34 C 738/2013

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Evou Přívrackou ve věci žalobkyně: ; celé jméno žalobkyně , anonymizováno datum anonymizováno adresa žalované anonymizována tři slova jméno příjmení příjmení anonymizováno adresa proti; žalovanému: ; název žalované , IČO anonymizováno adresa žalované anonymizována tři slova jméno příjmení anonymizováno adresa o 100 000 Kč,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobkyni částku 98 000 Kč, se zamítá.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 13. 12. 2013 domáhala po žalovaném zaplacení částky 100 000 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že je nájemcem družstevního bytu [číslo] na adrese [adresa žalované], který od roku 2011 do 2012 pronajala panu [příjmení] a jeho přítelkyni. Nájemníci chtěli užívat byt bez věcí ve vlastnictví žalobkyně, proto jí je pomáhali vystěhovat do sklepní místnosti - mandlovny. Konkrétně se jednalo o veškeré zařízení kuchyně - elektrické roboty, lednice, pračky, jídelní a čajový servis, hrnečky, pět nerezových hrnců, pánve, žebřík, pračka [anonymizováno], čalouněné dvojlůžko s nočními stolky, zrcadlo, šatní skříně, PC stolek, kancelářská židle a tři vlněné perské koberce. Na uložení věcí v této místnosti se dohodla s členem představenstva bytového družstva, panem [příjmení] dne 28. 2. 2011. Žalovaný však během rekonstrukce nechal její věci vyvést a zničit, aniž by ji předem vyrozuměl.

2. K výzvě soudu ze dne 19. 2. 2015 žalobkyně vymezila odlišný výčet věcí, které měl žalovaný zničit a škodu vyčíslila na částku 60 % z pořizovací ceny věcí uvedených v podání ze dne 2.6.2015, která celkem činila 153 868 Kč, bez vyčíslení pořizovací ceny stolků a vlněného koberce (č.l. 73), u nichž navrhla, aby cena byla stanovena znalcem. K dotazu soudu při jednání konaném dne 14. 9. 2015 (č.l. 131) uvedla, že žaloba obsahuje aktuální a správné údaje. Následně na výzvu soudu doplnila žalobu dne 9. 11. 2015 tak, že změnila (rozšířila) požadovaný okruh věcí, které měl žalovaný zničit, a dále uvedla, že požaduje přiznat na náhradě škody částku 110.690,90 Kč (č.l. 147). Soud změnu žaloby navrženou podáním ze dne 9. 11. 2015 při jednání dne 11. 11. 2015 nepřipustil. Žalobkyně ve svém podání ze dne 17. 6. 2019 a ze dne 30. 7. 2019 vymezila v podání okruh věcí, které učinila předmětem žaloby, náhradu za jejich zničení vyčíslila ve výši 100 000 Kč ([číslo listu], [anonymizováno]). Žalobkyně následně při jednání dne 25. 2. 2020 uvedla, že náhrady škody za movité věci se domáhá ve výši 80 000 Kč a nemajetkové újmy ve výši 20 000 Kč za psychické útrapy, ke kterým [anonymizováno] s celou situací v domě, kdy veškerý tlak, který byl na žalobkyni ze strany různých osob činěn, způsoboval to, že nebyla schopna pracovat, když byla opakovaně předána do [anonymizováno] péče [anonymizováno]. Tato její [anonymizováno] bezprostředně souvisí s děním v bytovém domě, které způsobil žalovaný. Uvedené [anonymizováno] útrapy, které ji byly činěny žalovaným, spočívaly v porušování soukromí žalobkyně, když do jejího obydlí vstupovaly bez jejího vědomí a svolení též cizí blíže nespecifikované osoby, které následně i neoprávněně manipulovaly s movitými věcmi ve vlastnictví žalobkyně, které se v obydlí žalobkyně toho času nacházely. Dalším konkrétním projevem porušování soukromí žalobkyně potom bylo i to, že docházelo k neoprávněnému nakládání s projevy osobní povahy žalobkyně, když žalobkyně uvádí, že byla s velkou pravděpodobností ve svém obydlí odposlouchávána, což dovozuje z toho, že žalovaný opakovaně disponoval informacemi, které nebylo možné zjistit jinak než právě na základě sledování či odposlouchávání žalobkyně, přičemž takto získané informace potom žalovaný následně využíval při sporech s žalobkyní v její neprospěch. Soud usnesením ze dne 19. 5. 2020, č.j. [spisová značka], změnu žaloby, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 80 000 Kč a 20 000 Kč připustil (č.l. 564).

