34 C 361/2015

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr Evou Přívrackou ve věci žalobkyně: ; země - anonymizována tři slova , IČO sídlem adresa žalobkyně proti; žalovaným: ; 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa , jméno příjmení , příjmení republika 2. titul celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného 3. titul celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované všichni zastoupeni advokátem titul . jméno jméno sídlem adresa určení vlastnického práva k nemovitostem,

I. Určuje se, že vlastníkem pozemků parc. [číslo] o výměře [výměra], orná půda, [číslo] o výměře [výměra], orná půda, [číslo] o výměře [výměra], zahrada, [číslo] o výměře [výměra], zahrada, [anonymizováno] o výměře [výměra], ostatní plocha, [anonymizováno] o výměře [výměra], ostatní plocha, [anonymizováno] o výměře [výměra], ostatní plocha, [anonymizováno] o výměře [výměra], ostatní plocha, [anonymizováno] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, [anonymizováno] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, [anonymizováno] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, [anonymizováno] o výměře [výměra], ostatní plocha, [anonymizováno] o výměře [výměra], orná půda, [číslo] o výměře [výměra], ostatní plocha, [číslo] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, [číslo] o výměře [výměra], trvalý travní porost, [anonymizováno] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, [anonymizováno] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, [anonymizováno] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, [číslo] o výměře [výměra], trvalý travní porost, [číslo] o výměře [výměra], orná půda, [číslo] o výměře [výměra], orná půda a [anonymizováno] o výměře [výměra], zahrada, které jsou zapsány na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], obec Praha, u Katastrálního úřadu pro hl. m. Prahu, , je Česká republika, příslušnost hospodařit s majetkem státu má Státní pozemkový úřad.

II. Žalovaní 1/- 3/ jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 6 036 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaní 1/ - 3/ jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně České republice - Obvodnímu soudu pro Prahu 10 na náhradě nákladů řízení částku 9 600 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Řízení o vzájemné žalobě žalovaných 1/- 3/ ze dne 21. 10. 2015 se zastavuje.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] zpřesněnou dne [datum] a dne [datum] domáhala, aby soud určil, že je vlastníkem ve výroku tohoto rozsudku uvedených nemovitostí zapsaných v katastru nemovitostí u katastrálního úřadu [okres], pro obec Praha a [katastrální uzemí] jako parc. [číslo] o výměře [výměra], orná půda, [číslo] o výměře [výměra], orná půda, [číslo] o výměře [výměra], zahrada, [číslo] o výměře [výměra], zahrada, [anonymizováno] o výměře [výměra], ostatní plocha, [anonymizováno] o výměře [výměra], ostatní plocha, [anonymizováno] o výměře [výměra], ostatní plocha, [anonymizováno] o výměře [výměra], ostatní plocha, [anonymizováno] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, [anonymizováno] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, [anonymizováno] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, [anonymizováno] o výměře [výměra], ostatní plocha, [anonymizováno] o výměře [výměra], orná půda, [číslo] o výměře [výměra], ostatní plocha, [číslo] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, [číslo] o výměře [výměra], trvalý travní porost, [anonymizováno] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, [anonymizováno] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, [anonymizováno] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, [číslo] o výměře [výměra], trvalý travní porost, [číslo] o výměře [výměra], orná půda, [číslo] o výměře [výměra], orná půda a [anonymizováno] o výměře [výměra], zahrada, které jsou zapsány na [list vlastnictví]. Žalobu odůvodnila tak, že předmětné pozemky byly původně zapsány v pozemkové knize v knihovní vložce [číslo] (pod běžným [číslo] PK parcela [anonymizováno] (role) s právem vlastnickým pro [jméno] [celé jméno žalovaného] (1/2) a [jméno] [příjmení] (1/2). Na základě smlouvy trhové ze dne [datum] byl pozemek odepsán do nové knihovní vložky [číslo] s vlastnickým právem [celé jméno žalovaného]. Rozhodnutím Ministerstva zemědělství ze dne 5.5.1948 [číslo jednací] přešly předmětné nemovitosti na stát. Jde o zamýšlené převzetí majetku, který byl předmětem revize dle zákona 142/1947 Sb. Rozhodnutím Ministerstva zemědělství [číslo jednací] ze dne 18.8.1948 byly pozemky přiděleny do vlastnictví Československému státu - Správě státních lesů a statků. Rozhodnutím Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu Praha ze dne 17.10.2003 [číslo jednací] bylo rozhodnuto, že [celé jméno žalovaného], [datum narození] (otec žalovaných) není vlastníkem nemovitostí zapsaných v pozemkové knize v knihovních vložkách [číslo] k.ú. [část obce] z důvodu, že pozbyl státní občanství a nesplňoval tak postavení oprávněné osoby k uplatnění restitučního nároku, čímž nebyly splněny podmínky stanovené zákonem o půdě. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 č.j. [číslo jednací] ze dne 16.2.2011 byla schválena dohoda o vypořádání dědictví po [celé jméno žalovaného], zemřelém dne [datum], podle níž se spoluvlastníky předmětných nemovitostí stali žalobci [celé jméno původní účastnice] a [celé jméno žalovaného], když každý získal podíl o velikosti jedné poloviny z celku. Duplicitní zápis vlastnického práva k předmětným pozemkům zapsaných v katastru nemovitostí jako vlastnictví žalobců a žalovaných byl účastníky řízení opakovaně řešen, a to v roce 2011, 2012, 2013 a 2014. V roce 2014 přezkoumalo postup žalobkyně Ministerstvo zemědělství, které došlo po prostudování všech dostupných listin k závěru, že ze strany žalobkyně ani jejího právního předchůdce (Pozemkového fondu ČR) nedošlo k pochybení ani v rozporu se zákonem. Stát v tomto případě nabyl předmětné pozemky převzetím, odnětím bez náhrady, postupem podle zákona č. 142/1947 Sb., o revizi první pozemkové reformy ze dne [datum]. Podle ust. § 6 odst. 1 tohoto zákona Ministerstvo zemědělství přebíralo zbytkové statky a převzetím přešly tyto nemovitosti do vlastnictví státu. Přechod předmětných pozemků na stát je doložen rovněž tím, že pozemky byly ke dni účinnosti zákona o půdě, tj. k 24. 6. 1991 zapsány v evidenci Střediska geodézie na [list vlastnictví] - ONV [obec a číslo].

