35 C 47/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Krojovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro: zrušení a vypořádání spoluvlastnictví

I. Žaloba s návrhem, aby soud zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemkům parc. [číslo] v [katastrální uzemí], zapsaných na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha, pro obec Praha, a aby tyto nemovitosti přikázal do výlučného vlastnictví žalobkyně a uložil žalobkyni zaplatit žalovanému náhradu ve výši 379 652,83 Kč, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalovaného.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 10. 5. 2022 domáhala, aby soud zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemkům p. [číslo] v [katastrální uzemí], zapsaných na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha, pro obec Praha (dále společně jako„ Pozemky“), a aby je přikázal žalobkyni do výlučného vlastnictví za náhradu pro žalovaného ve výši 379 652,83 Kč. Žalobní požadavek opřela o tvrzení, že je spoluvlastníkem Pozemků s podílem id. ¼, žalovaný je vlastníkem podílu o velikosti id. ¾. Žalobkyně uvedla, že nechce nadále setrvávat ve spoluvlastnictví se žalovaným, tvrdila, že žalovaný neprojevuje o Pozemky zájem, nehodlá se podílet na jejich správě, se žalobkyní nijak nekomunikuje o záležitostech hospodaření, o využití Pozemků. Pozemky tak dle žalobkyně trpí, chátrají a ztrácejí na hodnotě. Žalobkyně nemůže Pozemky nijak využívat, na výzvy k úpravě práv a povinností účastníků jako podílových spoluvlastníků žalovaný dle tvrzení žalobkyně opakovaně nereflektoval. V žalobě žalobkyně navrhla, aby vzhledem k počtu Pozemků a časové a finanční náročnosti jejich reálného rozdělení, byly Pozemky přikázány do výlučného vlastnictví žalobkyně a žalobkyně byla soudním rozhodnutím zavázána zaplatit žalovanému náhradu ve výši 379 652,83 Kč. Přitom odkazovala na posudek odhadce majetku z dubna tohoto roku.

2. Žalovaný s tvrzeními žalobkyně nesouhlasil. Uvedl, že dříve odmítl prodat žalobkyni své spoluvlastnické podíly na Pozemcích, stejně tak odmítla své podíly prodat žalovanému žalobkyně. Žalovaný nesouhlasil s tvrzením, že se o Pozemky nestará, uvedl, že pozemek parc. [číslo] je obhospodařovaný jako pole, je osetý a spolu s dalšími pozemky propachtovaný k zemědělskému účelu [právnická osoba]. Pozemek parc. [číslo] je korytem potoka vzniklého kolem roku [rok]. Zbývající pozemky parc. [číslo] nelze hospodářsky využít, jedná se o záplavové území (okolí potoka). Žalobce rozhodně odmítl přenechat svůj podíl na Pozemcích žalobkyni, pozemek parc. [číslo] by měl případně zájem od žalobkyně odkoupit, jedná se o rodový majetek. Pozemek je začleněný do obdělávaného lánu o rozloze 30 hektarů. Je osetý, oraný. Loni na něm byl pěstován mák, v letošním roce pšenice. Pokud jde o zbývající pozemky (parc. [číslo]), byl žalovaný srozuměn s tím, že si žalobkyně případně nechá oddělit z každého z těchto pozemků reálnou část odpovídající jejímu spoluvlastnickému podílu ¼.

3. Žalobkyně na vyjádření žalovaného reagovala sdělením, že není stranou pachtovní smlouvy se [právnická osoba] uváděné žalovaným. Žalobkyni se v reakci na stanovisko žalovaného jevilo jako ideální způsob vypořádání spoluvlastnictví vydělení podílů do samostatných parcel, případně jiné smírné vypořádání spoluvlastnických vztahů.

