34 C 365/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Evou Přívrackou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/1 zastoupena obecným zmocněncem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Adresa zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupena advokátkou Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 vyklizení nemovité věci,

I. Žalovaná je povinna vyklidit stavbu v , adresa, rodinný dům, jež stojí na pozemku parc.č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, zapsaném na LV , Anonymizováno, , v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , zapsané na LV číslo , hodnota, u Katastrálního úřadu , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , a to ve lhůtě do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení Kč, k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobou doručenou původně Obvodnímu soudu pro , adresa, dne , datum, se žalobkyně domáhala proti žalované vyklizení rodinného domu č.p. , Anonymizováno, , jež stojí na parcele č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , zapsané na LV č. , hodnota, , k.ú. , adresa, , obec , adresa, , zapsaného na LV č. , hodnota, u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . , Anonymizováno, , katastrální pracoviště , adresa, . Žaloba byla odůvodněna tím, že nemovitosti jsou součástí zaniklého a dosud nevypořádaného společného jmění manželů žalobkyně a , jméno FO, , když ten bez souhlasu žalobkyně uzavřel s žalovanou v lednu 2019 dodatek nájemní smlouvy, kterou jí opětovně prodloužil nájem předmětné nemovitosti. Jelikož byla nájemní smlouva prodloužena bez souhlasu žalobkyně, ta se dovolala její neplatnosti vůči žalované, a to dopisem ze dne , datum, . Protože je nájemní smlouva neplatná, užívá žalovaná nemovitost bez právního důvodu.Žalovaná nárok neuznala. Uvedla, že Před Obvodním soudem pro , adresa, je vedeno řízení pod č.i. , spisová značka, o vypořádání společného jmění manželu po rozvodu jejich manželství. Žalobcem je pan , jméno FO, a žalovanou jeho bývalá manželka paní , Jméno zainteresované osoby 0/0, , která je žalobkyní v tomto řízení. Dům i s pozemkem v , adresa, má nepřetržitě v nájmu od roku 2011, řádně ho užívá a platí nájemné podle nájemní smlouvy. Jednání žalobkyně chápe jako účelové. Žalobou se domáhá vyklizení domu, což ale může chtít vyklizení až po skončení nájmu. Nájemní vztah ale ukončen nebyl. Jednání žalobkyně je jednání, které je v přímém rozporu s dobrými mravy. Z jejího jednáni je zřejmé, že sleduje pouze své zájmy a její snaha o vystěhovaní rodiny žalované z domu, který řádně užívá je snahou přinutit bývalého manžela, se s ní po rozvodu majetkově vypořádat podle jejího požadavku.Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že ke dni , datum, byli jako vlastníci budovy č.p. , Anonymizováno, v obci , adresa, , způsob využití rodinný dům, nacházející se na parcele parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (LV , Anonymizováno, ), zapsaného v katastru nemovitostí na LV č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, , zapsáni , jméno FO, a , Jméno zainteresované osoby 0/0, (žalobkyně) s popisem ve společném jmění manželů.Z rozsudku Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, , soud zjistil, že manželství žalobkyně a , jméno FO, bylo rozvedeno.Z nájemní smlouvy ze dne , datum, soud zjistil, že jako pronajímatel jsou v ní uvedeni , jméno FO, a , Jméno zainteresované osoby 0/0, a jako nájemce žalovaná. Dále z ní plyne, že pronajímatelé se zavázali pronajmout nájemci nemovitost – budovu na adrese , adresa, , stojící na stavebním pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a stavební pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , zastavená plocha a nádvoří o výměře , Anonymizováno, m2, a to na dobu určitou od , datum, do , datum, s možností prodloužení pronájmu dohodou obou stran.Z dodatku č. , hodnota, k nájemní smlouvě plyne, že pronajímatele , Jméno zainteresované osoby 0/0, a , jméno FO, prodloužili se žalovanou nájemní smlouvu do , datum, .Z dopisu ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná reagovala na doplnění k nájemní smlouvě předložené žalobkyní, která požadovala rozdělit platbu nájemného na dva samostatné účty s tím, že návrh na doplnění odmítla s odůvodněním, že platnou nájemní smlouvu má uzavřenu se dvěma pronajímateli a v dodatku č. , hodnota, o prodloužení doby nájmu s oběma podpisy pronajímatelů je uvedeno, že „ostatní body smlouvy se nemění“.Z výzvy k vyklizení ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně sděluje žalované, že ta byla informována již předchozím písemným sdělením o neplatnosti nájemní smlouvy, o neprodloužení nájmu a vyzvala ji k vyklizení nemovitých věcí do , datum, .Ve výzvě ze dne , datum, žalobkyně opětovně zmiňuje, že žalovaná hradí nájemné na základě neplatné nájemní smlouvy, když dodatek o jejím prodloužení nebyl podepsán žalobkyní jako spolumajitelkou předmětné nemovitosti. Výzva byla doručena žalované do datové schránky dne , datum, .Soud neprovedl důkaz , jméno FO, , úřední záznam o podání vysvětlení z 3. 