3. Soud následně usnesením ze dne 15. 9. 2020 nepřipustil z důvodu ekonomie řízení změnu žaloby, která byla uplatněna podáním žalobkyně ze dne 17. 06. 2019, kterou se domáhala rozšíření žaloby o další movité věci konkrétně: dva kusy pánve, váza, hodiny, pracovní oděv, mobil [anonymizováno] [číslo], vysavač, pneu, podložka pod PC, deky, [anonymizováno], čtyřdílná ložní souprava s magnety, kolo 24 [anonymizováno], PC a příslušenství, lednice [anonymizováno], televize [příjmení], horkovzdušná trouba, varná konev, myčka [anonymizováno], osm párů kožených bot [anonymizováno], kabát, mobil, potah na sedadlo, deka, sklo, broušené skleničky [příjmení] - dvanáct kusů. Podání žalobkyně ze dne 2. 6. 2015, 17. 6. 2019 a 30. 7. 2019 byla co do okruhu movitých věcí totožná. Předmětem řízení zůstaly nadále věci, které byly uplatněny v původní žalobě. Konkrétně se jednalo o lednici [anonymizováno], pračku [anonymizováno], roboty elektro, jídelní, kávový a čajový servis, 5 ks nerezových hrnců, 2 ks pánve, žebřík, 2 ks noční stolky, zrcadlo, šatní skříně, PC stolek, kancelářskou židli. Pokud jde o čalouněné dvoulůžko a 3 ks vlněných perských koberců, o těchto věcech bylo již pravomocně rozhodnuto rozsudkem ze dne 18. 1. 2017, č.j. [číslo jednací]. Žalobkyně vyčíslila výši škody za movité věci v částce 80 000 Kč. Usnesením ze dne 9. 6. 2021 soud nepřipustil změnu žaloby, která byla uplatněna podáním žalobkyně ze dne 8. 6. 2021, kterou se domáhala rozšíření žaloby o další movité věci konkrétně: sada na šití/vyšívání a nárok na náhradu ušlého výdělku (č.l. 676).

4. Žalobkyně na výzvu soudu učiněnou při jednání dne 15. 9. 2020 dostatečně identifikovala movité věci, které byly uvedeny v původní žalobě. Pokud jde o okruh věcí, za které se žalobkyně domáhá náhrady škody, předmětem řízení zůstaly věci uvedené žalobkyní v původní žalobě. Žalobkyně konkrétně k lednici [anonymizováno] uvedla, že se nacházela v kuchyni za rohem, na fotografii z jejího bytu již proto není vidět. Měla mrazák o objemu zhruba 50 – 60 l, výšku 2m. Pokud jde o malou lednici, která se nachází na fotografii předložené žalobkyní, ta byla zhruba 10 let stará, měla 3 police, malinký mrazák pouze na láhev. Pračka [anonymizováno] se nacházela na fotografii věcí v mandlovně, byla italské výroby, zhruba 10 let stará. Pokud jde o pračku [anonymizována dvě slova] byla se sušičkou 1,3 m vysoká, bílé barvy, nešel programátor, nebyla opravitelná dle podání žalobkyně ze dne 8. 6. 2021 (č.l. 661). Ke kuchyňské sadě uvedla, že se jednalo se o karlovarský porcelán s mísou na polévku a na salát v bílém dekoru, včetně sady na kávu a čaj. Šatní skříň byla úzká, z dřevotřísky, tmavá, rozdělená na dvě úzké skříně, stála v chodbě bytu, měla nástavec nahoře i dole. [příjmení] pod počítač byl mahagonové barvy, po straně měl dvě zásuvky, o rozměrech 1,5 m x 80 cm. Kancelářská židle byla červené barvy a nachází se na fotografii předložené žalovaným. K jednoznačné identifikaci zrcadla došlo při jednání dne 9. 12. 2020 a v podání ze dne 8. 6. 2021 s tím, že bylo o rozměrech 1,30 m x 70 cm, v červenohnědém rámu se zlatou výzdobou a okrajem. Hliníkový žebřík třístupňový byl specifikován v protokolu o předání bytu (č.l. 315). Pánve nerezové byly s pokličkou za cenu 5 000 Kč, [značka automobilu] a byly individualizovány v podání ze dne 8. 6. 2021. Elektrický robot [značka automobilu] sloužil k hnětení, mixování, šlehání včetně přídavných nádob, byl upřesněn v podání ze dne 8. 6. 2021.