2. Žalovaní odkázali na usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 16. 2. 2011, č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum]. Toto usnesení soudu potvrzuje právní titul k předmětným pozemkům pro právního předchůdce žalovaných, jejich zemřelého otce, a je zároveň titulem k přechodu vlastnictví k předmětným pozemkům na žalované. Podle § 159a odst. 3 o.s.ř. v rozsahu, v jakém je výrok pravomocného rozsudku závazný pro účastníky řízení a popřípadě jiné osoby, je závazný též pro všechny orgány.„ Rozhodnutím“ Ministerstva zemědělství ze dne 5. 5. 1948, [číslo jednací] nemohly přejít předmětné nemovitosti na stát. Tento správní akt Ministerstva zemědělství neměl formu rozhodnutí. Jde ve skutečnosti o celý soubor dokumentů, který byl zaslán panu [jméno] [celé jméno žalovaného], paní [jméno] [příjmení] a panu [celé jméno žalovaného] a obsahuje jak knihovní žádost s návrhem Okresnímu soudu v [obec], aby na základě oznámení bylo v příslušných pozemkových knihách vyznačeno, že zde uvedené pozemky Ministerstvo zemědělství zamýšlí převzít a že jde o majetek, který je předmětem revise, tak výpověď z hospodaření, která se však týká„ pouze“ pozemků v knihovních vložkách [číslo] [číslo]. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 142/1947 Sb. (ve spojení s § 7 vládního nařízení č. 194/1947 Sb., o soupisu pozemkového majetku pro revisi první pozemkové reformy a o jejím vyznačení ve veřejných knihách) se na návrh ministerstva zemědělství, učiněný na základě soupisu pozemkového majetku dle § 1, vyznačilo ve veřejných knihách, že jde o majetek, který je předmětem revize (míní se tím tzv. "poznámka revise", obdoba k § 16 záborového zákona, o uvedení v patrnost zabraného majetku knihovní poznámkou). Výpověď z hospodaření ze dne 5. 5. 1948, [číslo jednací], kterou žalobkyně uvádí jako důkaz přechodu nemovitostí obsažených v knihovní vložce [číslo] (na základě smlouvy trhové ze dne [datum]) na stát, knihovní vložku [číslo] neobsahuje. Pozdější manipulaci s tímto textem dovozují žalovaní z jiného dokumentu téhož subjektu, Ministerstva zemědělství, z téhož dne, který má totožné číslo jednací [číslo] a je určený stejným osobám uvedeným výše. Tato výpověď, doručená ale všem adresátům až dne [datum], se týká pouze pozemků v knihovních vložkách [číslo] [číslo]. Ve sbírce listin katastru nemovitostí výše zmíněná listina ve vztahu ke knihovní vložce [číslo] není a není v ní ani jiná listina, která by obsahovala výpověď z hospodaření pro [celé jméno žalovaného]. Žalovaní mají totiž za prokázané originálem této listiny (Výpověď Ministerstva zemědělství z hospodaření ze dne 5.5.1948, [číslo jednací]), že rodina [příjmení] ([jméno] [celé jméno žalovaného], [jméno] [příjmení], [celé jméno žalovaného]) obdržela až dne [datum] celou složku, tj. výše zmíněnou Výpověď z hospodaření ze dne [datum], Knihovní žádost též ze dne [datum] se stejným číslem jednacím jako Výpověď a Usnesení Okresního soudu v [obec] ze dne [datum]. Kromě faktické neexistence výpovědi z hospodaření na nemovitostech zapsaných v knihovní vložce [číslo] vykazují uvedené úřední listiny více než jeden formální nedostatek, z nichž některé jsou rázu protizákonného. Nebylo možné dát výpověď z hospodaření [datum] a týž den [datum] podat knihovní žádost k okresnímu soudu. Právě tak nebylo možné v den vydání usnesení okresního soudu dne [datum] dát podepsat adresátům na zpátečních lístcích pošty přijetí všech listin rovněž [datum]. Zároveň týž den, tj. [datum] byla všem třem adresátům zapsána do pozemkové knihy i poznámka o zamýšleném převzetí, která však nezakládá jakýkoliv vlastnický vztah. Všechny zmíněné úřední akty realizované výše uvedeným způsobem jsou neplatné a fyzicky ani neproveditelné. Došlo k podvodu, když na straně druhé Knihovní žádosti kdosi dodatečně vepsal [číslo]. Jakákoliv oprava dopsáním na psacím stroji na listině takového významu by musela být zdůvodněna a parafována, což byla a je zásada v úřední korespondenci. Na listinách tohoto druhu byl vyžadován podpis ministra. V tomto konkrétním případě není ani jedna listina podepsána ministrem, ale « za ministra ». Podpis je nečitelný, funkce neznámá. Není uvedena specifikace pozemků, chybí možnost odvolání se proti rozhodnutí. Postup podle zákona č. 142/1947 Sb. byl jako celek nezákonný, neboť v době účinnosti zákona ([datum]) již existovala dvě pozemková vlastnictví - jedno na pana [celé jméno žalovaného] (vložka [anonymizováno]), druhé na pana [jméno] [celé jméno žalovaného] a paní [jméno] [příjmení] (viz kupní smlouva ze dne [datum], zaknihováno k [datum] a zápis ve vložce [anonymizováno], [číslo]), z nichž dokonce ani jedno nedosahovalo 50 ha (viz § 1 odst. 1 písm. d) zákona č. 142/1947 Sb.). Právě z tohoto důvodu byl způsoben podvod spočívající v manipulaci s knihovní žádostí z [datum], neboť si někdo spočítal, že vložky [anonymizováno] a [anonymizováno] samy nedosahují výměry, aby mohly být předmětem revise jako tzv. zbytkový statek. K převzetí pozemků zapsaných ve vložce [číslo] nemohlo dojít, neboť nedošlo k výpovědi z hospodaření na těchto pozemcích. Dalším důkazem neexistence výpovědi z hospodaření pro pozemky v knihovní vložce [číslo] byla skutečnost, že po otci žalovaných nebyl vyžadován nedoplatek tzv. důchodové daně ani mu nebyla přislíbena náhrada. Žádné převzetí těchto pozemků nebylo zapsáno do (resp. odepsáno z) příslušné knihovní vložky, ani nikdy následně do evidence nemovitostí a ani později do katastru nemovitostí. V době platnosti intabulačního principu (do [datum]) bylo třeba k řádnému přechodu vlastnictví předmětných nemovitostí na stát vkladu vlastnického práva na základě řádného nabývacího titulu do pozemkových knih. Poznámka zamýšleného převzetí v pozemkových knihách měla význam jen informativní, není vkladem. V pozemkové knize, vložce [anonymizováno], list [anonymizováno], zápis [číslo] je odepsán závad prosté pouze jeden z pozemků v této vložce, PK parcela [číslo] do vložky [číslo] to dle přídělové listiny okresního národního výboru v [obec] z [datum]. Pokud by pozemky, které jsou předmětem žaloby, byly převedeny do vlastnictví státu dle přídělové listiny z [datum], musel by o tom být obdobný zápis v pozemkové knize, neboť v roce 1948 bylo ještě povinností odepisovat v pozemkových knihách přídělem dotčené parcely z knihovní vložky, což se nestalo. Bez vložení do pozemkové knihy je přídělová listina neúčinná. Předmětné pozemky byly převedeny do národní správy, což spolu s poznámkou o revizi neměnilo vlastnické vztahy, vše byly vztahy užívací. V položce výkazu změn [číslo] nejsou uvedeny žádné vkladné listiny svědčící o přechodu pozemků na stát. Dále namítli, že hospodářská smlouva uzavřená mezi ONV [obec a číslo] a Strojní a traktorovou stanicí [část obce] nikdy nezakládala nabývací titul. [příjmení] smlouvou ze dne 30. 12. 1976, č. j. F [číslo], převádí ONV [obec a číslo] správu majetku ke dni [datum] na skutečného uživatele (STS [část obce]). Středisko geodézie, jak o tom vypovídá přípis ONV [obec a číslo] ze dne [datum], požadované vyznačení změn v evidenci nemovitostí neprovedlo. Z tohoto dokumentu však zároveň vyplývá, že zbytkový statek [část obce] byl v té době (v r. 1978) stále ještě připsán manželům [příjmení], což ovšem znamená pouze pozemky z knihovní vložky [číslo]. Středisko geodézie jednalo správně v souladu se zákonem č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí, dle něhož měly být do evidence nemovitostí převzaty zápisy ze zákonem zrušených pozemkových knih, což upravovala prováděcí vyhláška č. 23/1964 Sb. o evidenci nemovitostí, § 4. Zápisem v evidenci Střediska geodézie na [list vlastnictví] - ONV [obec a číslo] nelze prokazovat přechod předmětných pozemků na stát. Tento záznam je důkazem užívacích vztahů, nikoliv vztahů vlastnických - umožňuje pouze právo hospodaření. Otec žalovaných se nemohl domáhat vydání předmětných nemovitostí dle zákona č. 229/1991 Sb., neboť pozemky mu nebyly odňaty státem v rozhodném období.

