35 C 98/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Terezou Krojovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 69 771,10 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba s návrhem, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 69 614,83 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 35 416,91 Kč ve výši 12 % ročně od 8. 4. 2025 do zaplacení a dále částku 156,27 Kč, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala po žalované zaplacení částky 69 771,10 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění žaloby uvedla, že dne datum uzavřela s žalovanou Smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota (dále jen „smlouva“), na jejímž základě poskytla žalované úvěr až do výše částka s možností postupného čerpání. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky navrátit spolu s příslušenstvím. Před uzavřením smlouvy zkoumala žalobkyně úvěruschopnost žalované. Úvěr byl žalované vyplácen na účet č. č. účtu, a to dne datum částka částka, dne datum částka částka, dne datum částka částka a dne datum částka částka. Celkem bylo splaceno částka. Žalovaná se dostala do prodlení s hrazením splátek. Ke dni žaloby evidovala za žalovanou dluh ve výši částka (jistina částka, poplatek částka, smluvní úrok částka, poplatek částka). Dále se žalobkyně domáhala uhrazení částky částka představující smluvní pokutu. Dne datum zaslala žalované předžalobní upomínku. V reakci na vyjádření žalované uvedla, že pro účely posouzení úvěruschopnosti disponovala ověřeným příjmem žalované, doloženým třemi výplatními páskami. Schopnost splácet byla řádně zjištěna.

2. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala. Uvedla, že smlouva je neplatná z důvodu vysoké úvěrové sazby a vysokého RPSN přesahující Anonymizováno % a že žalobkyně řádnou nezkoumala schopnost žalované předmětný úvěr splácet před uzavřením smlouvy.

3. Soud projednal věc dle ust. § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“) v nepřítomnosti žalobkyně, která se z jednání omluvila, ale i v nepřítomnosti žalované, která se k jednání nedostavila bez omluvy, ač k němu byl řádně a včas předvolána.

4. Jednotlivá skutková zjištění má soud za prokázaná z následujících důkazů:

5. Žalobkyně zkoumala před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované, a to skrze informace poskytnuté přímo žalovanou. Ta uvedla, že výše jejích pravidelných výdajů na půjčky činí částka měsíčně, měsíční výdaje na bydlení činí částka, další výdaje ohodnotila částkou částka. Její příjem činí částka. Žalobkyně dále disponovala příjmy žalované za období od Anonymizováno Anonymizováno do Anonymizováno Anonymizováno (viz výpis o posouzení úvěruschopnosti u žalobce, identifikované příjmy žalované).

6. Plat žalované činil v Anonymizováno Anonymizováno částku částka, v Anonymizováno Anonymizováno částku částka a v Anonymizováno Anonymizováno částku částka (viz výplatní pásky žalované za Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno a Anonymizováno Anonymizováno).

7. Žalobkyně uzavřela dne datum s žalovanou smlouvu č. hodnota, na jejímž základě poskytla žalované úvěr až do výše částka s možností postupného čerpání. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky navrátit spolu s příslušenstvím. RPSN činilo Anonymizováno % a úroková sazba činila Anonymizováno % denně. Poplatek za vyplacení tranše úvěru činil Anonymizováno % z vyplacené částky (viz smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru číslo hodnota, informace pro spotřebitele, kopie občanského průkazu žalované, údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru, Všeobecné obchodní podmínky žalobce, autorizace ověření totožnosti, obecné podmínky žalobkyně).

8. Žalobkyně poskytla žalované na účet č. č. účtu dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka a dne datum částku částka (viz přehled bankovních transakcí k výši částek zaslaných žalované).

9. Dne datum oznámila žalobkyně žalované vypovězení smlouvy (viz informace o prodlení s úhradou).

10. Žalobkyně zaslala žalované dne datum předžalobní upomínku (výzva k úhradě z datum, potvrzení o odeslání předžalobní výzvy).

