35 C 85/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Terezou Krojovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou údaje o zástupci pro 21 500,32 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 21 500,32 Kč spolu s úrokem ve výši 0,1 % denně z částky 10 750,16 Kč od 11. 5. 2021 do zaplacení a s úrokem ve výši 0,1 % denně z částky 10 750,16 Kč od 11. 6. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 14 655 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou nadepsanému soudu dne 25. 7. 2022 domáhala po žalované zaplacení částky 21 500,32 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalované přenechala smlouvou z 30. 4. 2021 k užívání prostory sloužící k podnikání a žalovaná jí dluží nájemné a poplatky za služby za období květen – červen 2021. Žalobkyně žalovanou o úhradu dlužné částky opakovaně upomínala, před podáním žaloby žalované zaslala dne 7. 6. 2022 předžalobní výzvu. Žalovaná dluh nezaplatila.

2. Žalovaná uplatněný nárok neuznala, uvedla, že mezi žalobkyní a žalovanou k uzavření nájemní smlouvy nikdy nedošlo, protože po podpisu nájemní smlouvy stranou žalovanou nebyla nájemní smlouva žalobkyní akceptována včas a žalované nikdy nebylo doručeno vyhotovení nájemní smlouvy opatřené podpisem žalobkyně. Žalovaná dále tvrdila, že jí žalobkyně předmět nájmu nikdy nepředala. Dle žalované nebyly osoby, s nimiž žalobkyně, vyjma jednatele žalované, komunikovala, či se kterými jednala ([anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení]) nebyly oprávněny žalovanou v těchto záležitostech zastupovat.

3. Žalobkyně následně doplnila, že nájemní smlouva byla mezi účastníky řádně uzavřena, ač k uzavření došlo v nepřítomnosti účastníků. Nájemní smlouvu nejprve podepsal za žalovanou její jediný jednatel [jméno] [příjmení], následně ji podepsala žalobkyně. Po podpisu nájemní smlouvy se žalobkyně pokoušela se žalovanou opakovaně dohodnout na předání originálu nájemní smlouvy, což se nepodařilo. Žalobkyně proto podepsanou nájemní smlouvu zaslala dne 18. 5. 2021 a dne 22. 6. 2021 žalované na adresu sídla ve formě doporučené zásilky. Žalovaná si žádnou ze zásilek nepřevzala. Žalobkyně má navíc za to, že smlouva nabyla účinnosti podpisem druhé smluvní strany, jak vyplývá z výslovného ujednání stran v nájemní smlouvě. K otázce předání předmětu nájmu žalobkyně uvedla, že prostory převzal za žalovanou zaměstnanec [jméno] [příjmení]. Má za to, že nebyla povinna zkoumat pracovní zařazení osob jednajících za žalovanou, když z jejich jednání bylo možné v dobré víře předpokládat, že jednají za žalovanou na základě platného pověření.

4. Mezi stranami nebylo po skutkové stránce sporu o tom, že písemné vyhotovení nájemní smlouvy na prostory sloužící podnikání v budově [adresa], jež je součástí pozemku parc. [číslo] k.ú. [obec], podepsal jako první jednatel žalované [jméno] [příjmení], následně zástupce žalobkyně. Strany přitom nejednaly přímo. Sporné dále nebylo, že žalovaná za pronájem prostor ničeho neuhradila.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí k nemovitostem v [katastrální uzemí] ze dne 3. 1. 2020 soud zjistil, že žalobkyně byla ke dni 3. 1. 2020 mj. vlastníkem budovy [adresa], jež je součástí pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec].

6. Z nájemní smlouvy [číslo] soud zjistil, že mezi žalobkyní na straně pronajímatele, zastoupenou [právnická osoba] [právnická osoba], a žalovanou na straně nájemce jednající jediným jednatelem [jméno] [příjmení] byla podepsána nájemní smlouva, jejímž předmětem byl nájem prostor sloužících podnikání v budově [adresa], jež je součástí pozemku parc. [číslo] k.ú. [obec], na dobu neurčitou od 1. 5. 2021 (dále i jen„ nájemní smlouva“). Za žalobkyni byla listina podepsána dne 30. 4. 2021, u podpisu žalované není datum uvedeno. V čl. 3 a 3.3 nájemní smlouvy a v příloze [číslo] nájemní smlouvy je uvedeno, že nájemce je pronajímateli povinen platit nájemné a servisní poplatky v částce celkem 10 750,16 Kč měsíčně se splatností do 10. dne daného měsíce. V čl. 13 nájemní smlouvy je uvedeno, že nájemce je v případě prodlení s úhradou jakýchkoliv plnění dle nájemní smlouvy povinen pronajímateli hradit 0,1% denně z dlužné částky. V čl. 14 je uvedeno, že nájemní smlouva nabývá platnosti a účinnosti okamžikem podpisu oběma smluvními stranami. V čl. 1 přílohy [číslo] k nájemní smlouvě je uvedeno, že pro účely nájmu platí, že nájemce převzal předmět nájmu k datu počátku nájmu ve stavu umožňujícím nerušené užívání předmětu nájmu.