3. Ze shodných tvrzení účastníků soud vzal za prokázané, že právní předchůdce žalovaných [celé jméno žalovaného], nar. [rok], pozbyl v roce 1978 státní občanství, po roce 1989 ho nezískal zpět.

4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k těmto skutkovým zjištěním.

5. Ze znaleckého posudku [číslo] zpracovaného znalcem [titul]. [příjmení] soud zjistil, že předmětné pozemky vznikly transformací z původních pozemků PK [číslo], [číslo], [anonymizováno], vložka [číslo] k. ú. [část obce], obec Praha. Pozemky parc. [číslo] v k. ú. [část obce] vznikly z původních pozemků PK [číslo] (výměra [výměra]), [číslo] (výměra [výměra]), [anonymizováno] ([výměra]) vložka [číslo] v k. ú. [část obce], obec Praha a následně byly zapsány v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pod parc. [číslo]. Duplicitní zápis vznikl k těmto nemovitostem - pozemkům, jež jsou předmětem žaloby: Parcela:; Výměra (m2):; Druh pozemku:; Způsob ochrany: [číslo]; [číslo]; orná půda; zemědělský půdní fond [číslo]; [anonymizováno]; orná půda; zemědělský půdní fond [číslo]; [anonymizováno]; zahrada; zemědělský půdní fond [číslo]; [anonymizováno]; zahrada; zemědělský půdní fond [anonymizována dvě slova]; ostatní plocha; [anonymizována dvě slova]; ostatní plocha; [anonymizována dvě slova]; ostatní plocha; [anonymizována dvě slova]; ostatní plocha; [anonymizována dvě slova]; zastavěná plocha a nádvoří; [anonymizována dvě slova]; zastavěná plocha a nádvoří; [anonymizována dvě slova]; zastavěná plocha a nádvoří; [anonymizována dvě slova]; ostatní plocha; [anonymizováno]; [číslo]; orná půda; zemědělský půdní fond [číslo]; [číslo]; ostatní plocha; [číslo]; [anonymizováno]; zastavěná plocha a nádvoří; [číslo]; [číslo]; trvalý travní porost; zemědělský půdní fond [anonymizována dvě slova]; zastavěná plocha a nádvoří; [anonymizována dvě slova]; zastavěná plocha a nádvoří; [anonymizována dvě slova]; zastavěná plocha a nádvoří; [číslo]; [číslo]; trvalý travní porost; zemědělský půdní fond [číslo]; [číslo]; orná půda; zemědělský půdní fond [číslo]; [číslo]; orná půda; zemědělský půdní fond [anonymizováno]; [číslo]; zahrada; zemědělský půdní fond 6. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum], [list vlastnictví], k.ú. [část obce], soud zjistil, že uvedené pozemky byly zapsány ve vlastnictví [celé jméno žalovaného] (nar. [rok]) s odkazem na knihovní vložku [číslo].

7. Z rozhodnutí Katastrálního úřadu pro hl. m. Prahu ze dne [datum], sp.zn. OR [číslo] soud zjistil, že k parcelám KN [číslo] svědčí vlastnické právo ve prospěch různých vlastníků - ve prospěch [celé jméno žalovaného] (nar. [rok]) s podílem k celku dle pozemkové knihy vložky [číslo] ve prospěch České republiky se správou nemovitostí ve vlastnictví státu pro Pozemkový fond ČR s podílem k celku dle vzniku práva ze zákona č. 229/1991 Sb., vzniku práva ze zákona č. 569/1991 Sb., ohlášení správy nemovitosti Pozemkovým fondem [číslo] ze dne [datum], ohlášení správy nemovitosti Pozemkovým fondem [číslo] ze dne [datum], ohlášení správy nemovitosti Pozemkovým fondem [spisová značka] ze dne 29. 11. 2004 (založeno ve sbírce listin pod položkami výkazu změn [číslo] pod č. řízení Z [číslo], Z [číslo], Z [číslo]).

8. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum], [list vlastnictví], k. ú. [část obce], soud zjistil, že u pozemků parc. [číslo] je zapsáno duplicitní vlastnictví pro ČR s právem hospodaření Státní pozemkový úřad a [celé jméno původní účastnice] s podílem ½ a [celé jméno žalovaného] s podílem ½.

9. Ze smlouvy trhové ze dne [datum] bylo zjištěno, že manželé [jméno] a [jméno] [celé jméno žalovaného] jakožto vlastníci zbytkového statku [část obce] převedli na svého syna [celé jméno žalovaného] (právní předchůdce žalovaných 1-3) pozemky [číslo] zahrada, [číslo] role, [číslo] a [číslo] zahrada, [číslo] louka, [anonymizováno] role, [číslo] zahrada, [číslo] a [číslo] role, zapsané v PK - knihovní vložce [číslo] kat. ú. [část obce], o celkové výměře [anonymizováno] ha [anonymizováno] a [výměra] za kupní cenu 230 000 Kč.

10. Z knihovní žádosti adresované Okresnímu soudu v [obec] a usnesení ze dne [datum] č.d. [číslo] soud zjistil, že Okresní soud v [obec] povolil odepsání pozemků uvedených v trhové smlouvě z vložky [číslo] jejich zápis do nové vložky [číslo] vklad vlastnického práva k těmto pozemkům pro [celé jméno žalovaného].

11. Z odevzdací listiny Okresního soudu v Praze ze dne 18. 1. 1951, [číslo jednací] - [anonymizováno] soud zjistil, že pozůstalostní nemovitosti po [jméno] [celé jméno žalovaného], obchodníku, zemřelém dne [datum], nabyla pozůstalá vdova [jméno] [příjmení]. Z přihlášky týkající se majetkových nároků na vrácení zemědělské půdy do transformace podané [celé jméno žalovaného] dne [datum] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] zemřela dne [datum], pozůstalost po ní se neprojednávala, protože tehdy na ni nebyl žádný majetek vykazován.

12. Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 16. 2. 2011, č.j. [číslo jednací] soud zjistil, že pozemky zapsané na [list vlastnictví], kat. území [část obce], po zemřelém [celé jméno žalovaného], nabyli [celé jméno původní účastnice] a [celé jméno žalovaného], každý z nich jednou polovinou. Z usnesení Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 25. 5. 2020, č.j. [číslo jednací] soud zjistil, že po zemřelé [celé jméno původní účastnice] nabyli rovným dílem vzhledem k celku ½ předmětných pozemků [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalované].

13. Ze soupisu pozemkového majetku podléhajícího revizi podle zákona ze dne 11. července 1947, č. 142/ 1947 Sb., o revizi první pozemkové reformy, soud zjistil, že v soupisu ze dne [datum] byli jako vlastníci pozemkového majetku, který podléhá soupisu uvedeni [jméno] [celé jméno žalovaného] (zemědělec) a [jméno] [příjmení] (v domácnosti), s vlastnickým právem k pozemkům o výměře [anonymizováno] ha, každý ½ a [celé jméno žalovaného] (zemědělec) s vlastnictvím pozemků o výměře [anonymizováno] ha, z čehož [anonymizováno] ha [anonymizováno] a [výměra] byla zemědělská půda, [anonymizováno] ha [anonymizováno] a [výměra] půda jiná. Koupená volná půda, tzv.„ svobodná půda“ se týkala parc. [číslo] role o výměře [výměra] Úhrnná výměra majetku podléhajícího soupisu získaná přídělem, koupí nebo směnou činila [anonymizováno] ha [anonymizováno] a [výměra]. Úhrnná výměra majetku podléhajícího soupisu podle stavu ke dni [datum] (účinnost zák. č. 142/1997 Sb.) činila [anonymizováno] ha [anonymizováno] a [výměra]. V soupisu byly sepsány všechny sporné pozemky dle PK.

14. Z rozhodnutí Ministerstva zemědělství ze dne [datum] o zabrání majetku adresovaného [jméno] a [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalovaného], soud zjistil, že pozemkový majetek uvedený v soupisové přihlášce dne [datum] tvoří zbytkový statek podle § 1 odst. 1 písm. d) zák. č. 142/1947 Sb. a přejímá se státem celý podle § 6 odst. 2 písm. b) zák. č. 142/1947 Sb. s odůvodněním, že pozemkový majetek uvedený v soupisové přihlášce tvoří zemědělský podnik, vytvořený ze zabraného majetku pozemkového s tím, že přesahuje výměru [anonymizováno] ha a byl původně přidělen podle přídělového zákona č. 81/1920 Sb. rozhodnutím bývalého státního pozemkového úřadu manželům [jméno] a [jméno] [příjmení], statkářům v [část obce], od nichž převodem zbytkový statek získali. Podle sdělení uvedeného v soupisové přihlášce A pod písm. D a potvrzeného místním národním výborem v [část obce] dne [datum] manželé [celé jméno žalovaného] nebyli zemědělci, neboť hospodaření na tomto podniku nebylo jediným zdrojem jejich obživy, byli rovněž obchodníky, nesplňovali tedy osobní náležitosti vyžadované od uchazečů o příděl zabrané půdy podle § 1 přídělového zákona č. 81/1920 Sb. nebo § 50a odst. 2 náhradového zákona č. 329/1920 Sb., ve znění č. 220/1922 Sb. Přejímací řízení bude zahájeno návrhem na poznámku zamýšleného převzetí a oznámením výpovědi osobám hospodařícím.

15. Z výpovědi Ministerstva zemědělství ze dne 5. 5. 1948, [číslo jednací], soud zjistil, že [jméno] a [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalovaného] byla dána výpověď hospodaření ke dni [datum] na nemovitostech zapsaných ve vložce [číslo] pozemkové knihy pro kat. území [část obce], a to jak užívání pozemků, tak i budov k polnímu a lesnímu hospodářství a k zemědělskému průmyslu náležejících. Ze zpátečního lístku Ministerstva zemědělství plyne, že zásilku obdrželi [datum].

16. Z knihovní žádosti ze dne [datum] soud zjistil, že Ministerstvo zemědělství podalo Okresnímu soudu v [obec] (došlo [datum]) návrh na vydání usnesení, na základě kterého by byla zapsána poznámka zamýšleného převzetí nemovitostí zapsaných ve vložkách [číslo] pozemkové knihy pro kat. území [část obce]. Vložka [číslo] je vepsána rovněž psacím strojem mezi řádky. Na úvodní straně žádosti je uveden i [celé jméno žalovaného], je tedy zjevné, že již při sepsání žádosti se žádost měla týkat i pozemků [celé jméno žalovaného]. Usnesení, kterým byl povolen návrh, bylo doručeno [jméno] [celé jméno žalovaného] dne [datum], [jméno] [příjmení] dne [datum] a [celé jméno žalovaného] dne [datum].

