46 C 105/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Kolbabovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o 329 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala rozhodnutí, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 329 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 329 000 Kč ve výši 9,75 % ročně od 23. 4. 2019 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 86 192,36 Kč, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 329 000 Kč spolu s příslušenstvím, a to z titulu náhrady škody. Žalovaná jako [anonymizováno] převzala dne 8. 5. 2017 od žalobkyně (prostřednictvím jejího obchodního partnera) [anonymizováno] [značka automobilu], [registrační značka] (dále jen„ [anonymizováno]“), a to za účelem provedení servisu. Žalovaná v mezidobí od 9. 8. 2017 do 22. 8. 2017 vozidlo ztratila a ztrátu dne 23. 8. 2017 nahlásila [stát. instituce] (dále jen„ [anonymizováno]“) jako odcizení (toto je pouze tvrzení žalované). Vozidlo bylo [anonymizováno] oceněno částkou 329 000 Kč. Škodná událost byla řešena s pojišťovnou, avšak neúspěšně, když žalovaná jí neposkytla dostatečnou součinnost. Předání vozidla žalované žalobkyně obchodním partnerem nemůže způsobit její nedostatek aktivní legitimace, když to byla žalobkyně, kdo byl objednatelem opravy. Žalovaná porušila svoji prevenční povinnost, když [anonymizováno] dostatečně nezabezpečila proti krádeži (mohla jej zaparkovat u sebe v areálu, nebo na hlídaném parkovišti).

2. Žalovaná nárok žalobkyně neuznávala, a to ani z části. Žalovaný předmětné [anonymizováno] převzal od pana [jméno] [jméno], jakožto zástupce [právnická osoba], s.r.o. Žalovaná měla za to, že mezi ní a vlastníkem [anonymizováno] nevznikl žádný vztah (rámcová smlouva byla uzavřena se [právnická osoba], s.r.o.), kdy práva a povinnosti mohou vznikat pouze stranám závazku a vlastník věci stojící vně právního vztahu se nemůže domáhat náhrady škody. Žalovaná tak měla za to, že žalobkyně nebyla aktivně legitimována k podání žaloby. Žalovaná též má za to, že v jejím postupu s nakládáním s daným [anonymizováno] nedošlo na její straně k žádnému pochybení. [anonymizováno] bylo parkováno na místě obvyklém, bylo uzamčeno a zajištěno. Žalovaná má za to, že prevenční povinnost má subsidiární povahu, kdy je potřeba prokázat, že došlo k porušení některé konkrétní povinnosti žalované. Žalovaná se má možnost zprostit škody z jejího provozu tím, že prokáže, že vynaložila veškerou péči, kterou lze od ní rozumně požadovat. Žalovaná pojišťovně poskytla veškerou součinnost, pouze pojišťovna požadovala dodání dokladů, které žalovaná neměla k dispozici a které měla v dispozici [právnická osoba] s.r.o, která pojišťovně neposkytla dostatečnou součinnost.

3. Na základě provedeného dokazování, kdy soud důkazy zhodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, učinil tento skutkový závěr: 4. [právnická osoba] uzavřela se žalovanou rámcovou smlouvu, kterou se žalovaná zavázala provádět neautorizovaný [anonymizována dvě slova] všech značek, u kterých v rámci své podnikatelské činnosti [právnická osoba], s.r.o., poskytuje operativní, [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] motorových [anonymizováno]. Objednat [anonymizováno] v servisním středisku žalované byl oprávněn, jak [právnická osoba], s.r.o., tak uživatel [anonymizováno]. Servisní práce prováděla žalovaná na své nebezpečí, kdy žalovaná odpovídala za škody na [anonymizováno], které nastanou od doby převzetí [anonymizováno] k provedení servisních prací do doby odevzdání [anonymizováno] zpět, ale i za škody způsobené pracovníky žalované. Strany se dne 19. 7. 2017 dohodly, že žalovaná odpovídá pouze za škody, které způsobí na svěřených [anonymizováno], kdy žalovaná neodpovídá za škody způsobené vyšší mocí a vandalismem třetích stran (prokázáno rámcovou smlouvou o poskytování servisních služeb [číslo] včetně příloh 1-8 a dodatkem [číslo] k rámcové smlouvě ze dne 19. 7. 2017).

5. V období od března 2017 počala [právnická osoba], [anonymizováno], u žalované ponechávat stále více [anonymizováno], kdy žalované přestala postačovat parkovací místa, i když je opakovaně navyšovala, a proto počala parkovat vozidla v blízkosti svého areálu v ulicích [ulice] a [ulice] (prokázáno výslechem svědka [jméno] [příjmení] a plánkem mapy oblasti provozovny žalované založeným na [číslo listu]). Každé vozidlo bylo zaparkováno, zamknuto a klíčky uloženy s přípisem, kde je vozidlo zaparkováno (prokázáno výslechem svědka [jméno] [příjmení]). Později si [právnická osoba] [anonymizováno], nebo jednotlivý vlastníci rozebrali všechna [anonymizováno], kromě [anonymizováno] (prokázáno výslechem svědka [jméno] [příjmení]).