9. 2023podaný žalobkyní na Policii ČR, když skutkový stav byl pro rozhodnutí dostatečným způsobem zjištěn a provedení těchto důkazů by bylo nadbytečné.Z provedeného dokazování vyplývá, že jako vlastníci rodinného domu v , adresa, jsou zapsáni žalobkyně a , jméno FO, s poznámkou ve společném jmění manželů. Manželství žalobkyně a , jméno FO, bylo rozvedeno rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, . U Obvodního soudu pro , adresa, je vedeno řízení mezi žalobkyní a , jméno FO, o vypořádání společného jmění manželů pod sp. zn. , spisová značka, . Nájemní smlouvou ze dne , datum, žalobkyně a , jméno FO, jako pronajímatelé pronajali žalované nemovitost – budovu na adrese , adresa, , stojící na stavebním pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a stavební pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , zastavená plocha a nádvoří o výměře , Anonymizováno, m2, a to na dobu určitou od , datum, do , datum, s možností prodloužení pronájmu dohodou obou stran. Žalobkyně se , jméno FO, prodloužili žalované nájemní smlouvu dodatkem č. , hodnota, do , datum, . Žalobkyně poté opakovaně sdělila žalované, že nájemní smlouvu považuje za neplatnou, neboť s jejím uzavřením (od ledna 2019) nesouhlasila, a proto se vůči ní dovolává neplatnosti této nájemní smlouvy. Žalobkyně a , jméno FO, mají spory ohledně způsobu užívání a správy majetku obsaženého v zaniklém a dosud nevypořádaném společném jmění manželů, když žalobkyně a , jméno FO, nejsou schopni se na správě a užívání dohodnout.Podle § 3074 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) se nájem řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht. Dle žalobních tvrzení vztah mezi účastníky měl vzniknout před , datum, , vznik nájmu je třeba tak posuzovat podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, dále jen „obč. zák.“. Pokud jde o prodloužení nájemní smlouvy, bude se řídit rovněž obč. zák., neboť dodatky docházelo ke změně původní smlouvy, nikoli k vzniku závazku nového.Podle § 3028 odst. 2 o.z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Jestliže společné jmění manželů zanikne až za účinnosti o.z., postupuje se při vypořádání podle o.z. (rozsudek NS z , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).Podle § 736 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění (dále jen „občanský zákoník“), je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.Podle § 714 odst. 1 občanského zákoníku, v záležitostech týkajících se společného jmění a jeho součástí, které nelze považovat za běžné, právně jednají manželé společně, nebo jedná jeden manžel se souhlasem druhého. Odmítá-li manžel dát souhlas bez vážného důvodu a v rozporu se zájmem manželů, rodiny nebo rodinné domácnosti, či není-li schopen vůli projevit, může druhý manžel navrhnout, aby souhlas manžela nahradil soud. Dle odstavce druhého téhož ustanovení jedná-li právně manžel bez souhlasu druhého manžela v případě, kdy souhlasu bylo zapotřebí, může se druhý manžel dovolat neplatnosti takového jednání.Podle § 586 odst. 1 o.z., je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.V rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, Nejvyšší soud ČR uvedl, že o. z. pojem běžných záležitostí nijak nedefinuje, stejně jako obč. zák. blíže nevymezoval pojem obvyklé správy (§ 145 odst. 2 obč. zák. ve znění účinném do , datum, ) ani pojem běžných záležitostí týkající se společných věcí (§ 145 odst. 1 obč. zák. ve znění účinném do , datum, ). Judikatura za úkony přesahující běžné záležitosti (obvyklou správu) považovala např. prodej nemovitosti (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ), darování nemovitosti (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , právnická osoba, 93/71) výzvu k vrácení nemovitosti (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). S těmito případy lze považovat za srovnatelné, umožní-li společní vlastníci časově neomezené užívání své bytové jednotky jiné osobě, neboť nejde o pravidelnou či obvyklou záležitost týkající se společného jmění. Samotné vyjádření či konstatování, že právní jednání bylo učiněno bez souhlasu jednoho z manželů, ještě nic nevypovídá o tom, zda se manžel dovolává jeho relativní neplatnosti, či nikoliv. I při konstatování, že souhlas s takovým právním jednáním udělen nebyl, se jedná o právní jednání platné do doby, než se manžel jeho neplatnosti dovolá. Z uvedeného vyplývá, že dovolání se relativní neplatnosti právního jednání se tedy musí uskutečnit výslovným projevem, ze kterého je jasně patrná vůle dotčené osoby dovolat se této neplatnosti. K dovolání se relativní neplatnosti zákon nestanoví žádnou formu, lze tak učinit žalobou nebo námitkou v rámci obrany proti uplatněnému právu (nároku) v řízení před soudem (srov. § 41 odst. 3 o. s. ř.). Ať