17. Z rozhodnutí Ministerstva zemědělství o přídělu ze dne 18. 8. 1948, [číslo jednací], soud zjistil, že sporné pozemky, konkrétně pozemky parc. [číslo] (tvořící zbytkový statek [část obce], okres [okres]) byly přiděleny Čsl. státu správě státních lesů a statků podle § 8 odst. 1 zákona č. 142/1947 Sb.

18. Z výpisu z pozemkové knihy katastrální území Kolovraty, knihovní vložka [číslo] soud zjistil, že dne [datum] pod čd. [anonymizováno] bylo poznamenáno podle smlouvy trhové ze dne [datum] vložení vlastnického práva [celé jméno žalovaného] a dále dne [datum] pod čd [číslo] bylo poznamenáno podle návrhu a oznámení Ministerstva zemědělství z 5. 5. 1948, [číslo] dle ustanovení zákona z 11.7.1947 č. 142 Sb. vlád. nařízení ze 7.1.1948, č.l./ 1948 Sb. a § 2 a násl. náhradového zákona z 8.4.1920 č. 329 Sb. ve znění zákona z 13.7. 1922 č. 220 Sb., že Ministerstvo zemědělství zamýšlí nemovitosti nacházející se v této knihovní vložce (konkrétně [číslo] role, [číslo] zahrada a [anonymizováno] role, jež jsou předmětem tohoto řízení) převzíti a že jde o majetek, který je předmětem revise.

19. Z výpisu z pozemkové knihy katastrální území Kolovraty, knihovní vložka [číslo] soud zjistil, že došlo dne [datum] pod [číslo] podle rozhodnutí o přídělu zbytkového statku státního pozemkového úřadu v [obec] ze dne 20. 1. 1927, [číslo jednací] [anonymizováno], jeho sumárního výkazu dělených parcel ze dne 15. 9. 1924 [číslo jednací], se vkládá právo vlastnické manželům [jméno] [příjmení] na polovici a [jméno] [příjmení] rovněž na polovici s omezením vlastnického práva majitelů a jejich právních nástupců; došlo dne [datum], č.d. [anonymizováno], podle kupní smlouvy ze dne [datum] poznamenáno vložení vlastnického práva [jméno] a [jméno] [příjmení] každému na polovici a poznamenáno omezení vlastnického práva majitelů a jejich právních nástupců zákazem zcizení, dělení, zavazení a propachtování bez souhlasu státního pozemkového úřadu a dále u pozemků uvedených v této vložce byla poznámka zamýšleného převzetí učiněna na základě téhož rozhodnutí dne [datum] pod čd [číslo].

20. Z dopisu [jméno] [příjmení] ze dne [datum] adresovaného Okresnímu národnímu výboru v [obec] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] jako presumptivní dědička pozůstalosti po [jméno] [celé jméno žalovaného] požádala o bezúročné posečkání se zaplacením nedoplatku důchodové daně ve výši 396 092,80 Kč vyměřené zůstaviteli a to až do doby, než bude proplacena náhrada za znárodněný majetek za statek v [adresa] a [anonymizováno] s [anonymizováno] a [anonymizováno] v [obec a číslo].

21. Ze sdělení katastrálního úřadu pro hl.m. Prahu ze dne [datum] plyne, že při přešetření zápisů v pozemkových knihách pro kat. území [část obce] vložky [číslo] byl posledním vlastníkem zde zaknihovaným [celé jméno žalovaného] podle smlouvy trhové ze dne [datum], a to až do uzavření pozemkových knih v roce 1964 s tím, že vlastnické právo bylo omezeno poznámkami [anonymizováno] a [anonymizováno] pozemkové reformy představujícími pouze omezení v nakládání s nemovitostmi, nikoli nabytá vlastnického práva. [příjmení] knihy byly zrušeny zákonem č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí. Dle prováděcí vyhlášky č. 23/1965 Sb., o evidenci nemovitostí, vlastnické právo může být zapsáno pouze na základě platné listiny.

22. Svědek [příjmení] [příjmení] vypověděl, že byl likvidátorem s cílem rozprodat podnik - zemědělské družstvo [část obce]. Jako likvidátor byl pověřen vydat pozemky v té době současným vlastníkům. Pozemky byly pana [celé jméno žalovaného] st., k čemuž dospěl na základě pozemkových map. U pozemků pana [celé jméno žalovaného] si vypracoval i speciální pozemkovou mapu. Nejprve vycházel z výpisu z katastru nemovitostí, když se mu něco u pozemků nezdálo, šel do pozemkových knih. Obecně zemědělská družstva hospodařila v té době na cizím majetku, nikdy nebyla zrušena vlastnická práva k pozemkům. Pozemky nevydával na základě rozhodnutí, zápis o vydání nebyl vyhotoven, jen konkrétním vlastníkům ukázal, kde jsou hranice jejich pozemků. Uživatelské vztahy se zemědělským družstvem [část obce] se mu podařilo zrušit, zemědělské družstvo nemělo vlastnické právo k těmto pozemkům. K prokázání vlastnického práva v té době musel existovat i nabývací titul.

23. Z rozhodnutí Ministerstva zemědělství - Pozemkového úřadu Prahu ze dne 17. 10. 2003, [číslo jednací] soud zjistil, že pozemkový úřad rozhodl tak, že žadatel [celé jméno žalovaného] naroz. [datum], zastoupený na základě plné moci ze dne [datum] paní [jméno] [celé jméno žalované], není vlastníkem nemovitostí zapsaných v pozemkové knize v knihovních vložkách [číslo] kat. území [část obce] s odůvodněním, že [celé jméno žalovaného] pozbyl občanství dne [datum] naturalizací v [země] podle Úmluvy mezi Československem a [anonymizována tři slova] (vyhl. pod č. 169/1929 Sb.). Nesplňuje tak podmínky ust. § 4 odst. 1 zák. č. 229/1991 Sb., o půdě, není oprávněnou osobou k uplatnění restitučního nároku. Předmětné nemovitosti proto nespadají do působnosti zákona o půdě. Ze sdělení pozemkového úřadu ze dne [datum] bylo zjištěno, že rozhodnutí po nevydání pozemků nabylo právní moci dne [datum].