7. Z výpovědi nájemní smlouvy ze dne 28. 6. 2021 včetně plné moci a podacího archu ze dne 1. 7. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně dne 28. 6. 2021 sepsala z důvodu prodlení žalované se zaplacením žalované částky výpověď nájemní smlouvy a tuto žalované dne 1. 7. 2021 zaslala formou doporučené zásilky.

8. Z předžalobní výzvy ze dne 7. 6. 2022 vč. dodejky soud zjistil, že žalobkyně zastoupená právní zástupkyní vyzvala dne 7. 6. 2022 písemně žalovanou k zaplacení žalované částky ve lhůtě do 15. 6. 2022. Výzva byla téhož dne zaslána do datové schránky žalované.

9. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku žalované ze dne 26. 9. 2022 soud zjistil, že za žalovanou je od 1. 3. 2021 oprávněn jednat [jméno] [příjmení] jako jediný jednatel. Z výpisu dále plyne, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] byl od 10. 2. 2020 do 1. 3. 2021 společníkem žalované s velikostí podílu 50 %.

10. Z komunikace mezi [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že v období do 9. 6. 2021 [jméno] [příjmení] kontaktoval adresáta s telefonním číslem + [tel. číslo] [anonymizováno] ohledně předání vyhotovení podepsané nájemní smlouvy, přičemž z další komunikace plyne, že adresátem je [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Dne 16. 6. 2021 urgoval [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] o zaslání potvrzení o zaplacení kauce a nájemného za nájem předmětu nájmu s tím, že v případě nezaplacení bude podána výpověď z nájmu prostor.

11. Z podacích archů ze dnů 18. 5. 2021, 27. 5. 2021, 22. 6. 2021, 1. 7. 2021 bylo zjištěno, že dne 18. 5. 2021, 27. 5. 2021, 22. 6. 2021 a 1 7. 2021 byly ze strany žalobkyně zasílány žalované doporučené zásilky.

12. Z komunikace mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (dle nájemní smlouvy kontaktní osoba za pronajímatele) bylo zjištěno, že dne 11. 5. 2021 [jméno] [příjmení] potvrdil adresátu s telefonním číslem + [tel. číslo] [anonymizováno], kterým byl [jméno] [příjmení], že k předání prostor dojde ve čtvrtek v 9:00. [jméno] [příjmení] vzal tento termín na vědomí.

13. Z předávacího protokolu k nájemní smlouvě soud zjistil, že žalobkyně zastoupená [jméno] [příjmení] za [právnická osoba] [právnická osoba] předala žalované zastoupené [jméno] [příjmení] kancelářské prostory dle nájemní smlouvy.

14. Z pracovní smlouvy uzavřené mezi žalovanou a [jméno] [příjmení] ze dne 10. 3. 2021 soud zjistil, že mezi žalovanou zastoupenou [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] byla dne 10. 3. 2021 podepsána listina s názvem pracovní smlouva na pozici digitalizace papírových dokumentů na dobu neurčitou.

15. Z emailové komunikace mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ze dne 17. 6. 2021 soud zjistil, že v e-mailu ze dne 17. 6. 2021 zaslal [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] informace o dlužném nájemném a jistotě a k emailu přiložil přílohu [číslo] nájemní smlouvy.

16. Ze zrušení pracovního poměru ve zkušební době vč. kopie podacího lístku k zásilce zaslané [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že dne 29. 7. 2021 zaslala žalovaná [jméno] [příjmení] dokument, kterým žalovaná zrušila [jméno] [příjmení] pracovní poměr založený pracovní smlouvou ze dne 10. 3. 2021 ve zkušební době.

17. Z karty zaměstnance [jméno] [příjmení] ze dne 27. 9. 2022 bylo zjištěno, že v období od 1. 4. 2021 do 26. 5. 2021 měl pan [jméno] [příjmení] hlášenou nepřítomnost v práci z důvodu nemoci.

18. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, přihlédl přitom ke všemu, co uvedli účastníci řízení. Provedené listinné důkazy považuje soud za pravé a věrohodné, jelikož skutečnosti z nich vyplývající korespondují z hlediska obsahového i časového a strany k jejich pravosti ani k jejich obsahu nevznesly žádné námitky. Další důkazní návrhy žalované (výslechem jednatele žalované, e-mailovou komunikací mezi žalobkyní a žalovanou ze dne 19. 7. 2021, výslechem [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]) soud zamítl jako nadbytečné, když skutkový stav relevantní pro rozhodnutí ve věci byl bezpečně zjištěn z důkazů v řízení provedených.

19. Po zhodnocení provedeného dokazování učinil soud o skutkovém stavu závěr, že dne 30. 4. 2021 byla mezi účastníky (žalobkyní v pozici pronajímatele a žalovanou jako nájemcem) uzavřena nájemní smlouva na předmět nájmu – prostory sloužící podnikání, v budově [adresa], která je součástí pozemku parc. [číslo] k. ú. [obec], s tím, že doba nájmu byla sjednána od 1. 5. 2021 na dobu neurčitou. [ulice] platby za užívání byly sjednány v měsíční výši 10 750,16 Kč se splatností vždy do 10. dne daného měsíce. Nájemní smlouva byla na straně žalované podepsána jediným jednatelem [jméno] [příjmení] a následně byla dne 30. 4. 2021 podepsána zmocněnci žalobkyně. Žalovaná žalobkyni nezaplatila platby dle nájemní smlouvy za květen – červen 2021 ve výši 2 x 10 750,16 Kč ve sjednaných termínech splatnosti. Z důvodu prodlení žalované s úhradou žalobkyně dopisem ze dne 28. 6. 2021 nájemní smlouvu vypověděla. V případě prodlení žalované s úhradou plnění dle nájemní smlouvy se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni 0,1 % denně z dlužné částky. Žalovaná žalobkyni o zaplacení dlužné částky před podáním žaloby dopisem ze dne 7. 6. 2022 vyzvala. Žalovaná žalobkyni doposud ničeho nezaplatila.

20. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů: Dle § 1 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen:„ OZ“) platí, že nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.

21. Dle § 1732 odst. 1 OZ platí, že právní jednání směřující k uzavření smlouvy je nabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata.

22. Dle § 1735 OZ platí, že nabídka učiněná v písemné formě vůči nepřítomné osobě musí být přijata ve lhůtě uvedené v nabídce. Není-li lhůta uvedena, lze nabídku přijmout v době přiměřené povaze navrhované smlouvy a rychlosti prostředků, jež navrhovatel použil pro zaslání nabídky.

23. Dle § 1740 odst. 1 OZ platí, že osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou.

24. Dle § 2302 OZ platí, že ustanovení tohoto pododdílu se vztahují na nájem prostoru nebo místnosti, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo v této místnosti a slouží-li pak prostor nebo místnost alespoň převážně podnikání, bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě vyjádřen (dále jen„ prostor sloužící podnikání“). Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem prostoru sloužícího podnikání obecná ustanovení o nájmu.

25. Dle § 2201 OZ platí, že nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

26. Za použití výše uvedené právní úpravy na zjištěný skutkový stav, ze kterého soud vycházel, soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

27. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena nájemní smlouva o nájmu prostor sloužícího podnikání ve smyslu § 2302 a násl. OZ Smlouva byla ze strany účastníků podepsána oprávněnými osobami; za žalovanou byla podepsána jednatelem [jméno] [příjmení] a za žalobkyni zmocněnou společností dne 30. 4. 2021. Kontraktační proces v daném případě probíhal bez přítomnosti účastníků smlouvy. Z konstrukce nájemní smlouvy je zřejmé, že návrh nájemní smlouvy připravovala žalobkyně (mimo jiné proto, že na titulní strany nájemní smlouvy je umístěno logo žalobkyně, text nájemní smlouvy je propojen s přílohami smluv, jako jsou všeobecné podmínky nájmu a provozní řád budovy, a přílohy, jež mohly být vyhotoveny jen žalobkyní jako pronajímatelem, mají stejnou grafickou úpravu a používají tytéž zkratky jako nájemní smlouva). Zaslaný koncept nájemní smlouvy následně žalovaná podepsala. V tento okamžik se z konceptu nájemní smlouvy stala nabídka žalované k uzavření nájemní smlouvy (není podstatné, že nabídku činila žalovaná na straně nájemce, srov. rozsudek NSČR sp. zn. 25 Cdo 368/99). Dne 30. 4. 2021 pak nájemní smlouvu podepsala žalobkyně jako osoba, jíž je nabídka určena.

