35 C 33/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Krojovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 30 464 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku to je, co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky 6 800 Kč, částky 6 664 Kč a úroku z prodlení z částky 23 800 Kč od 24. 6. 2024 v zákonné výši do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala zaplacení částky 30 464 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění žaloby uvedla, že spol. právnická osoba. (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému částku částka. Žalovaný se zavázal spolu s dlužnou částkou uhradit smluvní úrok ve výši Anonymizováno % p. m. Žalovaný se zavázal celkovou dlužnou částku splácet ve splátkách, nejpozději k Anonymizováno. dni v měsíci. Jelikož žalovaný úvěr nehradil řádně a včas, došlo k jeho zesplatnění. K otázce posouzení úvěruschopnosti uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně ji posuzovala skrze informace poskytnuté přímo žalovaným, ale i z veřejných databází Anonymizováno Žalobkyně se rovněž domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši částka, představující Anonymizováno % p. d. z částky, ohledně níž byl žalovaný v prodlení za dobu od datum do datum, kdy byla žalovanému odeslána předžalobní výzva.

2. Žalovaný se k nároku žalobkyně nevyjádřil.

3. Soud projednal věc dle ust. § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) v nepřítomnosti žalobkyně, která se z účasti na jednání omluvila v podání zdejšímu soudu doručeném dne datum, kdy zároveň soud nepožádala o odročení, jakož i v nepřítomnosti žalovaného, který se z jednání neomluvil a ani nepožádal o odročení.

4. Z provedeného dokazování učinil soud následující zjištění:

5. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřena s žalovaným dne datum smlouvu, na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky až do výše částka. Žalovaný se zavázal dlužnou částku splatit spolu se smluvním úrokem ve výši Anonymizováno % měsíčně. Žalovaný se zavázal dlužnou částku splácet ve splátkách, nejpozději k Anonymizováno. dni v měsíci. Pro případ prodlení byla mezi stranami smlouvy sjednána smluvní pokuta ve výši Anonymizováno % denně z částky, ohledně které by byl žalovaný v prodlení. RPSN činilo Anonymizováno % (viz Smlouva o úvěru, Souhlas se zpracováním osobních údajů, Všeobecné obchodní podmínky, občanský průkaz).

6. K posouzení úvěruschopnosti žalovaný uvedl, že je ženatý, bydlí v pronajatém bydlení, je bez vzdělání nebo má neúplné základní vzdělání, je zaměstnaný u spol. právnická osoba. na pozici svářeče a jeho příjem činí částka a jeho měsíční výdaje činí částka a že bydlí na adresa. Dále, že nemá žádné exekuce nebo insolvence (viz Žádost o spotřebitelský úvěr č. hodnota).

7. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému oznámila změnu v osobě věřitele dopisem ze dne datum (viz Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum).

8. Dopisem ze dne datum bylo žalovanému oznámeno, že téhož dne došlo k zesplatnění závazku (viz dopis ze dne datum).

9. Pohledávka byla nejdříve postoupena na spol. právnická osoba. a následně na žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávky ze dne datum a ze dne datum).

10. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému oznámila změnu v osobě věřitele dopisem ze dne datum (viz Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum).

11. Dne datum byla žalovanému zaslána předžalobní upomínka. Žalovaný celkem čerpal částku částka (viz předžalobní upomínka s dokladem o odeslání).

12. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky až do výše částka. Žalovaný se zavázal dlužnou částku splatit spolu se smluvním úrokem ve výši Anonymizováno % měsíčně. RPSN činilo Anonymizováno %. Žalovaný se zavázal dlužnou částku splácet ve splátkách. Pro případ prodlení bylo mezi stranami smlouvy sjednána smluvní pokuta ve výši Anonymizováno % denně z částky, ohledně které by byl žalovaný v prodlení. Úvěruschopnost žalovaného byla posuzovaná skrze informace poskytnuté přímo žalovaným. Žalovaný celkem čerpal částku částka. Dne datum došlo k zesplatnění závazku. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni a změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena. Dne datum byla žalovanému zaslána předžalobní upomínka.

13. Na základě skutkových zjištění učiněných z provedeného dokazování soud věc po právní stránce posoudil takto:

14. Smlouvu uzavřenou mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně soud kvalifikoval jako smlouvu o úvěru dle ust. 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Žalovaný na straně úvěrovaného smlouvu uzavřel v postavení spotřebitele (ust. § 419 o. z.) a právní předchůdkyně žalobkyně na straně úvěrujícího v postavení podnikatele (ust. § 420 a ust. § 1810 a násl. o. z.). Smlouva tak rovněž podléhá režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen jako „zákon o spotřebitelském úvěru“). Soud po provedeném dokazování dospěl k názoru, že předmětná smlouva o úvěru je neplatná, a to s ohledem na sjednané ve výši Anonymizováno %, primárně však proto, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného.

15. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel (v tomto případě prácní předchůdkyně žalobkyně) před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinna důkladně posoudit úvěruschopnost spotřebitele (v tomto případě žalovaného), a to na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Právní předchůdkyně žalobkyně pak měla poskytnout úvěr jen tehdy, pokud z posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti daný úvěr splácet. Právní předchůdkyně žalobkyně měla posuzovat úvěruschopnost žalovaného na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o jeho finanční a ekonomické situaci (ust. § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru). Pokud je úvěr poskytnut v rozporu s ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je smlouva neplatná. Soud k této neplatnosti je povinen přihlédnout i bez návrhu. Spotřebitel je pak povinen vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem (ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).

16. Žalobkyně sice ve své žalobě uvedla, že před uzavřením smlouvy zkoumala právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žadatele (myšl. žalovaného), nicméně toto zkoumání nebylo řádné. Právní předchůdkyně žalobkyně získala informace přímo od žalovaného. Zjistila, že je zaměstnaný, jaké jsou jeho příjmy a že bydlí v pronájmu. Příjmová ale i výdajová stránka však byly odhadnuty, nebyly žádným způsobem ověřeny. Ohledně příjmů a výdajů tak právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z pouhých tvrzení žalovaného. K řádnému zkoumání úvěruschopnosti tak chybí rovněž doklady o příjmové a výdajové stránce žalovaného, např. doklady o výši plateb za bydlení, výpisy z účtu a jiné (v případě nájmu např. nájemní smlouva). Právní předchůdkyně žalobkyně však v projednávaném případě neměla žádné takové ověřené informace a nemohla tak učinit informovaný závěr o schopnosti žalovaného úvěr řádně splácet.

17. V tomto směru lze žalobkyni odkázat na již bohatou judikaturu soudů vyššího stupně, jako např. na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, kde se mimo jiné uvádí, že „Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit“. Stejně tak v této projednávané věci právní předchůdkyně žalobkyně nedostála své povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného, když vyšla z ničím nepodloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Rovněž lze žalobkyni odkázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39), kde se uvádí, že „Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.).“. Rovněž lze odkázat na Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2023, sp. zn. 33 ICdo 126/2022. Zde se uvádí, že hodnocení úvěruschopnosti žadatele o úvěr vyžaduje porovnání příjmové a výdajové stránky dlužníka. Jak příjmy, tak výdaje musí být pro účely posouzení úvěruschopnosti zjištěny. Pouhé zkoumání jedné z těchto složek k řádnému posouzení úvěruschopnosti nestačí. Soud si je vědom, že citovaná judikatura míří na dnes již neplatnou právní úpravu zákona o spotřebitelském úvěru, nicméně uvedené požadavky na poskytovatele úvěrů se nezměnily ani v kontextu nové právní úpravy. Uvedená rozhodnutí tak jsou aplikovatelná i na projednávanou věc.

18. V otázce splatnosti dlužné částky soud vycházel jak z ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ale i z dostupné judikatury vyšších soudů. V citovaném ustanovení se uvádí, že spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem. K výkladu tohoto ustanovení soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, kde se uvádí, že „Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad). Komentářová literatura uvedené rozvádí v tom směru, že důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele (a tedy soukromoprávní sankcí) je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vracení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud“. Lze tak uzavřít, že pokud je úvěrová smlouva neplatná z důvodu, že poskytovatel nezkoumal řádně úvěruschopnost spotřebitele, není spotřebitel v prodlení se splácením svého závazku, ale splatnost je mu určena až soudem, a to dle jeho možností.

19. Soud tak dospěl k závěru, že uvedená smlouva je neplatná dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, tedy z důvodu, že právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala před uzavřením úvěrové smlouvy řádně úvěruschopnost žalovaného, když vyšla z nepodložených informací poskytnutých žalovaným. Smlouva byla shledána neplatnou jako celek. Žalobkyně tak nemá nárok na zaplacení částky částka, částky částka a úroku z prodlení z částky částka od datum v zákonné výši do zaplacení. Smluvní úroky z prodlení byly zamítnuty na základě neplatnosti úvěrové smlouvy. Zákonný úrok z prodlení byl zamítnut s ohledem na to, že žalovaný dosud není v prodlení se splácením svého dluhu. Soud tak žalobkyni přiznal pouze nesplacené peněžní prostředky ve výši částka (výrok I a II tohoto rozsudku). Splatnost byla stanovena tří denní, neboť soudem nebyly shledány důvody pro poskytnutí lhůty delší.

20. Soud však podotýká, že i pokud by právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost zkoumala, smlouva by byla neplatná dle § 580 a § 588 o. z. Ve smlouvě bylo sjednáno RPSN (roční procentní sazba nákladů) ve výši Anonymizováno 06 % p. a. Z databáze Anonymizováno vedené Anonymizováno však plyne, že v únoru Anonymizováno činila průměrná RPSN u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu Anonymizováno %. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy, a smlouva je tudíž absolutně neplatná podle § 588 o. z. V tomto smyslu lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (rozhodnutí sp. zn. 33 Odo 234/2005 a 21 Cdo 1484/2004), nikoli však Anonymizováno.

21. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl výrokem III tohoto rozsudku, a to dle § 142 odst. 1 o. s. ř., a to tak že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady řízení nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.