34 C 288/2024
č. j. 34 C 288/2024-25
V PLATNOSTICitované zákony (2)
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Evou Přívrackou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupena advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , IČO IČO žalované , nar. Datum narození žalované Bytem Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno o 200 000 Kč s příslušenstvím,
I. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši , částka, , se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhala toho, aby soud uložil žalované povinnost uhradit jí částku , částka, s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, (dále jen „smlouva“) na základě, které poskytla žalobkyně žalovanému zápůjčku ve výši , částka, . Žalovaná zápůjčku nesplácela řádně a včas, a proto žalobkyně přistoupila k zesplatnění dluhu. Žalovaná se mimo jiné zavázala dle smlouvy, pro případ prodlení s nesplacením jistiny, uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny až do jejího zaplacení. Nová jistina se skládala z nesplacené jistiny úvěru a dosud nezaplacených úroků za poskytnutí úvěru přirostlých ke dni zesplatnění úvěru, celkem částka , částka, (dále jen „nová jistina úvěru“). Rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , rozsudkem pro zmeškání, byla žalobkyni přiznána částka ve výši , částka, odpovídající smluvní pokutě ve výši 0,1% z částky , částka, od , datum, do , datum, . Žalovaná ničeho neuhradila i přes výzvu žalobkyně.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Dne , datum, uzavřela žalobkyně s žalovanou smlouvu č. , hodnota, na základě které poskytla žalované částku , částka, . Žalovaná se zavázala částku splatit v 60měsíčních splátkách po , částka, , splatných ke každému 22. dni v měsíci. Spolu s jistinou se rovněž zavázala splatit i úrok ve výši , částka, . Celkem tak měla žalovaná vrátit žalobkyni částku , částka, . V záhlaví smlouvy je uvedeno rodné číslo i IČ žalované. Smlouva je označena jako smlouva o revolvingové podnikatelské zápůjčce. V oddílu I. písm. O) je jako účel zápůjčky uvedeno investiční zápůjčka (oznámení o schválení zápůjčky ze dne , datum, , smlouva o zápůjčce č. , hodnota, , kopie občanského průkazu žalované). Dle výpisu z živnostenského rejstříku měla žalovaná živnostenské oprávnění v oboru překladatelská a tlumočnická činnost, služby v oblasti administrativní správy, provozování cestovní agentury a průvodcovská činnost, poskytování služeb osobního charakteru a pro osobní hygienu. Činnost v oblasti překladatelské a tlumočnické činnosti ukončila k , datum, (výpis z živnostenského rejstříku). Žalovaná podala za rok 2015 daňové přiznání, ve kterém uvedla jako druh hlavní činnosti služby osobního charakteru (daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob). Dle opisu daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2016 žalovaná vyplnila v přiznání položku „uplatněné výdaje procentem z příjmů“ (opis vybraných údajů , Anonymizováno, , Anonymizováno, za rok 2016). Oznámením ze dne , datum, bylo žalované oznámeno, že byla zápůjčka zesplatněna (oznámení ze dne , datum, ). Žalobkyně zaslala žalované dne , datum, , prostřednictvím svého právního zástupce, předžalobní výzvu (předžalobní výzva s podacím archem). Kopií ze stránek České národní banky hodnoty ARAT v březnu roku 2018 činila úroková sazba 8,47 % ročně (kopie , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, u , Anonymizováno, ).
4. Obvodní soud pro , adresa, ve věci sp. zn. , spisová značka, vyhověl rozsudkem pro zmeškání žalobkyni proti žalované v plném rozsahu. Jednalo se o spor ze stejné smlouvy.
5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Uvedenou smlouvu soud kvalifikoval jako smlouvu o zápůjčce podle § 2390 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).
