35 C 126/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Krojovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o 144 764 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 71 232 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od 28. 3. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku, to je co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky 32 600 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od 28. 3. 2023 do zaplacení, dále co do požadavku na zaplacení smluvní pokuty ve výši 22 789,43 Kč a požadavku na zaplacení úroku ve výši 9,72 % ročně z částky 96 354,55 Kč od 28. 3. 2023 do 20. 4. 2023, úroku ve výši 15 % ročně z částky 96 354,55 Kč od 21.4. 2023 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy tento celkový úrok za dobu od 28. 3. 2023 dosáhne 266 724 Kč, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 14. 11. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky 144 764 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela dne 31. 8. 2022 smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva“). Společně se smlouvou účastníci uzavřeli dohodu o konsolidaci, na jejímž základě byl úvěr ve výši 102 000 Kč použit na úhradu a započtení dluhů žalovaného u jiných smluvních vztahů. [příjmení] částky (63 137 Kč) byl žalovanému vyplacen dne 31. 8. 2022. Žalovaný se spolu s jistinou zavázal splatit úrok v nominální sazbě 71,98 % p.a., měsíční úhrady za pojištění schopnosti úvěr splácet ve výši 741 Kč, to vše ve 30 měsíčních splátkách ve výši 8 150 Kč, splatných vždy 20. dne v měsíci, počínaje měsícem září 2022. Žalovaný nehradil své splátky řádně a včas a do data zesplatnění úvěru (dne 26. 3. 2023) splatil částku 32 600 Kč. Žalobkyně uplatnila požadavek na zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 495 Kč (celkem 5 x 499 Kč). Dále nárokovala zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 1 200 Kč (celkem 6 x 200 Kč). Žalobkyně se tak v řízení domáhá zaplacení částky 118 571 Kč (dlužná nová jistina úvěru ve výši 113 394,99 Kč + smluvní pokuta ve výši 2 495 Kč + náhrada nákladů ve výši 1 200 Kč + úhrada za pojištění ve výši 1 482 Kč) spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 118 571 Kč od 28. 3. 2023 do zaplacení, částky 26 193,09 Kč (smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny od 28. 3. 2023 do zaplacení), úroku ve výši 71,98 % p.a. z částky 96 354,55 Kč od 28. 3. 2023 do 20. 4. 2023 ve výši 4 433,28 Kč, úroku ve výši 15 % p.a. z částky 96 354,55 Kč od 21. 4. 2023 do zaplacení (maximálně však do doby, kdy tento úrok za dobu od 28. 3. 2023 dosáhne částky 266 724 Kč).

2. Žalovaný učinil nesporným, že se žalobkyní uzavřel smlouvu o úvěru, na jejímž základě obdržel částku 102 000 Kč a že na předmětný úvěr uhradil čtyři platby po 8 150 Kč. Žalovaný žádal zamítnutí dalších domnělých nároků žalobkyně, namítal kumulaci smluvních pokut vyjádřených pod bodem III, písm. b), d) žaloby, úhrad za pojištění schopnosti splácet a kumulaci náhrad a úroku ve výši 71,98 % p.a., a to s ohledem na dobré mravy, včetně poukazu na bod 2.2. smlouvy o limitaci 120 % částky.

3. Žalobkyně ve svém podání ze dne 15. 1. 2024 vzala žalobu částečně zpět, a to co do částky ve výši 14 739 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 739 Kč od 28. 3. 2023 do zaplacení, částky 3 403,66 Kč, dále co do úroku ve výši 62,26 % ročně z částky 96 934,55 Kč od 28. 3. 2023 do 20. 4. 2023. Kdy tedy ponížila smluvní úrok ve výši 71,98 % p.a. na 9,72 % p.a. a smluvní pokutu z částky 26 193,09 Kč na částku 22 789,43 Kč. Soud proto usnesením ze dne 25. 1. 2024, č. j. 35 C 126/2023-34, řízení v tomto rozsahu částečně zastavil.

4. Soud projednal věc dle ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) v nepřítomnosti žalovaného, který se k jednání nedostavil bez omluvy, ač k němu byl řádně a včas předvolán.

