35 C 41/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Krojovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o určení

I. Určuje se, že žalobce není vlastníkem vozidla [značka automobilu] [VIN kód], [registrační značka].

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 13. 4. 2023 se žalobce domáhá, aby soud určil, že žalobce není vlastníkem motorového vozidla specifikovaného ve výroku tohoto rozhodnutí (dále i jen„ vozidlo“). Žalobu směřuje proti osobě, na níž vlastnické právo k vozidlu převedl kupní smlouvou ze dne 12. 5. 2022. Uvádí, že zaplacením kupní ceny dle kupní smlouvy došlo k převodu vlastnického práva na žalovaného. Žalobce je přesto dosud zapsán jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel (dále i jen„ registr“) a bez součinnosti žalovaného se nemůže domoci výmazu údaje o vlastnictví vozidla v registru. Žalovaný před podáním žaloby žalobci opakovaně sděloval, že ani on již není vlastníkem vozidla. Žalobce proto podal u civilního soudu určovací žalobu, poukazuje přitom na judikaturu vyšších soudů a Ústavního soudu ČR, který v nálezu Pl. ÚS 114/20 dovodil, že údaj o vlastnictví vozidla je možné z registru odstranit na základě rozsudku civilního soudu o určení, že daná osoba, která se odstranění domáhá, není vlastníkem daného vozidla. Právě zájem nebýt v rozporu se skutečným stavem evidován jako vlastník vozidla v registru je dle žalobce naléhavým právním zájmem na požadovaném negativním určení.

2. Žalovaný se žalobním požadavkem nesouhlasí, žalobu považuje vůči své osobě za neopodstatněnou. Ani žalovaný není vlastníkem ani provozovatelem vozidla, což bylo žalobci známo před podáním žaloby. Žalovaný uvedl, že vozidlo prodal dne 10. 10. 2022 panu [jméno] [příjmení], [datum narození]. Ten se podle kupní smlouvy stal faktickým vlastníkem vozidla. Tuto skutečnost žalovaný opakovaně sděloval dotčeným osobám a orgánům, včetně [obec] [anonymizována dvě slova], která po panu [příjmení] jako vlastníkovi vozidla následně vymáhala příspěvek za neplacení povinného ručení. Žalovaný nikdy neodmítal poskytnout žalobci součinnost nutnou při změně údajů v registru, za nesoučinnou stranu naopak považuje žalobce. Žalovaný reagoval na veškerou korespondenci, nemohl však vyhovět požadavku žalobce projevenému až po 7 měsících od prodeje, v době, kdy již sám předmětné vozidlo nevlastnil.

3. Soud nařídil k projednání žaloby ústní jednání na den 13. 7. 2023. Žalovaný svou neúčast při jednání omluvil (z důvodu pobytu v zahraničí), o odročení jednání nežádal, soud proto žalobu projednal a rozhodl o ní v nepřítomnosti žalovaného ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř.

4. Mezi účastníky nebylo po skutkové stránce sporu a z kupní smlouvy o prodeji motorového vozidla ze dne 12. 5. 2022 vyplývá, že mezi žalobcem jako prodávajícím a žalovaným jako kupujícím byla dne 12. 5. 2022 uzavřena písemná smlouva, jíž žalobce na žalovaného převedl vlastnické právo k předmětnému vozidlu [příjmení] [příjmení] [jméno], rok výroby [rok]. Bylo dohodnuto, že kupní cena ve výši 8 000 Kč je uhrazena v hotovosti při podpisu smlouvy s tím, že zaplacením kupní ceny přechází na kupujícího vlastnické právo k prodávanému vozidlu. V čl. VI. smlouvy bylo ujednáno, že nahlášení změn v evidenci držitelů motorových vozidel zajistí na svůj náklad kupující. Nebylo sporu o tom, že k datu uzavření kupní smlouvy byla sjednaná kupní cena uhrazena a vozidlo předáno do dispozice žalovaného.

