34 C 68/2020

Plný text

název soudu rozhodl soudkyní Mgr. Evou Přívrackou ve věci žalobkyně: ; anonymizována dvě slova - právnická osoba , IČO anonymizováno adresa , PSČ obec anonymizováno 5 slov jméno příjmení anonymizováno adresa proti; žalované: ; anonymizováno právnická osoba , IČO anonymizováno adresa žalované anonymizována tři slova jméno příjmení anonymizováno adresa žaloba na plnění,

I. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobkyni částku 160 020 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 38 715 Kč ode dne 12. 5. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 121 305 Kč ode dne 27. 11. 2020 do zaplacení, částku ve výši 774 Kč a částku 4 400 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 400 000 Kč ode dne 27. 11. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 326 603 Kč, k rukám zástupce žalované, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou, doručenou zdejšímu soudu dne 1. 12. 2020, se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 208 035 Kč s příslušenstvím, částky 1 433 Kč a částky 4 400 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 11. 11. 2014 uzavřela žalobkyně jako zprostředkovatel s žalovanou jako zájemcem (dodavatelem) smlouvu o zprostředkování, ve které se žalobkyně zavázala vyvíjet činnost směřující k tomu, aby poskytla žalované příležitost uzavřít s třetí osobou (zákazníkem – klientem žalobkyně) smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny a plynu, přičemž žalovaná se za uvedenou činnost zavázala zaplatit žalobkyni úplatu (provizi). Finanční částka ve výši 208 035 Kč představuje dlužnou provizi, na kterou vznikl žalobkyni nárok dle smlouvy o zprostředkování za prodloužení smluv o dodávce na [anonymizováno] odběrných míst zákazníků zprostředkovaných žalobkyní, částka ve výši 1 433 Kč pak představuje smluvní pokutu ve výši 0,01 % z dlužné částky za každý den prodlení v souladu s čl. [anonymizováno] odst. 5 smlouvy o zprostředkování vyčíslenou ke dni podání žaloby a částka 4 400 000 Kč (50 000 Kč za každého z 88 zákazníků, kteří se žalobkyní ukončili spolupráci) představuje smluvní pokutu za porušení povinnosti mlčenlivosti ze strany žalované dle této smlouvy. Dle žalobkyně porušila žalovaná svou povinnost mlčenlivosti tím, že přímému konkurentovi žalobkyně předala osobní data a informace o odběrných místech zákazníků žalobkyně. Takovéto údaje však tvoří [anonymizována dvě slova] žalobkyně. Žalobkyně k výpočtu dlužných provizí za leden až září 2020 odkázala na přílohu [číslo] smlouvy o zprostředkování, která stanoví následnou provizi ve výši 30% za každý rok prodloužení smlouvy na dodávky, a to z původní provize za uzavření smlouvy na dodávku elektřiny. Pokud jde o následné provize za plyn, je pro určení výše provize za uzavření smlouvy na dodávku plynu potřeba přihlížet i k výši spotřeby původního zákazníka. Výpočet provize doložila v tabulce v podání ze dne 14. 3. 2022 ([číslo listu]).

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že podstatou zprostředkovatelské činnosti, kterou si žalobkyně a žalovaná ve smlouvě o zprostředkování dohodly, byl závazek žalobkyně vyvíjet činnost směřující k tomu, aby poskytla žalované příležitost uzavřít s třetí osobou, zákazníkem, klientem žalobkyně smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny a plynu. Již ze samotné podstaty zprostředkovatelského vztahu vyplývá skutečnost, že zprostředkovatel, hledá zákazníky či osoby, se kterými má její partner, tedy zájemce, možnost nějakým způsobem spolupracovat, protože tyto osoby jsou schopny a ochotny využít nabídky zájemce (žalované) a navázat s ní spolupráci. Skutečnost, že žalobkyně poskytla žalované příležitost uzavřít s třetí osobou - zákazníkem žalobkyně - smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny a plynu, nemůže mít za následek tu skutečnost, že by žalovaná mohla následně využít skutečností, o nichž se dozvěděla v důsledku jejího vztahu ke zprostředkovateli, tedy žalobkyni. Množina osob, které tímto způsobem žalobkyně našla a žalované předala, byť i tou formou, že s nimi vyplnila formulářové smlouvy žalované, které tyto osoby podepsaly, a následně zaslala žalované, nemůže s sebou nést naplnění pojmu, že by šlo o skutečnosti, o kterých by se žalovaná dozvěděla v důsledku jejího vztahu se žalobkyní. Tento pojem, který žalobkyně obecně nazývá [anonymizována dvě slova], by mohl být naplněn tím, že by žalovaná využila či třetím osobám předala nějaké skutečnosti, informace, které by nebyly ani pro ni dostupné, které by event. zjistila při své spolupráci se žalobkyní a které by event. mohly tvořit obchodní tajemství žalobkyně, ale v daném případě tomu tak nebylo. Žalobkyně pro žalovanou získávala zákazníky, které jí včetně jejich údajů předávala a z žádného ujednání nevyplývá omezení, že by tyto klienty, resp. údaje těchto klientů, žalovaná nemohla využít pro sebe či umožnit jejich využití třetím osobám. V dikci smlouvy o zprostředkování článek [anonymizováno] vyplývá, že:„ Zájemce se zavazuje nevyužít skutečností, o nichž se dozvěděl v důsledku jeho vztahu ke zprostředkovateli založeného touto smlouvou pro sebe či pro jiného ani neumožnit jejich využití třetím osobám.“ [anonymizováno] zákazníků nelze podřadit pod využívání skutečností, o nichž se žalovaná dozvěděla v důsledku svého vztahu ke zprostředkovateli založeného smlouvou o zprostředkování, když nelze dovodit, že by údaje zákazníků a následných klientů byly obchodním tajemstvím žalobkyně, když je bez jakýchkoliv dalších omezení a upozornění dále předávala žalované. Tyto osoby žalobkyně získala proto, aby se staly klienty – zákazníky žalované. Namítla, že povinnost mlčenlivosti nebyla sjednána pro veškeré informace a skutečnosti tvořící obchodní tajemství smluvních stran. Takto to ve smlouvě o zprostředkování upraveno není, a i kdyby to bylo, bylo by zde otázkou, zda zprostředkovaní zákazníci a jejich údaje mohou či nemohou být skutečnostmi, které tvoří obchodní tajemství žalobkyně. Obsah ani rozsah žalobkyní tvrzeného obchodního tajemství ani žalobkyně v žalobě neuvádí. Byť žalobkyně tvrdí, že osobní data zákazníků jsou jejím obchodním tajemstvím, pak na druhou stranu tyto údaje a toto své obchodní tajemství předávala bez jakýchkoliv omezení k využití žalované, včetně toho, aby tyto údaje využili i další případní smluvní partneři žalované. Co se týče nevyplacených provizí, podle ustanovení článku [anonymizováno] 2 písm. e) smlouvy o zprostředkování, podmínkou vyplacení tzv. následných provizí je, že musí splňovat podmínky, které jsou v tomto článku zakotveny, tedy zprostředkovatel musí prokazatelně vyvinout úsilí k opakovanému prodlužování smluvního vztahu zákazníka o další dvouleté období, pokud zájemce dodá zprostředkovateli v dostatečné době předem nové produkty s podmínkou, která je tam uvedena – k naplnění této dohody dle názoru žalované nedošlo. Žalobkyně se může odvolávat i na zakotvenou dohodu v tom smyslu, že nárok na následnou provizi má zprostředkovatel i v případě, že zákazník nabídku odmítne, ale nadále zůstane zákazníkem zájemce. Zde je na žalobkyni, aby prokázala, že tedy došlo k naplněním tohoto ustanovení, že obdržela od žalované předem nové produkty s parametry, které jsou ve smlouvě ujednány a že oslovila určité portfolio zákazníků, kteří nabídku odmítli, ale nadále zůstali zákazníkem žalované. Nicméně vždy jde pouze první dvouleté období od ukončení prvního vztahu se zákazníkem, kterého získala žalobkyně, ale nikoliv do nekonečna a opakovaně.

