34 C 305/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Přívrackou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená 11. 11. 1987 bytem Adresa žalované o 27 503,57 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka s úrokem ve výši 21 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a kapitalizovaným úrokem v částce částka, zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem z prodlení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši částka s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, uzavřela s žalovanou dne datum smlouvu o půjčce č. hodnota, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované úvěr ve výši částka. Žalovaná se dále zavázala uhradit částku ve výši částka, která představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši částka, odměnu za administrativní zpracování ve výši částka a náklady na hotovostní inkaso ve výši částka. Žalovaná se zavázala úvěr splatit v 60 týdenních splátkách ve výši částka. Poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná zaplatila poslední splátku dne datum. Tato pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum a skládala se ze zůstatku dlužné jistiny ve výši částka a dlužného poplatku ve výši částka, kapitalizovaných úroků ve výši částka za období od datum do datum, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši částka za období od datum do datum, úroků ve výši 21 % ročně z částka od datum do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částka od datum do zaplacení. Žalovaná dluh neuhradila ani přes předžalobní výzvu žalobkyně.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobkyně s rozhodnutím věci bez jednání souhlasila již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a žalovaná ve stanovené lhůtě nereagovala na výzvu soudu k vyjádření s doložkou dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), postupoval soud podle § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání.

4. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění: Žalovaná podepsala dne datum smlouvu o půjčce č. hodnota, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované půjčku částka, kterou se žalovaná zavázala zaplatit spolu se souhrnným poplatkem ve výši částka, a to v 60 týdenních splátkách po částka a poslední splátce ve výši částka s tím, že první splátku uhradí 7. den od data uzavření smlouvy a každou následující vždy do konce dalšího týdenního období. Svým podpisem potvrdila převzetí půjčky ve výši částka v hotovosti. Nedílnou součástí byly dle ujednání stran též Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce uvedené na zadní straně formuláře smlouvy. Poslední splátka měla být učiněna dne datum (Smlouva o půjčce č. hodnota včetně podmínek a karty zákazníka). Dle článku 2 smluvních podmínek činí RPSN v případě splatnosti půjčky 60 týdnů 63,91 %. Výpočet RPSN je založen na předpokladu, že Smlouva bude trvat po dohodnutou dobu (ve smyslu článku 20, větě první Smluvních podmínek Smlouvy o půjčce) (Smluvní podmínky smlouvy o půjčce). Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly datum Smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka žalované uvedená v Seznamu postoupených pohledávek postoupena na žalobkyni s účinností k datum (Smlouva o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek). Oznámení o postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně ze dne datum bylo žalované zasláno na adresu uvedenou ve smlouvě (dopis ze dne datum a podací arch ze dne datum). Žalovaná byla dopisem ze dne datum vyzvána k úhradě dlužné částky (dopis ze dne datum a poštovní podací arch z datum). Dle žalobkyně žalovaná uhradila na základě shora uvedené smlouvy celkem částka. Žalovaná netvrdila, a ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by uhradila více, než připouštěla žalobkyně.

5. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně sjednaly dne datum smlouvu o půjčce, podle které žalovaná převzala částku částka. Smlouva obsahovala ujednání, podle něhož byla žalovaná povinna zaplatit v souvislosti s půjčkou též souhrnný poplatek ve výši částka. Žalovaná se zavázala půjčku vrátit v šedesáti týdenních splátkách s tím, že první splátka byla splatná sedmý den po uzavření smlouvy (konečná splatnost nastala datum). Právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně sjednaly datum postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni.

6. Po právní stránce soud spor posoudil následovně. S ohledem na okamžik vzniku závazku soud v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, posuzoval danou věc po právní stránce za použití dosavadních právních předpisů, zejména příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění do datum (dále jen „obč. zák.“), a dále dle ustanovení zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru.

