34 C 349/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Evou Přívrackou ve věci žalobkyně: ; země - stát. instituce anonymizováno obec , IČO anonymizováno adresa žalobkyně proti; žalovanému: ; celé jméno žalovaného , datum narození anonymizováno adresa o 3 484 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 486 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 486 Kč od 12. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit státu na účet Obvodního soudu pro Prahu 10 na soudním poplatku částku 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 3 484 Kč s příslušenstvím coby náhradu nákladů provedeného [anonymizováno] vyšetření uhrazených žalobkyní za žalovaného a náhradu výdajů za dopravu do [anonymizováno] zařízení za účelem provedení odborného [anonymizováno] vyšetření.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí 4. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že žalovaný byl dne27. 3. 2019 v 8:51 hodin v [obec a číslo], ul. [ulice], jakožto řidič motorového vozidla [značka automobilu], [registrační značka], kontrolován [anonymizováno] [stát. instituce], kdy na výzvu hlídky se podrobil orientačnímu testu na přítomnost jiných návykových látek pomocí testovací soupravy [anonymizována dvě slova] s pozitivním výsledkem. S ohledem na pozitivní výsledek testu byl žalovaný převezen do [nemocnice] na [obec] [anonymizováno] vyšetřením a testem biologického materiálu žalovaného byl potvrzen pozitivní nález na [anonymizována dvě slova]. V souvislosti s přepravou žalovaného do nemocnice vznikly žalobkyni náklady ve výši 90,39 Kč (náklady za použití služebního dopravního prostředku), v souvislosti s lékařským vyšetřením a vyšetřením biologického materiálu žalovaného žalobkyně uhradila částku 3 137,20 Kč a částku 256,75 Kč Náklady vzniklé v souvislosti s lékařským vyšetřením a vyšetřením biologického materiálu žalovaného hradila žalobkyně dle vystavené faktury [číslo] ze dne 6. 5. 2019 splatné dne 5. 6. 2019. Žalovaný byl opakovaně vyzván k zaplacení žalované částky, avšak na dlužnou částku neuhradil ničeho.

5. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaný soudu žádné důkazy nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a uhrazení dlužné částky netvrdil.

6. Po právní stránce soud nárok žalobkyně posoudil dle § 21 odst. 1 a § 24 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek (dále jen„ zákon“).

7. Povinnost vyšetřované osoby hradit náklady lékařského vyšetření, vyšetření biologického materiálů a dopravy do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyplývá z § 21 a § 24 zákona. Vzhledem k tomu, že u žalovaného bylo důvodné podezření na přítomnost jiných návykových látek a tato skutečnost byla následně potvrzena jednak orientačním testem a následně i lékařským vyšetření, kdy byl u žalovaného zjištěn pozitivní nález na kanabinoidy a kokain, postupovala žalobkyně v souladu se zákonem, a vznikl jí tak ze zákona regresní nárok dle § 24 odst. 2 zákona vůči vyšetřované osobě, u níž byla prokázána přítomnost jiné návykové látky, tj. vůči žalovanému, na náhradu nákladů odborného lékařského vyšetření, jež je jinak žalobkyně povinna hradit dle § 24 odst. 1 zákona. Dále žalobkyni vznikl regresní nárok na náhradu nákladů na dopravu pozitivně testované vyšetřované osoby (žalovaného) do zdravotnického zařízení dle § 24 odst. 3 věty první zákona. Protože žalovaný požadovanou částku žalobkyni neuhradil, a to ani přes výzvu žalobkyně, soud žalobkyni přiznal též nárok na zaplacení požadovaného úroku z prodlení dle § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 200 Kč Tyto náklady sestávají z paušální náhrady hotových výdajů advokátem nezastoupeného účastníka ve výši 200 Kč (100 Kč za každý ze dvou úkonů - předžalobní upomínka a návrh ve věci samé) podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb.

10. Soud s ohledem na skutečnost, že žalobkyně je od soudního poplatku osvobozena podle § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), uložil povinnost zaplatit soudní poplatek výrokem [anonymizováno] žalovanému, a to v intencích § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích, podle kterého je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Výše soudního poplatku vychází z položky 1 bodu 1. písm. a) přílohy k zákonu o soudních poplatcích (sazebníku). Soudní poplatek může být uhrazen buď v kolkových známkách, anebo na účet [název soudu] [číslo] pod variabilním symbolem [číslo].

11. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.

12. Stručné odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř., podle něhož v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.