5. Žalovaný ve svém písemném vyjádření k věci samé ze dne 8. 8. 2015 uvedl, že nárok uplatněný žalobkyní neuznává, k vyklizení a následné likvidaci věcí ze společných prostor mandlovny došlo až poté, co nájemníci, včetně žalobkyně, nerespektovali výzvu k jejich vyklizení. Žalobkyně navíc poskytla družstevní byt, jehož je nájemcem, do podnájmu a v bytě se nezdržovala, bez souhlasu žalovaného.

6. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobkyně je nájemcem družstevního bytu [číslo] na adrese [adresa žalované].

7. Z dopisu bytového družstva adresovaného žalobkyni ze dne 25. 4. 2012 plyne, že nájemníci byli na členské schůzi v roce 2010 a 2011 informováni o realizaci zateplení domu na adrese [ulice a číslo], byly jim rovněž vhozeny dopisy do schránek a informace o rekonstrukci zveřejněna na nástěnce a vstupních dveřích. Žádost o vyklizení byla vyvěšena na nástěnce dne 5. 9. 2011. Dne 18. 9. 2011 byly věci ze společných částí domu - mandlovny - vyklizeny a odvezeny k likvidaci. Dne 29. 2. 2012 se žalobkyně začala shánět po vyklizených věcech a kontaktovala [anonymizováno]. Z žádosti o vyklizení společných prostor ze dne 5. 9. 2011 soud zjistil, že společné suterénní prostory, s výjimkou koláren, kočárkáren v přízemí, je potřeba vyklidit do 17. 9. 2011. Z výzvy o úhradu odvezených věcí soud zjistil, že žalobkyně požádala žalovaného o náhradu za likvidaci věcí odvezených z mandlovny ve výši 25.000 Kč. Konkrétně se jednalo o čalouněné dvoulůžko, dva noční stolky, pračka [anonymizováno], porcelán, příbory, nerezové nádobí, talíře, gril, deset párů bot, tři saka, dva zimní kabáty, papiňák, lampu, dva obrazy a dvěstěpadesát až třista kusů knih. Z dopisu žalovaného ze dne 21. 7. 2012 soud zjistil, že představenstvo žalovaného navrhlo žalobkyni uhradit za zlikvidované věci částku [číslo] až 9.000 Kč, což však žalobkyně odmítla. Z protokolu o vyklizení společných prostor ze dne 18. 9. 2011 soud zjistil, že v domě [ulice a číslo], v místnosti 4 - mandl - byli vyklizení přítomni [příjmení] [příjmení], M. [příjmení], Ř. [příjmení] a M. [příjmení] a jaké konkrétní věci byli vyklizeny a následně zlikvidovány. Z čl. 25 stanov žalovaného soud zjistil, že do výlučné působnosti členské schůze patří schvalovat všechna zatížení majetku družstva úvěry, půjčkami, základními právy apod. Z čl. 3 domovního řádu žalovaného soud zjistil, že společné prostory, zejména vchody, schodiště a všechny chodby se udržují volné. Jízdní kola, dětské kočárky apod. je možné umísťovat v bytech k nim příslušných sklepních kójích a v k tomu určených společných místnostech. Představenstvo je oprávněno věci odložené v jiných místech, než k tomu určených, po předchozím upozornění bez náhrady odstranit. Z fotodokumentace k protokolu o vyklizení společných prostor se podává seznam věcí, které se nacházely v místnosti mandlovny. Z emailu ze dne 9. 12. 2020 od spol. [anonymizováno] [webová adresa] soud zjistil, že cena pračky [anonymizováno] o stáří 10 let by činila při prodeji v obchodě s použitým zbožím 1 000 Kč.

8. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], soud zjistil, že se s žalobkyní domluvil na uskladnění její staré postele ve společném prostoru domu na dobu tří týdnů. V tomto neviděl problém, neboť ve společných prostorách mají i někteří další nájemníci uskladněny věci. Poté, co se mu asi za hodinu ozvala, dal jí k dispozici klíč od společných prostor a následně jí řekl, že klíč poté, co postel uskladní, mu má hodit do schránky. Druhý den zjistil, že klíč od společných prostor (mandl) mu žalobkyně nedala do poštovní schránky, jak slíbila. Z tohoto důvodu se jí snažil kontaktovat a žádal jí o vrácení klíče. Kontakt s žalobkyní se však nedařil, posílal jí sms zprávy a to jak kvůli klíči, tak kvůli následnému vyklizení prostor poté, co uplynula třítýdenní doba. Žalobkyně se vůbec neozvala. Nebyl u toho, když žalobkyně měla dle svého tvrzení uskladnění v prostoru mandlu provádět. Prováděl fotodokumentaci při vyklízení uvedených prostor. Nevěděl, čí věci byly vyklízeny. Všichni lidé v domě byli řádně informováni o tom, že se budou nebytové prostory vyklízet. K dokumentu s názvem„ Vyklizení společných prostor“ s datací 05.09.2011 uvedl, že se jedná o dokument, který byl vhozen všem obyvatelům do poštovní schránky a vyvěšen ve veřejných prostorách domu. Dále uvedl, že předchozí vedení dalo k dispozici nějakým dalším nájemníkům klíč od tohoto společného prostoru.

9. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že bydlel u žalobkyně v pronajatém bytě. Do bytu se nastěhoval s manželkou asi dva nebo tři roky zpětně. V bytě bylo starší zařízení, byl zanedbanější. Na druhou stranu i nájem byl o něco nižší než v jiných bytech v dané lokalitě. Proto se rozhodli pro tento byt s tím, že si zajistí vlastní nábytek, především postele. Dále byt vymalovali, vyčistili apod. Televize v bytě byla, lednici si pořizovali časem vlastní. První nebo druhý den po nastěhování vynesli původní starší postele z bytu a tři kusy koberců do sklepního prostoru s tím, že dostali klíče od žalobkyně, aby tam věci uskladnili. Ve sklepě již byly nějaké věci uskladněny. Žalobkyně s nimi při tom nebyla. Byt vyklízeli s manželkou a kamarádem. Osobní věci si žalobkyně uskladnila do třetí místnosti v bytě a tyto si následně po cca dvou až třech týdnech odnesla. Nevybavil si, zda si i tyto věci odnesla do sklepa, anebo zda jí pomohli odnést tyto věci do jejího auta. Konkrétně si vzpomněl, že odnesli do sklepa jedno dvoulůžko a dva až tři kusy koberců. [příjmení] byly starší, dle jeho pohledu na vyhození. [příjmení] v obýváku byl prohnilý a vyřezaný podél nábytku. [příjmení] od mandlu dostali v době, kdy přebírali byt. [příjmení] žalobkyni občas zapůjčil s tím, že zřejmě do sklepa někdy zašla. [příjmení] měli pár týdnů, nicméně následně klíč vraceli, již si nevybavil, zda družstvu nebo žalobkyni.

10. Z výslechu [jméno] [příjmení] soud zjistil, že předmětný byt měli od žalobkyně pronajatý na základě inzerátu realitní kanceláře. Byt byl vybydlenější, obzvláště koberce byly v hrozném stavu, špinavé. Byt nemohli zpočátku plně užívat, protože v jedné z místností byly věci žalobkyně, takže si ho nemohli zařídit podle svého. Tuto místnost žalobkyně zamykala, neměli do ní přístup. Po nastěhování byly ve skříních ještě i věci žalobkyně, například nějaké nádobí, sklenice, které balili do krabic, dali to na hromadu do chodby a žalobkyně si to následně odnesla. Nevěděla, kam si věci odnesla, buď do sklepa, nebo někam jinam. Do bytu dali nové koberce a vymalovali. Původní postel dal manžel po domluvě se žalobkyní do sklepa. [příjmení] se rovněž odnesly do sklepa. Manžel pomáhal žalobkyni odnést ještě jednu várku věcí do sklepa, které byly původně uzamčeny ve třetí místnosti. Nevěděla ale co konkrétně v krabicích bylo. Pokud jde o pračku, uvedla, že pračku následně vyměnili za jejich a chtěli po žalobkyni, aby si tu svojí odnesla. Nevěděla, kam si žalobkyně pračku odnesla. [obec] používali vlastní. Pokud jde o sklenice, které svědkyně balila do krabic, ty dala žalobkyni. Ve sklepě nikdy nebyla. Hrnce v bytě nebyly, pouze sklo, které žalobkyni zabalila a předala. [příjmení] byly dle jejího názoru na vyhození, byly roztrhané a špinavé. [příjmení] od schránky neměli, poštu si nechávali posílat k manželovým rodičům.

11. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že byl od roku 2001 - 2010 členem představenstva žalovaného, z toho od roku 2002 předsedou představenstva, v únoru 2010 rezignoval na funkci předsedy představenstva. Svědek uvedl, že pokud jde o využití místnosti zvané mandl, fakticky se jedná o kumbál na všechno možné, každý kdo si potřeboval odložit nějakou věc, tak mohl učinit, klíče od této místnosti byly k dispozici mezi nájemníky. Evidence těchto osob se nevedla, ani evidence věcí, které si tam kdo ukládal, nebyla. Nevěděl, kdo přesně klíče vydával. V podstatě platil stejný režim jako u sušárny, kde všichni nájemníci disponovali přístupem k této místnosti. Každý kdo měl klíč, si mohl udělat v libovolném množství kopii tohoto klíče, zámek nebyl nijak zabezpečován. Pokud jde o zateplení domu, tak v této souvislosti byli nájemníci vyzýváni mimo jiné k vyklizení místnosti mandlu. Výzva byla na nástěnce a vhazovala se i do schránek. Pokud jde o dobu rekonstrukce domu, pošta fungovala pořád dobře, nástěnka byla na svém místě.

12. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že byla členkou představenstva žalovaného do roku 2010. Vypověděla, že v domě se nacházejí dvě sušárny a místnost označená jako mandlovna, za jejího působení v ní mandl nikdy nebyl. Obecně se tato místnost používala nájemníky k odkládání věcí, které potřebovaly třeba sezóně nebo dočasně odložit. Fakticky se jednalo o místnost, která se původně zvažovala i k využití pro posilovnu, k tomu však následně nedošlo. [příjmení] měli ti nájemníci, kteří si o klíč řekli, nebo si ho třeba půjčili a nechali si klíče rozmnožit. [příjmení] měla u sebe a dále byly v kanceláři představenstva. Evidence osob, věcí, které klíče mají nebo jaké věci si uložili, neexistuje. Jednalo se o určité neformální využívání toho prostoru. [jméno] měla v tomto prostoru uložena kola, byla tam spousta dalších věcí od jiných osob. O tom, že má být prostor vyklizen před zateplovacími pracemi na domě se dozvěděla z nástěnky, oznámení byla vhazována i do schránky. V domě jsou dvě nástěnky, jedna je u výtahu, druhá u schránek, schránky se dělaly již za nového představenstva. Vždy se vylepovala výzva na domovní dveře, do výtahu, na dveře bytu, vhazovala se do schránek. Nevybavila si, že by došlo k výměně zámku u mandlu.

13. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je přítelem žalobkyně a od jara roku 2012 bydlí v předmětném domě, od 1. 8. 2015 bydlí v bytě žalobkyně. Shodou náhod zaslechl rozhovor mezi žalobkyní a členem představenstva, týkající se uskladnění věcí žalobkyně ve sklepních prostorách s tím, že zaslechl, jak člen představenstva sděluje žalobkyni, že může mít ve sklepě věci uloženy. Následně, asi o rok později (koncem roku 2012), šel se žalobkyní vyzvednout věci do sklepa, věci žalobkyně tam však nebyly.

14. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] vypověděl, že žalobkyni znal rok předtím, než se narodil syn [jméno]. Další rok jí pomáhal, a to až do doby, než se odstěhovala do [anonymizováno] na [obec] za svojí matkou. Poté, co se odstěhovala na [anonymizováno], se už vídali pouze sporadicky a následně pouze ohledně určení výše výživného. V bytě u žalobkyně nebydlel, pouze ji tam navštěvoval, nosil pleny, pomáhal jí uspořádat věci, nábytek v bytě. Šlo hlavně o přestavování nábytku ještě před narozením syna. Měla v bytě kusy mahagonového skládacího nábytku, něco jako rozkládací stěna, truhly, které se daly uzpůsobit, tak je přestavěl spolu se žalobkyní. Nábytek, který pomáhal přestavovat, měl bílý vnitřek a tmavý korpus. Z věcí na fotografiích poznal gauč a dále šuplíky na straně [číslo] fotografie, které se nachází na fotce vedle dveří, to by mohly být části té mahagonové stěny. Stěna byla mahagonový dub. Pokud jde o nábytek do kuchyně, nevzpomněl si, do kuchyně nechodil. V bytě se nacházelo asi přenosné rádio, gramofon, nevybavil si, zda tam byl i kuchyňský robot. V kuchyni se nepohyboval, byl zván do obýváku. Pokud jde o vzhled, stáří mahagonového nábytku, nábytek byl robustní, byl již pár let starý, byl to stavebnicový druh stěny a dal se různým způsobem uzpůsobit. Nebyl otřískaný, byl běžně opotřebovaný. Nevybavil si, že by se v bytě nacházel žebřík a zrcadlo. Je to možné, že tam žebřík byl, ale nepoužíval ho. Uvedl, že je možné, že se v bytě nacházela kancelářská židle, žalobkyně v té době pracovala v [anonymizováno] pojišťovně, pravděpodobně byla červená, ta co je na fotografii.

15. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že se zná se žalobkyní od dob studia, navštěvovaly se v jejich bytech, byt žalobkyně se nacházel v dobrém stavu, byl zařízený pěknými věcmi, udržovaný. Žalobkyně se přestěhovala za rodiči na zemědělskou usedlost z důvodu [anonymizováno] její maminky, byt před odstěhováním pronajala. Snažila se věci z bytu uskladnit se souhlasem správy domu. Na fotografiích poznala koberec, který se nacházel u žalobkyně v obývacím pokoji. Dále na fotografiích poznala nábytek z dětského pokoje, jedná se o fotografii [číslo] [číslo] jde o světlý nábytek, zásuvky na fotografii [číslo]. Žalobkyně pračku v bytě určitě měla, značku ani vzhled si nevybavila, žalobkyně si vybírala věci spíše ve vyšší kvalitě. Kuchyň je s kuchyňským koutem, kuchyň má volný průchod, nebyl tam prosklený nábytek. V obývacím pokoji měla jídelní servis od rodičů, který se jí také ztratil. Jídelní servis byl bílé barvy se zdobením, pravděpodobně šlo o karlovarský porcelán, byl pro 6 osob, měla k tomu i sklenice. Jídelní servis by se mohl nacházet v krabicích na fotografiích, ovšem není na nich nic vidět. Pokud jde o zrcadlo, to se nacházelo v předsíni, bylo velké, jeho rozměry mohly být zhruba 1,30 m vysoké, šířka zrcadla byla zhruba 70 cm, bylo rámované. Nějaké věci měla žalobkyně také v šatní skříni na chodbě, ta byla z dřevotřísky světlá. Na fotografiích se nenachází, šlo o vestavěnou skříň. Pokud jde o běžné elektrické spotřebiče, kávovar v kuchyni neměla, mixer, šlehač pravděpodobně ano, ale nevybavila si, jaké značky, jaký druh, jak vypadaly. Žalobkyně pracovala částečně z domova, proto měla v obývacím pokoji otočnou kancelářskou židli. V bytě bydlel někdo jiný v době, kdy se žalobkyně odstěhovala za rodiči. Žalobkyně věci z vybavení bytu přestěhovala do místnosti v panelovém domě, do mandlovny, věci s ní nestěhovala. Pomáhali jí je stěhovat její synové.

16. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že žalobkyně je jeho matkou, věci stěhoval z jejího bytu do mandlovny asi v roce 2013. Už je to dlouho. Stěhování byl asi přítomen, nevěděl. Dále byla přítomná matka, možná mladší bratr. Stěhovala se lednice s mrazákem, blíže si ji nevybavil. Pračka byla malá, asi [značka automobilu]. Skříně co se stěhovaly, byly velké bílé, možná se stěhovala i kolečková židle asi taková, jako jsou v kancelářích. Možná se stěhoval ještě koberec a možná tam byly nějaké dveře. Na fotografiích poznal pračku, koberce,„ bobek květovaný“, matrace s tím, že jde o vybavení jejich bytu vč. toho harampádí. V krabicích, které se stěhovaly, bylo asi nádobí. Proč se věci stěhovaly, si nevybavil.

17. Soud neprováděl výslech svědka [jméno] [příjmení], neboť žalobkyně na jeho výslechu netrvala a dále důkaz znaleckým posudkem, neboť při stanovení zbytkové ceny věcí ve vlastnictví žalobkyně, jejichž likvidaci žalovaným se žalobkyni podařilo prokázat, vyšel z § 136 o.s.ř. s tím, že účastníci s tímto postupem souhlasili. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil pro věc podstatné skutečnosti (čestné prohlášení [jméno] [příjmení], které nebylo opatřeno podpisem, záruční list na lednici [anonymizováno]).

18. Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav.

