34 C 349/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Evou Přívrackou ve věci žalobkyně: ; země - stát. instituce anonymizováno obec, IČO anonymizováno adresa žalobkyně proti; žalovanému: ; celé jméno žalovaného, datum narození anonymizováno adresa o 3 484 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 486 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 486 Kč od 12. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit státu na účet Obvodního soudu pro Prahu 10 na soudním poplatku částku 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 3 484 Kč s příslušenstvím coby náhradu nákladů provedeného anonymizováno vyšetření uhrazených žalobkyní za žalovaného a náhradu výdajů za dopravu do anonymizováno zařízení za účelem provedení odborného anonymizováno vyšetření.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí 4. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že žalovaný byl dne27. 3. 2019 v 8:51 hodin v obec a číslo, ul. ulice, jakožto řidič motorového vozidla značka automobilu, registrační značka, kontrolován anonymizováno stát. instituce, kdy na výzvu hlídky se podrobil orientačnímu testu na přítomnost jiných návykových látek pomocí testovací soupravy anonymizována dvě slova s pozitivním výsledkem. S ohledem na pozitivní výsledek testu byl žalovaný převezen do nemocnice na obec anonymizováno vyšetřením a testem biologického materiálu žalovaného byl potvrzen pozitivní nález na anonymizována dvě slova. V souvislosti s přepravou žalovaného do nemocnice vznikly žalobkyni náklady ve výši 90,39 Kč (náklady za použití služebního dopravního prostředku), v souvislosti s lékařským vyšetřením a vyšetřením biologického materiálu žalovaného žalobkyně uhradila částku 3 137,20 Kč a částku 256,75 Kč Náklady vzniklé v souvislosti s lékařským vyšetřením a vyšetřením biologického materiálu žalovaného hradila žalobkyně dle vystavené faktury číslo ze dne 6. 5. 2019 splatné dne 5. 6. 2019. Žalovaný byl opakovaně vyzván k zaplacení žalované částky, avšak na dlužnou částku neuhradil ničeho.

5. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaný soudu žádné důkazy nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a uhrazení dlužné částky netvrdil.

6. Po právní stránce soud nárok žalobkyně posoudil dle § 21 odst. 1 a § 24 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek (dále jen„ zákon“).

7. Povinnost vyšetřované osoby hradit náklady lékařského vyšetření, vyšetření biologického materiálů a dopravy do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyplývá z § 21 a § 24 zákona. Vzhledem k tomu, že u žalovaného bylo důvodné podezření na přítomnost jiných návykových látek a tato skutečnost byla následně potvrzena jednak orientačním testem a následně i lékařským vyšetření, kdy byl u žalovaného zjištěn pozitivní nález na kanabinoidy a kokain, postupovala žalobkyně v souladu se zákonem, a vznikl jí tak ze zákona regresní nárok dle § 24 odst. 2 zákona vůči vyšetřované osobě, u níž byla prokázána přítomnost jiné návykové látky, tj. vůči žalovanému, na náhradu nákladů odborného lékařského vyšetření, jež je jinak žalobkyně povinna hradit dle § 24 odst. 1 zákona. Dále žalobkyni vznikl regresní nárok na náhradu nákladů na dopravu pozitivně testované vyšetřované osoby (žalovaného) do zdravotnického zařízení dle § 24 odst. 3 věty první zákona. Protože žalovaný požadovanou částku žalobkyni neuhradil, a to ani přes výzvu žalobkyně, soud žalobkyni přiznal též nárok na zaplacení požadovaného úroku z prodlení dle § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 200 Kč Tyto náklady sestávají z paušální náhrady hotových výdajů advokátem nezastoupeného účastníka ve výši 200 Kč (100 Kč za každý ze dvou úkonů - předžalobní upomínka a návrh ve věci samé) podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb.

10. Soud s ohledem na skutečnost, že žalobkyně je od soudního poplatku osvobozena podle § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), uložil povinnost zaplatit soudní poplatek výrokem anonymizováno žalovanému, a to v intencích § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích, podle kterého je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Výše soudního poplatku vychází z položky 1 bodu 1. písm. a) přílohy k zákonu o soudních poplatcích (sazebníku). Soudní poplatek může být uhrazen buď v kolkových známkách, anebo na účet název soudu číslo pod variabilním symbolem číslo.

11. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.

12. Stručné odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř., podle něhož v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí (exekuce).