3. Žalobkyně v replice ze dne 22. 11. 2021 uvedla, že činnost žalobkyně má dvě roviny, a to rovinu vůči zákazníkům, založenou rámcovými smlouvami, a rovinu vůči žalované, reprezentovanou vztahy vyplývajícími ze smlouvy o zprostředkování. Žalobkyně v rámci své činnosti uzavírala se zákazníky rámcovou smlouvu o poskytování služeb v oblasti energetiky (přihlášku k energetické soutěži), ve které se zavázala vyhledat mezi dodavateli pro své zákazníky cenově nejvýhodnější nabídku dodávek energií. Činnost žalobkyně ve prospěch žalované přitom spočívala ve zprostředkování klientů ze segmentu domácností a podnikatelů na [anonymizováno], kteří se žalobkyní uzavřeli rámcovou smlouvu. Tito zákazníci v době, kdy uzavírali rámcovou smlouvu se žalobkyní, nebyli v jakémkoli vztahu se žalovanou. Nejednalo se tak o pouhé„ zprostředkování“ zákazníků. Žalobkyně i po uzavření smlouvy mezi zákazníky a žalovanou nadále vyřizovala různé požadavky těchto zákazníků, jako byla povinna v případě ukončení smlouvy mezi zákazníkem a žalovanou pro zákazníka hledat náhradního dodavatele. Žalovaná byla zákazníkům jako dodavatel energií vysoutěžena v energetické soutěži, přičemž žalobkyně zákazníky ve všech jednáních se žalovanou ve věci dodávek energií i nadále zastupovala. [ulice] žalobkyně se zákazníky není jednorázovou záležitostí, nýbrž spoluprací dlouhodobou, kdy žalobkyně klienty zastupuje před dodavateli a vyjednává pro ně výhodné cenové podmínky, a to opakovaně po dobu trvání smluvního vztahu mezi žalobkyní a zákazníkem. Žalobkyně považuje seznam zákazníků za své obchodní tajemství. Závažnost jednání žalované je o to více zjevná, že předání bylo realizováno ve vztahu k přímému konkurentovi žalobkyně, přičemž současně byla konkurenci sdělena i skutečnost, že zákazníci, jejichž údaje mu byly poskytnuty, jsou zákazníky žalobkyně. Na této skutečnosti nic nemění ani skutečnost, že předmětní zákazníci byli ve smluvním vztahu i se žalovanou. Čl. [anonymizováno] odst. 5 smlouvy o zprostředkování stanoví, že zájemce (žalovaná) nesmí přímo podávat nabídku potenciálním zákazníkům, které pro ni zprostředkovává zprostředkovatel (žalobkyně). Z uvedeného ujednání je tak bezpochyby zřejmé, že smluvní strany neměly v úmyslu ani nebyly srozuměné s předáváním klientů mezi sebou, kdy měly striktně upraveny podmínky, za jakých mohla žalovaná zákazníky kontaktovat sama bez prostřednictví žalobkyně. O to víc tak uvedené platí ve vztahu k třetím osobám (konkurentům, tj. i [anonymizována dvě slova]). Žalobkyně dále namítla, že žalovaná opomíjí skutečnost, že konkurentovi žalobkyně ([anonymizována dvě slova]) předala nejenom údaje společných zákazníků žalobkyně a žalované, ale i informaci o tom, že tito zákazníci jsou zákazníky žalobkyně, že došlo k ukončení spolupráce se žalovanou a jaké mají sjednané tarify, cenu a produkty, tyto údaje jsou obchodním tajemstvím, a je proti smlouvou sjednané povinnosti mlčenlivosti a proti dobrým mravům, aby žalovaná tyto informace volně předávala třetím osobám. Žalovaná předala zákaznický kmen žalobkyně třetí osobě, a to v době, kdy měli zákazníci se žalobkyní uzavřenou platnou smlouvu. Žalovaná tyto údaje předala svému novému smluvnímu partnerovi s cílem odvést zákazníky od žalobkyně. O tom svědčí obsah dopisu ze dne 8. ledna 2020, kde nedůvodně a nepodloženě žalovaná obvinila žalobkyni z údajných neetických praktik a výslovně vyzývala zákazníky k ukončení spolupráce se žalobkyní, a naopak k navázání spolupráce s [anonymizována dvě slova]. Žalobkyně považuje porušení obchodního tajemství (povinnosti mlčenlivosti) v tom, že žalovaná tyto údaje bez dalšího předala třetí osobě, za účelem jí umožnit, aby tyto zákazníky přiměla k vypovězení smlouvy se žalobkyní a navázání vztahu s [anonymizována dvě slova]. Pokud jde o nárok na provizi za zákazníky zprostředkované žalované žalobkyní uvedla, že tento není smlouvou o zprostředkování časově ani jinak nijak limitován. Přiznání nároku pak dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, nebrání ani skutečnost, že smlouvy byly prodlouženy po zániku zprostředkovatelské smlouvy. Smlouva o zprostředkování ve svém čl. [anonymizováno] odst. 2 písm. e) říká, že jestliže dojde po uplynutí 2 let dodávky k prodloužení smlouvy mezi zákazníkem a žalovanou, zprostředkovateli (žalobkyni) náleží provize ze standardního produktu, popř. následná provize z jiných sjednaných produktů specifikovaných ve smlouvě o zprostředkování. Jedinou podmínkou pro získání následné provize je skutečnost, že pokud zájemce dodá zprostředkovateli nový produkt, vyvine zprostředkovatel úsilí k opakovanému prodloužení smlouvy. Jelikož však žalobkyni žádné nové produkty z důvodu ukončení smluvního vztahu žalovaná nedodává, uvedená podmínka se na žalobkyni nevztahuje a provize za prodloužení smluv jí náležejí bez dalšího.