6. Soud se nejprve zabýval posouzením, zda žalovaná uzavřela smlouvu v postavení podnikatele pro podnikatelské účely. Ústavní soud ve svém usnesení sp. zn. II. ÚS 1176/21 konstatoval, že pro takové určení není relevantní výslovně ujednaná smluvní identifikace stran, ale je třeba zkoumat faktický stav věci. Je tedy podstatné odlišit, zda podnikající fyzická osoba jedná coby podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti, nebo jedná jako fyzická osoba mimo rámec svého podnikání. Z toho vyplývá, že i osoba s živnostenským oprávněním může vystupovat v konkrétním vztahu také jako spotřebitel, pokud jedná mimo rámec své podnikatelské činnosti. Souvislost půjčovaných prostředků s podnikáním nelze prokazovat jen tak, že je ve smlouvě uveden údaj o sídle a identifikačním čísle podnikatele, ani tím, že smlouva "skrytě" obsahuje ve formulářových ustanoveních blíže neurčené označení "podnikatelské účely". Pro určení, zda se jedná o podnikatelský či spotřebitelský charakter vztahu tak je třeba vycházet ze všech podstatných okolností, z nichž by bylo zřejmé, že se při vzniku závazkového vztahu týkají podnikatelské činnosti. O případ obdobný citovanému usnesení Ústavního soudu jde i v projednávané věci.
7. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, uvedl, že pro odpověď na otázku, zda fyzická osoba uzavírající smlouvu s dodavatelem je v postavení spotřebitele, je rozhodující především účel jednání takové osoby v konkrétním smluvní vztahu. Okolnost, že spotřebitel má podnikatelské oprávnění, je pro posouzení jeho právního postavení ve smluvním vztahu s dodavatelem irelevantní. Spotřebitelem může být každý člověk, tedy i fyzická osoba podnikatel, který mimo rámec své podnikatelské činnosti uzavírá smlouvu s jiným podnikatelem.
8. Žalovaná byla sice ve smlouvě označena sídlem (místem podnikání) a identifikačním číslem, ale i bydlištěm (jehož adresa je navíc shodná se sídlem) a datem narození, a smlouva ve formulářových ustanoveních (předtištěné, bez možnosti odchylného ujednání) obsahuje jako účel investiční zápůjčka, nebylo však prokázáno, že by se ve skutečnosti týkala podnikatelské činnosti žalované, a proto je nutné na ni aplikovat ustanovení o ochraně spotřebitele, konkrétně zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 307/2018 Sb. Protože se jednalo o spotřebitelskou smlouvu a žalobkyně nesplnila svou povinnost podle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru, je smlouva absolutně neplatná. Pro úplnost soud dodává, že doložení výpisu z živnostenského rejstříku, podle kterého byla žalovaná v předmětném období podnikatelkou a daňového přiznání žalované neprokazuje, že zápůjčka byla skutečně určena k podnikatelskému účelu.
9. I v případě, že by žalovaná smlouvu uzavřela v postavení podnikatele, nebyly by dány důvody pro vyhovění žalobě. Nejvyšší soud se v rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, zabýval možností aplikace korektivu dobrých mravů na sjednané úroky z prodlení a dospěl k závěru, že korektiv dobrých mravů lze uplatnit i v případě, kdy by ujednání o výši úroků z prodlení bylo zneužitím smluvní volnosti v neprospěch dlužníka. Podle tohoto rozhodnutí postavení dlužníka jako podnikatele ho takové ochrany nezbavuje. Podnikatel nemůže požadovat zrušení smlouvy podle § 1973 odst. 1 o. z. (neúměrné zkrácení) nebo se dovolávat neplatnosti smlouvy podle § 1796 o. z. (lichva). Nejvyšší soud však neshledal důvod zbavovat podnikatele ochrany před excesivním ujednáním o úrocích z prodlení, která se příčí obecným morálním zásadám demokratické společnosti, jen z důvodu, že je profesionálem v příslušné oblasti. Uzavřel-li podnikatel fyzická osoba smlouvu s jiným podnikatelem v rámci své podnikatelské činnosti, nelze vyloučit, že mu bude přináležet zákonná ochrana jako tzv. slabší straně za podmínek § 433 o. z. Práva dovolávat se ochrany prostřednictvím právní úpravy poskytující ochranu před zneužívajícím jednáním jiného podnikatele podle § 433 o. z. nezbavuje podnikatele, je-li v závazku slabší stranou, ani ustanovení § 1797 o. z. Ustanovení § 433 o. z. poskytuje ochranu všem subjektům, které splňují naplnění předpokladů postavení slabší strany a prokáží, že druhá strana zneužila své hospodářské postavení nebo kvalitu odborníka k vytvoření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.
