34 C 84/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Evou Přívrackou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. et Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti; žalovanému: ; anonymizována dvě slova právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované jednající likvidátorem právnická osoba , IČO sídlem adresa o 116 034 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 116 034 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 116 034 Kč od 1. 3. 2019 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 45 285,90 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 28. 12. 2020, ve znění jejího doplnění ze dne 27. 7. 2021, domáhala po žalovaném zaplacení částky 116 034 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně jako pojistitel a žalovaný, jako pojistník a pojištěný uzavřeli pojistnou smlouvu [číslo] o pojištění odpovědnosti podnikatele a právnických osob. Pojistná smlouva byla uzavřena dle zákona č. 89/2012 Sb. Žalobkyně se v předmětné pojistné smlouvě zavázala v případě pojistné události specifikované v pojistné smlouvě vyplatit poškozenému pojistné plnění, a to za splnění zákonných a smluvních podmínek. V rámci pojistné události [číslo] bylo vyplaceno pojistné plnění v částce 116 034,00 Kč, představující náhradu nákladů opravy vysokozdvižného vozíku po odečtení sjednané spoluúčasti. Plnění bylo poskytnuto dne 28. 12. 2017, pod variabilním symbolem, který se shoduje s číslem pojistné události. V přiloženém výpise je číslo účtu patřící společnosti poškozené, tj. [právnická osoba], které žalobkyni bylo nahlášeno makléřskou [právnická osoba] & [právnická osoba] Jak bylo posléze zjištěno, pojistné plnění bylo žalovanému vyplaceno bez právního důvodu, kdy se na předmětnou pojistnou událost nevztahovalo pojištění sjednané v předmětné pojistné smlouvě. Žalobkyně vyplatila pojistné plnění na základě již přiložené pojistné smlouvy, kdy ovšem byla sjednána výluka z pojištění (položka V723). Výluka pak byla odstraněna až ke dni 26. 10. 2017 revizí pojistné smlouvy. Šlo o administrativní pochybení likvidátora události, neboť přehlédl tuto skutečnost, kdy ovšem pojistná událost vznikla dne 17. 7. 2017, tudíž bylo likvidováno z pojistné smlouvy v době likvidace, nikoli v době vzniku pojistné události. V době pojistné události byla sjednána výluka z pojištění. Žalobkyně v době výplaty pojistného plnění neměla znalost o skutečnosti, že vyplácí bez právního důvodu, nečinila tak vědomě, ale jednala v omylu. Na případ se vztahuje § 2991 odst. 2 o.z. Došlo tak k bezdůvodnému obohacení žalovaného. Žalobkyně zjistila až dne 4. 9. 2018, že vyplatila pojistné plnění žalovanému bez právního důvodu, nárok proto promlčený není. Žalovaný byl žalobkyní písemně vyzván k plnění co do částky 116 034,00 Kč dne 4. 9. 2018, kdy mu bylo uloženo uhradit žalobkyni dlužnou částku v termínu do 1 měsíce od zaslání dopisu. Žalovaný ničeho neuhradil.

2. Žalovaný nárok žalobkyně neuznal. Namítl, že žalobkyni s ohledem na § 2997 o.z. nevzniká právo na vydání bezdůvodného obohacení, jelikož dobrovolně plnila na dluh, byť si byla vědoma, že k tomu není povinna. V tomto případě, jak je ostatně patrné z žalobního návrhu, se nejedná o situaci, kdy by žalobkyně poskytla plnění a později odpadl nebo nenastal právní důvod k vyplacení tohoto plnění. Stejně tak se nejedná o situaci, kdy byl žalovaný k plnění přiveden lstí, hrozbou nebo zneužitím jeho závislosti. Žalobkyně plnila na základě požadavku žalovaného, který s ohledem na běžnou praxi uplatňování pojistných událostí musel žalobkyni doručit spolu s podklady k pojistné události. Na základě těchto podkladů pak žalobkyně rozhodla o vyplacení pojistného plnění. S ohledem na uvedené nelze mít k tíži žalovaného, že žalobkyně na základě předaných podkladů špatně vyhodnotila, zdali má pojistné plnění poskytnout či nikoliv. Žalobkyně navíc žádným způsobem netvrdí, na základě čeho došlo k přehodnocení jejího posouzení uplatněného nároku a ani z jakého důvodu pak bylo rozhodnuto o tom, že uplatněná pojistná událost nebyla kryta sjednaným pojištěním. Z předložené žaloby lze tedy dovodit pouze to, že žalobkyně plnila žalovanému na základě svého vědomého posouzení, přičemž při tomto posouzení jí byly známy podmínky pojistné smlouvy, o to spíše když se jedná o její vlastní pojistnou smlouvu s podmínkami žalobkyní stanovenými, kterou má ve shodné podobě nepochybně uzavřenu s velkým počtem dalších subjektů. Pokud tedy žalobkyně plnění poskytla, musela si být v té době vědoma, že plní, i když k tomu není povinna ve smyslu shora citovaného ustanovení.

3. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

4. Z pojistné smlouvy [číslo] o pojištění odpovědnosti podnikatele a právnických osob - stav k 20. 2. 2017 soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný jako pojistník a pojištěný sjednali pojištění pro případ povinnosti pojištěného nahradit škodu či újmu při ublížení na zdraví nebo usmrcení (čl. 4 pojistné smlouvy). Nad rámec pojištění v základním rozsahu se pojištění sjednává též v rozsahu těchto doložek: Doložka [anonymizováno] Pojištění odpovědnosti za škodu na pojištěným převzatých nebo užívaných hmotných movitých věcech: Odchylně od ustan. čl. 24 bodu 2 písm. a), b) VPPMO-P se ujednává, že pojištění se vztahuje na povinnost nahradit škodu na hmotných movitých věcech, které pojištěný užívá, nebo na hmotných movitých věcech převzatých pojištěným, jež mají být předmětem jeho závazku. Pojištění v rozsahu této doložky se však nevztahuje na povinnost nahradit škody: a) vzniklé opotřebením, nadměrným mechanickým zatížením nebo chybnou obsluhou.

5. Z Informace o výplatě pojistného ze dne 28. 12. 2017 adresované poškozené spol. [právnická osoba], soud zjistil, že dne 17. 7. 2017 došlo k pojistné události s výší pojistného plnění 116 034 Kč, které bylo odesláno dne 28. 12. 2017 na účet č. [bankovní účet], [variabilní symbol].

6. Z výpisu z účtu vedeného u [právnická osoba], soud zjistil, že dne 28. 12. 2017 byla poukázána částka 116 034 Kč na účet č. [bankovní účet], [variabilní symbol]. Z emailové komunikace ze dne 19. 12. 2017 mezi Českou pojišťovnou a [anonymizováno] [právnická osoba] & [právnická osoba] soud zjistil, že pojistné události bylo přiděleno [číslo].

7. Z faktury [číslo] ze dne 14. 11. 2017 soud zjistil, že [anonymizováno]. [právnická osoba], s účtem vedeným u [příjmení] [příjmení] [číslo] vyúčtovala žalovanému částku 126 034,45 Kč bez DPH za opravu [anonymizováno] splatnou do 14. 12. 2017. Fakturou [číslo] ze dne 6. 10. 2017 spol. [anonymizována čtyři slova] vyúčtovala opravu [anonymizována dvě slova] typ [anonymizována dvě slova], výrobní číslo [anonymizováno], spočívající ve výměně ohnuté desky obsluhou v částce 126 034,45 Kč bez DPH (152 501 Kč s DPH).

8. Ze servisní zprávy spol. Jungheinrich ze dne 5. 10. 2017 soud zjistil, že provedla opravu přídavného zdvihu (systémový vozík) výměnou [anonymizována dvě slova] a vymezovací podložky pro spol. [právnická osoba] Dle fotodokumentace byla poškozena vidlice vozíku [číslo] typ [anonymizována dvě slova], výrobní číslo [anonymizováno], [značka automobilu].

9. Ze žádosti o vrácení neoprávněného plnění ze dne 4. 9. 2018 soud zjistil, že dne 27. 12. 2017 vyplatil žalobce spol. [anonymizována tři slova] pojistné plnění 116 034 Kč, které nemělo být vyplaceno, neboť toto riziko nebylo v pojistné smlouvě pojištěno.

10. Žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení žalované částky dne 7. 11. 2020 (předžalobní výzva, včetně doručenky).

11. Soud učinil závěr o skutkovém stavu věci.

12. Žalobkyně sjednala se žalovaným pojištění o odpovědnosti podnikatele a právnických osob dne 20. 2. 2017. Na základě této smlouvy vyplatila za pojištěného žalovaného poškozené [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] pojistné plnění ve výši 116 034 Kč představující škodu na vysokozdvižném vozíku způsobenou obsluhou vozíku. Pojistné plnění bylo vyplaceno dne 28. 12. 2017 na účet spol. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] pod variabilním symbolem, který se shoduje s číslem pojistné události. Pojistné plnění bylo vyplaceno v rozporu se smlouvou, neboť toto riziko nebylo pojištěno. Žalovaný, ač byl vyzván k vrácení poskytnutého plnění, ničeho nevrátil.

13. Po právní stránce soud věc posoudil takto.

14. Podle ust. § 2774 o.z. pojistné podmínky vymezí zpravidla podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost. V předmětné pojistné smlouvě ze dne 27. 2. 2020 bylo pod doložkou V723 sjednáno, za jakých podmínek nevzniká pojistiteli povinnost poskytnout pojistné plnění. Takovou výluku představovala, mimo jiné, škoda vzniklá chybnou obsluhou, což byl i případ [role v řízení] [anonymizováno], za něhož žalobkyně poskytla spol. [anonymizována tři slova] pojistné plnění.

