34 C 297/2024
č. j. 34 C 297/2024-19
V PLATNOSTIObvodní soud pro Prahu 10 zamítl žalobu žalobkyně o vyplacení částky ve výši 12 673 Kč s úroky, protože smlouva o půjčce obsahovala neplatné ujednání o „souhrnném poplatku“, který byl v podstatě nepřiměřeným úrokem. Soud uznal, že tento poplatek přesahoval obvyklé úrokové sazby a zjevně porušoval dobré mravy, což podle § 39 odst. 1 obč. zák. způsobilo neplatnost celého ujednání. Povinnost vrátit půjčenou jistinu zůstala v platnosti, a proto soud povinnost žalovaného k jejímu vrácení potvrdil. Nárok na úrok z prodlení byl přiznán, zatímco nárok na kapitalizovaný poplatek byl zamítnut.
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Evou Přívrackou ve věci žalobkyně:Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupena advokátem Jméno advokáta Anonymizováno.Anonymizováno. sídlem Adresa advokáta proti žalované:Jméno žalované, nar. Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 12 673 Kč s příslušenstvím,
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobci částku částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, kapitalizovaný úrok ve výši částka, a úrok ve výši 19,98 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u soudu dne datum domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši částka s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, uzavřela s žalovanou dne datum smlouvu o půjčce č. hodnota, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované úvěr ve výši částka. Žalovaná se zavázala úvěr splatit v 60 týdenních splátkách ve výši částka. Žalovaná zaplatila poslední splátku dne datum. Po tomto datu do podpisu smlouvy o postoupení zaplatila žalovaná částku částka. Tato pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum a skládala se ze zůstatku dlužné jistiny ve výši částka, kapitalizovaných úroků ve výši částka, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 5 662,76 , úroků ve výši 19,98% ročně z částka od datum do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 8,05% z 6 902319 od datum do zaplacení. Žalovaná dluh neuhradila ani přes předžalobní výzvu žalobkyně. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobkyně s rozhodnutím věci bez jednání souhlasila již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a žalovaný ve stanovené lhůtě nereagoval na výzvu soudu k vyjádření s doložkou dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), postupoval soud podle § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění: Žalovaná podepsala dne datum smlouvu o půjčce č. hodnota, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované půjčku částka, kterou se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni spolu se souhrnným poplatkem ve výši částka, a to v 59 týdenních splátkách po částka a poslední splátce ve výši částka s tím, že první splátku uhradí 7. den od data uzavření smlouvy a každou následující vždy do konce dalšího týdenního období. Svým podpisem potvrdila převzetí půjčky ve výši částka v hotovosti. Nedílnou součástí byly dle ujednání stran též Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce uvedené na zadní straně formuláře smlouvy (Smlouva o půjčce č. hodnota). Dle článku 2 smluvních podmínek činí RPSN v případě splatnosti půjčky 60 týdnů 63,93 %. Výpočet RPSN je založen na předpokladu, že Smlouva bude trvat po dohodnutou dobu (ve smyslu článku 20, větě první Smluvních podmínek Smlouvy o půjčce) (Smluvní podmínky smlouvy o půjčce). Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly datum Smlouvou o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka žalovaného uvedená v Seznamu postoupených pohledávek postoupena na žalobkyni s účinností k datum (Seznam postoupených pohledávek Smlouvy o postoupení pohledávek). Oznámení o postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně ze dne datum bylo žalované zasláno na adresu uvedenou ve smlouvě (dopis ze dne datum a podací arch ze dne datum). Žalovaná byla dopisem ze dne datum vyzvána k úhradě dlužné částky (dopis ze dne datum a poštovní podací arch z datum). Dle žalobkyně žalovaná uhradila na základě shora uvedené smlouvy celkem částka. Žalovaná netvrdila, a ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by uhradila více, než připouštěla žalobkyně. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně sjednali dne datum smlouvu o půjčce, podle které žalovaná převzala částku částka. Smlouva obsahovala ujednání, podle něhož byla žalovaná povinna zaplatit v souvislosti s půjčkou též souhrnný poplatek ve výši částka. Žalovaná se zavázala půjčku vrátit v šedesáti týdenních splátkách s tím, že první splátka byla splatná sedmý den po uzavření smlouvy (konečná splatnost nastala datum). Právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně sjednaly datum postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. S ohledem na okamžik vzniku závazku soud v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, posuzoval danou věc po právní stránce za použití dosavadních právních předpisů, zejména příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění do datum (dále jen „obč. zák.