4. Podáním doručeným zdejšímu soudu dne 14. 3. 2022, ve znění jeho upřesnění ze dne 7. 9. 2022 a 9. 1. 2023, vzala žalobkyně žalobu co do částky 48 015 Kč, částky 659 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky 33 285 Kč od 12. 5. 2020 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 14 730 Kč od 27. 11. 2020 do zaplacení, [anonymizováno] zpět s tím, že platné smlouvy se žalovanou k 30. září 2020 (tj. elektřina i plyn) nadále mělo 315 zákazníků, za něž žalobkyně nárokuje následnou provizi. Z původně uplatňované celkové částky provize ve výši 208.035 Kč tak žalobkyně hodlá pokračovat v řízení ohledně částky odpovídající provizím za prodloužení smluv 315 zákazníků, tj. celkem 160.020 Kč s příslušenstvím. Žalovaná se zpětvzetím souhlasila. Soud proto podle ust. § 96 odst.1,2,3,4 o.s.ř. řízení usnesením ze dne 31. 1. 2023 částečně zastavil.

5. Soud vzal za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků, že mezi sebou uzavřeli dne 11. 11. 2014 smlouvu o zprostředkování. Z nesporných tvrzení účastníků a výpovědi smlouvy o zprostředkování soud zjistil, že žalovaná dne 16. 9. 2019 vypověděla smlouvu bez udání důvodu, k ukončení smlouvy došlo ke dni 21. 9. 2019. Z de facto nesporných tvrzení účastníků a z výpovědí přihlášek k energetické soutěži spolu s dohodou o zastupování zasílaných [anonymizována dvě slova] žalobkyni plyne, že žalobkyně jako zprostředkovatel zajistila pro žalovanou uzavření 88 smluv o sdružených službách dodávky elektřiny a/nebo plynu. Údaje zákazníků z těchto 88 smluv žalovaná po ukončení smlouvy o zprostředkování předala [anonymizována dvě slova].

6. Podle [anonymizováno] smlouvy o zprostředkování odst. 1 předmětem smlouvy je úplatná činnost zprostředkovatele směřující k tomu, aby měl zájemce příležitost uzavřít s třetí osobou (zákazníkem) smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny či plynu dle příslušných ustanovení zák. č. 458/2000 Sb., energetického zákona. Podle odst. 2 cit. čl. zájemce se zavazuje uhradit zprostředkovateli úplatu za zprostředkování příležitosti uzavřít smlouvu na dodávku za podmínek stanovených dále touto smlouvou.

7. Podle [anonymizováno] 2 písm. e) smlouvy o zprostředkování, jestliže dojde po uplynutí dvou let dodávky k prodloužení Smlouvy na dodávku, [anonymizováno] náleží následná provize ze standardního produktu, popř. následná provize z jiných sjednaných produktů specifikovaných touto smlouvou. V rámci následné provize se zavazuje zprostředkovatel prokazatelně vyvinout úsilí k opakovanému prodlužování smluvního vztahu zákazníka o další dvouleté období, pokud zájemce dodá zprostředkovateli v dostatečné době předem nový/é produkt/y. Strany učinily nesporným, že žalovaná nedodala žalobkyni nové produkty ve smyslu [anonymizováno] 2 písm. e) smlouvy o zprostředkování, a žalobkyně nevyvinula činnost k prodloužení již uzavřených smluv.

