35 C 52/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Terezou Krojovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 25 833 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se v rozsahu částky 14 260 Kč s příslušenstvím zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 040 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se zamítá co do částky 7 533 Kč a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 11 573 Kč od 19. 8. 2025 do zaplacení.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby soud žalované uložil povinnost zaplatit jí částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši Anonymizováno % ročně od datum do zaplacení a nahradit náklady řízení. Tvrdila, že její právní předchůdkyně uzavřela se žalovanou dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě jí poskytla úvěr původně ve výši částka, následně navýšený a vyčerpaný celkem do výše částka, splatný dne datum, přičemž žalovaná se zavázala uhradit též smluvní úrok ve výši částka. Pohledávku měla žalobkyně nabýt smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum.

2. Žalobkyně dále uvedla, že původní věřitelka poskytovala úvěry prostřednictvím internetové stránky Anonymizováno, na níž žalovaná vyplnila registrační formulář, seznámila se s podmínkami úvěru a následně uzavřela smlouvu o úvěru prostředky komunikace na dálku. Tvrdila rovněž, že žalovaná úvěr v poskytnuté výši čerpala, avšak do data splatnosti jej nesplatila, dostala se do prodlení a byla upomínána původní věřitelkou i právní zástupkyní žalobkyně.

3. Pro případ, že by soud neměl za prokázaný nárok ze smlouvy o úvěru, žalobkyně navrhla, aby byl nárok v části jistiny posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, neboť na bankovní účet žalované měla být původní věřitelkou převedena částka částka.

4. Usnesením ze dne datum soud žalobkyni vyzval, aby doplnila žalobu, zejména aby konkrétně uvedla, z jakých informací o osobních, majetkových a příjmových poměrech žalované původní věřitelka při posouzení úvěruschopnosti vycházela, jak byly zohledněny její příjmy a výdaje, zda a jak bylo přihlédnuto k jejím dalším závazkům, zda bylo nahlíženo do registrů a s jakým výsledkem, jak byla schopnost žalované splácet vyhodnocena s ohledem na výši úvěru, možnost jeho navýšení a dobu trvání úvěrového vztahu, a dále aby uvedla, zda a v jakém rozsahu žalovaná na úvěr plnila, včetně dat, výše a započtení jednotlivých plateb. Současně byla vyzvána k označení důkazů k těmto tvrzením. [právnická osoba jednání, ačkoli byli účastníci řádně a včas předvoláni, se nikdo z nich nedostavil; žádný z nich ani nepožádal z důležitého důvodu o jeho odročení. Soud proto věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

6. Soud provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní, zejména smlouvou o úvěru, obchodními podmínkami Anonymizováno., dokladem o provedení verifikační platby, listinami o postoupení pohledávky, upomínkami a listinou označenou „Potvrzení o finančních transakcích k úvěrové smlouvě č. hodnota“. Dále přečetl vyjádření žalobkyně doručené soudu dne datum.

7. Žalobkyně ve vyjádření doručeném soudu až v den nařízeného jednání popsala způsob uzavírání úvěrových smluv prostřednictvím uživatelského profilu na internetové stránce původní věřitelky. Uvedla, že uživatelský profil je zřízen registrací žadatele a je chráněn heslem. Při uzavření první smlouvy je identita uživatele ověřována verifikační platbou nejméně částka z bankovního účtu uživatele na účet věřitelky. Návrh smlouvy je následně přijat v uživatelském profilu; při první smlouvě je okamžikem přijetí návrhu provedení verifikační platby, při dalších smlouvách kliknutí na tlačítko „uzavřít smlouvu o úvěru“. Na podporu těchto tvrzení žalobkyně označila smlouvu o úvěru, obchodní podmínky a doklad o verifikační platbě.

8. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaná uhradila původní věřitelce na předmětný dluh dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka a dne datum částku částka, tedy celkem částka. Tyto úhrady podle žalobkyně nebyly do žalované částky promítnuty z důvodu administrativní chyby. Žalobkyně proto vzala žalobu v rozsahu částka s příslušenstvím zpět a nadále se domáhala zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení a náhrady nákladů řízení.

9. Z provedených důkazů soud zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako podnikatelkou poskytující spotřebitelské úvěry a žalovanou jako fyzickou osobou nepodnikající byla sjednána smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřená distančním způsobem. Aktivní věcná legitimace žalobkyně byla doložena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum.

