35 C 55/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní JUDr. Petrou Vlčkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 3 486 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 486 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 486 Kč od 12. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit státu na účet Obvodního soudu pro Prahu 10 na soudním poplatku částku 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok představuje náklady vynaložené na odborné lékařské vyšetření na přítomnost návykových látek. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož předmětem tohoto řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč (přičemž se nepřihlíží k příslušenství pohledávky), soud se ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř. omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný byl dne 16. 9. 2019 hlídkou policie vyzván k podrobení se testu na přítomnost návykových látek a vhledem k pozitivnímu výsledku se následně na výzvu nechal podrobit odbornému lékařskému vyšetření ve zdravotnickém zařízení, kam byl policejní hlídkou dopraven. V souvislosti s odborným lékařským vyšetřením, kterým byla u žalovaného potvrzena přítomnost návykové látky, byly vynaloženy náklady v žalované výši, a to za vyšetření praktickým lékařem částku 256,75 Kč, za vyšetření biologického materiálu částku 3 137,20 Kč a za dopravu do zdravotnického zařízení částku 91,70 Kč. Po právní stránce je nárok odůvodněn ust. § 24 odst. 2,3 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na toto zákonné ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O příslušenství pohledávky rozhodl soud podle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 200 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. O povinnosti žalovaného k úhradě soudního poplatku soud rozhodl podle § 2 odst. 3 zákona č. 49/1991 Sb., o soudních poplatcích.