8. Podle čl. [anonymizováno] odst. 22) smlouvy zprostředkovatel se zavazuje, že neposkytne osobní údaje zákazníků, kteří na základě zprostředkování zprostředkovatele uzavřeli se zájemce smlouvu na dodávku, třetím osobám, a to po dobu dvou let od uzavření smlouvy na dodávku. Porušení tohoto závazku se bude považovat za závažné porušení této smlouvy. Podle [anonymizováno] 1 smlouvy se zprostředkovatel zavazuje zachovávat mlčenlivost o skutečnost tvořících obchodní tajemství zájemce. Dále se zprostředkovatel zavazuje nevyužít skutečností, o nich se dozvěděl v důsledku jeho vztahu k zájemci založeného touto smlouvou, pro sebe či pro jiného, ani neumožnit jejich využití třetím osobám. Tyto povinnosti trvají i po skončení trvání této smlouvy. Podle [anonymizováno] 2 smlouvy se zájemce zavazuje zachovávat mlčenlivost o skutečnost tvořících obchodní tajemství zprostředkovatele. Dále se zájemce zavazuje nevyužít skutečností, o nich se dozvěděl v důsledku jeho vztahu k zprostředkovateli založeného touto smlouvou, pro sebe či pro jiného, ani neumožnit jejich využití třetím osobám. Tyto povinnosti trvají i po skončení trvání této smlouvy. Podle odst. 3 cit. čl. smluvní strany nesmí v průběhu ani po ukončení smluvního vztahu využít nebo sdělit třetí osobě obchodní tajemství druhého smluvního partnera a jiné informace, které jsou rozpoznatelně důvěrné povahy, o kterých se dozvěděly na základě jejich spolupráce a během trvání smluvního vztahu. Podle odst. 4, věta první, cit. čl. v případě porušení uvedeného závazku povinnosti mlčenlivosti si strany sjednávají smluvní pokutu 50 000 Kč za každé jednotlivé porušení závazku. Podle čl. VI odst. smlouva nabyla účinnosti dne 1. 10. 2014 a byla sjednána na dobu neurčitou. Podle odst. 3 cit. čl. ukončení smlouvy výpovědí nemá vliv na nárok zprostředkovatele na provizi nebo nárok zájemce na vrácení provize dle této smlouvy za již získané zákazníky.

9. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny a/nebo plynu, které uzavírala žalovaná se zákazníky zprostředkovanými žalobkyní, soud zjistil, že v těchto smlouvách byl předvyplněn žalovanou údaj o ceně podle ceníku. Z [anonymizováno] 4 smlouvy o zprostředkování, z [anonymizováno] 3 dodatku [číslo] smlouvy o zprostředkování ze dne 5. 1. 2016 a z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] a [příjmení] bylo potvrzeno, že údaje o ceně, tarifu a produktech byly poskytovány žalovanou jako dodavatelem energií žalobkyni; žalobkyně do smluv doplňovala osobní údaje zprostředkovaných zákazníků. V odstavci„ délka trvání smlouvy a další ujednání“ této smlouvy je uvedeno, že„ smlouva se uzavírá na dobu určitou: 24 měsíců od zahájení dodávky“. A dále, že“ v případě, že žádná ze smluvních stran neoznámí druhé smluvní straně nejpozději 90 dnů před uplynutím sjednané doby, že na ukončení smlouvy trvá, prodlouží se její účinnost opětovně, a to vždy o 12 měsíců.“ 10. Z přihlášky k energetické soutěži - [anonymizováno] smlouva o poskytování služeb v oblasti energetiky - soud zjistil, že žalobkyně vyplňovala do této formulářové smlouvy osobní údaje o klientech (jméno, příjmení/firmu, datum narození/IČ, adresu, telefon, emailovou adresu), pro které se na základě této smlouvy zavázala uspořádat výběrové řízení, kterého se budou účastnit dodavatelé elektrické energie a/nebo zemního plynu a dále zajistit uzavření smluv na dodávky energií s vybraným dodavatelem jménem a na účet klienta. Dále se zavázala zajišťovat výběr vhodných dodavatelů komodity a uzavírání příslušných smluv a dodatků ke smlouvám na dodávky této komodity s vybranými dodavateli jménem klienta opakovaně na následující období minimálně 24 měsíců, vždy v návaznosti na konec platnosti a účinnosti předchozí smlouvy s dodavatelem.

11. Žalobkyně zároveň uzavírala se zákazníky, jejichž osobní údaje předávala žalované za účelem uzavření smluv o dodávce energií, formulářové plné moci pro úkony spojené s procesem optimalizace v oblasti dodávek elektrické energie/zemního plynu, a dále zejména k výpovědi nebo odstoupení od smlouvy, jejímž předmětem jsou dodávky elektrické energie/zemního plynu, resp. sdružené smlouvy o dodávkách elektrické energie/zemního plynu, k přijetí vítězné nabídky a podpisu smlouvy na dodávku elektrické energie/zemního plynu, včetně všech dokumentů s těmito smlouvami souvisejících, nebo podpisu dodatku k již uzavřené smlouvě na dodávku elektrické energie/zemního plynu.

12. Z tabulky [anonymizováno] elektřina/plyn byl zjištěn počet zákazníků, kteří k 30. 9. 2020 odebírali elektrickou energii a/nebo zemní plyn od žalované. 268 zákazníků odebíralo k tomuto datu elektrickou energii od žalované a 47 zákazníků odebíralo k tomuto datu od žalované zemní plyn.

13. Z dopisu žalované ze dne 8. 1. 2020 adresovaného zákazníkům žalované plyne, že ukončili spolupráci s žalobkyní z důvodu zjištění neetických obchodních praktik (zejména neoprávněné vystavování sankcí zákazníkům) s informací, že nově mohou využívat společnosti [právnická osoba], u u které v rámci energetické soutěže této společnosti ([anonymizována dvě slova]) žalovaná uspěla s výhodnými službami a cenami elektřiny a plynu.

14. Z výpovědi přihlášky k energetické soutěži spolu s výpovědí dohody o zastupování soud zjistil, že 88 zákazníků vypovědělo prostřednictvím [anonymizována dvě slova] tyto smlouvy. Výpovědi jsou z 14. 1. 2020 a z 25. 2. 2020.

15. Z výzvy k ukončení protiprávního jednání ze dne 27. 2. 2020 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou, aby se zejména zdržela nekalosoutěžního jednání spočívajícího v porušení obchodního tajemství předáním osobních dat zákazníků spol. [anonymizována dvě slova].

16. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že je stále majitelem společnosti, jednatelem žalobkyně není zhruba 3-4 měsíce. Společnost se zabývá energetickým poradenstvím, kompletní správou energetických míst, zajišťuje dodávku od dodavatelů pro zákazníky, následně servis, pokud jde o nastavení záloh a reklamace faktur. Rovněž hlídá konec smluv a zajišťuje jejich prodloužení, příp. hledá někoho, kdo je pro jejich klienty výhodnější. Jednatelem byl od roku 2014 do roku 2022. Náplní práce byla akvizice nových klientů a okrajově se věnoval i obhospodařování jejich kmene zákazníků. Věnovala se tomu dále hlavně [jméno] [příjmení], která zajišťovala back office. [ulice] se žalovaným probíhala od roku 2014 do roku 2019 výborně. Komunikace probíhala emailem, osobně, byl to takový mix. U společnosti žalovaného měli přiděleného obchodního zástupce pana [příjmení], zastupoval produkty pro naše klienty. Řešil také změny smluv, zadávání formulářů do systému. Když se zákazníky podepisovali smlouvy o spolupráci, do systému [anonymizováno] zadávali již smlouvy s dodavatelem přes datovou větu, což je excelová tabulka, měli tedy přístup do systému žalovaného, přístupová hesla, systém byl pro obchodní zástupce, viděli, v jakém stádiu se smlouva nachází, mohli kontrolovat, že je smlouva řádně zpracována, s každým zákazníkem měli podepsanou plnou moc, zákazník s nimi podepisoval i smlouvu o spolupráci, žalobkyně za něj následně podepisovala tu smlouvu dodavatelskou nebo za něj prováděli tu změnu dodavatele. Mohli v systému u žalované provádět i změny smluv, třeba pokud tam bylo chybně datum narození, tak ho mohli upravit. Pod obchodním tajemstvím si představuji, že jsme měli o zákaznících přehled ohledně jejich jména, příjmení, data narození, jejich spotřebu, do jaké kategorie spadají, do kdy mají platnou smlouvu apod. K pojmu ceníkoví zákazníci bych uvedl, že dodavatelé mají zpravidla standardní ceník produktů, žalobkyně se snažila zaměřit na to, aby jim dodavatelé poskytli individuální ceníky, které jsou pro zákazníky výhodnější cenově, rovněž u těchto ceníků individuálních je cena fixována po celou dobu produktu. O tom, že seznamy zákazníků mají být utajeny věděl svědek, druhý jednatel pan [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] Tyto 2 poslední měly na starost back office a obsluhu infolinky. Utajení těch seznamů zákazníků bylo zajištěno přes zákaznický systém, je to [anonymizováno] systém, je zabezpečen protokoly, z vnějšku se do něj nemůže nikdo dostat, splnili podmínky ochrany osobních dat. Do toho našeho systému [anonymizováno] za žalovanou nikdo přístup neměl. [ulice] s klienty probíhá tak, že klient, když potřebuje zvýšit/snížit zálohy, tak nás kontaktuje. Klient s námi zkonzultuje, že ta nabídka, která je mu poskytnuta, je výhodná. Ke klientům se dostáváme přes doporučení od klientů k dalším klientům nebo přes obchodní zástupce. Následná provize se platila opakovaně, pokud zákazník u žalovaného zůstal. Před koncem smlouvy jsme zákazníkovi poskytli nabídku, pokud došlo k prodloužení, byla nám zaplacena následná provize. Ve smlouvě se zákazníkem jsou formulace, aby chránili jejich osobní údaje, rovněž spolupracovali s někým, kdo se jim staral o jejich systémy tak, aby údaje byly chráněny. Jméno si nevybavil. Smlouvu o sdružených službách dodávek elektřiny nebo plynu vytvořil žalovaný, žalobkyně do ní vč. do dodatku vyplňovala data zákazníků. Dodatek a formulář vytvářel žalovaný. Žalovaná už byla na formuláři podepsána. Já jsem zákazníkům předkládal nabídku, ti ji odsouhlasili, pak jsme podepsali smlouvu. Tarifem je rozuměno, jestli zákazník odebírá plyn, pak zda jde o kategorii maloodběratele nebo je to v kategorii rodinného domu, tedy na vytápění nebo odebírá elektřinu. Rozlišení tarifů stanovila žalovaná. [příjmení] také zajišťovala žalovaná. Zákazníky získávali přes obchodní zástupce nebo na doporučení. [ulice] zástupci byli fyzické i právnické osoby. Příkladem takové právnické osoby byla [právnická osoba], nicméně v tomto sporu jde o zákazníky, kteří byli získáni námi na základě doporučení, nikoliv prostřednictvím nějaké jiné právnické osoby. To, že údaje byly předány [anonymizována dvě slova] se stalo určitě po skončení smlouvy o zprostředkování, nemáme důkazy, že by to bylo ještě před ukončením té smlouvy. Z nárokovaných následných provizí nebylo zaplaceno ničeho, daňový doklad nejspíš žalované neposlali. [ulice] fungovala tak, že žalovaná jim vytvořila raport = seznam zákazníků, s kterými byla smlouva prodloužená, na základě toho žalobkyně vystavila daňový doklad. Potom ale v tom posledním období, žalovaná raport nevystavila, proto nevystavovali ani daňový doklad. Údaje vyplňované do smluv o sdružených dodávkách, pokud jde o produkt, cenu, jde o údaje, které jsme získali od společnosti [anonymizováno]. Není to tak, že zákazník odebírá energie od žalované a tím pádem přestává být naším zákazníkem, plyn může odebírat od žalované, elektřinu od jiného dodavatele. Zákazníky získávali primárně pro žalobkyni, zajišťuje energetické poradenství, stará se o zákazníka i po uzavření smlouvy s dodavatelem. Starají se i nadále o zákazníky, kteří mají smlouvu uzavřenou se žalovanou, a to na základě plné moci, kterou jim zákazníci vystavili, byť nemají přístup do systému žalované, tak na základě plné moci osloví žalovanou, když se na nás zákazníci obrátí z hlediska vyúčtování, snížení, zvýšení záloh apod. a starají se o ně i v případě jiných dodavatelů, když mají třeba smlouvu na plyn se žalovanou, smlouvu na elektřinu někoho jiného.

17. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že pracuje jako ředitel žalované od roku 2014. Uzavřeli se žalobkyní smlouvu, protože společnost žalované rostla, chtěli získávat nové zákazníky, žalobkyně oslovovala zákazníky, kteří pak s nimi uzavírali smlouvu o dodávkách plynu/elektřiny. V roce 2019 spolupráce skončila, protože noví zákazníci přicházeli čím dál tím méně. V roce 2017 [číslo] to bylo 300 zákazníků ročně, za rok 2019 to bylo ani ne 100 nových zákazníků a množily se stížnosti. Ty stížnosti se týkaly toho, že při uzavírání dodatků k těm původním smlouvám, byl zákazníkům již stanovený jiný cenový tarif, o němž zákazníci často nebyli ani informováni. Byly to zhruba nižší desítky. Uzavírání smluv zprostředkovávala žalobkyně zpravidla na 2 roky, dohoda byla, že i dodatek bude uzavírat ona, protože v rámci té smlouvy mohla získat nové zákazníky. Dodatek obsahoval již jiný tarif, předali jí údaje, s jakými tarify se budou uzavírat dodatky smluv. Pokud jde o ceníkové zákazníky, jde o velkou skupinu zákazníků, kteří mají stejnou cenu, mají smlouvy na dobu neurčitou. Ta cena je určena formou ceníku zveřejněného na webu. Předávání seznamu zákazníků fungovalo tak, že žalobkyně měla přímý přístup k nim do systému, vyplnila iniciály zákazníka, cenu, tarif a předala přílohou tu smlouvu. Žalobkyně do těch smluv vyplňovala cenu, tarif, žalovaná jí předala ceník, který obsahoval tarif a k tomu danou cenu. V době předání těchto údajů žalobkyni, cenu neznali, neboť nevěděli, o jaký typ zákazníka se bude jednat. Spotřeba je daná podle charakteru zákazníka, protože vychází z toho daného odběrného místa. Druhý přístup do toho systému má jejich partner, back office a zákaznická linka. [ulice] tajemství měli upraveno ve smlouvě tak, že obchodní tajemství je to, co vzniklo v souvislosti s předáním údajů a souvisí se zprostředkováním činnosti, i s jinými partnery mají obchodní tajemství upraveno stejně. Přesmluvnění zajišťovala žalobkyně se zákazníkem nebo využívali externí call centra. Pokud zákazník potřeboval změnu tarifu apod., řešili to přímo se žalovanou. Jsou to jejich zákazníci, pokud se rozhodli, že jim skončí smlouva, tak je o tom informovali. Pro obsluhu zákazníků používají partnerské firmy. Stávalo se, že zákazníci byli na základě plných mocí přesmluvněni, aniž by o tom zákazníci věděli. Žalovaná jim pak vystavila pokutu, pak jí volali překvapení. Proto je dopisem informovali o neetickém chování žalobkyně. Neměli důvod do výpovědi uvádět výpovědní důvod, ústně ho řekli. Zhruba 2,5 tisíce zákazníků měli zprostředkováno od [anonymizováno], kteří byli našimi zákazníky, v současnosti jich je od [anonymizováno] přes 500. Portfolio žalované je poměrně živé, zkušenost je, že zákazník po 4 letech odchází, pak se zhruba po 2 letech vrací. Vzhledem k tomu, že spolupráce se [anonymizováno] skončila v roce 2019, takto tak zhruba vychází. Asi to bylo také tím, že se [anonymizováno] přestalo starat o zákazníky, mám tím na mysli při přesmluvnění, když skončila smlouva, někdy [anonymizováno] také řešilo změny adres zákazníků a podobné věci se zákazníky, jako tedy faktury, fakturaci apod. Ukončení spolupráce souviselo se stížnostmi od zákazníků, neprobíhala komunikace mezi [anonymizováno] a zprostředkovanými zákazníky. Přesmluvnění, než zákazník přejde k nám od jiného dodavatele a kteří byli zprostředkováni [anonymizováno], trvalo to zhruba 6 měsíců. Ve chvíli, kdy se zákazník připojil, žalovaná posílala [anonymizováno] podklady o zákaznících, kteří byli přesmluvněni. Nebyli to všichni zákazníci, i když původně měli k ní přejít, protože zákazníci mají 15 dnů po zahájení odběru, kdy si to můžou rozmyslet. Protože šlo o přesmluvnění od jiného dodavatele. K tabulce [anonymizováno] uvedl, že to jsou zákazníci, kteří od nich odešli. Komunikaci se zákazníky zajišťovali hlavně zaměstnanci žalované. Žalovaná má přímo 10 zaměstnanců vzhledem k tomu, že je dceřinou [právnická osoba] energetiky, sdílí call centrum, tedy dohromady vč. těch deseti jejích zaměstnanců, disponuje asi 50 osobami, kteří mohli zajišťovat tu komunikaci se zákazníky. Zaměstnanců, kteří mají přístup k seznamům zákazníků, může být zhruba celkem 20 a z toho asi 15 operátorů, dále 4 back office, kteří zajišťují změny dodavatele a ti, co nastavují ceníky, takto je ten zbytek. Výrazem seznam si představuji, že mám možnost vyexportovat si seznam všech našich zákazníků, v takovém případě k tomuto má přístup, včetně mě 3 osoby. Přístup k systému má zhruba 20 osob, vždycky si najdou toho zákazníka, se kterým pracují. Hlavním důvodem pro ukončení spolupráce se [anonymizováno] bylo, že začalo docházet ke snížení počtu zprostředkovaných zákazníků. To, že se objevovaly stížnosti zákazníků, kteří nebyli spokojeni, to bylo druhým důvodem. [anonymizována dvě slova] předávali kontaktní údaje zákazníků.

