35 C 62/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Krojovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 200 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 200 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,75 % ročně za dobu od 15. 6. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 86 950,43 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 17. 6. 2022 po žalované domáhal zaplacení částky 200 000 Kč s příslušenstvím z titulu ústní smlouvy o zápůjčce ze dne 8. 4. 2021 (dále jen„ smlouva“), na základě které přenechal žalobce žalované částku ve výši 200 000 Kč a to převodem na bankovní účet žalované. Žalobce poskytl předmětnou částku žalované na splacení úhrady ročního nájemného bytu ve Španělsku. Splatnost nebyla účastníky sjednána. Žalovaná slíbila, že peněžní prostředky žalobci vrátí z prodeje své nemovitosti. Když ani po uplynutí jednoho roku žalovaná žalobci peníze nevrátila, vypověděl žalobce zápůjčku písemně dopisem ze dne 28. 4. 2022 s výpovědní dobou v délce 6 týdnů. Dopis byl žalované zaslán na žalobci poslední známou adresu žalované, přičemž doručen byl fikcí dne 3. 5. 2022. Žalobce si v řízení nárokoval předmětnou částku spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši od 15. 6. 2022. Žalobce odmítl tvrzení žalované, že by jí sám byl cokoli dlužen za dobu jejich společného soužití, k tvrzení žalované, že jí pravidelnými částkami hradil vlastní dluh, uvedl, že částkami uváděnými žalovanou pravidelně přispíval na chod domácnosti v době, kdy ji se žalovanou, resp. později s jejím zletilým synem, sdílel.

2. Soud žalobě vyhověl vydaným platebním rozkazem.

3. Žalovaná podala proti elektronickému platebnímu rozkazu včasný odpor. Požadavek uplatněný žalobcem odmítla jako nedůvodný. Uvedla, že na adrese svého trvalého pobytu se již přes rok nezdržuje, neboť bydlí ve Španělsku. Byt na její trvalé adrese užívá její zletilý syn [jméno] [příjmení]. Výzvu žalobce k vrácení peněžních prostředků neobdržela. Žalovaná nesporovala, že jí žalobce převodem na účet poskytl částku 200 000 Kč. Zásadně však odmítla tvrzení, že se jednalo o půjčku. Uvedla, že žádná smlouva mezi stranami uzavřena nebyla. Tvrdila, že naopak žalobce dluží žalované částku převyšující 1 mil. Kč. Tuto částku měl žalobce„ na žalované“ ušetřit, když se po dobu 9 let nechal od žalované vyživovat. Žalovaná částka 200 000 Kč tak byla pouze splátkou žalobcova dluhu vůči žalované.

4. Jednotlivá skutková zjištění má soud za prokázaná z následujících důkazů:

5. Dne 8. 4. 2021 zaslal žalobce žalované na účet č. [bankovní účet] částku 200 000 Kč (viz výpis z účtu žalobce u [příjmení] [příjmení], a to ke transakci proběhlé dne 8. 4. 2021).

6. Dne 27. 4. 2022 vypověděl žalobce smlouvu o zápůjčce ze dne 8. 4. 2022 a vyzval žalovanou k vrácení částky ve lhůtě 6 týdnů od doručení výzvy na účet žalobce (viz výpověď smlouvy o zápůjčce a výzva k úhradě dluhu dne 27. 4. 2022 s podacím lístkem). Výpověď spolu s výzvou byla žalované zaslána dne 28. 4. 2022 doporučenou poštou na adresu [adresa žalované]. Zásilka byla vrácena právní zástupkyni žalobce, jako nedoručená dne 16. 5. 2022 (viz kopie obálky zásilky).

7. Žalovaná obdržela od žalobce (účet č. [bankovní účet]) dne 8. 4. 2021 částku 200 000 Kč. V období od ledna 2020 do dubna 2021 zasílal žalobce na účet žalované pravidelně částku 10 000 Kč měsíčně, následně v období od dubna 2021 do ledna 2022 částky od 5 000 Kč do 25 000 Kč, a to vždy několikrát měsíčně (viz vybrané pohyby na účtu žalované č. [bankovní účet]).

8. Žalovaná dne 6. 12. 2022 podepsala písemné prohlášení, v němž uvedla, že promíjí žalobci jeho dluh ve výši 1 097 000 Kč (viz písemné prohlášení žalované - prominutí dluhu ze dne 6. 12. 2022).

9. Žalovaná byla k datu 15. 11. 2022 vlastníkem nemovitosti v [obec], [anonymizována dvě slova] (viz výpis z katastru nemovitostí k datu 15. 11. 2022, list vlastnictví [číslo] k.ú. [obec]).