10. Z listiny „Potvrzení o finančních transakcích k úvěrové smlouvě č. hodnota“ soud zjistil, že žalované byly poskytnuty dne datum částka částka, dne datum částka částka a dne datum částka částka, celkem částka. Z vyjádření žalobkyně soud dále zjistil, že žalovaná na toto plnění uhradila celkem částka.

11. Na projednávanou věc dopadá zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Podle § 86 odst. 1 tohoto zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo před změnou závazku spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru; spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledku posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 poskytovatel posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě zejména na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o její finanční a ekonomické situaci. Informace poskytnuté spotřebitelem je poskytovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, a je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů (§ 84 odst. 2 uvedeného zákona).

12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná; soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je v takovém případě povinen vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem.

13. Žalobkyně ve svém doplnění popsala proces identifikace žadatele a uzavření smlouvy. Tato tvrzení a k nim označené důkazy však neobsahují konkrétní údaje o posouzení úvěruschopnosti žalované. Žalobkyně neuvedla ani nedoložila, z jakých konkrétních a ověřených údajů o příjmech, pravidelných výdajích, dalších závazcích, majetku či dosavadním plnění dluhů žalované původní věřitelka vycházela při posuzování její úvěruschopnosti. Neuvedla ani, jaké konkrétní registry byly využity, jaký byl jejich obsahový výstup a jaký význam měl pro závěr o schopnosti žalované úvěr splácet. Nepředložila žádné podklady z úvěrové dokumentace ani záznam o vyhodnocení úvěruschopnosti.

14. Žalobkyně proto neunesla břemeno tvrzení ani důkazní břemeno ohledně splnění povinnosti původní věřitelky podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Platí to tím spíše, že podle žalobních tvrzení byl úvěr původně poskytnut ve výši částka a následně navýšen až na částka, aniž byly doloženy konkrétní podklady o tom, na základě jakých ověřených údajů poskytovatelka dospěla k závěru, že žalovaná bude schopna takto navýšený úvěr splatit nejpozději do datum.

15. Soud proto uzavřel, že smlouva o spotřebitelském úvěru byla uzavřena v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru a je neplatná podle § 87 odst. 1 téhož zákona, k čemuž soud přihlédl z úřední povinnosti.

16. Důsledkem neplatnosti smlouvy je, že žalobkyni nevznikl nárok na smluvní úrok ve výši částka. Úhrady žalované je nutno v plném rozsahu zohlednit proti skutečně poskytnuté jistině, neboť z neplatné smlouvy nemohlo vzniknout právo na smluvní úrok. Po odečtení částky částka od částky částka zbývá nevypořádané plnění ve výši částka.

17. V tomto rozsahu je žaloba důvodná jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení z plnění poskytnutého bez právního důvodu. Soud proto žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku částka.

18. Soud nepřiznal požadovaný úrok z prodlení. Povinnost žalované vrátit jistinu v důsledku neplatnosti smlouvy se řídí zvláštní úpravou § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, podle níž má být jistina vrácena v době přiměřené možnostem spotřebitele. Žalobkyně netvrdila ani neprokázala, že by žalovanou k vrácení plnění z neplatné smlouvy vyzvala, ani že jí určila dobu k plnění. Neprokázala tedy, že by se žalovaná dostala do prodlení s vrácením nevypořádaného plnění. Z obsahu spisu zároveň nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly určení delší lhůty k plnění nebo povolení splátek; soud proto uložil žalované splnit přiznanou povinnost v obecné třídenní lhůtě od právní moci rozsudku.

19. Žalobkyně vzala žalobu v rozsahu částka s příslušenstvím zpět před rozhodnutím ve věci. Soud proto řízení v tomto rozsahu podle § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. zastavil. Žalovaná proti zpětvzetí nevznesla nesouhlas z vážných důvodů.

20. Po částečném zpětvzetí žaloby činil dále projednávaný peněžitý nárok částka. Z něj soud žalobkyni přiznal částka jako dosud nevypořádané plnění. Žalobu proto zamítl co do částky částka, představující uplatněný smluvní úrok, a dále co do zákonného úroku z prodlení ve výši Anonymizováno % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Tento úrok nebyl přiznán ani z přisouzené částky částka z důvodů uvedených v odstavci 18.

21. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 a § 146 odst. 2 o. s. ř. Zpětvzetí žaloby bylo vyvoláno úhradami žalované před zahájením řízení, nikoli jejím chováním v průběhu řízení; procesní zavinění zastavení řízení proto nese žalobkyně. Žalobkyně měla úspěch pouze co do částky částka, žalované podle obsahu spisu žádné účelně vynaložené náklady nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.