4. Žalobkyně potvrdila nesrovnalosti sdělené soudem jako výsledek přípravy jednání, totiž že posudek předložený žalobkyní oceňuje a pro účely žalobkyní navrženého vypořádacího podílu kalkuluje i s pozemkem parc. [číslo] v kat. ú. [část obce], který již není v podílovém spoluvlastnictví účastníků řízení, ale aktuálně ve spoluvlastnictví žalovaného a třetí osoby. V reakci na to žalobkyně nenavrhovala výši vypořádacího podílu pro žalovaného pro případ, že by se stala výlučným vlastníkem všech Pozemků. Žalobkyně uvedla, že jediným v úvahu přicházejícím způsobem vypořádání spoluvlastnictví se jí jeví reálné rozdělení každého ze čtyř Pozemků na části odpovídající spoluvlastnickým podílům účastníků.

5. Mezi účastníky nebylo po skutkové stránce sporu o tom, že jsou podílovými spoluvlastníky předmětných Pozemků, žalobkyně s podílem id. ¼, žalovaný s podílem id. ¾.

6. Z provedeného dokazování učinil soud níže uvedená skutková zjištění:

7. Z posudku [číslo] [rok] zpracovaného k objednávce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] ke dni [datum] soud zjistil, že jmenovaný odhadce majetku (nikoli soudní znalec) zpracoval pro žalobkyni posudek za účelem zjištění ceny nemovitého majetku a to postupem podle vyhlášky Ministerstva financí ČR k provedení zákona o oceňování majetku. Odhadce zjišťoval cenu čtyř Pozemků, které jsou předmětem tohoto řízení, a současně i pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra] nacházejícího se rovněž v kat. ú. [část obce]. Pozemek parc. [číslo] byl k 31. 3. 2022 spolu s předmětnými čtyřmi Pozemky zapsán v KN na [list vlastnictví], přičemž i jeho podílovými spoluvlastníky byli účastníci řízení - žalobkyně s podílem id. ¼, žalovaný s podílem id. ¾. Odhadce k jednotlivým řešeným pozemkům v posudku uvedl, že pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra] je veden v KN jako orná půda, údajně jde o jediný (z posuzovaných) pozemků, který lze hospodářsky využívat, tedy o běžnou ornou půdu využitelnou k zemědělským účelům. Pozemky parc. [číslo] tvoří jeden funkční celek (soubor). Pozemek [číslo] o výměře [výměra] je veden jako travní porost, jedná se o část plochy sloužící veřejnosti k rekreaci, nelze jej hospodářsky využívat. Pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra] je veden jako vodní plocha, jedná se o koryto [anonymizována dvě slova], část roku vyschlé. V územním plánu je pozemek veden jako městská a krajinná zeleň s rekreačními aktivitami, pozemek nelze hospodářsky využívat. Pozemek parc. [číslo] o výměře 359 m2 je veden jako travní porost, jedná se o plochu sloužící k rekreaci, dle územního plánu pozemek veden jako městská a krajinná zeleň s rekreačními aktivitami, pozemek nelze hospodářsky využívat. Pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra] je veden jako orná půda, dle skutečnosti se jedná o„ příměstský les pouze s rekreačním využitím. Dle územního plánu je pozemek veden v kategorii LR – lesy určené k rekreaci na pozemcích určených k plnění funkce lesa. Jako podklady sloužící pro zpracování posudku složila objednávka žalobkyně, konzultace s jejím zástupcem, výpis z KN a územní plán [obec]. Z posudku nevyplývá, že by zpracovatel prováděl vlastní šetření na zkoumaných pozemcích a že by porovnával prodejní ceny obdobných nemovitostí v dané lokalitě. Odhadce stanovil cenu pozemků podle předmětné vyhlášky, přičemž cenu pozemku parc. [číslo] (který není předmětem tohoto řízení) určil částkou 447 713,77 Kč Cenu pozemků, které jsou předmětem tohoto řízení (parc. [číslo]) určil odhadce částkou 58 490 Kč (jako násobek jednotkové ceny 5 Kč/m2 a celkové výměry těchto pozemků [výměra]). Celkem odhadce zjistil cenu všech v posudku řešených pozemků částkou 506 203,77 Kč (447 713,77 + 58 490 Kč), z čehož dovodil„ majetkový podíl“ žalovaného 379 652,82 Kč (odpovídající podílu ¾) a žalobkyně 126 550,94 Kč (odpovídající podílu ¼).

