46 C 129/2021
č. j. 46 C 129/2021-131
V PLATNOSTICitované zákony (9)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142
- České národní rady o daních z příjmů, 586/1992 Sb. — § 24
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 7 § 13 § 14
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 5 § 1970 § 2950
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Kolbabovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o 637 865,95 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 538 226,31 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 538 226,31 Kč od 11. 6. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba o zaplacení částky 99 639,64 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 99 639,95 Kč od 11. 6. 2020 do zaplacení se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 97 701,13 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 637 865,95 Kč spolu s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaná [anonymizováno] pro žalobkyni [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] pro [anonymizováno] z [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] za [anonymizována dvě slova] roku [rok]. Není pravdou, jak tvrdí žalovaná, že by si žalobkyně objednala pouze sestavení [anonymizována dvě slova]. Žalovaná je odborníkem na [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova]. Žalobkyně žalované za její služby za rok 2013 zaplatila částku 33 000 Kč, z toho přes 10 000 Kč za daňové poradenství. Žalobkyni byl ze strany [anonymizováno] úřadu pro [příjmení] kraj doručen dodatečný platební [anonymizováno] na daň z příjmů právnických osob za zdaňovací období od [datum] do [datum]. Vyměřena byla žalobkyni daň z [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ve výši 700 720 Kč a penále ve výši 140 144 Kč. Důvodem doměrky bylo nesprávně zpracované [anonymizováno] pro [anonymizováno] z [anonymizována dvě slova] osob za [anonymizována dvě slova] roku [rok], konkrétně byl porušen § 24 odst. 11 zákona o daních z příjmů. Žalobkyně v roce [rok] prodala pozemky, které v roce 2011 nabyla vkladem, kdy jeho hodnota byla určena znaleckým posudkem na částku 11 470 000 Kč. Žalovaný takto uvedenou cenu v [anonymizována dvě slova] uvedl jako náklad [anonymizována dvě slova], přičemž pochybil, když jako náklad uplatnil reálnou hodnotu věci a nikoliv hodnotu evidovanou v [anonymizováno] u [anonymizováno], která byla ve výši 7 800 485 Kč. V důsledku této chyby nebyl výsledek hospodaření žalobkyně zvýšen o 3 669 515 Kč a z této částky nebyla přiznána daň. Žalobkyně [anonymizováno] proti rozhodnutí [anonymizována dvě slova] pro [příjmení] kraj odvolala, avšak rozhodnutí bylo potvrzeno. Žalobkyni tak vznikla dále povinnost zaplatit úřadu i úroky z prodlení ve výši 497 721,95 Kč. Žalobkyně veškeré své závazky z tohoto titulu uhradila. Zaplacením penále a úroků z prodlení vznikla žalobkyni škoda ve výši 637 865,95 Kč, způsobená chybným zpracováním [anonymizována dvě slova] žalovanou. Žalobkyně podotýká, že i v roce 2011 účetnictví žalobkyně zpracovávala žalovaná. Též není pravdou, že by žalobkyně celý postup s žalovanou nekonzultovala, když podání odvolání vůči doměrce finančního úřadu bylo vyústěním rozhovorů s žalovanou.
2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a nárok v ní uplatněný neuznávala. Žalovaná pro žalobkyni v roce [rok] nezpracovávala účetní [anonymizováno] za rok [rok] ani [anonymizováno] k dani z [anonymizována dvě slova] osob za rok [rok], pouze pro žalobkyni sestavila [anonymizována dvě slova] k dani z [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] za rok [rok], tj. vyplnila příslušný daňový formulář. Pokud by bylo objednáno zpracování daňového přiznání, byla by uzavřena smlouva na tuto službu, daňové přiznání by zpracoval daňový poradce [právnická osoba]. [jméno] [příjmení] či Ing. [jméno] [příjmení], byl by zpracován protokol a cena služby by byla několikanásobně vyšší než 500 Kč. Žalovaná se domnívá, že škodu si žalobkyně způsobila svým chybným jednáním, když problém je otázkou chybného ocenění vkládaného majetku daňového subjektu v roce 2011 do účetnictví. Dále žalovaná uvedla, že není pravdou, že by mohla při své práci uvést chybný náklad, když při sestavování daňového přiznání se vychází pouze z hospodářského výsledku za dané období a následně se uvádějí částky, které zvyšují či snižují tento hospodářský výsledek, tj. částky zachycené na tzv. nedaňových účtech. Žalobkyně též dostatečně nepředcházela vzniku škody, když problém s žalovanou nekonzultovala a nedala jí žádnou možnost se bránit proti případné škodě či ji minimalizovat. Žalobkyně si taktéž minimálně ve výši 497 721,95 Kč způsobila škodu sama tím, že doměřenou daň nezaplatila. V neposlední řadě pak žalovaná namítala účelovost jednání žalobkyně, když žalobkyně si je vědoma pojištění žalované a chce se na ní zhojit.