24. Z výpisu z pozemkového katastru ze dne [datum] pro kat. území [část obce], z ručního listu vlastnictví [číslo] soupisu pozemkového majetku část B - výměra půdy soud zjistil, že v knihovní vložce [číslo] byl zapsán pozemek [číslo] role o výměře [anonymizováno] ha [výměra], dle evidence nemovitostí šlo o pozemek parc. [číslo] orná půda zapsaný na [list vlastnictví], jehož uživatelem bylo [anonymizována dvě slova] [obec] a vlastníkem Československý stát - ONV [obec a číslo]; pozemek [číslo] zahrada o výměře [výměra], přičemž dle evidence nemovitostí šlo o pozemek [číslo] zahrada, jehož uživatelem bylo [anonymizována dvě slova] [obec] a vlastníkem Československý stát - ONV [obec a číslo]; pozemek [číslo] role o výměře [anonymizováno] ha [výměra], dle evidence nemovitostí šlo o pozemek parc. [číslo] zastavěno, o výměře [výměra], zapsaný na [list vlastnictví], jehož uživatelem bylo [anonymizována dvě slova] [obec] a vlastníkem Československý stát - ONV [obec a číslo]; pozemek [číslo] o výměře [anonymizováno] ha [výměra].

25. Provedenými důkazy byl zjištěn skutkový stav pro potřeby rozhodnutí dostatečně, proto soud neprováděl další důkazy. Z dalších shora neuvedených důkazů soud nezjistil pro své rozhodnutí nic podstatného.

26. Ze shora uvedených zjištění soud učinil následující skutkový závěr. Předmětné pozemky byly původně zapsány v pozemkové knize v knihovní vložce [číslo] s právem vlastnickým pro [jméno] [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení], každý ½ k celku. Na základě trhové smlouvy ze dne [datum] byly pozemky parc. [číslo] k.ú. [část obce], které jsou předmětem tohoto řízení, odepsány z knihovní vložky [číslo] zapsány do nové knihovní vložky [číslo] s vlastnickým právem pro [celé jméno žalovaného]. Právními nástupci [celé jméno žalovaného] se stali pozůstalá dcera [celé jméno původní účastnice] a syn [celé jméno žalovaného], každý z nich jednou polovinou. Právními nástupci zemřelé [celé jméno původní účastnice] se stali [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalované]. V soupisu pozemkového majetku podléhajícího revizi ze dne [datum] byly uvedeny všechny sporné pozemky dle pozemkových knih a následně byly ztotožněny na základě znaleckého posudku znalce [titul]. [příjmení]. Dne [datum] stát sdělil, že přejímá pozemkový majetek uvedený v soupisové přihlášce, neboť [jméno] a [jméno] [celé jméno žalovaného] ke dni [datum] nebyli zemědělci, neboť hospodaření na zbytkovém statku [část obce] o výměře přesahující [anonymizováno] ha nebylo jediným zdrojem jejich obživy; [jméno] [celé jméno žalovaného] byl rovněž obchodníkem. Ministerstvo zemědělství podalo dne [datum] Okresnímu soudu v [obec] návrh na vložení poznámky zamýšleného převzetí nemovitostí ve vložkách [číslo] v k.ú. [část obce], jež byly předmětem revize. Návrh došel soudu dne [datum]. Usnesení, kterým došlo k povolení návrhu, bylo doručeno [celé jméno žalovaného] dne [datum], poznámka byla vložena dne [datum]. Sporné pozemky byly rozhodnutím Ministerstva zemědělství ze dne [datum] přiděleny Československému státu - Správě státních lesů a statků. Tyto pozemky byly ke dni účinnosti zákona o půdě (tj. [datum]) zapsány v evidenci Střediska geodézie na [list vlastnictví] pro Obvodní národní výbor [obec a číslo]. Duplicitní vlastnictví ohledně uvedených pozemků ve prospěch České republiky se správou nemovitostí ve vlastnictví státu pro Pozemkový fond ČR s podílem k celku a ve prospěch [celé jméno žalovaného] s podílem k celku bylo zapsáno do katastru nemovitostí v roce 2011 na [list vlastnictví].

27. Na základě shora uvedeného skutkového stavu soud učinil následující právní závěr. Uvedené pozemky tvořily tzv. zbytkový statek v k.ú. [část obce] ve smyslu ust. zákona č. 81/1920 Sb., kterým se vydávají po rozumu §u 10 zákona ze dne 16. dubna 1919, č. 215 Sb., zák. a nař., ustanovení o přídělu zabrané půdy a upravuje se právní poměr ku přidělené půdě (zákon přídělový) a vládního nařízení č. 74/ 1923 Sb. Pozemky tvořící zbytkový statek byly přiděleny manželům [příjmení] ze záboru (zabraného majetku) podle zákona přídělového.

28. Revizi první pozemkové reformy podle zákona záborového provedl zákon č. 142/1947 Sb., o revizi první pozemkové reformy. Tento zákon založil v § 2 odst. 2 působnost Ministerstva zemědělství k provedení revize. Přezkoumání byl podroben majetek vypočtený v § 1 cit. zákona. Pozemky tvořící zbytkový statek byly podrobeny revizi podle § 1 odst. 1 písm. d) zák. č. 142/1947 Sb., podle něhož podléhají revizi„ zemědělské a lesní podniky nebo jiné samostatné hospodářské jednotky, vytvořené ze zabraného majetku pozemkového jednak přídělem nebo směnou podle přídělového zákona nebo koupí půdy zabrané podle § 7 záborového zákona, jednak koupí půdy ze záboru vyloučené podle § 3, písm. a) nebo propuštěné podle § 11 záborového zákona, po případě půdy ponechané podle § 20 přídělového zákona, přesahuje-li jejich výměra 50 hektarů veškeré půdy (v dalším "zbytkové statky")“. Za zbytkový statek se považovala výměra nad 50 ha. Celková výměra uvedených nemovitostí zbytkového statku v kat. ú. [část obce] přesahovala 74 ha. Podle § 6 odst. 2 písm. b) bod 1. zák. č. 142/1947 Sb., zbytkové statky budou převzaty, zjistí-li ministerstvo zemědělství, že ke dni [datum] vlastník (nabyvatel) na zbytkovém statku trvale osobně nehospodařil nebo neměl v sídle podniku své stálé bydliště nebo nebyl zemědělec (hospodaření nebylo jediným zdrojem jeho obživy), pokud nejde o případy, kdy vlastníku okolnostmi na jeho vůli nezávislými (stáří, nemoc, vdova po hospodařícím zemědělci, nezletilost apod.). Dle rozhodnutí Ministerstva zemědělství ze dne [datum], které je rozhodnutím o zabrání majetku, pozemkový majetek uvedený v soupisové přihlášce dne [datum] tvoří zbytkový statek podle § 1 odst. 1 písm. d) zák. č. 142/1947 Sb. a přejímá se státem celý podle § 6 odst. 2 písm. b) zák. č. 142/1947 Sb. s odůvodněním, že manželé [celé jméno žalovaného] nebyli ke dni [datum] zemědělci, neboť hospodaření na tomto podniku nebylo jediným zdrojem jejich obživy, byli rovněž obchodníky, nesplňovali tedy osobní náležitosti vyžadované od uchazečů o příděl zabrané půdy podle § 1 přídělového zákona č. 81/1920 Sb. Pozemky tvořící zbytkový statek byly podrobeny revizi zpětně - k datu [datum]. Soupis pozemkového majetku se týkal rovněž všech předmětných pozemků. Z těchto důvodů nebylo státem přihlíženo k převodu části pozemků (jež jsou předmětem tohoto řízení) na základě trhové smlouvy ze dne [datum] na syna [celé jméno žalovaného] (nar. [rok]) a tedy ani ke skutečnosti, že tímto převodem došlo ke zmenšení výměry zbytkového statku pod [anonymizováno] ha.