5. Výzvami [stát. instituce], odbor dopravy, oddělení dopravněsprávních agend, z listopadu 2022 vzal soud za prokázané, že žalobce byl jako provozovatel předmětného vozidla vedený v registru vyzván k zaplacení pokut vždy ve výši 300 Kč a to v souvislosti s přestupky spáchanými předmětným vozidlem ve dnech 12. 11. 2022, 23. 11. 2022 a 24. 11. 2022.

6. Dopisem žalovaného adresovaným [stát. instituce] ze dne 27. 12. 2022 vzal soud za prokázané, že žalovaný úřadu sděloval, že není vlastníkem ani provozovatelem předmětného vozidla, o čemž v minulosti informoval i žalobce. Jelikož už úřadem požadovanými doklady nedisponuje, nemůže poskytnout potřebnou součinnost. Poukázal na skutečnost, že kupující nemůže bez součinnosti původního vlastníka vozidla (prodávajícího) přepis údajů v registru zajistit sám. Žalovaný měl za to, že i žalobce jako původní vlastník zanedbal svou povinnosti vlastníka při prodeji vozidla.

7. Usnesením [stát. instituce], odbor dopravy a silničního hospodářství ze dne 7. 2. 2023 vzal soud za prokázané, že uvedený správní orgán rozhodl o zastavení řízení ve věci žádosti žalobce na provedení zápisu změny vlastníka předmětného motorového vozidla. Řízení bylo vedeno o žádosti žalobce z 21. 12. 2022, kdy žalobce jako původní vlastník předmětného vozidla žádal o provedení zápisu změny údaje o vlastnictví ve smyslu § 8a odst. 1 zákona č. 56/2001 Sb., dokládal přitom smlouvu o prodeji vozidla uzavřenou se žalovaným jako nabyvatelem dne 12. 5. 2022. Správní orgán vyzval žalovaného jako nového vlastníka vozidla k předložení osvědčení o registraci vozidla, zelené karty a protokolu o evidenční kontrole vozidla ne staršího 30 dnů. Žalovaný se k věci vyjádřil, požadované dokumenty však nepředložil, uvedl, že on není vlastníkem ani provozovatelem vozidla, neví, kde se vozidlo nachází, nemůže být součinný, neboť požadovanými doklady nedisponuje. Za dané situace správní orgán řízení o žádosti žalobce zastavil, neboť ve stanovené lhůtě nebyly odstraněny podstatné vady žádosti, které pokračování v řízení bránily.

8. Dopisem právního zástupce žalobce adresovaným žalovanému ze dne 2. 3. 2023 a doklady o zaslání zásilky prostřednictvím České pošty, s.p. a převzetí dopisu žalovaným dne 7. 3. 2023 vzal soud za prokázané, že advokát [anonymizováno] [příjmení] informoval žalovaného o převzetí právního zastoupení žalobce v souvislosti s koupí předmětného vozidla. Poukázal na smlouvu uzavřenou mezi účastníky 12. 5. 2022, závazek žalovaného zajistit na svůj náklad zápis změny v registru vozidel a nedostatečnou součinnost a neposkytnutí potřebné součinnosti k výmazu žalobce jako vlastníka z registru. Žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovaného k úhradě částky 900 Kč jako náhrady škody vzniklé žalobci zaplacením pokut uložených v souvislosti s užíváním předmětného vozidla a dále k podání žádosti o provedení zápisu změny vlastníka vozidla a učinění dalších kroků nezbytných k provedení zápisu této změny v registru.

9. Písemnou reakcí žalovaného ze dne 8. 3. 2023 vzal soud za prokázané, že žalovaný sdělil právnímu zástupci žalobce, že věc již byla řešena správními orgány, žalovaný poskytl veškerou možnou součinnost, není vlastníkem ani provozovatelem předmětného vozidla.

10. Dopisem žalovaného panu [příjmení] ze dne 10. 4. 2023 vzal soud za prokázané, že žalovaný žádal pana [příjmení], jako vlastníka a provozovatele vozidla od prodeje v říjnu 2022 ke sdělení, kde se vozidlo nachází a k poskytnutí součinnosti k jeho řádnému přepisu.