3. Na základě provedeného dokazování, kdy soud důkazy zhodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, učinil tento skutkový závěr:
4. Žalovaná měla jako předmět podnikání mimo jiné zapsán od 4. 6. 1999 do 29. 11. 2016 [anonymizována dvě slova], ostatně tyto služby stále prezentuje na svých webových stánkách, kde nabízí práci [anonymizována dvě slova] pro klienty, služby [anonymizována dvě slova], které poskytuje od roku 1990, a zajištění [anonymizováno] a uvádí, že zaměstnává [anonymizována dvě slova] – [anonymizováno] a [anonymizováno] účetní a [anonymizováno] poradců (prokázáno úplným výpisem z [anonymizováno] rejstříku žalované ze dne 25. 11. 2021 a skeny webových stránek žalované).
5. Žalovaná žalobkyni vypracovávala [anonymizována dvě slova] za rok [rok], zpracovávala [anonymizováno] agendu ze 2/ [rok] + 4-6/ [rok], zpracovávala [anonymizováno] za 1-6/ [rok], a poskytovala v roce [rok] opakovaně [anonymizováno] poradenství (prokázáno fakturami: [číslo] ze dne [datum], [číslo] ze dne [datum] a [číslo] ze dne [datum] a výslechem svědka [jméno] [příjmení]). Žalovaná vystavila žalobkyni dne 27. 2. 2014 fakturu za zpracování [anonymizováno] za [číslo] [rok] a sestavení [anonymizováno] k [anonymizováno] z [anonymizováno] za rok [rok] znějící na částku 1 210 Kč (prokázáno fakturou [číslo] ze dne 27. 2. 2014). Žalovaná žalobkyni předala veškerou účetní agendu za rok [rok] (prokázáno [anonymizováno] o předání veškeré [anonymizováno] agendy).
6. Tržby žalobkyně za prodej majetku za rok [rok] činily 11 524 000 Kč, přičemž zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku činila 11 470 000 Kč (prokázáno [anonymizováno] žalobkyně za rok [rok], [anonymizováno] žalobkyně za rok [rok] a bilancí [anonymizováno] a [anonymizováno] žalobkyně za rok [rok]).
7. Žalobkyně byla dne 18. 4. 2018 doměřena dan z [anonymizována tři slova] za rok [rok] ve výši 700 720 Kč spolu s penále ve výši 140 144 Kč, a to z důvodu špatně stanoveného základu [anonymizováno] z [anonymizováno] za rok [rok]. Důvodem bylo zjištění správce daně, že žalobkyně v roce [rok] nesprávně uplatnila v [anonymizováno] nákladech cenu prodávaných pozemků nabytých v roce 2011, kdy žalobkyně uplatnila cenu přeceněnou, nikoliv cenu pořizovací. Žalobkyně nepodala dodatečné daňové tvrzení, a to ani přes výzvu daňového správce z 18. 8. 2017 (prokázáno dodatečným [anonymizována dvě slova] [číslo jednací] ze dne 18. 4. 2018 a výslechem svědka [jméno] [příjmení]). Žalobkyně po zaslání výzvy věc konzultovala s žalovanou, která přiznala chybu při vyplňování [anonymizována dvě slova], a nabídla 3 možná řešení: dodatečné [anonymizována dvě slova], které by se řešilo přes [anonymizováno] žalované; sehnání uznatelných výdajů do roku [rok] nebo zrušení výsledku [anonymizováno] – ztráty za rok [rok]. Žalovaná byla obeznámena s [anonymizováno] cenou [anonymizována dvě slova] cenou nemovitosti i [anonymizováno] rozdílem (prokázáno odpovědí žalované ze dne 29. 8. 2017 a účastnickým výslechem Ing. [jméno] [příjmení]). Žalovaná pro žalobkyni vypracovávala [anonymizována tři slova], avšak to nebylo správcem [anonymizováno] přijato (prokázáno e-mailovou konverzací účastnic z období 21. 9. - 26. 9. 2017 a výslechem svědka [jméno] [příjmení]). Žalobkyně proti výše uvedenému doměření podala odvolání, přičemž dodatečný platební výměr byl potvrzen dne 28. 3. 2019 (prokázáno rozhodnutím [anonymizována tři slova] [číslo jednací] ze dne 28. 3. 2019). Daň byla uhrazena dne 17. 7. 2019 (prokázáno [anonymizováno] o převedení přeplatku [číslo jednací] ze dne 17. 7. 2019 a [anonymizováno] o zastavení [anonymizována dvě slova] [číslo jednací] ze dne 27. 8. 2019). Dne 23. 9. 2020 byla žalobkyně vyrozuměna o celkové částce úroků z prodlení ve výši 541 807 Kč z dlužné částky doměrky daně za rok [rok] (prokázáno [anonymizováno] výměrem na úrok z prodlení [číslo jednací], ze dne 23. 9. 2020, a [anonymizováno] úroku z prodlení podle vyrozumění [anonymizována dvě slova] pro [příjmení] kraj)