6. Dne 11. 4. 2017 [právnická osoba], s.r.o., vyzvala pana [jméno] [jméno] k navrácení v souhrnu [anonymizováno] předmětů [anonymizováno] (včetně [anonymizováno]) z důvodu odstoupení od [anonymizováno] smluv, když pan [jméno] nehradil splátky, a to do 21. 4. 2017 (prokázáno výzvami [právnická osoba], s.r.o., ze dne 11. 4. 2017 včetně příloh). 7. [příjmení] [jméno] je žalobkyně, jeho provozovatelem pak [jméno] [jméno] (prokázáno osvědčením o registraci [anonymizováno]). [anonymizováno] bylo dne 8. 5. 2017 přebráno od pana [jméno] za [právnická osoba], s.r.o. žalovanou, [anonymizováno] bylo vráceno pouze s jedním klíčem, tento klíč má žalovaná stále v dispozici (prokázáno usnesením [anonymizováno] [číslo jednací] [rok] [číslo], ze dne 20. 10. 2017, výslechem svědka [jméno] [příjmení] a protokol o převzetí [anonymizováno]). Dne 9. 8. 2017 bylo [anonymizováno] zaparkováno v ulici [ulice] u domu [adresa], [obec a číslo]. Dne 22. 8. 2017 zde již [anonymizováno] nebylo nalezeno. Vozidlo nebylo odtaženo, ani nebylo u jeho provozovatele. Žalovaná nahlásila dne 23. 8. 2017 jeho odcizení [anonymizováno] (prokázáno úředním záznamem [anonymizováno] [číslo jednací] [rok] [číslo], ze dne 23. 8. 2017 a výslechem svědka [jméno] [příjmení]). Věc podezření ze spáchání [anonymizováno] krádeže [anonymizováno] neznámým pachatelem byla odložena, z důvodu nemožnosti vést [anonymizováno] stíhání proti konkrétní osobě (prokázáno usnesením [anonymizováno] [číslo jednací] [rok] [číslo], ze dne 20. 10. 2017).

8. Podklady k pojistné události byly od pojištěného opakovaně vyžadovány, naposledy dne 27. 6. 2018 (prokázáno e-mailovou korespondencí žalobkyně s pojišťovnou z dní 3. 7. 2018, 11. 7. 2018 a 16. 5. 2018). Likvidace škody byla zastavena, protože nebyl vznesen požadavek na náhradu škody ze strany [právnická osoba] s.r.o., která ani neposkytla vyžadované dokumenty, ani nebyla doložena oprávněnost nároku, tj. skutečná odpovědnost žalované (prokázáno e-mailovou konverzací mezi žalobkyní a [jméno] [příjmení] z dní 24. 8. 2018, 11. 7. 2018, 2. 7. 2018 a 25. 6. 2018).

9. Žalobkyně žalovanou dne 16. 4. 2019 a dne 17. 4. 2019 vyzvala k úhradě částky 329 000 Kč, a to ve lhůtě 5 dní (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 16. 4. 2019 včetně dodejky a e-mailem žalobkyně žalované ze dne 17. 4. 2019).

10. Na základě učiněného skutkového závěru učinil soud následující právní závěr: <i>Dle § 2944 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), každý, kdo od jiného převzal věc, která má být předmětem jeho závazku, nahradí její poškození, ztrátu nebo zničení, neprokáže-li, že by ke škodě došlo i jinak.</i> <i>Dle § 2900 o.z. vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.</i> <i>Dle § 2924 o.z. kdo provozuje závod nebo jiné zařízení sloužící k výdělečné činnosti, nahradí škodu vzniklou z provozu, ať již byla způsobena vlastní provozní činností, věcí při ní použitou nebo vlivem činnosti na okolí. Povinnosti se zprostí, prokáže-li, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo.</i> <i>Dle § 2911 o.z. způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti.</i> <i>Dle § 2912 odst. 1 o.z. nejedná-li škůdce, jak lze od osoby průměrných vlastností v soukromém styku důvodně očekávat, má se za to, že jedná nedbale.</i> 11. Prvotně se soud zabýval otázkou aktivní legitimace žalobkyně, kdy dospěl k závěru, že žalobkyni tato legitimace je zde dána. Když sice, jak bylo v řízení prokázáno zejména rámcovou smlouvou uzavřenou se [právnická osoba], s.r.o., neexistoval zde žádný smluvní vztah mezi žalobkyní a žalovanou, avšak platí, že nebyl-li vlastník věci ([anonymizováno]) účastníkem smlouvy se zhotovitelem (žalovanou), tj. nebyl-li vlastník objednatelem, pak v případě poškození, ztráty nebo zničení věci převzaté za účelem splnění závazku by zhotovitel odpovídal vlastníkovi věci pouze podle ustanovení o obecné odpovědnosti za škodu na principu presumovaného zavinění (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 25 Cdo 1090/2004, ze dne 14. 4. 2005). Z výše uvedeného tak vyplývá, že žalobkyně jako vlastník předmětného vozidla nemá nárok na uplatnění škody dle § 2944 o.z., ale pouze na základě obecné odpovědnosti za škodu, zakládající se na pouze na principu zavinění ze strany žalované.

