34 C 373/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Evou Přívrackou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému:Jméno žalovaného, nar. Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 33 901 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75% ročně od datum do zaplacení, částky částka, částka, částka, částka, částka, úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od částka do zaplacení a úroku ve výši 27,28 % ročně z částky částka od datum do datum.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částka s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota (dále jen „smlouva“) ze dne datum.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti:

5. Žalobkyně se žalovaným uzavřela prostředky komunikace na dálku dne datum smlouvou o úvěru, na jejímž základě se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši částka, a to částka na bankovní účet žalovaného a částka na bankovní účet zprostředkovatele úvěru, a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit do datum v pravidelných 40 měsíčních splátkách ve výši částka. Součástí smlouvy byly úvěrové podmínky žalobkyně (smlouvou o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum včetně formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, úvěrovými podmínkami žalobkyně, e-mailem potvrzujícím schválení smlouvy, potvrzením Anonymizováno o přijetí verifikační platby částka z účtu žalovaného).

6. Žalobkyně dne datum odeslala na účet žalovaného částku částka. Téhož dne odeslala na účet zprostředkovatele (jméno FO) žalovaného částku částka (potvrzením Anonymizováno o provedení transakce).

7. Před uzavřením smlouvy byla posouzena úvěruschopnost žalovaného. Příjem žalovaného byl částka, příjem domácnosti částka, výdaje za bydlení částka, bydlení u rodičů, a splátka úvěru částka. Žalobkyně provedla lustraci žalovaného v Anonymizováno a insolvenčním rejstříku. Žalovaný doložil výplatní pásky za červenec a srpen 2023, potvrzení o provedení transakce za období od 12. 10. – datum z účtu žalovaného u Anonymizováno, kdy žalovanému byla vyplacena nemocenská ve výši částka a prohlášení jméno FO, otce žalovaného (tabulkou – Posouzení úvěruschopnosti zákazníka, výplatní páskou žalovaného za měsíc červenec a srpen 2023, prohlášení, potvrzení o provedení transakce).

8. Žalovaný na dluh uhradil částka dne datum, částku částka dne datum a částka dne datum (bonita smlouvy). Žalobkyně dne datum, 26. 6., datum vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Žalovaný na výzvy nereagoval (upomínkou ze dne datum, 26. 6., datum).

9. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky (předžalobní výzvou ze dne datum včetně podacího lístku).

10. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

11. Na projednávanou věc je nutné aplikovat ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen „zákon“).

12. Podle § 2395 a násl. o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 86 odst. 1 zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru (…) posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

14. Podle § 86 odst. 2 zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

15. Podle § 87 odst. 1 zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému částka a žalovaný se tuto částku zavázal vrátit spolu s příslušenstvím v měsíčních splátkách do datum. Žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaná vystupovala ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o spotřebitelskou smlouvu. Jde o typickou formulářovou smlouvu, tedy o předem připravený finanční produkt, jehož podmínky nejsou sjednávány individuálně, ale jsou předem dány v obchodních podmínkách, přičemž spotřebitel jakožto slabší smluvní strana nemá šanci je ovlivnit. Je proto chráněn kogentními ustanoveními občanského zákoníku (příp. jiných předpisů) před zneužitím postavení podnikatele.

19. Jednou ze základních povinností poskytovatele spotřebitelských úvěrů je v souladu s § 86 odst. 1 a 2 zákona s náležitou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet úvěr. Toto posouzení se má primárně zakládat na informacích získaných od spotřebitele, subsidiárně je možné použít informace z jiných zdrojů, typicky z lustrace spotřebitele v příslušných databázích. Je přitom třeba dbát na to, aby byly dostatečným způsobem zjištěny nejen příjmy spotřebitele, ale rovněž jeho výdaje, a to včetně celkové dluhové zátěže.

20. V řešené věci soud dospěl k závěru, že žalobkyně této své povinnosti nedostála, neboť žalobkyně poskytla žalovanému úvěr, i když z jejího zkoumání nevyplynulo, že by zde nebyly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet, když žalobkyně nikterak neprověřovala výdajovou složku žalovaného, který uváděl pouze výdaje za bydlení ve výši částka, a dále jejich validita nebyla žalobkyní nikterak zkoumána. Žalobkyně rovněž zcela opominula údaj o vyplácení nemocenské v období říjen až listopad 2023. Zkoumání výdajové složky žalovaného nelze nahradit normativním způsobem, když je zde vyžadován individuální přístup. Z toho důvodu soud shledal smlouvu v souladu s § 86 a 87 zákona neplatnou.

21. S ohledem na absolutní neplatnost posuzované smlouvy má žalobkyně nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení ve výši dosud nesplacené jistiny úvěru, tj. částka (27 500 – částka). Co se úroku z prodlení týče, jelikož je neplatná smlouva o úvěru jako celek, je neplatné i ujednání o splatnosti úvěru, pročež není použitelné pro posouzení otázky splatnosti nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení tak mohl být splatný nejdříve uplynutím lhůty k plnění stanovené v první prokazatelně doručené výzvě k plnění. Žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dluhu v předžalobní výzvě ze dne datum, jež byla žalovanému dne datum odeslána na jeho korespondenční adresu uvedenou ve smlouvě. Zásilka byla doručena žalovanému dne datum (§ 573 o.z.), přičemž do prodlení se dostal – dle znění výzvy – po uplynutí 10 dnů ode dne doručení výzvy, tj. od datum. Žalobkyně má proto nárok na zákonný úrok z prodlení od tohoto data a v tomto rozsahu jí ho soud výrokem I. rozsudku přiznal. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl výrokem II. tohoto rozsudku z důvodu popsaných výše.

22. V usnesení ze dne datum, sp. zn. spisová značka, Vrchní soud v Olomouci dovodil, že při rozhodování o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř. je nutné považovat za předmět řízení nejen žalovanou jistinu, ale též její příslušenství.

23. O náhradě nákladů řízení proto soud rozhodl výrokem III. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 a 2 tak, že přiznal úspěšné žalobkyni vůči žalovanému právo na náhradu nákladů v rozsahu % jejich výše. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), ve znění účinném do datum, z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad hotových výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši částka. Celková výše nákladů řízení před krácením činí částka.

24. V době učinění uvedených úkonů bylo předmětem řízení celkem částka (úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum, který ke dni vydání rozsudku činil částka, jistina částka, částka částka, částka částka, částka částka, částka částka, úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum, který ke dni vydání rozsudku činil částka a smluvní úrok ve výši 27,28 % ročně z částky částka od datum do datum ve výši částka). Žalobkyně byla úspěšná co do 72 % předmětu řízení (jistiny částka a úroku z prodlení ve výši částka, tj. celkem částka), žalovaný byl úspěšný co do 28 % předmětu řízení. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. se od úspěchu žalobkyně odečítá úspěch žalované (vzájemné nároky na náhradu nákladů řízení soud započte), žalobkyně tak má nárok na náhradu 44 % nákladů řízení, jež činí částka.

25. Lhůta k plnění byla v obou případech stanovena v délce tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 věty první o. s. ř. a dle § 149 odst. 1 o. s. ř. byla povinnost žalované k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce žalobkyně. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.