11. Dopisy zaslanými žalovaným žalobci a zvlášť právnímu zástupci žalobce dne 11. 4. 2022 vzal soud za prokázané, že žalovaný navrhoval žalobci řešení situace spočívající v tom, že uhradí žalobci náklady vzniklé zaplacením pokut za provozování vozidla po jeho prodeji ve výši 900 Kč a veškeré související náklady spojené se zrušením vozidla nebo jeho uložením do depozitu u příslušného úřadu. Poukazoval na skutečnost, že ani jeden z účastníků není schopen doložit doklady k evidenci vozidla a ani žalobcem předpokládaný soudní spor situaci nevyřeší.

12. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, v kontextu toho, co uvedli sami účastníci. Listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazující skutečnosti z nich vyplývající. Soud dále provedl důkaz písemnou kupní smlouvou datovanou 10. 10. 2022, v níž figuroval žalovaný jako prodávající a [jméno] [příjmení] jako kupující předmětného vozidla. Smlouva je písemná, podepsaná žalovaným jako prodávajícím, podpis pana [příjmení] jako kupujícího chybí. Tato listina tedy nijak neprokazuje vůli údajného kupujícího vlastnické právo k vozidlu nabýt. Dále soud provedl důkaz písemným čestným prohlášením žalovaného ze dne 18. 5. 2023, kdy vůči [obec] kanceláři pojistitelů prohlásil, že předmětné vozidlo prodal dne 10. 10. 2022 panu [příjmení] a připojil fotokopii zadní strany občanského průkazu s uvedením rodného čísla shodujícím se s rodným číslem pana [příjmení] v písemné kupní smlouvě. Soud tyto posledně uvedené důkazy dále nehodnotil, neboť skutečnost, zda, kdy a na koho žalovaný vlastnické právo k vozidlu dále převedl, není pro posouzení důvodnosti žaloby relevantní.

13. Provedené dokazování postačilo k tomu, aby soud učinil o skutkovém stavu závěr, že žalobce je evidován v registru vozidel jako vlastník předmětného vozidla, přitom již dne 12. 5. 2022 se se žalovaným jako kupujícím dohodl na prodeji předmětného vozidla s tím, že vlastnické právo přejde na kupujícího okamžikem uhrazení kupní ceny. Kupní cena byla žalovaným žalobci při uzavření smlouvy k datu 12. 5. 2022 uhrazena.

14. Po právní stránce posuzoval soud věc podle níže uvedených předpisů. Dle § 1099 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) se vlastnické právo k věci určené jednotlivě převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem.

15. Dle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) se lze určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

16. Dle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, v aktuálně účinném znění (dále i jen zákon č. 56/2001 Sb.) platí, že registr silničních vozidel je informačním systémem veřejné správy podle zvláštního zákona, jehož správcem je ministerstvo. Registr silničních vozidel obsahuje evidenci silničních vozidel, vlastníků a provozovatelů těchto vozidel. Dle § 4 odst. 2 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb. se v registru silničních vozidel u silničního vozidla uvádí v ustanovení specifikované údaje o vlastníkovi a provozovateli, není-li totožný s vlastníkem.

17. Dle § 8 odst. 1 zákona č. 56/2001 Sb. zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel provádí obecní úřad obce s rozšířenou působností, a to v případě převodu vlastnického práva na základě společné žádosti dosavadního a nového vlastníka silničního vozidla.

18. Dle § 8 odst. 3 zákona č. 56/2001 Sb. žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla obsahuje vedle obecných náležitostí podání údaje o novém vlastníkovi a provozovateli silničního vozidla podle § 4 odst. 2 písm. a); je-li provozovatel totožný s novým vlastníkem silničního vozidla, údaje o provozovateli se v žádosti neuvádí. Žádost podle odstavce 1 písm. a) podaná v listinné podobě musí být opatřena úředně ověřenými podpisy žadatelů; to neplatí, pokud obecní úřad obce s rozšířenou působností při podání žádosti ověří totožnost žadatele nebo je žadatel zastoupen na základě plné moci. Podle § 8 odst. 4 k žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla se přiloží a) v případě převodu vlastnického práva, 1. technický průkaz a osvědčení o registraci silničního vozidla a 2. zelená karta vydaná podle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, není-li silniční vozidlo vyřazené z provozu, b) v případě přechodu vlastnického práva 1. doklad o nabytí vlastnického práva k silničnímu vozidlu a 2. doklady podle písmene a); k žádosti se nepřikládají technický průkaz a osvědčení o registraci silničního vozidla, nemá-li je žadatel k dispozici.