“), a dále dle ustanovení zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, ve znění účinném do datum (§ 23 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, a čl. II bodu 2 zákona č. 43/2013 Sb.). Podle ustanovení § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Podle ustanovení § 39 odst. 1 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena písemná smlouva o půjčce ve smyslu § 657 obč. zák., která byla současně spotřebitelským úvěrem dle § 2 zákona č. 321/2001 Sb., na jejímž základě přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku částka, a žalované vznikla povinnost půjčené peněžní prostředky vrátit. Z obsahu smlouvy o půjčce je zřejmé, že „souhrnný poplatek“ v souvislosti s poskytnutím půjčky představoval úplatu za půjčení peněz, což je dle soudní praxe i odborné literatury definice smluvního úroku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, či M. Škárová v komentáři k § 658 v J. Švestka, J. Spáčil, M. Škárová, M. Hulmák a kolektiv. Občanský zákoník II, 2. vydání, adresa, s. 1856). Lze tedy konstatovat, že tzv. souhrnný poplatek svou podstatou představoval kapitalizovaný úrok. Jak uvedl Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V daném případě činil kapitalizovaný úrok částka za poskytnutí jistiny částka, která měla být vracena ve splátkách po dobu 60 týdnů. I pokud by celá jistina byla poskytnuta na dobu celých šedesáti týdnů, činila by výše úroku více než 70 % jistiny ročně. Vzhledem k tomu, že jistina měla být splácena průběžně (peněžní prostředky nebyly v plné výši poskytnuty na 60 týdnů), procentní roční úrok byl daleko vyšší. Úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěrů domácnostem na spotřebu dle měnových statistik České národní banky veřejně dostupných na webových stránkách České národní banky (www.cnb.cz) se pohybovaly v roce 2012 okolo 13 % ročně, RPSN okolo 16 %. S ohledem na výše uvedené nelze za této situace než uzavřít, že sjednaný kapitalizovaný úrok, označovaný jako „souhrnný poplatek“, byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat úrokovou míru ve výši více než čtyřnásobku míry obvyklé v bankovním sektoru a roční procentní sazbu nákladů na spotřebitelský úvěr přesahující průměrnou výši více než desetinásobně. Ujednání o úrocích (tzv. souhrnném poplatku) tedy soud shledal neplatným dle ustanovení § 39 obč. zák. (k neplatnosti kapitalizovaného úroku označeného jako poplatek za půjčení peněz lze odkázat též na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne datum, sp. zn. spisová značka, dostupný v Evidenci soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů na www.nsoud.cz). Vzhledem k tomu, že ujednání o souhrnném poplatku bylo absolutně neplatné, je třeba jako neplatné vyhodnotit i ujednání na ně navazující. Vzhledem k tomu, že žalovaný povinnost vrátit půjčené peněžní prostředky řádně a včas nesplnil, vznikla mu dle § 517 odst. 1 a 2 obč. zák. též povinnost k úhradě úroku z prodlení ode dne následujícího po splatnosti podle ustanovení § 517 odst. 1 a 2 obč. zák. ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb. ve znění platném a účinném do datum (v souladu s čl. II bodu 1 nařízení vlády č. 180/2013 Sb. a § 19 odst. 1 nařízení vlády č. 361/2013 Sb.). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla dle § 1879 a násl. o. z. pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně k uvedenému dni postoupena na žalobkyni, přičemž postoupení předmětné pohledávky (zejm. pokud jde o způsobilost pohledávky být předmětem postoupení) vyhovovalo též předchozí právní úpravě obsažené v § 524 a násl. obč. zák. Žalobkyně byla tedy aktivně legitimována k uplatnění předmětné pohledávky, a proto soud výrokem I rozsudku uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu půjčky ve výši částka a současně přiznal žalobkyni s ohledem na prodlení žalovaného s úhradou dlužné jistiny půjčky i nárok na úrok z prodlení z této částky za dobu, za níž byl žalobou uplatněn. Ve zbývající části soud žalobu s ohledem na výše uvedené výrokem II zamítl, když smluvní ujednání o souhrnném poplatku včetně ujednání o způsobu jeho splácení, o která žalobkyně v tomto rozsahu své nároky opírala, shledal soud absolutně neplatnými pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 3 odst. 1 a § 39 obč. zák. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žalovanému, který byl v řízení úspěšnější, žádné náklady nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo nařízení exekuce.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.