18. Z obsahu dalších provedených důkazů soud ke skutkovému stavu nezjistil podstatných okolností.

19. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně jako zprostředkovatel uzavřela dne 11. 11. 2014 se žalovanou jako zájemcem smlouvu na dobu neurčitou, na základě které se žalobkyně zavázala vyvíjet činnost směřující k tomu, aby žalovaná měla příležitost uzavřít s třetí osobou (zákazníkem) smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny či plynu. Za zprostředkování příležitosti uzavřít smlouvu na dodávku energií si strany sjednaly úplatu. [ulice] mezi stranami fungovala tak, že žalobkyně do smluv o sdružených dodávkách elektřiny/plynu vyplňovala osobní údaje zákazníků, údaje o cenících, které obsahovaly tarif a k tomu danou cenu poskytla žalobkyni žalovaná. Žalobkyně se zákazníky uzavírala rámcové smlouvy o poskytování služeb v oblasti energetiky a zastupovala zákazníky zejména při uzavírání, výpovědích smluv na základě plné moci. Strany si ve smlouvě upravily nárok na tzv. následné provize v případě, že zprostředkovatel prokazatelně vyvine úsilí k opakovanému prodlužování smluvního vztahu zákazníka o další dvouleté období, pokud zájemce dodá zprostředkovateli v dostatečné době předem nový/é produkt/y. Žalovaná ukončila smlouvu o zprostředkování výpovědí bez uvedení důvodu ke dni 21. 9. 2019.

20. Mezi stranami byla uzavřena smlouva o zprostředkování podle § 2445 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.). Podle § 2454 o.z., právu zprostředkovatele na provizi není na újmu, byla-li smlouva, k níž se vztahovala činnost zprostředkovatele, uzavřena nebo splněna až po zániku závazku ze zprostředkovatelské smlouvy.

21. Žalobkyně se domáhala po žalované úhrady částky ve výši 160 020 Kč z titulu dlužných následných provizí, na které jí měl vzniknout nárok dle smlouvy o zprostředkování za prodloužení smluv o dodávce energií na 315 odběrných míst zákazníků.

22. Pokud jde o vznik nároku na zaplacení (následné) provize u smlouvy o zprostředkování, nárok na úplatu (provizi) vzniká uskutečněním zprostředkovatelské činnosti zprostředkovatelem, která byla ve smlouvě sjednána jako předmět smlouvy. V [anonymizováno] 2 písm. e) smlouvy o zprostředkování si strany sjednaly, že pro vznik nároku na následnou provizi se zprostředkovatel zavazuje vyvinout úsilí k opakovanému prodlužování smluvního vztahu zákazníka o další dvouleté období, pokud zájemce dodá předem nové produkty. Strany si nesjednaly povinnost zájemce tyto nové produkty dodat (tak, aby zprostředkovatel případně mohl ve výpovědní době vyvinout činnost k prodloužení smluv). Vyvinutí určité činnosti ze strany zprostředkovatele je přitom pojmovým znakem zprostředkovatelské smlouvy. Zanikl-li závazek obstarat příležitost k uzavření smluv se zákazníky, jehož součástí bylo i ujednání o tom, že žalobkyně vyvine úsilí k prodloužení již zprostředkovaných smluv, nemá zprostředkovatel povinnost ani právo nadále určitou smlouvu zprostředkovávat či vyvíjet činnost k jejímu prodloužení. K ukončení smlouvy došlo výpovědí žalované ke dni 21. 9. 2019. Nárok na následnou provizi za období od 01/ 2020 do 09/ 2020 nemohl proto žalobkyni vzniknout. 23. [anonymizováno] 3 smlouvy upravuje nárok na provizi zprostředkovatele při ukončení smlouvy (nikoliv na následnou provizi), kdy počítá s výpovědí ze strany zprostředkovatele, kdy běží 6ti měsíční výpovědní lhůta, zároveň lze dovodit, že i toto ustanovení předpokládá činnost zprostředkovatele, a nikoliv automatické (nekonečné) prodlužování smluv bez součinnosti zprostředkovatele.

24. Žalobkyně dále argumentovala na podporu svého nároku na následné provize ustanovením § 2454 o.z. Toto ustanovení, které upravuje, že právu na provizi není na újmu, že smlouva, k níž se vztahovala činnost zprostředkovatele, byla uzavřena/splněna až po zániku závazku ze zprostředkovatelské smlouvy, dopadá na odlišné situace než je projednávaný případ, mohlo by jít například o situaci, kdy by zájemce účelově vyčkával s uzavřením smlouvy až do skončení zprostředkování apod. Bylo-li navíc ve smlouvě o zprostředkování ujednáno, že zprostředkovatel pro zájemce obstará příležitost uzavřít smlouvu/prokazatelně vyvine úsilí k prodloužení smlouvy, použití tohoto ustanovení nepřichází v úvahu, neboť samotné uzavření zprostředkované smlouvy či její splnění je zde nerozhodné. Nelze tak dovozovat, že v době, kdy již závazek zprostředkovávat prodloužení smluv byl ukončen výpovědí žalované, vznikl žalobkyni nárok na následné provize.

25. Nelze pominout, že v ujednání označeném jako„ délka trvání smlouvy a další ujednání“ smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny a/nebo plynu je uvedeno, že v případě, že žádná ze smluvních stran neoznámí druhé smluvní straně nejpozději 90 dnů před uplynutím sjednané doby, že na ukončení smlouvy trvá, prodlouží se její účinnost opětovně, a to vždy o 12 měsíců. S ohledem na úpravu v [číslo listu] odst. 2 písm. e) smlouvy o zprostředkování je tak třeba dovodit, že v případě, kdy dojde k automatickému prodloužení smlouvy, aniž by byla učiněna nová nabídka zprostředkovatelem, nevznikne zprostředkovateli nárok na provizi.

26. S ohledem na vše shora uvedené soud uzavřel, že v daném případě žalobkyni nárok na následnou provizi nevznikl.

27. Žalobkyně se dále domáhala po žalované zaplacení smluvní pokuty za porušení povinnosti mlčenlivosti dle smlouvy o zprostředkování tím, že předala konkurenci seznamy zákazníků žalobkyně tvořící její obchodní tajemství. Konkrétně mělo jít o 88 zákazníků (88 x 50 000 Kč za každé jednotlivé porušení povinnosti), které žalobkyně zprostředkovala žalované a u kterých žalovaná porušila povinnost mlčenlivosti.