19. Podle § 8 odst. 6 prokazuje-li se zmocnění k zastoupení při podání žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla podle odstavce 1 písm. a) písemnou plnou mocí, musí být plná moc opatřena úředně ověřeným podpisem zmocnitele nebo podepsána zmocnitelem způsobem, se kterým zvláštní právní předpis spojuje při právním jednání vůči státu v souvislosti s výkonem jeho působnosti účinky vlastnoručního podpisu.

20. Podle § 8a odst. 1 zákona č. zákona č. 56/2001 Sb. došlo-li ke změně vlastníka silničního vozidla na základě převodu vlastnického práva a dosavadní nebo nový vlastník neposkytl potřebnou součinnost pro podání společné žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel ve lhůtě podle § 8 odst. 2, provede obecní úřad obce s rozšířenou působností zápis změny rovněž na žádost dosavadního nebo nového vlastníka. Podle odst. 2 platí pro o žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla do registru silničních vozidel a její přílohy § 8 odst. 3 a odst. 4 písm. b) obdobně. Pro prokazování zmocnění k zastoupení platí § 8 odst. 6 obdobně.

21. Ústavní soud v nálezu Pl. ÚS 114/20 ze dne 9. 11. 2021 zamítl návrh na zrušení ustanovení § 8a odst. 2 věta druhá zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích (ve znění účinném do 28. 2. 2023). Návrhem napadené ustanovení upravovalo situaci, v níž se ocitli účastníci předmětného řízení, kdy osoby, které mají v součinnosti podat společnou žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla na základě převodu vlastnického práva podle § 8 téhož zákona, si neposkytnou součinnost k podání společné žádosti. V režimu žádosti podle § 8a zákona č. 56/2001 Sb. má proto i žadatel sám možnost požádat o zápis změny, bez přímé součinnosti druhé osoby. Podle napadeného ustanovení je přesto třeba k žádosti za takové situace doložit kromě dokladu o nabytí vlastnického práva k vozidlu také tzv. zelenou kartu a protokol o evidenční kontrole nikoli starší než 30 dní. Ke společné žádosti se nepředkládají technický průkaz a osvědčení o registraci silničního vozidla, nemá-li je žadatel k dispozici. Ustanovení § 8a odst. 3 ve spojení s § 10 odst. 4 zákona č. 56/2001 Sb. řešilo situaci, kdy má dosavadní nebo nový vlastník, který žádost nepodal, v držení technický průkaz nebo uvedená osvědčení. Samotné nepředložení uvedených dokumentů není překážkou pro provedení zápisu změny vlastníka. Uvedené ustanovení však řešilo až situaci následující (zápis změny vlastníka), nikoli problém s chybějícími dokumenty pro provedení evidenční kontroly. Stejně tak nastává problém, nedisponuje-li žadatel o zápis změny vlastníka samotným vozidlem. Ústavní soud se zabýval možnými negativními aspekty spojenými s nemožností zápisu změny vlastníka vozidla v registru a související újmou na ústavně zaručených právech a svobodách osoby, která je jako vlastník v rozporu se skutečností v registru zapsána. Pro situaci, kdy chce zápisu změny vlastnictví dosáhnout osoba, která vozidlo již převedla (dosavadní vlastník) a nový vlastník neposkytne potřebnou součinnost, Ústavní soud zdůraznil, dopady do problematiky ochrany osobních údajů. Poukázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 7 As 254/2016, podle kterého lze připustit odstranění údajů v registru vozidel i na žádost osoby, která je jako vlastník v registru vozidel evidována, ale prokáže, že skutečným vlastníkem již není. Pro to je však třeba správnímu orgánu doložit pravomocný rozsudek civilního soudu o určení, že daná osoba vlastníkem vozidla není. Právě postup předpokládaný judikaturou správních soudů, tj. možnost se domoci se negativního určení, považuje Ústavní soud za způsob, jakým se dosavadní vlastník může domoci odstranění evidovaných údajů o své osobě, nejsou-li v souladu se skutečností. Také apeloval na orgány veřejné moci, aby příslušné právní předpisy vykládaly ústavně konformně a umožnily dosavadnímu vlastníkovi na základě pravomocného rozsudku civilního soudu o určení, že není vlastníkem daného vozidla, odstranit údaj o vlastnictví daného vozidla z registru vozidel, když jen tak lze zajistit, aby údaje o vlastníkovi vozidla v registru vozidel neodporovaly skutečnému stavu.

