34 C 371/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Přívrackou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně anonymizována dvě slova údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 65 432,03 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 65 432,03 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 285,93 Kč od 20. 6. 2019 do 18. 9. 2019, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 732,68 Kč od 20. 6. 2019 do 18. 9. 2019, úrokem ve výši 20,9 % ročně z částky 64 837,28 Kč od 19. 9. 2019 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % z částky 64 837,28 Kč od 19. 9. 2019 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 15 020,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se žalobou domáhala vůči žalovanému, aby mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni 65 432,03 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO, uzavřela se žalovaným dne 30. 11. 2016 smlouvu o rychlé půjčce číslo na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v 57 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 901 Kč, splatnými vždy k 15. dni v měsíci spolu se smluvním úrokem ve výši 20,90 % p.a. a dalšími poplatky dle smlouvy. Jelikož žalovaný porušil svou povinnost splácet poskytnutý úvěr řádně a včas, přistoupila právní předchůdkyně žalobkyně dne 19. 6. 2019 k zesplatnění úvěru. Smlouvou o postoupení pohledávek, uzavřenou dne 30. 9. 2019 mezi žalobkyní a právnická osoba a.s., která byla věřitelem žalovaného na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 3. 10. 2019, uzavřené mezi právnická osoba a.s. a společností právnická osoba, přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes výzvu ze strany žalobkyně. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z žalobcem předložených listinných důkazů soud zjistil tento skutkový stav: Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, a žalovaný uzavřeli dne 30. 11. 2016 smlouvu, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit, zaplatit úroky, poplatky a plnit sjednané povinnosti, a to v pravidelných 57 měsíčních splátkách ve výši 2 901 Kč s tím, že anuitní splátka byla složena z platby jistiny, úroků a poplatků a že úvěr bude úročen sazbou 20,90 % ročně (smlouvou číslo). Žalovanému byl právní předchůdkyní žalobkyně poskytnut úvěr ve výši 100 000 Kč (smlouvou číslo souhrnným výpisem pohybů na účtu). Žalovaný neplnil svůj závazek vůči právní předchůdkyni žalobkyni, když nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas, proto právní předchůdkyně žalobkyně prohlásila úvěr poskytnutý dle smlouvy za okamžitě splatný ke dni 17. 6. 2019, o čemž vyrozuměla žalovaného dopisem ze dne 19. 6. 2019 (souhrnným výpisem pohybů na účtu, prohlášením o okamžité splatnosti a výzvou k uhrazení dluhu ze dne 19. 6. 2019). Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila smlouvou o postoupení pohledávek pohledávku na žalobkyni a o této skutečnosti informovala žalovaného (vyrozuměním o postoupení pohledávky ze dne 18. 10. 2019, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 27. 11. 2019). Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby předžalobní upomínkou ze dne 5. 12. 2019 vyzvala prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě dlužné částky (předžalobní výzvou k úhradě). Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 o. s. ř. a zjistil následující skutkový stav. Na základě žalobkyní předložených a žalovaným nezpochybněných listinných důkazů soud tak učinil tento skutkový a právní závěr: Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne 30. 11. 2016 se žalovaným dle ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku smlouvu o úvěru. Žalovaný se dostal do prodlení s hrazením závazků z úvěru, a proto právní předchůdkyně žalobkyně podáním ze dne ze dne 19. 6. 2019 prohlásila úvěr za splatný a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky v celkové výši 71 450,64 Kč. Na základě smluv o postoupení pohledávek byla žalovaná pohledávka postoupena na žalobkyni (§ 1876 a násl. o. z.). Žalobkyně má tedy nárok na úhradu nesplacené jistiny úvěru v částce 65 432,03 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 285,93 Kč od 20. 6. 2019 do 18. 9. 2019 a úrokem ve výši 20,9 % ročně z částky 64 837,28 Kč od 19. 9. 2019 do zaplacení dle § 2395 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj peněžitý dluh řádně a včas nesplnil, dostal se dnem následujícím po splatnosti dluhu do prodlení, žalobkyně má tedy vůči žalovanému dále nárok na úroky z prodlení (§ 517 odst. 2 obč. zák.) ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na výše uvedené soud tedy rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. S ohledem na skutečnost, že nárok žalobkyně byl v řízení prokázán, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 020,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 618 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 65 432,03 Kč sestávající z částky 3 740 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení; návrh ve věci samé) a z částky 1 870 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 250 Kč ve výši 2 152,50 Kč, kterou je zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně a lhůtu k plnění stanovil v souladu ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna včas a řádně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo nařízení exekuce.