8. Z informativního výpisu z KN, jenž byl součástí výše uvedeného posudku, vzal soud za prokázané, že k 31. 3. 2022 bylo na [list vlastnictví] evidováno v podílovém spoluvlastnictví účastníků pět pozemků, kromě Pozemků předmětných (parc. [číslo]) i pozemek parc. [číslo] o výměře 4 847 m2.

9. Z informativního výpisu z KN k datu jednání soudu (říjen 2022) vzal soud za prokázané, že podílovými spoluvlastníky pozemku parc. [číslo] jsou žalovaný (podíl id. ¾) a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (podíl id. ¼). Tento pozemek je zapsán v KN na [list vlastnictví] pro kat. ú. [část obce].

10. Z veřejně dostupných zdrojů (web žalobkyně, obchodní rejstřík) soud zjistil, že obchodní činnost žalobkyně spočívá mj. ve výkupu nemovitostí, včetně lesů a zemědělské půdy.

11. Písemným sdělením [právnická osoba] ze dne [datum], smlouvou o pachtu [číslo] uzavřenou mezi [anonymizováno] jako pachtýřem a žalovaným jako propachtovatelem dne [datum] a útržky složenek o úhradě pachtovného žalovanému vzal soud za prokázané, že žalovaný propachtoval v roce 2018 na dobu 5 let pozemek parc. [číslo] (spolu s dalšími pozemky žalovaného, které nejsou předmětem tohoto řízení) [právnická osoba], ta jej řádně obhospodařuje a vyplácí žalovanému pachtovné. Za pacht pozemku parc. [číslo] hradí [anonymizováno] žalovanému pachtovné 2 238 Kč a náhradu za daň 754 Kč. Jednotkový sazba pachtovného činí 3 000 Kč za hektar.

12. Z dodejky k zásilce zasílané žalovanému odesílatelem [příjmení] [příjmení] [jméno] dne 23. 3. 2022 vzal soud za prokázané, že zásilka se vrátila zpět odesílateli jako adresátem nevyzvednutá. Žalobkyně netvrdila a neprokázala, jaká listina byla touto zásilkou žalovanému zasílána.

13. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, přihlédl přitom ke všemu, co uvedli účastníci řízení. Provedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, prokazující skutečnosti z nich vyplývající. Pokud jde o posudek odhadce [anonymizováno] [příjmení], hodnotil jej soud jako jiné listinné důkazy (nikoli jako znalecký posudek) a dospěl k závěru, že pro účel řešení předmětu řízení z něj nic relevantního nevyplynulo. Odhadce uvedl, že jako jediný je hospodářsky využitelný pozemek parc. [číslo] který však nebyl v době zahájení řízení v podílovém spoluvlastnictví účastníků. Pozemek parc. [číslo] je veden jako orná půda, dle odhadce se však jedná o příměstský les pouze s rekreačním využitím. Tento závěr odhadce neodpovídá reálnému stavu, když ze smlouvy o pachtu předložené žalovaným vyplynulo, že na pozemku hospodaří pachtýř. Skutečnost, že pozemek parc. [číslo] je obhospodařován jako součást lánu pole lze ověřit i náhledem katastrální a ortofoto mapy. Dále pokud jde o cenu řešených pozemků, zabýval se odhad cenou zjištěnou, tj. cenou administrativní vycházející z oceňovací vyhlášky Ministerstva financí. Odhadce se nezabýval cenou obvyklou, tj. cenou, které by mohlo být dosaženo při prodeji majetku stejného nebo podobného v obvyklém obchodním styku. Právě jen cena obvyklá by mohla být relevantní pro stanovení spravedlivého vypořádacího podílu pro spoluvlastníka, jež by svůj spoluvlastnický podíl rozhodnutím soudu pozbyl.