5. Jednotlivá skutková zjištění má soud za prokázaná z následujících důkazů:

6. Žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] dne 31. 8. 2022. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 102 000 Kč. Celková částka, kterou měl žalovaný dle smlouvy splatit činila 222 270 Kč. Žalovaný se zavázal peněžité prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 71,98 % p.a., a to ve 30 měsíčních splátkách ve výši 8 150 Kč splatných k 20. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, kdy byl úvěr vyplacen. RPSN činilo 101,18 %. Součástí všech splátek byla rovněž měsíční úhrada za pojištění schopnosti splácet ve výši 741 Kč měsíčně. Smlouva byla uzavřena na dálku dne 31. 8. 2022 prostřednictvím jedinečného kódu [číslo] (viz smlouva o úvěru [číslo] dodatek ke smlouvě a technický popis uzavření smlouvy a jejího podpisu, přihláška žalovaného ke skupinovému pojištění, oznámení žalobce o schválení úvěru, dodejka k oznámení žalobce o schválení úvěru).

7. Žalobkyně vyplatila žalovanému dne 31. 8. 2022 částku 102 000 Kč (viz doklad o vyplacení úvěru).

8. Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného skrze informace získané přímo od žalovaného, z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, [příjmení] a [anonymizováno]. Příjmy žalovaného činily částku 45 000 Kč, náklady na bydlení částku 6 480 Kč, celkové výdaje činily částku 24 357 Kč. Žalovaný tak disponoval částkou 19 643 Kč. Dle výpisu [anonymizováno] měl žalovaný skóre 247, tedy spadal do kategorie s vyšším rizikem. V registru [příjmení] byl bez záznamu (viz formulář hodnocení klienta a ověření v registrech [příjmení] a [anonymizováno], doklady k posouzení úvěruschopnosti žalovaného).

9. Dle karty klienta žalovaný splatil celkem částku 32 600 Kč, zůstatek dluhu dle evidence žalobkyně činil 192 757,29 Kč (viz karta klienta).

10. Žalobkyně vyzvala dne 21. 11. 2022 žalovaného k zaplacení dlužné částky a upozornila ho na možnost zesplatnění celého úvěru. Úvěr byl zesplatněn dne 26. 3. 2023. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne 4. 9. 2023 (viz výzva k zaplacení s upozorněním na možnost zesplatnění, oznámení o zesplatnění úvěru, předžalobní výzva a podacích arch k předžalobní výzvě).

11. Na jejich základě pak soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 31. 8. 2022 smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 102 000 Kč, a to ještě dne 31. 8. 2022. Celková částka, kterou měl žalovaný splatit činila 222 270 Kč. Žalovaný se zavázal peněžité prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 71,98 % p.a., a to po 30 měsíčních splátkách ve výši 8 150 Kč splatných k 20. dni v měsíci počínaje zářím 2022 RPSN činilo 101,18 %. Součástí všech splátek byla rovněž měsíční úhrada za pojištění schopnosti splácet ve výši 741 Kč měsíčně. Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a to díky informacím poskytnutým přímo žalovaným a z veřejně dostupných databází jako je [příjmení] a [anonymizováno]. Žalovaný splatil celkem částku 32 600 Kč. Úvěr byl zesplatněn dne 26. 3. 2023. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne 4. 9. 2023.

12. Na základě skutkových zjištění učiněných z provedeného dokazování soud věc po právní stránce posoudil takto: <i>13. Podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> 14. Žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy poskytla žalovanému částku ve výši 102 000 Kč. Žalovaný se zavázal peněžité prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 71,98 % p.a., a to po 30 měsíčních splátkách ve výši 8 150 Kč splatných k 20. dni v měsíci počínaje zářím 2022 RPSN činilo 101,18 %. Žalovaný na straně úvěrovaného smlouvu uzavřel v postavení spotřebitele a žalobkyně na straně úvěrujícího v postavení podnikatele (§ 419, § 420 a § 1810 a násl. o. z.). Smlouva podléhá rovněž režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). <i>15. Podle § 576 o.z. platí, že týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.</i> <i>16. Podle § 577 o.z. platí, že je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.</i> <i>17. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>18. Podle § 588 o.z. platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> <i>19. Podle § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 20. Po zhodnocení práv a povinností, které pro oba účastníky vyplývaly z uzavřené smlouvy o úvěru, k závěru, že předmětná smlouva je absolutně neplatná dle ust. § 576, 577 a 588 o.z., a to pro rozpor sjednaného úroku ve výši 71,98 % p.a. s dobrými mravy dle ust. § 1 odst. 2 o.z. Nemravnost tohoto ujednání je zjevná, když dle databáze [příjmení] [příjmení] činila obvyklá úroková sazba u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu (bez úvěrů na bydlení) v srpnu roku 2022 9,72 % ročně. V daném případě byla úroková sazba více než sedminásobná oproti obvyklé praxi peněžních ústavů. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy a smlouva je tudíž absolutně neplatná podle § 588 o. z. V tomto smyslu lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (rozhodnutí sp. zn. 33 Odo 234/2005 a 21 Cdo 1484/2004), nikoli 7násobek.