29. Podle § 13 zákona č. 215/1919 Sb., před skutečným převzetím musí býti dána výpověď osobám, které hospodaří té doby na půdě, o jejíž převzetí jde. U výpovědi Ministerstva zemědělství ze dne [datum] z hospodaření je nerozhodné, že jsou v ní uvedeny pozemky zapsané v knihovní vložce [číslo] neboť ze soupisové vyhlášky je zřejmé, že pozemky zapsané ve vložce [číslo] jsou totožné s pozemky zapsanými později ve vložce [číslo]. Úmyslem Ministerstva zemědělství bylo dát výpověď z hospodaření z pozemků ve vložce [číslo] což muselo být zřejmé i [celé jméno žalovaného] (nar. [rok]), který je uveden v hlavičce výpovědi a kterou obdržel dne [datum]. Nadto v knihovní vložce [číslo] je poznamenáno, že Ministerstvo zemědělství zamýšlí nemovitosti nacházející se v této knihovní vložce převzíti a že jde o majetek, který je předmětem revise. Usnesení Okresního soudu v [obec], na základě kterého byla zaznamenána v knihovní vložce [číslo] poznámka revize, bylo doručeno i [celé jméno žalovaného] dne [datum]. Zpochybňují-li žalovaní platnost správních (soudních) rozhodnutí (výpovědi z hospodaření, usnesení Okresního soudu v [obec] ze dne [datum] a zápis poznámky revize), lze v této souvislosti odkázat na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 10. 2018, č.j. [číslo jednací], podle kterého postup Státního pozemkového úřadu při provádění první pozemkové reformy (či knihovního soudu) mohl být napaden či zpochybněn jedině v rámci tehdy platné legislativy (k tomu srov. Sdělení Ústavního soudu uveřejněné pod [číslo] Sb., v němž se pod bodem II. mimo jiné uvádí:„ Soudobé procesní předpisy záměrně stanoví lhůtu, ve které je možné právní akt či jeho účinky právní cestou napadnout, jinak platí, že je-li tato lhůta promeškána, je rozhodnutí orgánů veřejné moci pravomocné (ve vztahu ke správním rozhodnutím platí zásada správnosti správního rozhodnutí), včetně účinků, které na jeho základě nastaly. Pokud by byla tato lhůta zpochybněna, stejně jako účinky aktu samého, nebylo by žádné jistoty ani limitu, ať už věcného, ale zejména časového, který by bránil dřívějším vlastníkům věci nebo jejich potomkům, domáhat se majetku, kterého pozbyli kdykoliv v minulosti - například na základě obnoveného zřízení zemského ([číslo]) nebo kroků první pozemkové reformy (zákon č. 215/1919 Sb., o zabrání velkého majetku pozemkového), s poukazem na jejich vady, neplatnost nebo neúčinnost, potažmo neexistenci takového titulu.“).“ Nejvyšší soud v rozhodnutí sice řešil otázku přezkumu postupu tehdejších státních orgánů soudem v řízení podle části páté občanského soudního řízení, nicméně jeho závěry lze vztáhnout i na projednávanou věc. Proti výpovědi z hospodaření bylo možno podle § 9 a § 12 náhradového zákona podat stížnost. Žalovaní však ničeho takového netvrdili.

30. Podle § 6 odst. 1 zák. č. 142/1947 Sb., Ministerstvo zemědělství převezme zbytkové statky, jsou-li dány předpoklady dále uvedené. Převzetím přecházejí tyto nemovitosti do vlastnictví státu. K otázce nabytí vlastnického práva k nemovitostem přiděleným podle zákona č. 142/1947 Sb., na základě poznámky revize za současného nenaplnění intabulačního principu, se vyjádřil Ústavní soud ve svém nálezu Pl. ÚS 1/95 ze dne [datum], kdy judikoval, že “ …Odlišná situace nastala teprve účinností občanského zákoníku č. 141/1950 Sb., umožňujícího v ustanovení § 111 odst. 1 nabytí vlastnictví k věcem jednotlivě určeným, tedy i k nemovitostem, již samou smlouvou. Obdobně zde ustanovením § 114 pozbyl zápis v pozemkové knize konstitutivní povahu i v případech přechodu vlastnictví výrokem soudu, úřadu nebo orgánu veřejné správy. Ústavní soud má proto za to, že vzhledem k těmto ustanovením byl v našem právním řádu dnem účinnosti občanského zákoníku z roku 1950, tj. dnem [datum], výslovně opuštěn intabulační princip. Po účinnosti uvedeného občanského zákoníku zůstalo tedy jedinou podmínkou nabytí vlastnictví k přiděleným nemovitostem přídělové řízení završené vydáním přídělové listiny, takže přídělci podle zákona č. 142/1947 Sb., u nichž vklad vlastnického práva do pozemkových knih nebyl do [datum] proveden, nabyli vlastnického práva k nim dnem [datum], tj. dnem účinnosti občanského zákoníku č. 141/1950 Sb. Vzhledem k ustanovením § 111 odst. 1, § 114 cit. obč. zák. nebylo již podmínkou nabytí vlastnictví k nemovitostem, ať již převodem či přechodem, převzetí držby - podmínka odevzdání nezbytná k převodu vlastnictví byla stanovena pouze u věcí určených podle druhu, což znamená, že i u přídělů podle zákona č. 46/1948 Sb. přešlo vlastnictví k přidělené nemovitosti na přídělce již na základě právoplatné přídělové listiny.“ Vlastnictví k předmětným nemovitostem přešlo na přídělce - Čsl. stát správu státních lesů rozhodnutím Ministerstva zemědělství ze dne 18. 8. 1948, [číslo jednací], o přídělu, které nabylo právní moci dne [datum]. Tento přídělce se stal vlastníkem přidělených nemovitostí, i když přechod vlastnického práva k přiděleným nemovitostem nebyl zapsán do pozemkové knihy. Po účinnosti zákona č. 141/1950 Sb. (občanského zákoníku), jímž byl výslovně opuštěn intabulační princip (tj. uskutečnění zápisu do pozemkových knih jako podmínky nabytí vlastnického práva) zůstalo jedinou podmínkou nabytí vlastnictví k přiděleným nemovitostem (podle zákona č. 142/1947 Sb.) přídělové řízení završené vydáním přídělové listiny.