10. Žalobce jako účastník řízení vypověděl, že žalovaná je jeho bývalou přítelkyní. Před poskytnutím půjčky neměla žalovaná stálé zaměstnání, nechtěla pracovat, vymýšlela si různé nemoci a na jaře roku 2021 se rozhodla, že chce bydlet ve Španělsku. Vyhlédla si ve Španělsku pronájem bytu, přičemž potřebovala uhradit nájemné na jeden rok předem. Nájemné činilo cca 170 000 Kč. Po žalobci požadovala, aby jí prostředky pro tento účel poskytl, přičemž částku zaokrouhlila na 200 000 Kč. Žalobce s odjezdem žalované a s poskytnutím peněz nejprve nesouhlasil, poté žalovaná požadovala částku půjčit s tím, že půjčku vrátí z prostředků, které hodlala získat prodejem své chaty. Žalobce věřil tomu, že žalovaná zapůjčené prostředky vrátí a částku 200 000 Kč jí jako půjčku poskytl. Žalovaná se následně přestěhovala do bytu ve Španělsku, žalobce i nadále částečně užíval byt v [obec a číslo] (přespával cca 1x týdně), přičemž v bytě žil zletilý syn žalované [jméno]. Přibližně jednou za dva měsíce vždy na pár dnů létal žalobce za žalovanou do Španělska. Žalobce po celou dobu přispíval na úhradu nákladů spojených s vedením domácnosti. [ulice] roku 2021 bylo žalobci zřejmé, že vztah se žalovanou nemůže dále pokračovat, tehdy požádal žalovanou, aby přistoupila k prodeji své nemovitosti a žalobci vrátila půjčené prostředky. Žalovaná vrácení částky odmítla a začala vymýšlet příběh o tom, že naopak žalobce dluží žalované za dobu společného soužití. Toto tvrzení žalované žalobce odmítl jako nepravdivé. Uvedl, že pravidelně žalované přispíval na chod domácnosti a to i v době, kdy již žalovaná pobývala ve Španělsku, tehdy v bytě občasně přenocoval, přičemž byt soustavně užíval zletilý syn žalované [jméno]. Žalobce odmítal, že by byl žalované cokoli dlužen, uvedl, že v době vztahu se žalovanou si pořídil vlastní nemovitost na hypotéku, hypotéka byla hrazena z prostředků, které získal z pracovní činnosti. Žalobce je zaměstnán jako policista, dále působí jako starosta obce, jeho příjmy z pracovní činnosti jsou dlouhodobě nadstandardní. Dále uvedl, že je mu známo, že žalovaná v souvislosti s pobytem ve Španělsku zmocnila svého zletilého syna [jméno] [příjmení] k přebírání písemností. Žalovaná byla vždy od svého syna informována o doručovaných zásilkách. Od ledna 2022 žalobce se žalovanou již přímo nekomunikoval, a to ani e-mailem či telefonicky, žádnou jinou adresu žalované neznal.

11. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], syna žalované, soud zjistil, že [jméno] [příjmení] bydlel v bytě ve [část obce] s matkou a s bratrem do doby, než se matka v dubnu 2021 odstěhovala do Španělska. Žalobce bydlel v bytě ve [část obce] spolu se žalovanou a jejími dětmi po celou dobu, co v bytě bydleli, tj. cca 4 roky. I po odstěhování žalované do Španělska žalobce v bytě občas přespával, zpravidla jednou týdně, kvůli práci. Nezletilý bratr je v péči otce. Od června roku 2022 je nájemní smlouva napsána na svědka. Svědek uvedl, že jeho matka (žalovaná) sepsala plnou moc, díky které byl oprávněn přebírat za ni poštu. Svědek nepřebíral poštu žalované pravidelně, z důvodu, že rovněž dochází do školy (střední škola ve formě denního studia). Dále svědek potvrdil, že žalovaná požadovala po žalobci částku 200 000 Kč za účelem úhrady nákladů bydlení ve Španělsku. Domnívá se, že náklady na bydlení v zahraničí hradila právě z těchto prostředků. V období od 28. 4. do 24. 5. 2022 byl svědek v [obec]. Přibližně od 25. 6. do 25. 7. pobýval svědek u žalované ve Španělsku. Svědek nevěděl, zda má žalovaná na adrese bytu hlášen trvalý pobyt, uvedl, že pošta jí na tuto adresu stále chodí. Žalovaná říkala svědkovi, že jí žalobce něco dluží, v létě 2022 mu říkala, že už od žalobce nic z toho, co jí dluží, chtít nebude.