11. Na jejich základě provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne datum smlouvu č. hodnota, na jejímž základě poskytla žalované úvěr až do výše částka s možností postupného čerpání. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky navrátit spolu s příslušenstvím. RPSN činilo Anonymizováno % a úroková sazba činila Anonymizováno % denně. Před uzavřením smlouvy zkoumala žalobkyně úvěruschopnost žalované, a to skrze Anonymizováno výplatní pásky žalované a skrze informace přímo poskytnuté žalovanou. Bylo zjištěno, že její příjem činí částka, výdaje na půjčky činí částka měsíčně, měsíční výdaje na bydlení činí částka, další výdaje ohodnotila částkou částka. Žalobkyně na základě smlouvy poskytla žalované částku částka. Žalovaná celkem splatila částku částka.

12. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

13. Uvedenou smlouvu soud kvalifikoval jako smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Žalovaná na straně úvěrovaného smlouvu uzavřela v postavení spotřebitele a žalobkyně na straně úvěrujícího v postavení podnikatele (§ 419, § 420 a § 1810 a násl. o. z.). Smlouva podléhá rovněž režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

14. Soud po provedeném dokazování dospěl k názoru, že předmětná smlouva o úvěru je neplatná, a to s ohledem na sjednané RPSN ve výši Anonymizováno %, primárně však proto, že žalobkyně řádně nezkoumala úvěruschopnost žalované.

15. Po provedeném dokazování je soud toho názoru, že předmětná úvěrová smlouva je neplatná, neboť byla uzavřena v rozporu s ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně sice ve své žalobě uvedla, že před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žadatele (myšl. žalované), nicméně soud je toho názoru, že toto zkoumání nebylo provedeno řádně. Bylo zjištěno, že žalovaná je zaměstnaná a její příjem činí částka, výdaje na půjčky činí částka měsíčně, měsíční výdaje na bydlení činí částka, další výdaje ohodnotila částkou částka. adresa je to, že žalobkyně se v rámci posuzování úvěruschopnosti žalované soustředila pouze na její příjmy. Výdaje byly pouze odhadnuty a nebyly nikterak doloženy. Takové zkoumání úvěruschopnosti však není řádné, neboť vycházet pouze z příjmové složky žadatele nelze. Plat ve výši částka bez informace o pravidelných výdajích žalované neposkytuje žádnou záruku jejího pravidelného splácení dlužné částky.

16. V tomto směru lze žalobkyni odkázat na již bohatou judikaturu soudů vyššího stupně, jako např. na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, kde se mimo jiné uvádí, že „Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit“. Rovněž lze žalobkyni odkázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39), kde se uvádí, že „Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.).“. Rovněž lze odkázat na Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2023, sp. zn. 33 ICdo 126/2022. Soud si je vědom, že citovaná judikatura míří na dnes již neplatnou právní úpravu zákona o spotřebitelském úvěru, nicméně uvedené požadavky na poskytovatele úvěrů se nezměnily ani v kontextu nové právní úpravy. Uvedená rozhodnutí tak jsou aplikovatelná i na projednávanou věc.

17. Žalobkyně poskytla žalované celkem částku částka a žalovaná uhradila částku částka. Z uvedeného tak plyne, že zde není ani bezdůvodné obohacení na straně žalované, neboť ta jistinu úvěru celkem o částka přeplatila. Soud tak žalobu zamítl v celém rozsahu.

18. Soud však podotýká, že pokud by žalobkyně úvěruschopnost zkoumala, smlouva by byla neplatná dle § 580 a § 588 o. z. Ve smlouvě bylo sjednáno RPSN (roční procentní sazba nákladů) ve výši Anonymizováno %. Z databáze Anonymizováno vedené Anonymizováno však plyne, že v únoru Anonymizováno %. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy, a smlouva je tudíž absolutně neplatná podle § 588 o. z. V tomto smyslu lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (rozhodnutí sp. zn. 33 Odo 234/2005 a 21 Cdo 1484/2004), nikoli však 127násobek. I tak by byla ve výsledku žaloba zamítnuta, neboť žalovaná dlužnou jistinu přeplatila a neexistuje zde tak žádné bezdůvodné obohacení.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení procesně úspěšnější nežli žalobkyně, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 300 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za jeden úkon (vyjádření dne 10. 10. 2025) dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.