12. Dle § 2911 o.z. se rozumí obecnou odpovědností za škodu škodou zaviněnou osobou škůdce, kdy zavinění škůdce z nedbalosti je presumováno. Škůdce má možnost se zprostit povinnosti nahradit škodu, prokáže-li, že škodu nezavinil. Toto neplatí v případě hrubé nedbalosti nebo úmyslu. Jelikož žalobkyně v řízení způsobení škody z hrubé nedbalosti nebo úmyslu nenamítla, soud se touto úvahou nezabýval, když v tomto případě leží tíže důkazního břemene právě na žalobkyni. Naopak u nedbalosti prosté bylo na žalované, aby v řízení prokázala, že škodu způsobenou žalobkyni nezavinila, což se jí v řízení podařilo prokázat.

13. Žalobkyně v řízení namítala, že žalovaná porušila svoje povinnosti plynoucí jí z § 2900 o.z. a z § 2924 o.z.

14. V řízení bylo prokázáno, že nedošlo k zavinění žalovanou. V řízení bylo též prokázáno, že žalovaná učinila vše v rámci prevenční povinnosti jí stanovené § 2900 o.z. a svým jednáním vyloučila i dikci § 2911 o.z., když následně, krátce po zjištění zmizení [anonymizováno] (tj. druhý den), věc nahlásila [anonymizováno], přičemž žalovaná též poskytla pojišťovně potřebnou součinnost, když tuto zanedbala [právnická osoba], s.r.o. Výše uvedená společnost nechala navést [anonymizováno] včetně [anonymizováno] do areálu žalované, přičemž v rozhodném období se nejednalo o jednotky či desítky vozů, ale stovky. Žalovaná se v rozhodném období snažila zajistit parkování pro tyto [anonymizováno], kdy byla nucena volit i stání v ulicích [ulice] a [ulice]. [anonymizováno] bylo zaparkováno v blízkosti provozovny žalované, jak bylo v řízení prokázáno mapami i výslechem svědka, bylo uzamčeno a klíč byl řádně uschován. Polemika žalobkyně, že [anonymizováno] nebylo uzamčeno, kterou dovozuje z nařčení svědka, že s jistotou nemůže říct nic, nemůže obstát, když svědek tuto činnost měl již zautomatizovanou a lze tedy důvodně předpokládat, že [anonymizováno] uzamčeno bylo. Též soud nemůže přihlížet k tvrzením žalobkyně o nevěrohodnosti svědka z důvodu jeho pracovního vztahu s žalovanou, když toto není jediný pracovní úvazek svědka, není tudíž na žalované plně ekonomicky závislý, a jeho výpověď korespondovala též se skutkovými závěry soudu plynoucími z listinných důkazů v řízeních provedených. Žalovaná nikterak nemohla očekávat, že [anonymizováno] bude odcizeno i s ohledem na svoji dlouholetou zkušenost, kdy k odcizení [anonymizováno] ve sféře žalované došlo pouze jednou, a to v případě [anonymizováno]. Předpokládatelnost škodného následku zde byla zastoupena v míře velmi nízké, kdy platí, pokud je předpokládatelnost nižší než 50 %, pak zde platí nepředpokládatelnost.

15. S ohledem na výše uvedené soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, kdy žalobu jako nedůvodnou zamítl.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 86 192,36 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 13 160 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 329 000 Kč sestávající z částky 9 620 Kč za každý z šesti úkonů (převzetí a příprava zastoupení, odpor, vyjádření ze dne 16. 6. 2021 a účast na jednání soudu ve dnech 17. 9. 2020, 11. 5. 2021 a 16. 9. 2021) uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 837,32 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 17. 9. 2020 náhrada 279,56 Kč za 13 ujetých km v částce 79,56 Kč (32 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 6 l [číslo] km => průměrná spotřeba vozidla dle technického průkazu a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 11. 5. 2021 náhrada 278,88 Kč za 13 ujetých km v částce 78,88 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 6 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 16. 9. 2021 náhrada 278,88 Kč za 13 ujetých km v částce 78,88 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 6 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 60 357,32 Kč ve výši 12 675,04 Kč. Žalovanou požadovaná odměna za úkony vyjádření ve věci z dní 13. 10. 2020 a 3. 6. 2021 nebyla soudem přiznána, když jimi byli odstraňovány vady předchozích podání.