1. Žalobkyně správce daně požádala o prominutí úroků z prodlení, což bylo zamítnuto (prokázáno rozhodnutím ve věci prominutí příslušenství daně [číslo jednací], ze dne 18. 12. 2019). Své závazky vůči správci daně žalobkyně uhradila dne 7. 10. 2020 (prokázáno potvrzením [číslo jednací] ze dne 7. 10. 2020 a výslechem svědka [jméno] [příjmení]). Žalobkyně s žalovanou se též ohledně této problematiky sešly v rozhodné době (prokázáno výslechem svědka [jméno] [příjmení]). 8. [anonymizováno] ze dne 1. 6. 2020 žalobkyně poprvé uplatnila [anonymizováno] na [anonymizována dvě slova] ve výši 680 416 Kč z titulu [anonymizována dvě slova] a to ve lhůtě 7 dní ode dne doručení, které nastalo dne 3. 6. 2020. K úhradě této částky vyzvala žalobkyně žalovanou opětovně dne 5. 11. 2020 (prokázáno uplatněním nároku na [anonymizována dvě slova] ze dne 1. 6. 2020 včetně dodejky ze dne 3. 6. 2020 a předžalobní výzvou ze dne 5. 11. 2020 včetně dodejky ze dne 10. 11. 2020). Na předžalobní výzvu reagovala žalovaná výzvou k předložení smlouvy či [anonymizováno] o poskytování daňového poradenství a dalších dokumentů s tím, že odkazovala na to, že tyto materiály bude požadovat [anonymizováno] (prokázáno dopisem žalované ze dne 18. 11. 2020).
9. Na základě učiněného skutkového závěru učinil soud následující právní závěr: <i>Dle § 5 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži.</i> <i>Dle § 2950 o.z. kdo se hlásí jako příslušník určitého stavu nebo povolání k odbornému výkonu nebo jinak vystupuje jako odborník, nahradí škodu, způsobí-li ji neúplnou nebo nesprávnou informací nebo škodlivou radou danou za odměnu v záležitosti svého vědění nebo dovednosti. Jinak se hradí jen škoda, kterou někdo informací nebo radou způsobil vědomě.</i> Dle § 24 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., při prodeji majetku, který se neodpisuje podle tohoto zákona ani podle zvláštního právního předpisu20), nebo obdobného právního předpisu v zahraničí a byl nabyt vkladem, při přeměně131), při převodu obchodního závodu podle § 23a, při fúzi obchodních společností nebo při rozdělení obchodní společnosti podle § 23c, lze související výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatnit jen do výše jeho hodnoty evidované v účetnictví nebo v daňové evidenci u vkladatele, u zanikající, u rozdělované nebo u převádějící obchodní korporace před oceněním tohoto majetku reálnou hodnotou. Hodnotu majetku evidovanou v účetnictví nebo v daňové evidenci u vkladatele, u zanikající, u rozdělované nebo u převádějící obchodní korporace lze zvýšit o případné opravné položky vytvořené k uvedenému majetku, jejichž tvorba nebyla u vkladatele, u zanikající, u rozdělované nebo u převádějící obchodní korporace pro daňové účely výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, není-li stanoveno v tomto zákoně jinak. Obdobně se postupuje při vyřazení majetku z důvodu spotřeby. Takto stanovený výdaj (náklad) se použije i při následném vkladu, následné přeměně,131) převodu obchodního závodu podle § 23a nebo fúzi obchodních společností nebo rozdělení obchodní společnosti.
10. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná vystupovala vůči žalobkyni jako odborník dle § 5 odst. 1 o.z., když jí jasně dala najevo, že je schopna jednat se znalostí a pečlivostí, která je s výkonem [anonymizována dvě slova] spojena. Žalovaná se na svých stránkách prezentuje jako osoba zajišťující mimo jiné daňové poradenství, a to na několika místech. V rozhodné době let 2011 [číslo] žalovaná měla zapsán v [anonymizováno] rejstříku jako předmět podnikání mimo jiné daňové poradenství. Tyto služby i v průběhu roku žalobkyni žalovaná též vyúčtovávala prostřednictvím faktur. Nelze se tedy spokojit s argumentací žalované ani s tvrzeními svědka [jméno] [příjmení], že tyto služby neposkytovala a už vůbec ne žalobkyni, které„ pouze sestavila“ daňové [anonymizována dvě slova] osoby za rok [rok].