7. Podle ustanovení § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

8. Podle ustanovení § 39 odst. 1 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

9. Soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena písemná smlouva o půjčce ve smyslu § 657 obč. zák., která byla současně spotřebitelským úvěrem dle § 2 zákona č. 145/2010 Sb., na jejímž základě přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku částka, a žalované vznikla povinnost půjčené peněžní prostředky vrátit. Z obsahu smlouvy o půjčce je zřejmé, že „souhrnný poplatek“ v souvislosti s poskytnutím půjčky představoval celý úplatu za půjčení peněz, což je dle soudní praxe i odborné literatury definice smluvního úroku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, či M. Škárová v komentáři k § 658 v J. Švestka, J. Spáčil, M. Škárová, M. Hulmák a kolektiv. Občanský zákoník II, 2. vydání, adresa, s. 1856). Lze tedy konstatovat, že tzv. souhrnný poplatek svou podstatou představoval kapitalizovaný úrok. Jak uvedl Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V daném případě činil kapitalizovaný úrok částka za poskytnutí jistiny částka, která měla být vracena ve splátkách po dobu 60 týdnů. I pokud by celá jistina byla poskytnuta na dobu celých šedesáti týdnů, činila by výše úroku více než 83 % jistiny ročně. Vzhledem k tomu, že jistina měla být splácena průběžně (peněžní prostředky nebyly v plné výši poskytnuty na 60 týdnů), procentní roční úrok byl daleko vyšší. Úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěrů domácnostem na spotřebu dle měnových statistik České národní banky veřejně dostupných na webových stránkách České národní banky (www.cnb.cz) se pohybovaly v roce 2011 okolo 13 % ročně, RPSN okolo 16 %. S ohledem na výše uvedené nelze za této situace než uzavřít, že sjednaný kapitalizovaný úrok, označovaný jako „souhrnný poplatek“, byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat úrokovou míru ve výši více než čtyřnásobku míry obvyklé v bankovním sektoru a roční procentní sazbu nákladů na spotřebitelský úvěr přesahující průměrnou výši více než desetinásobně. Ujednání o úrocích (tzv. souhrnném poplatku) tedy soud shledal neplatným dle ustanovení § 39 obč. zák. (k neplatnosti kapitalizovaného úroku označeného jako poplatek za půjčení peněz lze odkázat též na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne datum, sp. zn. spisová značka, dostupný v Evidenci soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů na www.nsoud.cz). Vzhledem k tomu, že ujednání o souhrnném poplatku bylo absolutně neplatné, je třeba jako neplatné vyhodnotit i ujednání na ně navazující.

10. Vzhledem k tomu, že žalovaná povinnost vrátit půjčené peněžní prostředky řádně a včas nesplnila, vznikla jí dle § 517 odst. 1 a 2 obč. zák. též povinnost k úhradě úroku z prodlení ode dne následujícího po splatnosti podle ustanovení § 517 odst. 1 a 2 obč. zák. ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb. ve znění platném a účinném do datum (v souladu s čl. II bodu 1 nařízení vlády č. 180/2013 Sb. a § 19 odst. 1 nařízení vlády č. 361/2013 Sb.), kdy žalobkyně žádala úroky z prodlení až od uplynutí 7 denní lhůty k plnění po konečné splatnosti, tj. od datum. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla dle § 1879 a násl. o. z. pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně k uvedenému dni postoupena na žalobkyni, přičemž postoupení předmětné pohledávky (zejm. pokud jde o způsobilost pohledávky být předmětem postoupení) vyhovovalo též předchozí právní úpravě obsažené v § 524 a násl. obč. zák. Žalobkyně byla tedy aktivně legitimována k uplatnění předmětné pohledávky, a proto soud výrokem I rozsudku uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu půjčky ve výši částka a současně přiznal žalobkyni s ohledem na prodlení žalované s úhradou dlužné jistiny půjčky i nárok na úrok z prodlení z této částky za dobu, za níž byl žalobou uplatněn, tedy přiznal kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši částka za období od datum do datum, a úroky z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částka od datum do zaplacení.

11. Ve zbývající části soud žalobu s ohledem na výše uvedené výrokem II zamítl, když smluvní ujednání o úroku, resp. souhrnném poplatku včetně ujednání o způsobu jeho splácení, o která žalobkyně v tomto rozsahu své nároky opírala, shledal soud absolutně neplatnými pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 3 odst. 1 a § 39 obč. zák.

12. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žalované, která byla v řízení úspěšnější, žádné náklady nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.