28. Podle § 504 o.z. obchodní tajemství tvoří konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné a v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti, které souvisejí se závodem a jejichž vlastník zajišťuje ve svém zájmu odpovídajícím způsobem jejich utajení.

29. Předmětem obchodního tajemství v dané věci byly dle tvrzení žalobkyně osobní údaje o zákaznících, se kterými žalobkyně zprostředkovala žalované uzavření smluv na dodávku energií a dále předmětem měly být informace o sjednaném tarifu, ceně a produktu. Pokud jde o informace o tarifu, ceníku a produktech bylo prokázáno, že tyto údaje předávala žalobkyni žalovaná, nemohlo tak jít o údaje, které by tvořily obchodní tajemství žalobkyně.

30. V dané věci je zásadní posouzení, zda seznamy zákazníků, kteří projevili zájem o služby žalované, a jejichž údaje byly zaneseny do formulářových smluv o sdružených dodávkách elektřiny a/nebo plynu, a které žalobkyně následně předávala do systému žalované, představovaly zákazníky žalobkyně či žalované, případně se jednalo o zákazníky obou společností. Ze zprostředkovatelského vztahu vyplývá, že žalobkyně získávala zákazníky proto, aby je spolu s jejich údaji předávala k využití žalované. Za tuto činnost dostala sjednanou provizi. Nejednalo se o výlučné zákazníky žalobkyně, jejichž seznamy by využívala pro naplnění svých obchodních případů. Smluvní vztah se zákazníky (třetími osobami) měla žalovaná jako dodavatel energií. Skutečnost, že si žalobkyně sjednala se zákazníky rámcové dohody (přihlášku k energetické soutěži, včetně plných mocí), jde mimo vztah dodavatel-zprostředkovatel.

31. Analogicky zde lze vyjít i z tzv. pojistného kmene (soubor uzavřených pojistných smluv) zákazníků pojistitele, kdy zprostředkovatelé pojišťoven nejsou rovněž vlastníky těchto seznamů zákazníků a zároveň odkázat na rozsudek [název soudu] z 7. 10. 2021, sp. zn. [číslo jednací], podle kterého„ vázaný zástupce oslovuje potenciálního klienta za účelem nabídnutí služeb zastoupeného, neboť právě v tom zprostředkování dle § 2 písm. e) zákona o distribuci pojištění tkví. Ani kasačnímu soudu není nadto zřejmé, z jakého důvodu by měly být zprostředkovatelské služby nabízeny„ jen“ jako takové (samy o sobě). [příjmení] totiž mohl kdokoli nabízet své vlastní, zprostředkovatelské služby, musí k tomu mít„ co zprostředkovávat… [anonymizováno] zpracovávání osobních údajů před představením nabídky služeb stěžovatele je přitom vedeno za účelem nabídnutí těchto služeb.“„ Soud shledává za nepřípadné i obecné úvahy o tom, že vázaní zástupci v prvotní fázi oslovení klienta zpracovávají osobní údaje subjektů údajů za účelem vybudování si své zákaznické sítě, které následně budou v rámci své podnikatelské činnosti nabízet své vlastní služby, přičemž k nabízení služeb stěžovatele (zde žalované) dochází až následně a nikoliv vždy.“ 32. Pro závěr, že žalovaná neporušila povinnost mlčenlivosti předáním osobních údajů zákazníků, svědčí i čl. II odst. 22 smlouvy o zprostředkování, který zakazuje zprostředkovateli poskytnout osobní údaje zákazníků, kteří na základě zprostředkování zprostředkovatele uzavřeli se zájemcem smlouvu na dodávku, třetím osobám, a to po dobu dvou let od uzavření smlouvy na dodávku.

33. Pokud jde o námitku žalobkyně, že čl. [anonymizováno] odst. 5 smlouvy o zprostředkování stanoví, že zájemce nesmí přímo podávat nabídku potenciálním zákazníkům, které pro ni zprostředkovává zprostředkovatel a že z uvedeného ujednání je zřejmé, že smluvní strany nebyly srozuměné s předáváním klientů mezi sebou, kdy měly striktně upraveny podmínky, za jakých mohla žalovaná zákazníky kontaktovat sama bez prostřednictví žalobkyně, lze uvést, že nabídku na prodloužení smluv nepředkládal přímo zájemce, ale jeho nový smluvní partner za situace, kdy smlouva o zprostředkování byla již ukončena.

34. Soud proto uzavřel, že žalovaná nemohla porušit povinnost mlčenlivosti ve smyslu [anonymizováno] smlouvy o zprostředkování již z toho důvodu, že zákazníci, se kterými uzavřela smlouvy o sdružených dodávkách energií, byly jejími zákazníky, a nikoli zákazníky žalobkyně.

35. S ohledem na všechny skutečnosti shora uvedené soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

36. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaná měla ve věci plný úspěch, a má tedy právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení žalované představují náklady jejího právního zastoupení za 7 úkonů právní služby ve výši 189 280 Kč (převzetí a příprava zastoupení; vyjádření ve věci samé dne 2. 7. 2021, 14. 11. 2021, 9. 3. 2022, 28. 10. 2022, závěrečný návrh ze dne 19. 3. 2023, odvolání ze dne 1. 8. 2022, účast na soudním jednání dne 26. 1. 2022, 10. 8. 2022) při tarifní hodnotě 4 609 468 Kč a ceně jednoho úkonu právní služby 26 740 Kč; za 3 úkony právní služby ve výši 80 640 Kč (závěrečný návrh ze dne 19. 3. 2023, účast na soudním jednání dne 1. 2. 2023 a 29. 3. 2023) při tarifní hodnotě 4 561 453 Kč a ceně jednoho úkonu právní služby 26 580 Kč; 10 režijních paušálů po 300 Kč ve výši 3 000 Kč, náhradu daně z přidané hodnoty ve výši 56 683,40 Kč dle § 7 bod 6, § 11 odst. 1 § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. Celková částka na náhradě nákladů řízení tak činí 326 603 Kč O povinnosti zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalované bylo rozhodnuto § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění povinnosti bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.