11. Žalovaná pro žalobkyni zpracovávala v rozhodné době roku [rok] celé [anonymizováno] a též připravovala daňové přiznání a poskytovala jí [anonymizováno] poradenství. Soud se plně ztotožňuje s názorem žalované, že pochybením, které vedlo k doměření daně, nebylo způsobeno špatným účtováním, ale jedná se o problém [anonymizována dvě slova]. Dle § 24 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., měla žalobkyně uplatnit náhrad za prodej svého dlouhodobého [anonymizováno] ve výši ceny vkladu, tj. ceny za kterou do [anonymizováno] tento dlouhodobý majetek vstoupil, a nikoliv ceny, za kterou byl prodán. Jelikož bylo v řízení prokázáno, že žalovaná žalobkyni mimo jiné poskytovala daňové poradenství v rozhodné době, zabýval se soud též otázkou, zda o rozdílnosti ocenění prodaného dlouhodobého majetku žalovaná věděla, přičemž dospěl zejména ze vzájemné konverzace účastníků řízení, probíhající prostřednictvím e-mailu v období od srpna [rok], že jí tato situace byla známa. Lze tak shledat příčinnou souvislost mezi jednáním žalované a doměřením daňové povinnosti včetně penále ve výši 140 144 Kč, kdy zaplacením této částky žalobkyni vznikla škoda dle § 2950 o.z.
12. Soud se též zabýval příčinnou souvislostí mezi jednáním žalované a [anonymizováno] úroku z prodlení z [anonymizováno] daně, když žalovaná tvrdila, že žalobkyně s ní věc nekonzultovala. V řízení bylo prokázáno, že účastníci řízení věc nejen konzultovali, ale domlouvali se i na následovném postupu. Žalovaná pak pro žalobkyni zpracovávala dodatečné daňové přiznání, jak bylo prokázáno nejen e-mailovou konverzací účastníků, tak svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení] i účastnickou výpovědí Ing. [jméno] [příjmení]. Žalobkyně mohla, ovšem, doměřenou daň zaplatit po původní konzultaci s žalovanou, tj. po konzultaci následující po výzvě [anonymizována dvě slova], zvláště když z této konverzace je zřejmé, že žalovaná si svého pochybení byla vědoma a, pokud se žalobkyně nechtěla vydat cestou podvodu, jiné řešení nastalé situace jí nezbývalo. Soud tedy neshledal v případě úroku z prodlení od 18. 4. 2018 do 28. 3. 2019, kdy byla daň zaplacena, příčinnou souvislost mezi jednáním žalované a jeho vznikem. Toto jednání je zcela přičitatelné žalobkyni. Naopak v případě úroku za období od 1. 4. 2014 do 17. 4. 2018 tuto příčinnou souvislost shledávat lze a proto, co do tohoto období žalobkyni po jeho zaplacení dne 7. 10. 2020 vznikla škoda dle § 2950 o.z.
13. Pokud jde o příslušenství pohledávky, postupoval soud dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, když splatnost nároku žalobkyně nastala dne 10. 6. 2020, výzva byla doručena žalované dne 3. 6. 2020, přičemž splatnost nastala 7. den.
14. S ohledem na výše uvedené soud žalované uložil žalobkyni zaplatit částku 538 226,31 Kč spolu s příslušenstvím, když tato částka se skládá z částky 140 144 Kč (penále) a z kapitalizovaného úroku z prodlení z doměřené daně za období od 1. 4. 2014 do 17. 4. 2018 (částka 398 089,31 Kč) 2.
15. Soud žalobu, co do částky 99 639,64 Kč spolu s příslušenstvím, zamítl, když tato částka představuje úrok z prodlení z doměřené daně za období od 18. 4. 2018 do 28. 3. 2019) 3.
16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 97 701,13 Kč, přičemž tato částka představuje 68,76 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 84,38 % a úspěchu žalované v rozsahu 15,62 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 25 515 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 637 865,95 Kč sestávající z částky 10 860 Kč za každý z osmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně osmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 7 063,04 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 2. 11. 2021 náhrada 3 343,36 Kč za 400 ujetých km v částce 2 543,36 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 375/2021 Sb. při průměrné spotřebě 7,2 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 375/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 5. 4. 2022 náhrada 3 719,68 Kč za 400 ujetých km v částce 2 919,68 Kč (36,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 7,2 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 96 343,04 Kč ve výši 20 232,04 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.