12. Výše uvedené důkazy zhodnotil soud postupem dle ust. § 132 o.s.ř., tj. každý důkaz jednotlivě i všechny v jejich vzájemných souvislostech, zároveň přihlédl ke všemu, co uvedli účastníci řízení, zejména hodnotil důkazy v kontextu se žalobními tvrzeními i obranou žalované. Provedené listinné důkazy (s výjimkou prohlášení žalované o prominutí dluhu žalobci a žalovanou sepsaného rozpisu majetkové situace účastníků k březnu 2021) považuje soud za věrohodné, plně prokazující skutečnosti z nich vyplývající, když samy strany pravost a věrohodnost těchto listinných důkazů nezpochybnily. Z prohlášení žalované o prominutí dluhu žalobci ani z žalovanou sepsaného přehledu příjmů a výdajů účastníků soud žádná zjištění relevantní pro závěr o skutkovém stavu neučinil, neboť žalovaná může takto jednostranně prohlašovat a rozepisovat prakticky cokoli. Dále soud hodnotil účastnickou výpověď žalobce a svědeckou výpověď syna žalované [jméno] [příjmení]. Vyjádření žalobce o tom, za jakých okolností žalované předmětnou částku poskytl a co bylo mezi účastníky dohodnuto ohledně jejího vrácení, považuje soud za zcela věrohodné, korespondující s dalšími provedenými důkazy. Z výpisů z účtu žalované jednoznačně vyplývá, že žalobce po dobu trvání vztahu se žalovanou až do jeho skončení začátkem roku 2022 hradil pravidelně žalované převodem na její účet částky, které odpovídají výši obvyklých nákladů na vedení domácnosti v pražském bytě, kde po odstěhování žalované do Španělska na jaře roku 2021 zůstal žít zletilý syn žalované [jméno], zatímco nezletilý syn žalované je od té doby v péči svého otce. Svědek [jméno] [příjmení] potvrdil, že žalobce byt (později jen omezeně) užíval až do počátku roku 2022, kdy vztah účastníků skončil a žalobce přestal hradit na účet žalované pravidelné finanční příspěvky. Tyto žalobcem pravidelně hrazené částky tak zjevně nebyly splátkami dluhu žalobce vůči žalované, jak žalovaná v rámci obrany tvrdila, ale příspěvky na náklady bydlení, jak tvrdil žalobce. Svědek [jméno] [příjmení] dále potvrdil, že žalobce poskytl žalované předmětnou částku 200 000 Kč v souvislosti s jejím stěhováním do Španělska, resp. na úhradu s tím spojených nákladů bydlení. Svědek sice nevěděl nic o dohodě účastníků o vrácení této částky, nicméně je jeho vyjádřením vyvráceno tvrzení žalované o tom, že i částka 200 000 Kč představovala jednu splátku dluhu žalobce vůči žalované. Konečně pokud žalovaná sdělovala svědkovi informace o údajném dluhu žalobce vůči ní, bylo to až v reakci na zahájení předmětného sporu v létě roku 2022. Tvrzení žalobce o tom, že žalovaná hodlala žalobci vrátit zapůjčenou částku z prostředků získaných prodejem chaty, koresponduje se zjištěním, že žalovaná chatu v [obec] stále vlastní. Svědek [jméno] [příjmení] dále potvrdil, že byl svou matkou zmocněn k přebírání poštovních zásilek, které jí byly zasílány na adresu pražského bytu v době, kdy pobývala ve Španělsku. Z uvedených důvodů soud hodnotil výpovědi [jméno] [příjmení] i žalobce jako přesvědčivé a věrohodné.

13. Po zhodnocení provedených důkazů učinil soud o skutkovém stavu následující závěr: Žalobce a žalovaná byli partnery, společně po dobu několika let užívali byt v [obec a číslo] – [část obce], kde se žalovanou žili i její dva synové. Na jaře 2021 se žalovaná rozhodla odstěhovat se do Španělska. Žalobce a žalovaná se ústně dohodli, že žalobce poskytne žalované částku 200 000 Kč, kterou žalovaná použije na úhradu nákladů bydlení ve Španělsku. Účastníci se dohodli, že žalovaná žalobci tuto částku vrátí, termín vrácení však dohodnut nebyl. Žalovaná hodlala žalobci částku vrátit z prostředků získaných z prodeje své chaty v [obec]. Žalobce žalované částku 200 000 Kč poskytl převodem na její účet dne 8. 4. 2021. Žalovaná se následně z bytu ve [část obce] odstěhovala do Španělska, její nezletilý syn byl svěřen do péče svého otce a v bytě zůstal bydlet zletilý syn žalované [jméno] [příjmení]. Vztah účastníků pokračoval i po odstěhování žalované, a to až do počátku roku 2022. Žalobce byt ve [část obce] po odstěhování žalované užíval již jen sporadicky, přesto až do ledna 2022 zasílal žalované na její účet pravidelné finanční příspěvky. Po ukončení vztahu účastníků žalovaná vrácení částky 200 000 Kč odmítla. Dopisem ze dne 27. 4. 2022 zaslaným žalované na adresu [adresa žalované] (tj. adresa bytu) žalobce smlouvu o zápůjčce vypověděl a vyzval žalovanou k vrácení částky 200 000 Kč ve lhůtě 6 týdnů od doručení výzvy. Zásilka byla odeslána žalované doporučenou poštou dne 28. 4. 2022 a po marném uplynutí úložní doby se vrátila jako nedoručená. Žalovaná má na adrese [adresa žalované], předmětný byt i po ukončení vztahu účastníků dosud užívá syn žalované [jméno] [příjmení], jehož žalovaná zmocnila k přebírání veškerých zásilek jí adresovaných. [jméno] [příjmení] pobýval v době, kdy byla doručována poštovní zásilka s výpovědí smlouvy o zápůjčce, v [obec].