21. K přiměřenosti úrokové sazby u nebankovních poskytovatelů soud odkazuje na již ustálenou rozhodovací praxi Městského soudu v Praze (viz č.j. 30 Co 61/2019-90 ze dne 16. 4. 2019, rozsudek č. j. 22 Co 197/2019- 99 ze dne 24. 10. 2019, rozsudek ze dne 12. 11. 2020, č. j. 17 Co 271/2020- 112), kdy„ ačkoliv úrokové sazby nebankovních poskytovatelů úvěrů bývají oproti bankovnímu sektoru obvykle vyšší, nehraje tato skutečnost roli při posouzení přiměřenosti sjednaného úroku. Pokud by totiž soudy měly použít jiné srovnávací měřítko pro nebankovní poskytovatele než pro banky, vedlo by to k závěrům zakládajícím nerovnost mezi oběma skupinami poskytovatelů úvěrů“.

22. S ohledem na výše uvedené soud smlouvu posoudil jako neplatnou ve smyslu ust. § 580 a ust. § 588 o. z. Práva a povinnosti pak soud mezi účastníky posoudil dle zásad pro vypořádání bezdůvodné obohacení, které vzniklo na straně žalovaného dle ust. § 2991 o. z., když se mu dostalo plnění z neplatného právního jednání. Soud proto žalovaného zavázal k zaplacení částky 71 232 Kč, když ze žalované částky ve výši 103 832 Kč splatil částku 32 600 Kč. K zesplatnění úvěru došlo k datu 26. 3. 2023 k tomu, že žalovaný svůj peněžitý dluh řádně a včas nesplnil, dostal se dnem následujícím po splatnosti dluhu (od 28. 3. 2023) do prodlení, žalobkyně tak má vůči žalovanému právo na zaplacení úroku z prodlení ve smyslu ust. § 1970 o. z. Výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.).

23. V celém zbývajícím rozsahu soud žalobu výrokem II. zamítl, neboť při neplatnosti smlouvy jako celku jsou neplatná veškerá ujednání smlouvy o výši úroků, smluvních pokutách a náhradě účelně vynaložených nákladů. K tomu soud odkazuje na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 12. 11. 2020, č. j. 17 Co 271/2020-112, ve kterém se uvádí, že„ neplatnost se netýká pouze ujednání o výši úroku, ale celé smlouvy, neboť nelze ve smyslu § 576 a § 577 o.z. předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas“. Ve zmíněném rozhodnutí se Městský soud rovněž vyjadřuje k otázce možnosti moderace smluvního úroku, kdy uvedl, že k moderaci smluvního úroku dle ust. § 577 o.z. nelze přistoupit, pokud je úvěrová smlouva shledána neplatnou z důvodu zjevně nemravného úroku.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. podle § 142 odst. 2 o. s. ř. za situace, kdy obě strany měly v řízení toliko částečný úspěch. Žalobkyně byla úspěšná v rozsahu částky 71 232 Kč, žalovaný naopak v části, kdy došlo k zamítnutí zbývajícího požadovaného plnění, tedy částky 32 600 Kč s příslušenstvím, smluvních pokut, požadovaného úroku z úvěru. Neúspěch žalobkyně představuje i ta část původního nároku, v níž brala žalobkyně žalobu zpět (§ 146 odst. 2 věta první o.s.ř.). V situaci, kdy obě strany měly v řízení úspěch pouze částečný, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.