34 C 397/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Evou Přívrackou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba, IČO anonymizováno adresa žalobkyně anonymizována tři slova jméno jméno anonymizováno ulice a číslo obec a číslo proti; žalovanému: ; celé jméno žalovaného, IČO anonymizováno adresa žalovaného o 25 237,90 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 237,90 Kč s úrokem z prodlení v částce 12 097 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 25 237,90 Kč od 16. 7. 2022 do zaplacení, a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 7 167 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám anonymizováno žalobkyně. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni ve výroku I uvedenou částku s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi účastníky řízení byla dne 16. 7. 2019 uzavřena rámcová kupní smlouva číslo jejíž součástí byly i smluvní podmínky žalobkyně. Účastníci řízení si v předmětné rámcové smlouvě sjednali též úrok z prodlení ve výši 0,05 % za každý započatý den prodlení. Na základě ústních, telefonických nebo e-mailových objednávek žalovaného, pak žalobkyně žalovanému dodala zboží a služby v ceně celkem 25 237,90 Kč. Výše uvedené žalobkyně žalovanému vyúčtovala fakturou číslo vystavenou 21. 12. 2019 na částku 30 237,90 Kč splatnou 4. 1. 2020. Žalovaný žalobkyni uhradil pouze částku 5 000 Kč, jinak neuhradil ničeho. Fakturou číslo vystavenou dne 15. 7. 2022 vyúčtovala úrok z prodlení do 15. 7. 2022 ve výši 12 097 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci se nevyjádřili k výzvě soudu s doložkou dle § 101 odst. 4 o. s. ř., proto se má za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili. Z předložených listin vzal soud za prokázané, že účastníci řízení uzavřeli dne 16. 7. 2019 rámcovou smlouvu číslo dle které se žalobkyně zavázala dodávat zboží a služby žalovanému a žalovaný se zavázal za zboží a služby zaplatit stanovenou kupní cenu, která vyplývá z aktuálního ceníku žalobce nebo z jeho konkrétní nabídky, a to v termínech a množství na základě konkrétních objednávek žalovaného, které mohl činit písemně, ústně či telefonicky. Splatnost kupní ceny zboží byla stanovena 14 dnů ode dne dodání daného zboží. Žalobkyně s žalovaným si dále sjednali smluvní úrok z prodlení ve výši 0,05 % z nezaplacené částky za každý den prodlení telefonicky (rámcová kupní smlouva číslo včetně smluvních podmínek). Dne 29. 10. 2019 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o podnikatelském nájmu movitých věcí, jejím předmětem byl pronájem anonymizováno do 1t, anonymizováno číslo Cena nájmu byla sjednána ve výši 900 Kč za MJ. Rypadlo bylo žalovanému pronajato (smlouva o podnikatelském nájmu věcí movitých, objednávka č. anonymizováno číslo). Dne 18. 11. 2019 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o podnikatelském nájmu movitých věcí, jejím předmětem byl pronájem vozík přívěsný anonymizováno číslo Cena nájmu byla sjednána ve výši 650 Kč za MJ. Vozík přívěsný byl žalovanému pronajat (smlouva o podnikatelském nájmu věcí movitých, objednávka č. anonymizováno číslo). Dne 5. 12. 2019 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o podnikatelském nájmu movitých věcí, jejím předmětem byl pronájem vozík anonymizována dvě slova číslo Cena nájmu byla sjednána ve výši 460 Kč za MJ. Vozík byl žalovanému pronajat (smlouva o podnikatelském nájmu věcí movitých, objednávka č. anonymizováno číslo). Žalobkyně žalovanému poskytla k užívání movité věci v celkové výši nájemného 30 237,90 Kč (faktura číslo). Žalobkyně žalovanému vyúčtovala kapitalizované smluvní úroky z prodlení ve výši 0,05 % denně za každý den prodlení, přičemž za období do 15. 7. 2022 byl úrok z prodlení vyúčtován penalizační fakturou číslo se splatností dne 16. 7. 2022 částkou 12 097 Kč (penalizační faktura číslo). Žalovaný dlužnou částku neuhradil. Na základě shora uvedeného skutkového závěru učinil soud následující právní závěr. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ o.z.“), kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme, a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle § 2080 o.z. kupní cena je ujednána dostatečně určitě, je-li ujednán alespoň způsob jejího určení. Podle § 2118 o.z. kupující zaplatí kupní cenu a věc převezme. Podle § 2201 o.z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání, a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2217 odst. 1 o.z. nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek. Mezi žalobkyní a žalovaným došlo k uzavření písemné rámcové kupní smlouvy dne 16. 7. 2019, na základě níž byly uzavírány další dílčí kupní smlouvy, a to formou ústní. Kupní smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným soud posoudil dle § 2079 a násl. o.z. Dále byly mezi těmito stranami uzavřeny smlouvy o nájmu, jež soud posoudil dle § 2201 a násl. o.z. Nárok na zaplacení úroku z prodlení soud žalobkyni přiznal s odkazem na § 1970 o. z. ve výši stanovené smluvním ujednáním mezi účastníky řízení v rámci obchodních podmínek žalobkyně, tj. ve výši 0,05 % denně z dlužné částky. Dále žalobkyni soud přiznal náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky, a to ve výši stanovené § 3 nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši 1 200 Kč, jelikož se jednalo o závazek mezi podnikateli. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě a žalovaný neprokázal, že dlužnou částku uhradil, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku a žalobě v plném rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 167 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 262 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 25 237,90 Kč sestávající z částky 2 140 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby), včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 1 024,80 Kč. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupce žalobkyně. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. Nebude-li splněna povinnost uložená tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, lze se domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.