14. Tvrzení žalované o tom, že úhrady žalobce na účet žalované (předmětná částka 200 000 Kč a dále částky pravidelně hrazené žalobcem v letech 2021 a 2022) představovaly splátky dluhu uznaného žalobcem před odstěhováním žalované do Španělska, bylo v řízení provedeným dokazováním vyvráceno.

15. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: <i>16. Dle ust. § 559 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) má každý právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.</i> <i>17. Dle ust. § 570 odst. 1 o. z. působí právní jednání vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde, zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.</i> <i>18. Dle ust. § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.</i> <i>19. Dle ust. § 1998 o. z. lze závazek vypovědět, ujednají-li si to strany nebo stanoví-li tak zákon. Je-li závazek vypovězen, zaniká uplynutím výpovědní doby.</i> <i>20. Dle ust. § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>21. Dle ust. § 2393 odst. 1 o. z. neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů.</i> 22. Smlouvu uzavřenou mezi účastníky v souvislosti s poskytnutím částky 200 000 Kč žalobcem žalované kvalifikoval soud jako smlouvu o zápůjčce ve smyslu § [číslo] o. z, uzavřenou v ústní formě (§ 559 o. z.). Žalobce jako zapůjčitel poskytl žalované jako vydlužiteli finanční zápůjčku (částku 200 000 Kč) s tím, že žalovaná žalobci tuto částku později vrátí. Termín vrácení prostředků (splatnost zápůjčky) nebyl v době uzavření smlouvy ujednán. Dne 27. 4. 2022 žalobce smlouvu o zápůjčce vypověděl (ust. § 1998 o. z. ve spojení s ust. § 2393 odst. 1 o. z.) a vyzval žalovanou k vrácení předmětné částky. Výpověď spolu s výzvou zaslal žalobce žalované dne 28. 4. 2022 prostřednictvím provozovatele poštovních služeb na poslední jemu známou adresu, která je dosud adresou trvalého pobytu žalované. Zásilka byla z důvodu nezastižení adresáta uložena na poště a po uplynutí 15 denní úložní doby vrácena odesílateli jako adresátem nepřevzatá. Svědek [jméno] [příjmení] potvrdil, že v souvislosti s pobytem žalované mimo ČR byl žalovanou zmocněn k přebírání veškerých doručovaných písemností. Je zřejmé, že žalovaná měla objektivně možnost se doručovanou písemností seznámit a doručení nelze podmiňovat tím, zda si žalovaná jako adresát zásilku skutečně převzala a seznámila se s jejím obsahem. Účinky doručení výpovědi žalované tak nastaly ve smyslu § 573 o.z. třetí pracovní den po odeslání zásilky, tj. dne 3. 5. 2022. Od tohoto okamžiku počala běžet 6 týdenní výpovědní doba, která uplynula dnem 14. 6. 2022. Počínaje dnem 15. 6. 2022 se žalovaná ocitla se splněním povinnosti vrátit zápůjčku v prodlení a je ve smyslu ust. § 1970 o. z. povinna zaplatit žalobci vedle dlužné částky 200 000 Kč i úrok z prodlení za dobu od 15. 6. 2022 do zaplacení. Výše úroku z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Z uvedených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I.).

23. V otázce náhrady nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 86 950,43 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 10 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 200 000 Kč sestávající z částky 9 100 Kč za každý ze šesti úkonů (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, podání žaloby, písemné vyjádření ve věci samé a účast u dvou ústních jednání soudu), dále šest paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Dále náleží žalobci cestovní náhrada v celkové výši 7 195,40 Kč, a to v souvislosti s cestou právní zástupkyně dne 10. 11. 2022 k soudu (ústní jednání) náhrada 3 597,70 Kč za 404 ujetých km (ze sídla AK k soudu) v částce 2 797,70 Kč (44,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou právní zástupkyně dne 22. 12. 2022 (ústní jednání) náhrada 3 597,70 Kč za 404 ujetých km (ze sídla AK k soudu) v částce 2 797,70 Kč (44,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t. Konečně náleží i daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 63 595,40 Kč (z odměny a náhrad) ve výši 13 355,03 Kč.