28. Proces uzavírání smlouvy v nepřítomnosti účastníků upravují zejména § 1732, § 1735 a § 1740 OZ. Z těchto ustanovení obecně plyne, že účinnost přijetí návrhu, tj. okamžik uzavření smlouvy, nastává projevením včasného souhlasu toho, komu je nabídka určena, navrhovateli nabídky. Na tato ustanovení pak v rámci své obrany odkazovala žalovaná s tím, že žalobkyně má povinnost prokázat, že svůj souhlas s návrhem nájemní smlouvy projevila vůči žalované včas a že její souhlas k žalované došel, pokud by toto neprokázala, nedošlo by k akceptaci nabídky a uzavření nájemní smlouvy. Tato ustanovení však nejsou v dané věci relevantní.

29. Jak totiž dovodil Nejvyšší soud v rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia NSČR ze dne 16. 1. 2013, sp. zn. 31 Cdo 1571/2010, účinnost přijetí návrhu na uzavření smlouvy ve smyslu § 44 odst. 1 obč. zák. může být dohodou stran určena k jinému okamžiku, než k okamžiku, kdy vyjádření souhlasu s obsahem návrhu dojde zpět navrhovateli smlouvy (oferentovi); to platí i pro zástavní smlouvu. Tento právní názor je podle soudu plně aplikovatelný i v současné právní úpravě OZ, když ustanovení týkající se kontraktačního procesu jsou dispozitivními normami, od kterých se mohou účastníci dle § 1 odst. 2 OZ dohodou odchýlit a práva a povinnosti si mohou sjednat jinak. V posuzovaném případě si účastníci v čl. 14 nájemní smlouvy ujednali, že smlouva nabývá platnosti a účinnosti podpisem obou smluvních stran. Touto dohodou byla nahrazena zákonná úprava kontraktačního procesu. S ohledem na tuto dohodu proto nebylo třeba zkoumat, zda a kdy žalobkyně vůči žalované projevila svůj souhlas s nabídkou, ani nebylo třeba zkoumat, kdy byla žalované nájemní smlouva podepsaná oběma účastníky doručena. Nájemní smlouva byla totiž s ohledem na odchylné ujednání stran uzavřena dne 30. 4. 2021, kdy žalobkyně jako v pořadí druhá ze smluvních stran připojila k nájemní smlouvě svůj podpis.

30. S ohledem na to, že mezi účastníky byla uzavřena nájemní smlouva, byla žalovaná jako nájemce povinna platit žalobkyni jako pronajímateli nájemné a úhradu za služby spojené s užíváním předmětu nájmu sjednané v čl. 3 nájemní smlouvy a příloze č. 1 nájemní smlouvy. Žalovaná však za měsíce květen a červen 2021 žalobkyni platby dle nájemní smlouvy ve lhůtách splatnosti nehradila, a to ani na výzvy žalobkyně. Žalobkyni tedy vzniklo právo po žalované tyto dlužné platby požadovat. Protože žalovaná nehradila žalobkyni platby dle nájemní smlouvy včas, vznikla jí povinnost platit žalobkyni za prodlení s placením dlužné částky 0,1 % denně ode dne splatnosti.

31. Co se týče žalovanou namítaného nedostatku zástupčího oprávnění osob, jež žalovanou nebyly k takovému jednání zmocněny nebo jež jednaly nad rámec svého pracovního zařazení, jednání těchto osob nejsou pro právní posouzení věci relevantní. Nájemní smlouva byla podepsána přímo jediným jednatelem žalované, přičemž jiná jednání či komunikace, jež ve věci mezi žalobkyní a žalovanou proběhly ohledně předání předmětu nájmu či sjednávání osobní schůzky k doručení podepsané nájemní smlouvy, neměly na již uzavřenou nájemní smlouvu a z ní vyplývající povinnosti žádný vliv. Soud se proto touto námitkou dále nezabýval.

