35 C 20/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Krojovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 2 612 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 2 612 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 612 Kč od 28. 2. 2021 do zaplacení a částku 1 200 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku 2 612 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o neuhrazené pojistné za období od 27. 2. 2021 do 23. 6. 2021, které byl žalovaný žalobkyni povinen platit podle pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi účastníky řízení dne 27. 2. 2020, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti podnikatelů.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z listinných důkazů vyplynulo, že účastníci řízení uzavřeli dne 27. 2. 2020 smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti podnikatelů. Žalovaný se ve smlouvě zavázal platit žalobkyni roční pojistné ve výši 2 612 Kč. Počátek pojištění byl sjednán na den 27. 2. 2020. Účastníci řízení si dále sjednali, že se jejich vzájemná práva a povinnosti řídí všeobecnými pojistnými podmínkami vydanými žalobkyní. Žalovaný žalobkyni neuhradil pojistné za období od 27. 2. 2021 do 23. 6. 2021 v celkové výši 2 612 Kč. Dopisem ze dne 2. 5. 2021 žalobkyně vyzvala žalovaného, aby uhradil dlužné pojistné do 22. 6. 2021 s poučením, že pokud tak neučiní, pojistná smlouva uvedeného dne zanikne. Žalobkyně evidovala zánik pojistného k 22. 6. 2021, což oznámila žalovanému dopisem ze dne 8. 7. 2021. Žalovaný neuhradil dlužné pojistné za pojistné období od 27. 2. 2021 do 23. 6. 2021 ve výši 2 612 Kč, ani přes předžalobní upomínku žalobkyně, která se dostala do sféry jeho dispozice.

5. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaný soudu žádné důkazy nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a uhrazení dlužné částky netvrdil.

6. Po právní stránce soud posoudil věc podle § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).

7. V projednávané věci uzavřela žalobkyně coby pojistitel s žalovaným coby pojistníkem dne 27. 2. 2020 smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti podnikatelů dle § 2758 o. z. Žalovaný nesplnil svoji povinnost hradit žalobkyni pojistné, k čemuž se smlouvou zavázal, když nezaplatil pojistné splatné dne 27. 2. 2021 dle § 2782 odst. 1 o. z. Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne 2. 5. 2021 k zaplacení dlužného pojistného do 22. 6. 2021 a poučila jej o zániku pojištění téhož dne po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce dle § 2804 o. z. Žalovaný však dlužné pojistné neuhradil, proto pojištění zaniklo, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne 8. 7. 2021. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, a to ani přes předžalobní upomínku žalobkyně, která došla do sféry jeho dispozice. Podle čl. 4 bodu 4 písm. b) pojistných podmínek bylo mezi účastníky ujednáno, že v případě zániku pojištění nezaplacením pojistného, má žalobkyně právo na pojistné za pojistný rok, tj. pojistné ve výši 2 612 Kč. Soud je proto žalobkyni výrokem I. přiznal, spolu s jí požadovaným zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 o. z. ode dne 28. 2. 2021 do zaplacení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Konečně soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky, a to ve výši stanovené § 3 nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši 1 200 Kč.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 612 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (příprava a převzetí, předžalobní upomínka ze dne 31. 8. 2022, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupce žalobkyně.

9. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.

10. Stručné odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř., podle něhož v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.