19. Žalobkyně je nájemcem družstevního bytu [číslo] na adrese [adresa žalované]. V roce 2011 až 2012 dala předmětný byt do podnájmu panu [příjmení] a jeho manželce. V září roku 2011 se dohodla s panem [příjmení], místopředsedou družstva, na uskladnění svých věcí ve společných suterénních prostorách místnosti [číslo] mandlovny. Svoje věci ani přes výzvu žalovaného nevyklidila, žalovaný proto nechal věci, nacházející se ve společných prostorách mandlovny, zlikvidovat. 20. [název soudu] rozhodl v dané věci rozsudkem ze dne 18. 1. 2017 č.j. [číslo jednací], kterým uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 700 Kč (ad I/), dále zamítl žalobu o zaplacení částky 79 300 Kč (výrok ad II/), rozhodl, že České republice se náhradu nákladů řízení nepřiznává (výrok ad IV/) a dále rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky (výrok ad V/). [název soudu] jako soud odvolací svým usnesením ze dne 4. 4. 2019 č.j. [číslo jednací] rozsudek soudu I. stupně v zamítavém výroku o věci samé a ve výrocích o náhradě nákladů řízení zrušil a věc vrátil v tomto rozsahu zdejšímu soudu k dalšímu řízení. Ve svém rozhodnutí vyslovil odvolací soud právní názor, kterým je soud I. stupně vázán. Opětovně v souladu s § 43 odst. 1 o. s. ř. vyzvat, aby odstranila nejasnost a neurčitost žaloby týkající se okruhu a specifikace věcí, o nichž tvrdí, že byly žalovaným zničeny a za něž žádá náhradu, včetně jejího jednoznačného vyčíslení (na tomto místě lze upozornit, že specifikace by se měla týkat jen těch věcí, které byly uvedeny již v původní žalobě; případné rozšíření tohoto okruhu je třeba řešit dle § 95 o. s. ř.). Zůstane-li žaloba i přes výzvu soudu neurčitá nebo částečně neurčitá, bude to důvod pro její odmítnutí, příp. částečné odmítnutí. Naopak vyhoví-li žalobkyně výzvě soudu a vady své žaloby (alespoň zčásti) odstraní, bude na místě vést ji postupem dle § 118a o. s. ř. k tomu, aby označila důkazy o tom, že věci, za něž se domáhá náhrady, byly v jejím vlastnictví a že se tyto věci nacházely v době jejího vyklizení v mandlovně. Nelze totiž zamítnout žalobu pro neunesení důkazního břemene, jak to učinil soudu I. stupně, aniž by byl účastník poučen ve smyslu § 118a o. s. ř. o tom, jaké důkazy k jakým skutečnostem soud postrádá, a rovněž o následku neunesení důkazního břemene. I v dalším řízení lze samozřejmě vyjít z již provedených důkazů, jakož i důkazů, které účastníci označili, byť zatím provedeny nebyly, mohou-li být pro zjištění skutkového stavu významné. V této souvislosti stojí za zmínku, že žalobkyně v původní žalobě označila mezi zničenými věcmi i dvakrát pračku (z toho jednou bez uvedení značky), přičemž pračka jako rozpoznatelný předmět je zachycena i ve fotodokumentaci předložené žalovaným. Za situace, kdy součástí spisu je fotodokumentace pořízená při vyklizení mandlovny žalovaným, kterou by bylo možno předložit k nahlédnutí a ztotožnění věcí svědkům, kteří - jak žalobkyně tvrdí - mohou dosvědčit, že se tyto věci původně nacházely v jejím bytě, by zřejmě nebyl (bez dalšího) důvod odmítnout jako nadbytečné výpovědi žalobkyní navržených svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Podaří-li se žalobkyni alespoň ohledně některých věcí prokázat obě výše uvedené skutečnosti, tj. že byla jejich vlastníkem a že se nacházely v mandlovně v okamžiku jejího vyklizení žalovaným (když otázka jejich následného zničení se jeví jako nesporná), bude třeba stanovit částku, která za ně náleží k náhradě, tj. výši škody. Nelze vyloučit, že stanovení hodnoty věcí znaleckým posudkem se s ohledem na náklady tohoto důkazu a zjištěný rozsah a stav nahrazovaných věcí bude jevit v rozporu se zásadou hospodárnosti (a i rychlosti) řízení, takže postup dle § 136 o. s. ř. může být zcela opodstatněný, nicméně v takovém případě musí soud I. stupně svou úvahu o výši škody založit na určitých kvantitativních zjištěních a logicky ji odůvodnit tak, aby mohla být předmětem případného odvolacího přezkumu.

21. Po právní stránce soud posoudil věc takto. Podle § 101 odst. 1 a 2 o.s.ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména (a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, (b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem, (c) dbát pokynů soudu. Nestanoví-li zákon jinak, soud pokračuje v řízení, i když jsou účastníci nečinní. Podle § 136 o.s.ř. lze-li výši nároků zjistit jen s nepoměrnými obtížemi nebo nelze-li ji zjistit vůbec, určí ji soud podle své úvahy. Podle § 126 odst. 1 obč. zák. má vlastník má právo na ochranu proti tomu, kdo do jeho vlastnického práva neoprávněně zasahuje; zejména se může domáhat vydání věci na tom, kdo mu ji neprávem zadržuje. Podle § 688 odst. 1 a 2 obč. zák. nájemce má vedle práva užívat byt i právo užívat společné prostory a zařízení domu, jakož i požívat plnění, jejichž poskytování je s užíváním bytu spojeno. Nájemce je povinen řádně užívat byt, společné prostory a zařízení domu a řádně požívat plnění, jejichž poskytování je s užíváním bytu spojeno.

22. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žalobkyni se podařilo prokázat své vlastnické právo k pračce [anonymizováno], což bylo prokázáno výpovědí svědkyně [příjmení] a svědka [jméno] [příjmení] o umístění (malé) pračky v bytě žalobkyně. Z fotografií pračky v prostorách mandlovny je zřejmé její umístění do těchto prostor a následná likvidace plyne z protokolu o vyklizení. Pokud jde o dva noční stolky, jejich vlastnictví vyplývá z fotografií předložených žalobkyní, nacházely se v ložnici vedle čalouněného dvoulůžka. Vlastnické právo ke kancelářské židli bylo prokázáno výpovědí svědka [příjmení] a svědkyně [příjmení]. Žalobkyně zároveň prokázala uskladnění těchto věcí ve společných prostorách místnosti [číslo] mandlovny. Tyto společné prostory mandlovny byly užívány žalobkyní v souvislosti s užíváním předmětného bytu. Vzhledem k tomu, že žalovaný tyto věci nechal vyklidit a následně zlikvidovat, došlo k zásahu do vlastnického práva žalobkyně dle § 126 obč. zák. Pokud při vyklizení společných prostor domu, došlo ke zničení shora uvedených věcí ve vlastnictví žalobkyně, má žalobkyně nárok na náhradu škody dle § 420 obč. zák. Soud stanovil cenu zničených věcí odhadem dle § 136 o.s.ř., a to za situace, kdy by vypracování znaleckého posudku znamenalo neúměrné navyšování nákladů řízení ve vztahu k hodnotě oceňovaných věcí. Při stanovení ceny pračky [anonymizováno] vyšel soud ze sdělení obchodu s použitým zbožím [webová adresa], podle něhož cena pračky činila 1 000 Kč vzhledem k jejímu stáří (10 let). Pokud jde o hodnotu dvou kusů nočních stolků nazvaných v protokolu o vyklizení jako„ bobek květovaný“ zde soud vyšel z fotografií věcí v mandlovně, na nichž je zřejmé značné opotřebení látkového potahu, noční stolky byly bez úložného prostoru. Soudu je zároveň z úřední činnosti známo, že cena obdobných nočních stolků/taburetů se pohybuje kolem [číslo] Kč/kus. S ohledem na stáří a opotřebení tohoto kusu nábytku, soud stanovil cenu 50 Kč/kus. Při určení ceny otočné kancelářské židle s opěrkami soud vyšel z fotodokumentace věcí v mandlovně. Z úřední činnosti je soudu známo, že obdobné otočné kancelářské židle se prodávají na webech s použitým zbožím v ceně okolo 200 Kč Vzhledem ke stáří a opotřebení židle soud stanovil zbytkovou cenu židle ve výši 200 Kč.

23. S ohledem na shora uvedené soud výrokem I. uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 1 300 Kč.

24. Ohledně zbylých movitých věcí se žalobkyni nepodařilo prokázat vlastnické právo, resp. jejich umístění do prostor mandlovny, a to za situace, kdy klíč od mandlovny měli k dispozici všichni nájemníci, nevedla se evidence těchto osob, a z výpovědí svědků i z tvrzení samotné žalobkyně vyplynulo, že v mandlovně se nacházely i jiné věci než ty, které tam dle svých tvrzení měla umístit žalobkyně. Soud proto musel žalobu co do částky 78 000 Kč zamítnout.

25. Pokud jde o žalovanou částku 20 000 Kč, soud žalobu zamítl, neboť neshledal, že by žalovaný byl v dané věci pasivně legitimován.

26. Soud neuložil náhradu nákladů řízení státu za situace, kdy z převážné části měla hradit náklady státu žalobkyně, u které však byly předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Žalobkyně rovněž byla osvobozena od soudních poplatků ze ¾.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o.s.ř., a [anonymizováno], když výše náhrady škody byla stanovena úvahou soudu dle § 136 o.s.ř., ve spojení s § 150 o.s.ř., neboť žalobkyni byla přiznána invalidita 1. stupně a s přihlédnutím k její nepříznivé sociální situaci a [anonymizováno] stavu spojenému s četnými [anonymizováno] na [anonymizováno]. Nepřiznáním náhrady nákladů řízení žalovanému nevznikne podstatná újma.