22. Z citovaných ustanovení a nálezu Ústavního soudu, který posuzoval právní úpravu účinnou v době prodeje vozidla žalobcem, je zjevné, že pokud žalobce nedisponoval protokolem o evidenční kontrole silničního vozidla ne starším než 30 dní a ani žalovaný mu pro účely jeho obstarání neposkytl (resp. dle svých tvrzení ani objektivně nemohl poskytnout) potřebnou součinnost spočívající v poskytnutí vozidla a jeho technického průkazu, nebyl žalobce schopen docílit zápisu změny vlastníka vozidla v registru silničních vozidel.

23. Naléhavý právní zájem na určení právního vztahu ve smyslu § 80 o. s. ř. je dán zejména tam, kde by se bez tohoto určení stalo právní postavení žalobce nejistým. Určovací žaloba má preventivní povahu a má za účel poskytnout ochranu právního postavení žalobce dříve, než dojde k porušení právního vztahu nebo práva. Naléhavý právní zájem je současně dán tehdy, jestliže je požadované určení objektivně vzato způsobilé odstranit stav právní nejistoty žalobce nebo ohrožení jeho práva. Určení neexistence vlastnického práva žalobce je i dle judikatury vyšších soudů a Ústavního soudu v dané situaci možným způsobem, jak se žalobce může zbavit objektivní odpovědnosti provozovatele vozidla za přestupky spáchané s již prodaným vozidlem a může dosáhnout změny údajů zapsaných v registru silničních vozidel.

24. Soud proto v daném případě dovodil, že žalobce má na požadovaném určení naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o. s. ř., neboť rozhodnutí soudu, jehož vydání se domáhá, bude podkladem pro změnu údajů zapsaných v registru vozidel. Dále soud učinil závěr, že žalobce skutečně není vlastníkem předmětného vozidla, když vlastnické právo převedl kupní smlouvou dne 12. 5. 2022 na žalovaného. Uvedené postačilo k tomu, aby soud určovací žalobě vyhověl. K obraně žalovaného soud dodává, že skutečnost, zda je žalovaný dosud vlastníkem vozidla, které nabyl kupní smlouvou od žalobce, není pro předmětné řízení relevantní. Předmětem určovací žaloby nebylo stanovení vlastníka vozidla, ale určení, že žalobce již vlastníkem předmětného vozidla není.

25. V otázce náhrady nákladů řízení rozhodl soud podle § 143 o.s.ř. per analogiam. Žalovaný byl sice v řízení neúspěšný, avšak nelze dovodit, že by zavdal příčinu k podání předmětné žaloby. Žalobce mohl situaci, v níž se ocitl, předejít, pokud by si v souvislosti s prodejem vozidla zajistil možnost dokončit zápis změny vlastnictví i bez pozdější součinnosti žalovaného (například zajištěním písemné plné moci od žalovaného jako nového vlastníka k podání společné žádosti). Jak je naznačeno i v citovaném nálezu Ústavního soudu, příčinou komplikovaného řešení nastalé situace cestou sporného řízení o určovací žalobě je vždy i porušení zákonné povinnosti původního vlastníka, který je spolu s novým vlastníkem ze zákona povinen podat ve lhůtě 10 dnů žádost o zápis změny v registru. Z uvedených důvodů soud nepostupoval podle § 142 odst. 1 o.s.ř., které přiznává právo na náhradu nákladů úspěšné straně řízení, ale rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů tohoto řízení právo.