15. Soud se nejprve zabýval pasivní legitimací žalovaného. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 7. 11. 2017, sp.zn. [spisová značka]„ poskytl-li pojistitel peněžité plnění poškozenému coby náhradu škody způsobené pojištěným v mylném domnění, že je k tomu povinen na základě sjednané smlouvy o pojištění odpovědnosti za škodu, vzniká mu nárok na vydání bezdůvodného obohacení vůči osobě, za niž plnil (pojištěnému), nikoli proti subjektu, jemuž plnil (poškozenému).“ Žalovaný jako pojištěný je tedy ve věci pasivně legitimován.

16. Podle ust. § 2997 odst. 1 o.z. dlužník, který plnil dluh nežalovatelný nebo promlčený nebo takový, který je neplatný pro nedostatek formy, nemá právo na vrácení toho, co plnil. Právo na vrácení nemá ani ten, kdo jiného obohatil s vědomím, že k tomu není povinen, ledaže plnil z právního důvodu, který později nenastal nebo odpadl. Podle ust. § 2991 odst. 2 o.z. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Liberační důvod upravený v ust. § [číslo] odst. 1 větě druhé se neuplatní vůči tomu, kdo plní v omylu, byť neomluvitelném, tedy v takovém, kterého by se mohl vyvarovat vynaložením obvyklé péče. Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 2. 6. 2020, sp.zn. [spisová značka] judikoval, že„ podstatou liberačního důvodu upraveného v § [číslo] odst. 1, větě druhé, o.z. [webová adresa] je vědomé plnění bez právního důvodu, a podmínky jeho aplikace se tak logicky vylučují s přítomností omylu, tj. nesprávného přesvědčení ochuzeného, že plněním vyrovnává svůj dluh vůči obohacenému. Předpokladem vyloučení nároku na vrácení toho, co obohacený nabyl, je, aby si plnitel v okamžiku, kdy poskytuje plnění, byl vědom, že nemá povinnost plnit. Musí se jednat o vědomost prokázanou, nikoliv jen presumovanou. Nepostačuje, že ochuzený měl a mohl vědět, že plní nedluh, a stejně tak je irelevantní, že si omyl o existenci dluhu sám zavinil. Pro uplatnění daného liberačního důvodu je třeba postavit najisto, že plnitel neměl žádných pochybností, že jej k poskytnutí sporných hodnot nic nezavazuje, respektive je nutno bezpečně vyvrátit, že bylo plněno v mylném domnění o existenci smlouvy mezi stranami.“ 18. V dané věci žalobkyně neposkytla žalovanému pojistné plnění ve stavu (pochybností prostého) vědomí o neexistenci povinnosti plnit, ale naopak v mylném domnění, že je k tomuto plnění zavázána na základě pojistné smlouvy. Nelze se tak dovolávat ust. § 2997 odst. 1 o.z.

19. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že pokud bylo vyplaceno plnění za poškození, jež vůbec nebylo pojistnou událostí, obohatil se žalovaný ve výši celkově poskytnutého pojistného plnění, jakožto plnění bez právního důvodu a je povinen žalobkyni poskytnuté plnění vrátit.

20. Soud neshledal důvodnou ani námitku promlčení. Obecná promlčení lhůta činí tři roky (ust. § 629 o.z.) Lhůta pro promlčení začala běžet od výplaty pojistného plnění. To bylo poskytnuto dne 28. 12. 2017, jak plyne z přiloženého výpisu z účtu. Žalobkyně uplatnila svůj nárok u soudu dne 4. 12. 2020, nárok byl proto uplatněn včas.

21. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. §142 odst. 1 osř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Žalobkyně tak má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Její náklady jsou tvořeny částkou 4 642 Kč za zaplacený soudní poplatek a dále odměnou advokáta vypočtenou dle vyhl. č. 177/1996 Sb., z tarifní hodnoty ve výši 116 034 Kč sestávající z částky 5 780 Kč za každý z 5 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé, účast na jednání dne 30. 6. 2021 a dne 1. 9. 2021, podání ve věci samé), za 1 úkon právní služby v poloviční výši, tedy po 2 890 Kč za úkon (jednoduchá výzva k plnění), a dále náhradou hotových výdajů advokáta ve výši 1 800 Kč za výše uvedené celkem 6 úkonů právní služby po 300 Kč za úkon dle 13 odst. 4 a. t., daň z přidané hodnoty ve výši 21 % dle § 137 odst. 3 o. s. ř. v částce 7 053,90 Kč Celkem činí náklady řízení žalobce částku 45 285,90 Kč.

22. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s ust. § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. Povinnost žalovaného nahradit náklady řízení k rukám advokáta žalobce se opírá o ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.