34 C 4/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Evou Přívrackou ve věci žalobkyně:Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupena advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému:Jméno žalovaného, nar. Datum narození žalovaného trv. bytem Adresa žalovaného o 29 700 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5% ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobkyni částku částka, zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 11,5 %, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vnikl z titulu ze smlouvy o podnikatelském úvěru uzavřené mezi účastníky dne datum, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši částka. Žalovaný se úvěr zavázal splatit úvěr do datum spolu s poplatkem za každý den čerpání úvěru ve výši částka a smluvní pokuty částka.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z provedených důkazů soud učinil následující skutková zjištění.

4. Žalobkyně je poskytovatelem nebankovních podnikatelských úvěrů (výpis z obchodního rejstříku žalobkyně). Žalovaný byl od datum do datum podnikající fyzickou osobou v oboru silniční motorová doprava a zprostředkování obchodu a služeb (výpis z živnostenského rejstříku žalovaného). Žalovaný se registroval na portále žalobkyně www.Anonymizováno.cz a uhradil na její účet registrační poplatek částka, čímž došlo k ověření totožnosti žalovaného (potvrzení o přijaté platbě částka). Žalovaný prostřednictvím komunikačních prostředků na dálku uzavřel dne datum se žalobkyní smlouvu o podnikatelském úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši částka (smlouva o podnikatelském úvěru). Žalovaný se zavázal tento úvěr včetně sjednaných úroků a poplatků splatit nejpozději do 70 dnů od čerpání úvěru, tj. datum (čl. III. smlouvy o podnikatelském úvěru). V čl. II.1 je uvedeno, že klient je podnikatelem – fyzickou osobou, podnikajícím na základě živnostenského oprávnění po dobu nejméně jednoho měsíce ke dni uzavření této Smlouvy (čl. II.1 smlouvy). Smluvní strany se dohodly, že za poskytnutí úvěru bude žalovanému v souladu s čl. III. této smlouvy z nesplaceného zůstatku jistiny úvěru účtován denně poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1%. V případě prodlení Klienta se splacením úvěru trvajícího více než 90 dnů, bude počínaje 91. dnem trvání jeho prodlení účtován poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 0,02 % denně z nesplaceného zůstatku jistiny úvěru (čl. 5.3. smlouvy). Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr dne datum ve výši částka (potvrzení o provedené platbě). Dne datum vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky (předžalobní výzva, včetně poštovního podacího archu).

5. Na základě shora uvedeného skutkového závěru učinil soud následující právní závěr.

6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle ust. § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky, umožňujícími zachycení jeho obsahu.

7. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalovaný uzavřel předmětnou smlouvu v postavení spotřebitele, a nikoliv podnikatele. Žalobkyně ani přes poučení ze strany soudu neprokázala, že finanční prostředky byly poskytnuty skutečně na podnikatelské účely za účelem investice do podnikání žalovaného, a to za situace, kdy živnostenské oprávnění žalovaného skončilo k datum. Soud tedy uzavírá, že se nejedná o vztah mezi dvěma podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, když pouhé označení smlouvy a identifikace žalovaného, jako i obecně uvedený účel smlouvy, nepovažuje soud za dostatečně prokazující, že žalovaný v tomto vztahu vystupoval jako podnikatel. Podnikatelem (tak jak je definován v ust. § 420 odst. 1 o. z.) je osoba, která samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, a ve vztahu k této činnosti je považována za podnikatele. Z předmětné smlouvy však nevyplývá, jakou výdělečnou činnost žalovaný vykonává a nelze tak žádným způsobem dospět k závěru, že mu úvěr byl poskytnut právě ve vztahu k této činnosti. Účel smlouvy je rovněž vymezen natolik obecným způsobem, že z něj nelze seznat, na co konkrétně byly peněžité prostředky žalovanému poskytnuty. Žalobkyně byla povinna provést identifikaci a kontrolu ve smyslu zák. č. 253/2008 Sb., s tím, že poskytnuté prostředky budou použity pro potřeby podnikání. Soud má za to, že žádná taková kontrola v rámci kontraktačního procesu provedena nebyla.

8. Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno, že žalovaný uzavřel smlouvu ve vztahu ke své výdělečné činnosti a že finanční prostředky byly skutečně poskytnuty za účelem investování, neboť žalobkyně nedisponuje žádnými informacemi ohledně podnikání žalovaného, dospěl soud k závěru, že žalovaný předmětnou smlouvu uzavřel v postavení spotřebitele (viz ust. § 419 o. z.) a smlouva tak podléhá režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

9. Dále se tak soud zabýval platností této smlouvy s ohledem na její mravnost dle ust. § 547 o. z., a dospěl k závěru, že předmětná smlouva je pro rozpor s dobrými mravy absolutně neplatná podle § 588 o. z., a to z následujících důvodů.

10. Právní předpisy sice výslovně nestanoví, do jaké výše lze sjednat úroky v případě úvěru. Z této skutečnosti však nelze dovozovat, že by výše úroků závisela jen na dohodě účastníků smlouvy a že by tedy nepodléhala žádnému omezení. Jako nepřiměřená, a tedy odporující dobrým mravům, je považována taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Dle výpisu z databáze ARAD činila obvyklá výše úroků poskytovaných spotřebitelům v době poskytnutí úvěru 7,98% ročně. V projednávané věci pak sjednaný úrok přesahuje úrok obvyklý. Nemravnost sjednaného úroku je tak v tomto případě zcela zjevná.

11. A jelikož soud smlouvu o úvěru posoudil jako neplatnou dle ust. § 588 o. z. z důvodu, že se smlouva, dle názoru soudu, příčí dobrým mravům a zjevně tak narušuje veřejný pořádek, když žalobkyně zpoplatnila předmětný úvěr úrokem, který mnohonásobně převyšuje běžný úrok, posoudil soud práva a povinnosti mezi účastníky jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného podle ust. § 2991 a násl. o. z., neboť se mu dostalo plnění, na základě neplatné smlouvy, a tedy bez právního důvodu. Smlouva byla shledána neplatná jako celek včetně vedlejších ujednání, jako je tomu i v případě ujednání o smluvní pokutě. Žalobkyně tak nemá nárok na zaplacení smluvní pokuty a ani částky částka.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že nepřiznal žádnému účastníku náhradu nákladů řízení, neboť poměr úspěchu a neúspěchu žalobkyně byl zhruba stejný.

13. Lhůtu k plnění soud ve výroku I. stanovil dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna včas a řádně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.