14. Žalobkyně byla v průběhu řízení poučena o procesních povinnostech, konkrétně jí bylo dáno poučení ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. o povinnosti tvrdit a prokázat naplnění konkrétních předpokladů pro rozhodnutí soudu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k Pozemkům. Žalobkyně si k doplnění patřičných tvrzení a označení důkazních návrhů vyžádala lhůtu, přičemž svá tvrzení nedoplnila a důkazní návrhy neoznačila ani ve lhůtě soudem prodloužené. Žalobkyně nepředložila žádné důkazy k prokázání svého tvrzení o možné reálné dělitelnosti všech řešených Pozemků, resp. o možné využitelnosti nově vzniklých (oddělených) částí stávajících Pozemků, a to jak z pohledu jejich možného smysluplného využití (např. obdělávání), tak i možnosti stálého přístupu k nim. Žalobkyně hodlala předložit soudu„ studii rozdělitelnosti“ pozemku parc. [číslo] geometrický plán vydělující část tohoto pozemku odpovídající podílu žalobkyně o vel. id ¼ do samostatné parcely. Po marném uplynutí lhůty k doplnění rozhodných skutečností a označení důkazů však žalobkyně soudu sdělila, že další tvrzení ani důkazní návrhy soudu nedodá a dalšího ústního jednání se nezúčastní.

15. Po provedení dokazování a jeho zhodnocení učinil soud o skutkovém stavu tento závěr: Žalobkyně a žalovaný jsou podílovými spoluvlastníky předmětných Pozemků, žalobkyně s podílem id. ¼, žalovaný s podílem id. ¾. Pozemky parc. [číslo] tvoří jeden funkční celek (soubor), jedná se o cca 16 metrů široký pás zatravněných pozemků, přes nějž protéká [anonymizována dvě slova]. Pozemek [číslo] o výměře [výměra] je veden jako travní porost, pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra] je veden jako vodní plocha, jedná se o koryto potoka, část roku vyschlé, pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra] je veden jako travní porost. Uvedené tři pozemky nelze hospodářsky využívat. Pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra] je veden jako orná půda, pozemek je hospodářsky využívaný jako pole, je obdělávaný [anonymizována dvě slova], jíž pozemek propachtoval žalovaný smlouvou uzavřenou v roce 2018 na dobu 5 let. Žalobkyně neprokázala, že by se před podáním žaloby pokusila dosáhnout zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k Pozemkům dohodou se žalovaným.

16. Po právní stránce posuzoval soud poměry účastníků podle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) a dospěl k následujícím závěrům:

17. Nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat (§ 1140 odst. 1 o.z.). Spoluvlastnictví se zrušuje dohodou všech spoluvlastníků; dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání. Jedná-li se o spoluvlastnictví nemovité věci nebo závodu, vyžaduje dohoda písemnou formu. Spoluvlastníci se vypořádají rozdělením společné věci, jejím prodejem z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku, anebo převedením vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních (§ 1141 o.z.) Jedná-li se o společnou věc, která má jako celek sloužit k určitému účelu, není její rozdělení možné (§ 1141 odst. 1 o.z.). Zemědělský pozemek může být rozdělen jen tak, aby dělením vznikly pozemky účelně obdělávatelné jak vzhledem k rozloze, tak i k možnosti stálého přístupu. To neplatí, pokud má být pozemek rozdělen za účelem zřízení stavby nebo za takovým účelem, pro který lze pozemek vyvlastnit (§ 1141 odst. 2 o.z.).

18. Dále platí, že nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků (§ 1143 o.z.). Je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota (§ 1144 odst. 1 o. z.). Není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky (§ 1147 o. z.).

19. Z výše popsané právní úpravy vyplývá, že likvidace podílového spoluvlastnictví rozhodnutím soudu přichází v úvahu při absenci dohody spoluvlastníků o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví jako přednostního způsobu. Nedojde-li však z jakéhokoliv důvodu k uzavření dohody mezi spoluvlastníky (obvykle v případě existence dlouhodobých či závažných neshod mezi spoluvlastníky, objektivní nemožnosti některého ze spoluvlastníků užívat předmět spoluvlastnictví, ekonomické nevyužitelnosti předmětu spoluvlastnictví pro některé ze spoluvlastníků, absence peněžních či jiných nezbytných prostředků ke správě společné věci atd.), mají spoluvlastníci právo obrátit se na soud.