10. Ačkoli dlužník není spotřebitelem, je ve vztahu k věřiteli (žalobci) slabší stranou, a to ve smyslu § 433 občanského zákoníku. Komentář Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1 654), , právnická osoba, . Beck, 1. vydání, 2014, s. 1651-1652 k tomuto ustanovení dodává: Pojem slabší strany je širší než pojem spotřebitel, kterého § 419 vymezuje pouze jako člověka, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Spotřebitel nicméně bude v zásadě vždy slabší stranou ve smyslu § 433 odst. 2 a ochrana slabší strany (například v podmínkách smluv uzavíraných adhezním způsobem) se tak přímo aplikuje i na spotřebitele. Slabší stranou však může být i osoba, která není spotřebitelem, tedy je podnikatelem. V podmínkách § 433 odst. 2 může být slabší stranou dokonce i podnikatelská právnická osoba, která ve vztahu k jinému podnikateli vystupuje mimo souvislost s vlastním podnikáním. Jedná se však o vyvratitelnou právní domněnku, a proto není vyloučeno, že bude v konkrétním případě vyvrácena (například z důvodu souměřitelné finanční síly, neexistující informační asymetrie, obdobného přístupu k technologiím apod.). Slabší stranou může být i osoba, která ve vztahu k podnikateli v hospodářském styku vystupuje v souvislosti s vlastním podnikáním. Domněnka zakotvená v § 433 odst. 2 takovou konstrukci nevylučuje. Zákon výslovně nevymezuje faktory, od nichž se postavení slabší strany odvozuje. S ohledem na textaci § 433 odst. 1 lze dovodit, že těmito základními faktory jsou informační asymetrie mezi dvěma subjekty, respektive hospodářské postavení dotčených subjektů v rámci hospodářské soutěže. Hospodářské postavení přitom může být ovlivňováno celou řadu faktorů, jako jsou například finanční síla podnikatele, vertikální propojení, přístup k technologiím apod. Soud v tomto posuzovaném případě proto zastává názor, že dlužník je slabší stranou. Jeho finanční síla je výrazně odlišná, neboť se jednalo pouze o fyzickou osobu-živnostensky podnikající, přičemž věřitel jako žalobce je akciovou společností, zaměřující se na poskytování půjček. To, že je dlužník slabší stranou, dokresluje rovněž charakter Smlouvy, kdy smlouva je formulářová a dlužník neměl reálnou šanci zasahovat do jejího textu. Právní předpisy sice výslovně nestanoví, do jaké výše lze sjednat úroky v případě úvěru. Z této skutečnosti však nelze dovozovat, že by výše úroků závisela jen na dohodě účastníků smlouvy a že by tedy nepodléhala žádnému omezení. Jako nepřiměřená, a tedy odporující dobrým mravům je považována taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Dle výpisu z databáze ARAD vedeným ČNB činila obvyklá výše úroků úvěru s fixací sazby od jednoho roku pěti let včetně v době poskytnutí úvěru 8,47 % ročně. V projednávané věci pak sjednaný úrok ve výši 64,3 % p.a. soud považuje za rozporný s dobrými mravy, které platí obecně, i pro vztahy mezi podnikateli. Předmětná smlouva je tak pro rozpor s dobrými mravy absolutně neplatná podle § 588 o. z. Soud závěrem podotýká, že v tomto řízení není vázán pravomocným rozhodnutím Obvodního soudu pro , adresa, ve věci sp. zn. , spisová značka, a zároveň výše zdůvodnil, z jakého důvodu se odchýlil od rozsudku vydaného v senátu 5 C.
11. Z výše uvedených důvodů soud žalobu zamítl v plném rozsahu (výrok I.).
12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř., a contrario, když žalovaný měl plný úspěch ve věci, avšak žádné náklady řízení mu nevznikly.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.