 29. 5. 2021 znějící na částku 60 928,97 Kč se splatností dne 24. 6. 2021. Dne 1. 11. 2021 uhradila žalovaná žalobkyni na fakturu [číslo] částku ve výši 60 928,97 Kč (výpisem bankovního účtu žalobkyně). Žalovaná odsouhlasila existenci pohledávky ve výši 160 668,50 Kč ke dni 31. 12. 2021 (inventarizací pohledávek k 31. 12. 2021). Z rámcové smlouvy [číslo] ze dne 24. 2. 2020, jejíž součástí byly [anonymizováno] smluvní podmínky, bylo zjištěno, že si smluvní strany sjednaly pro případ prodlení se splněním peněžitého dluhu smluvní úrok z prodlení ve výši 0,05 % z nezaplacené částky za každý den prodlení (čl. V odst. 3 smlouvy). Penalizační fakturou [číslo] ze dne 24. 9. 2021 žalobkyně vyčíslila smluvní úrok z prodlení z dlužné částky ke dni 24. 9. 2021, tento úrok činil 11 345 Kč. Upomínkou ze dne 24. 9. 2021 byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky a vyčísleného úroku z prodlení, tato výzva byla žalované doručena dne 24. 9. 2021 přihlášením oprávněné osoby do datové schránky (poslední výzvou k úhradě před podáním žaloby s doručenkou). V řízení byly provedeny všechny důkazy. Z jiných než shora uvedených důkazů nebylo zjištěno pro věc nic podstatného. V řízení byl prokázán následující skutkový stav: [anonymizováno] žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva, na jejímž základě žalobkyně žalované dodala jí objednané zboží, a dále smlouva, jejímž předmětem bylo přenechání movité věci k užívání žalovanou, když cenu za dodané zboží a nájem sjednaný ve smlouvám žalobkyně žalované vyúčtovala fakturami [číslo]. Žalovaná předmětné faktury řádně a včas neuhradila, když na fakturu [číslo] uhradila pouze částku 10 197,88 Kč. Dne 1. 11. 2021 žalovaná uhradila žalobkyni na fakturu [číslo] částku ve výši 60 928,97 Kč, celková dlužná částka tak činí 160 668,50 Kč. Na základě takto zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žalobkyně s žalovanou platně uzavřely dle ustanovení § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění (dále jen „o.z.“), kupní smlouvu a dle ustanovení § 2316 o.z. smlouvu o podnikatelském pronájmu věcí movitých, na základě kterých žalobkyně dodala žalované objednané zboží a přenechala k užívání movitou věc a žalovaná se zavázala uhradit za dodané zboží sjednanou kupní cenu a za užívání movité věci sjednané nájemné. Žalovaná v rozporu s ust. § 2118 občanského zákoníku žalobkyni ve lhůtě splatnosti jednotlivých faktur kupní cenu a nájemné neuhradila. Tím, že žalovaná porušila svou povinnost zaplatit žalobkyni kupní cenu řádně a včas, tedy ve lhůtě do splatnosti každé z faktur, dostala se podle ustanovení § 1970 o.z. do prodlení se zaplacením, čímž žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalované vedle dlužné ceny i zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky ve výši sjednané ve smlouvě, a to ode dne následujícího po splatnosti do zaplacení. Dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. má žalobkyně nárok na náhradu nákladů ve výši 1 200 Kč spojených s uplatněním každé pohledávky. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. V souladu s ustanovením § 96 odst. 1, 2, 3 a 4 o.s.ř. soud řízení, co částky 60 928,97 Kč spolu s úrokem z prodlení od 25. 9. 2021 do zaplacení, zastavil, když žalobkyně vzala svůj návrh zčásti zpět dříve, než začalo jednání. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 24 839,70 Kč, sestávající z částky 15 353,30 Kč a 9 486,40 Kč. [příjmení] ve výši 15 353,30 Kč představuje 45 % z celkové výše nákladů (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 72,5 % a úspěchu žalované v rozsahu 27,5 %) před částečným zpětvzetím návrhu žalobkyní (zaplacený soudní poplatek v částce 11 080 Kč a náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 221 597,47 Kč sestávající z částky 9 220 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí zastoupení a příprava, sepis žaloby) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 19 040 Kč ve výši 3 998,40 Kč), neboť žaloba v části zpětvzetí nebyla žalobkyní podána důvodně, když žalovaná uhradila předmětnou částku před podáním žaloby. [příjmení] ve výši 9 486,40 Kč představuje náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 160 668,50 Kč sestávající z částky 7 540 Kč za jeden úkon dle § 11 odst. 1 a.t. (účast na jednání před soudem), včetně jedné paušální náhrady výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 840 Kč ve výši 1 646,40 Kč, kterou je zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně a lhůtu k plnění stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.