32. Ani námitku, že žalovaná předmět nájmu nepřevzala, neshledal soud pro rozhodnutí o žalobě za relevantní. Žalovaná se v čl. 3 nájemní smlouvy zavázala platit za předmět nájmu nájemné a úhradu za služby. Nájem vznikl dnem 1. 5. 2021. V čl. 1 přílohy č. 4 k nájemní smlouvě si smluvní strany ujednaly fikci, že nájemce převzal předmět nájmu k datu počátku nájmu. Rozsudkem NSČR sp. zn. 23 Cdo 1001/2021, ze dne 23. 3. 2022, byla zmírněna dřívější rozhodovací praxe, dle které byly fikce a domněnky ve smlouvách posuzovány jako neplatná ujednání bez dalšího. Nejvyšší soud v uvedeném rozsudku uzavřel, že při posouzení, zdali takové ujednání je v rozporu se zákonným zákazem nebo se příčí dobrým mravům, je třeba v každém jednotlivém případě zkoumat, co je obsahem daného ujednání. Současně je třeba hodnotit i právní postavení stran, v jakém ujednání uzavřely, zdali jde o rovnovážný vztah stran, např. podnikatelů, případně zdali jde o vztah podnikatele na straně jedné a slabší strany na straně druhé, ať už spotřebitele nebo podnikatele slabší strany. V posuzovaném případě byla nájemní smlouva uzavřena mezi dvěma právnickými osobami, podnikateli, z nichž jednatel žalované působí jako advokát. Žalovaná si tedy musela být vědoma následků, jež takové ujednání má. Ohledně účelu ujednání o předání předmětu nájmu k okamžiku uzavření nájemní smlouvy soud dospěl k závěru, že účelem je zakotvení jednoznačného okamžiku, od něhož je žalovaná oprávněna žádat zpřístupnění předmětu nájmu, ale na druhé straně je povinna žalobkyni platit sjednané nájemné. Takové ujednání podle soudu není v rozporu s dobrými mravy ani se zákonem a ani nezneužívá postavení slabší smluvní strany. Soud proto důvody neplatnosti daného ujednání neshledal. Námitka žalované, že jí předmět nájmu nebyl fakticky předán, nemá za této situace na povinnost žalované hradit nájemné žádný vliv. Z téhož důvodu se pak soud ani nezabýval tím, zda byl předmět nájmu předán řádně zastoupené žalované, či nikoliv, jak uvedeno výše.

33. Z výše uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žalobou uplatněný nárok je po právu, proto žalobě v plném rozsahu výrokem I tohoto rozsudku vyhověl.

34. V otázce náhrady nákladů řízení rozhodl soud výrokem II rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14 655 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 861 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 21 500,32 Kč. Odměna advokáta sestává z částky 1 980 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba, písemné vyjádření z 21. 9. 2022, účast na jednání 20. 10. 2022) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 2 394 Kč.

35. Soud žalobkyni nepřiznal požadovanou náhradu nákladů řízení tři úkony, a to za úkony„ příprava na jednání“, písemné vyjádření ze dne 17. 10. 2022 a nahlížení do spisu dne 18. 10. 2022. Úkon„ příprava na jednání“ není v a. t. uveden a ani není možno jej podle jeho povahy posoudit jako některý z jiných úkonů uvedených v § 11 a. t. Příprava na jednání je imanentní součástí právního zastoupení v řízení před soudem a sestává se nejen ze studia spisu před jednáním, ale také ze sepisu žaloby, vyjádření a účasti na jednání. Z důvodu takto širokého vymezení přípravy na jednání nelze dle názoru soudu považovat„ přípravu na jednání“ za samostatný úkon. Činnost přípravy na jednání je fakticky obsažena v každém z úkonů, jež žalobkyně v průběhu řízení činila a za níž je žalobkyni náhrada nákladů řízení přiznávána. Co se týče náhrady nákladů za vyjádření ze dne 17. 10. 2022, toto vyjádření bylo učiněno tři dny před nařízeným jednáním, bez výzvy soudu. Vyjádření obsahovalo právní polemiku k argumentaci žalované v podání ze dne 29. 9. 2022, kterou mohla žalobkyně nepochybně přednést až při ústním jednání dne 20. 10. 2022. Rovněž pokud jde o úkon nahlížení do soudního spisu dne 18. 10. 2022, lze odkázat na ustálenou judikaturu vyšších soudů, dle níž za úkon právní služby spočívající v nahlížení a studiu spisu odměna advokátovi zpravidla nepřináleží, neboť studium spisu je zahrnuto v úkonu právní služby první porady s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení nebo obhajoby, případně tvoří nezbytný předpoklad pro řádné zastupování i v průběhu řízení. Byť za takový úkon (nahlížení do soudního spisu) advokátovi výjimečně odměnu přiznat lze (při zohlednění zejména nezbytnosti a účelnosti postupu, procesní situace, například založí-li protistrana do spisu značné množství listin, s nimiž nemá účastník možnost se jinak seznámit krátce před přípravným jednáním či prvním jednáním ve věci), záleží vždy na úvaze soudu a zohlednění specifik každé věci. V daném případě soud neshledal výše uvedené tři úkony zástupce žalobkyně potřebnými k účelnému uplatňování práva žalobkyně, a proto za ně žalobkyni náhradu nákladů nepřiznal.

36. Lhůta k plnění byla v obou výrocích (ve věci samé i o náhradě nákladů řízení) stanovena v délce tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 částí věty před středníkem o.s.ř. Povinnost žalované nahradit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně se opírá o ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.