při soudním, či při mimosoudním uplatnění námitky relativní neplatnosti nastávají účinky jen tehdy, jestliže její uplatnění (námitka) došlo druhému účastníku právního úkonu, popř. namítá-li neplatnost právního jednání osoba, která nebyla jeho účastníkem všem účastníkům právního jednání, a to okamžikem, v němž projev vůle došel poslednímu z nich. Otázku relativní neplatnosti lze v občanském soudním řízení řešit jako otázku předběžnou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).Podle § 1040 odst. 1 o.z., kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.V rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, Nejvyšší soud ČR uvedl, že je nepochybné, že žalobu na vyklizení neoprávněně užívané nemovitosti, která byla předmětem zaniklého, ale dosud nevypořádaného společného jmění manželů je oprávněn podat jeden z bývalých manželů i proti vůli druhého, a to dokonce i v případě, že žalovaný užívá nemovitost neoprávněně, leč se souhlasem druhého bývalého manžela.V řízení bylo zjištěno, že nemovitosti jsou součástí zaniklého avšak dosud nevypořádaného společného jmění manželů žalobkyně a , jméno FO, , když žalobkyně a , jméno FO, neuzavřeli žádnou dohodu ohledně správy jejich zaniklého a nevypořádaného společného jmění, proto se správa jejich společného jmění řídí dle § 736 o.z. tzv. zákonným režimem ve smyslu § 714 a násl. občanského zákoníku. K neběžným jednáním, mezi které patří i pronájem nemovitých věcí, je dle § 714 občanského zákoníku třeba souhlasu jak žalobkyně, tak , jméno FO, (srov. , spisová značka, ). Námitku žalované, že dům není ve společném jmění manželů, neboť byl postaven z výlučných peněz bývalého manžela žalobkyně, soud neshledal důvodnou. Soud vyšel z výpisu z katastru nemovitostí, dle kterého má žalobkyně s bývalým manželem nemovitost ve společném jmění manželů. Zde lze odkázat na § 980 odst. 1 o.z., který stanoví, že je-li do veřejného seznamu zapsáno právo k věci, neomlouvá nikoho neznalost zapsaného údaje, přičemž podle druhého odstavce téhož ust., je-li právo k věci zapsáno do veřejného seznamu, má se za to, že bylo zapsáno v souladu se skutečným právním stavem. Soud se zároveň ztotožňuje s právním posouzením vysloveným Obvodním soudem pro , adresa, v protokole z jednání ze dne , datum, v řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, , že byla-li stavba financována z výlučných prostředků bývalého manžela žalobkyně, pak toto bude hodnoceno jako vnos a projeví se to v rámci finančního vypořádání společného jmění. Provedeným dokazováním bylo dále zjištěno, že žalobkyně nedala k uzavření dodatku nájemní smlouvy od , datum, souhlas. Žalovaná uzavřela nájemní smlouvu na pronájem nemovitostí bez souhlasu žalobkyně, jednalo se o platné právní jednání, avšak žalobkyně dle § 714 odst. 2 ve spojení s § 586 občanského zákoníku dovolala neplatnosti nájemní smlouvy, když její dovolání se neplatnosti má judikaturou stanovené náležitosti, když se jednalo o výslovný a jednoznačný projev vůle. Dovoláním se neplatnosti se stala nájemní smlouva neplatnou a žalované tak zanikl právní důvod k užívání nemovitostí. Žalobkyně se tak jako vlastník nemovitostí, které jsou v zaniklém a nevypořádaném společném jmění, mohla i bez souhlasu , jméno FO, domáhat dle § 1040 občanského zákoníku jejich vyklizení. Soud proto dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto uložil žalované povinnost nemovitost vyklidit ve lhůtě 30 dnů. Pro úplnost soud dodává, že žalobu neshledal ani v rozporu s dobrými mravy, neboť žalovaná, která v roce 2020 a 2021 byla zastoupena , tituly před jménem, , jméno FO, , byla opakovaně vyzývána ke zjednání nápravy ohledně placení nájemného.O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení plně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, a paušální náhrady dle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., kdy paušál činí , částka, /úkon, celkem , hodnota, úkony (1x příprava účasti na jednání, 1x účast na jednání), kdy úkonem je každá příprava na každé jednání a každá účast na jednání; soud dále přiznal i paušální náhradu ve výši , částka, dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1997 Sb., neboť veden nálezem Ústavního soudu sp. zn.

II. ÚS 3394/16 shledal, že by nepřiznání paušální náhrady hotových výdajů bylo zjevně nespravedlivé, když zástupce žalobkyně vážil cestu na jednání zdejšího soudu. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. Pro úplnost soud dodává, že žalobkyně nebyla v řízení od podání žaloby do , datum, , kdy předložila plnou moc pro obecného zmocněnce, právně zastoupena. V tomto období žádné náklady řízení, které by jí vznikly, neuplatnila a ani nedoložila. Obecný zmocněnec následně vyúčtoval náklady zastoupení ve výši , částka, skládající se z účasti na jednání ve výši , částka, , přípravy na jednání v délce 1,5hod částkou , částka, a paušální náhrady , částka, , aniž by však jednotlivé částky jakkoli doložil.