31. Ohledně platnosti a účinnosti trhové smlouvy se soud ztotožnil s tvrzením žalovaných, že podmínka souhlasu příslušného správního úřadu s převodem zabraných pozemků nebyla v roce 1947 vyžadována. Podle § 7 zák. č. 215/1919 Sb., o zabrání velkého majetku pozemkového (tzv. "zákona záborového"), zcizení, pronájem zabraného majetku, jeho zavazení a dělení vyžaduje úředního souhlasu a nemá bez něho proti státu právních následků. Zcizení, dělení, zavazení, pacht a nájem zabraného majetku vyžaduje svolení pozemkového úřadu a jest bez něho neplatné. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 93/1931 Sb., kterým se mění a doplňují předpisy o právním poměru k přidělené půdě (malý přídělový zákon), půdu, která nebyla přidělena jako rolnický nedíl, je dovoleno propachtovati, zciziti mezi živými a zatížiti jen se svolením ministerstva zemědělství, a to při výměře až do pěti hektarů veškeré této půdy do šesti let, v ostatních případech do patnácti let, počítaných od knihovního vkladu vlastnického práva původním nabyvatelům, stal-li se však vklad vlastnického práva před 12. červnem 1931, počítaných od tohoto dne. Podle § 2 odst. 4 písm. a) cit. zák., svolení není třeba, jde-li o zcizení nebo pacht mezi manžely nebo s rodičů na potomky a jejich manžely. Podmínka souhlasu správního úřadu se zcizením pozemků byla zákonem č. 93/1931 Sb. změkčena a trvala do [datum] u převodu nemovitostí, k němuž došlo před [datum], jinak podmínka souhlasu trvala patnáct let od knihovního vkladu vlastnického práva původním nabyvatelům, šlo-li však o zcizení nebo pacht pozemků z rodičů na potomky, souhlas správního úřadu s převodem nebyl vyžadován. Tomu nasvědčuje i skutečnost, že Okresní soud v [obec] povolil odepsání pozemků uvedených v trhové smlouvě z vložky [číslo] jejich zápis do nové vložky [číslo] vklad vlastnického práva k těmto pozemkům pro [celé jméno žalovaného], k čemuž došlo dne [datum].

32. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že právní předchůdci žalovaných pozbyli vlastnictví přechodem na Čsl. stát v rozhodném období, tj. od [datum] do [datum] postupem podle zákona č. 142/1947 Sb., a to dnem [datum], kdy nabyl účinnosti občanský zákoník č. 141/1950 Sb. Pokud jde o původní pozemky zapsané ve vložce [číslo] následně v [anonymizováno] (parc. [číslo] role, [číslo] zahrada a [číslo] role), jednalo se původně o role, tedy zemědělskou půdu, resp. zahradu (srov. § 1 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., o půdě), o čemž svědčí i skutečnost, že pozemky byly vyvlastněny jako zbytkový statek. Stát předmětné pozemky převzal podle § 6 odst. 1 písm. b) zák. o půdě.

33. Podle § 4 zák. o půdě je oprávněnou osobou státní občan [obec] a Slovenské federativní republiky, jehož zemědělský majetek přešel na stát. Vzhledem k tomu, že právní předchůdce žalovaných ([celé jméno žalovaného], nar. [rok]) nebyl ke dni účinnosti zák. o půdě občanem [obec] ani Slovenské republiky, není oprávněnou osobou podle zák. o půdě (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. [spisová značka]) a nemůže se tak domáhat on ani jeho právní nástupci vydání předmětných pozemků.

34. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, když uzavřel, že žalobkyně je výlučným vlastníkem předmětných pozemků specifikovaných ve výroku I/.

35. Soud rozhodl o zastavení řízení o vzájemném návrhu žalovaných ze dne [datum] podle § 96 odst. 2, 3 o.s.ř. Pro úplnost soud dodává, že nerozhodl o povinnosti žalovaných zaplatit soudní poplatek za vzájemný návrh (byť poplatková povinnost vzniká již podáním návrhu), když soudní poplatek nebyl vybrán hned po podání návrhu, soud proto nepovažoval výzvu k jeho úhradě a následné zastavení řízení o vzájemném návrhu pro nezaplacení soudního poplatku za vhodný postup s ohledem na procesní ekonomii řízení.

36. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení plně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 036 Kč Tyto náklady sestávají z paušální náhrady dle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., kdy paušál činí 300 Kč/úkon, celkem 19 úkonů (sepis žaloby, 7x příprava účasti na jednání / [datum], [číslo] a [datum], [číslo] a [datum], [číslo] a [datum], 7x účast na jednání, podání [datum], [číslo], [číslo] a [datum]), kdy úkonem je každá příprava na každé jednání a každá účast na jednání, celkem 5 700 Kč, dále náklady na dopravu ze sídla žalobkyně k soudu a zpět (jízdné MHD). Doprava MHD ze sídla žalobkyně k soudu a zpět ([datum], [číslo] a [datum], [číslo] a [datum], [číslo] a [datum]), kdy cena 1 jízdenky v roce 2016 - [číslo] na 30 min. v [obec] činila 24 Kč, 14 x 24 Kč, celkem 336 Kč O lhůtě k plnění soud rozhodl dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

37. O náhradě nákladů státu vůči účastníkům soud rozhodl dle § 148 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o.s.ř., podle něhož má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Náklady státu tvoří částka 9 600 Kč vyplacená na znalečném soudnímu znalci [titul]. [příjmení], povinnost uhradit tuto částku státu stíhá s ohledem na výsledek žalované. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.