34 C 77/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Přívrackou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně anonymizována dvě slova údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 2 340,35 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 340,35 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z této částky od 8. 9. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizována dvě slova] žalobkyně. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 8. 3. 2022 domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku s příslušenstvím, uvedenou ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Svůj nárok odůvodnila tím, že ačkoliv žalovaný od žalobkyně odebíral na základě smlouvy o sdružených službách dodávky a odběru [anonymizována dvě slova] [číslo] v období od 6. 11. 2020 do 11. 8. 2021 [anonymizováno] na odběrném místě v [obec a číslo], [ulice a číslo], za jeho dodávku žalobkyni nezaplatil. [anonymizována dvě slova] za shora uvedené období vyúčtovala žalobkyně žalovanému fakturou [číslo] ze dne 17. 8. 2021 znějící na částku 2 340,35 Kč, splatnou dne 7. 9. 2021. Žalovaný neuhradil ničeho ani přes zaslanou předžalobní upomínku. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Smlouvou o sdružených službách dodávky a odběru [anonymizována dvě slova] ze dne 2. 1. 2012 bylo prokázáno, že účastníci se dohodli, že žalobkyně bude žalovanému za úplatu dodávat [anonymizováno] do odběrného místa na adrese [adresa]. Tato smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, kdy ceny byly upraveny v ceníku žalobkyně. Žalovaný se rovněž zavázal hradit pravidelné měsíční zálohy (smlouva, ceník, plná moc, obchodní podmínky). Žalobkyně tím, že žalovanému v uvedeném období [anonymizováno] dodávala, splnila svůj závazek z této smlouvy (detail spotřeby [anonymizováno] za žalované období). V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný na svůj dluh něčeho uhradil. Vyúčtováním k faktuře [číslo] ze dne 17. 8. 2021 bylo prokázáno, že v období od 6. 11. 2020 do 11. 8. 2021 byl měřen [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], přičemž nedoplatek za poskytnuté služby po odečtení záloh činil 2 340,35 Kč a splatnost dlužné částky byla stanovena dnem 7. 9. 2021 (faktura s vyúčtováním). Z předžalobní upomínky ze dne 24. 1. 2021 plyne, že žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky ve lhůtě do 7 dnů od obdržení upomínky (předžalobní výzva + doručenka). V řízení byly provedeny všechny navržené důkazy, které byly pro rozhodnutí ve věci podstatné. Z dalších shora neuvedených důkazů soud nezjistil pro věc nic podstatného. Takto zjištěný skutkový stav posuzoval soud podle ustanovení § 72 odst. 1 z. č. 458/2000 Sb. a dle § 2085 zák. č. 89/2012 Sb. kterou se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému [anonymizováno] do uvedeného odběrného místa, a žalovaný se zavázal žalobkyni [anonymizována tři slova] zaplatit. Žalobkyně tím, že žalovanému v uvedeném období [anonymizováno] řádně dodávala, splnila svůj závazek z této smlouvy. Žalovaný však kupní cenu nezaplatil, a vznikl mu tak vůči žalobkyni dluh ve výši žalované částky, která byla splatná dle faktury dne 7. 9. 2021. Den poté se dle ustanovení § 1968 o.z. dostal žalovaný do prodlení a je povinen podle odst. 2 téhož ustanovení ve spojení s nařízením vlády České republiky č. 351/2013 Sb. platit žalobci úroky z prodlení ve výši 8,50 % ročně od 8. 9. 2021 do zaplacení. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 340,35 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Lhůta k plnění byla v obou případech stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku podle ustanovení § 160 odst. 1 věta 1 o.s.ř. a dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. byla povinnost žalovaného k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce žalobkyně. Stručné odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř., podle něhož v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.