20. V daném případě vyhodnotil soud situaci po právní stránce tak, že nejsou splněny podmínky pro vyhovění žalobě. Provedené dokazování nepotvrdilo tvrzení žalobkyně, že Pozemky v důsledku pasivního přístupu žalovaného jako většinového spoluvlastníka chátrají, ztrácejí na hodnotě. Z důkazů předložených žalovaným naopak vyplynulo, že jediný hospodářsky využitelný pozemek parc. [číslo] je propachtován a obhospodařován jako pole, přičemž do pachtu jej třetí osobě přenechal žalovaný, který k tomu je jako spoluvlastník s podílem id. ¾ oprávněn (§ 1128 o.z.). Bylo tedy vyvráceno obecné tvrzení žalobkyně, že žalovaný neprojevuje o Pozemky zájem, nehodlá se podílet na jejich správě a hospodaření s nimi. Žalobkyně podáním předmětné žaloby vyjádřila stanovisko, že nechce v podílovém spoluvlastnictví Pozemků se žalovaným dále setrvávat. Dle výše popsané právní úpravy nebyla žalobkyně povinna navrhovat konkrétní způsob vypořádání spoluvlastnictví. Soud by nebyl návrhem účastníků na konkrétní způsob vypořádání, byť by byl uplatněn, vázán. Soud je povinen pro případ rozhodnutí o zrušení spoluvlastnictví toliko dodržet zákonnou posloupnost vypořádacích způsobů. Lze shrnout, že žalobkyně sice podáním předmětné žaloby vyjádřila požadavek, aby bylo spoluvlastnictví k Pozemkům zrušeno a vypořádáno soudem, avšak následně v řízení ani přes poskytnutá poučení prostřednictvím navržených důkazů neprokázala, s jakými požadavky se před podáním žaloby na žalovaného obracela, neprokázala, že by se pokoušela o dosažení zrušení spoluvlastnictví dohodou, neprokázala existenci relevantních důvodů, pro které by musel o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví rozhodnout soud. Dle soudu nelze o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví rozhodnout jen na základě prohlášení žalobkyně jako menšinového spoluvlastníka o tom, že nechce ve spoluvlastnickém vztahu dále setrvávat. Žalobkyně v řízení i přes poskytnutá poučení netvrdila a neprokázala ani to, jakým konkrétním způsobem by mohlo být případně zrušené podílové spoluvlastnictví účastníků vypořádáno. Ohledně prvého zákonného a žalobkyní naposledy navrhovaného způsobu vypořádání (reálné rozdělení) nebylo tvrzeno a prokázáno, jakým smysluplným způsobem by měly být všechny Pozemky rozděleny na konkrétní reálné části odpovídající stávajícím spoluvlastnickým podílům. Za situace, kdy obě strany sporu byly v průběhu dalšího řízení pasivní (k dalšímu ústnímu jednání se nedostavily, nevyjádřily vůli získat Pozemky do svého výlučného vlastnictví za náhradu), nezabýval se soud z vlastní iniciativy dalšími postupně v úvahu přicházejícími způsoby vypořádání (přikázání jednomu ze spoluvlastníků za přiměřenou náhradu, nařízení prodeje Pozemků ve veřejné dražbě), neprováděl k dalším skutkovým otázkám (např. k obvyklé ceně Pozemků) z vlastní iniciativy další dokazování. Rozhodnutí o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví každého jednoho z Pozemků nařízením prodeje ve veřejné dražbě nežádala ani jedna ze stran a takové rozhodnutí by mohlo přivodit újmu žalovanému, který je většinovým spoluvlastníkem všech Pozemků a své spoluvlastnické právo řádně vykonává. Ze všech uvedených důvodů soud žalobu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků k předmětným Pozemkům zamítl.

21. V otázce náhrady nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalovanému, který čelil neúspěšné žalobě, přiznal právo na náhradu vzniklých nákladů řízení. Žalovaný nebyl v řízení zastoupen advokátem, náleží mu proto náhrada nákladů řízení ve výši dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. za každý z úkonů (dvě písemná vyjádření k věci samé, účast u jednání soudu dne 6. 10. 2022) po 300 Kč, tj. celkem 900 Kč.