46 C 164/2008

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Kolbabovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o 979 297,45 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, dle níž je žalovaná povinna žalobkyni zaplatit částku 979 297,45 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 204 695,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 10 na náhradě nákladů řízení částku 4 817,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Po právní moci tohoto rozsudku se žalobkyni vrací nespotřebovaná část zálohy složené na náklady znaleckého posudku ve výši 25 250 Kč, a to prostřednictvím finanční účtárny Obvodního soudu pro Prahu 10.

V. Po právní moci tohoto rozsudku se žalované vrací nespotřebovaná část zálohy složené na náklady znaleckého posudku ve výši 25 250 Kč, a to prostřednictvím finanční účtárny Obvodního soudu pro Prahu 10

VI. Soud ukládá žalobkyni a žalované, aby do 10 dnů ode dne doručení tohoto rozsudku sdělily soudu číslo účtu, na který jim má být nespotřebovaná část zálohy složené na náklady znaleckého posudku vrácena.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala na žalované zaplacení částky 979 297,45 Kč s příslušenstvím z titulu [anonymizována čtyři slova] žalované mělo vzniknout tím, že žalobkyně na základě Smlouvy o [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] č. [spisová značka] ze dne 25. 10. 2006 (dále jen„ [anonymizováno] o [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“) hradila žalované vedle klasického [anonymizováno] a [anonymizováno] také náhradu za nadlimitní znečištění [anonymizováno] vod, které vypouštěla do [anonymizováno] provozované žalovanou. Tyto náhrady byly žalobkyni účtovány za období od prosince 2005 do června 2007 v celkové výši 1 134 959 Kč bez DPH, žalobkyně však touto žalobou požadovala pouze částku 979 297,45 Kč. Žalobkyně v průběhu řízení uplatnila tři základní okruhy námitky, z nichž dovozovala oprávněnost svého nároku.

2. Předně tvrdila, že v rozhodné době se řídila platným [anonymizováno] rozhodnutím ze dne 31. 1. 1986, [číslo jednací] (dále jen„ [anonymizováno] rozhodnutí“), které pro její podnik stanovilo hodnoty zbytkového znečištění a způsob odběru vzorků [anonymizováno] vod. Dne 27. 4. 2005 byl schválen [anonymizováno] řád stokové sítě [územní celek] [číslo jednací] [rok] [spisová značka] (dále jen„ [anonymizováno] řád“), který tyto hodnoty nastavil přísněji. Žalobkyně byla nucena zavázat se k plnění [anonymizováno] řádu při sjednání Smlouvy o [anonymizována dvě slova] vod, přesto se domnívá, že pro ni byly v rozhodném období nadále závazné hodnoty stanovené vodoprávním rozhodnutím. Sankční platby za porušení limitů [anonymizováno] řádu jí proto byly účtovány neoprávněně. Žalobkyně zdůraznila, že byla nucena Smlouvu o [anonymizována dvě slova] vod uzavřít v podobě navržené žalovanou, v opačném případě by jí nebylo umožněno odebírat a odvádět vodu.

3. Dále žalobkyně namítala, že náhrada za nadlimitní znečištění [anonymizováno] vod byla v [anonymizováno] řádu stanovena v rozporu s příslušnou obecně závaznou právní úpravou. [anonymizováno] řád upravuje náhradu za zvýšené znečištění [anonymizována dvě slova] procentuální přirážkou ke stočnému. Naproti tomu vyhláška Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb. (dále jen„ [ustanovení pr. předpisu]“) v § 14 odst. 4 upravuje náhradu ztráty za vypouštění [anonymizováno] vod podle prokázaných vícenákladů. Výši vícenákladů však žalovaná neprokázala.

4. Konečně žalobkyně uvedla, že odběry vzorků byly prováděny bez jejího vědomí, resp. v termínu, který nemohla ovlivnit, a nadto nesprávným typem kontrolního vzorku i způsobem jeho odběru. Žalovaná prováděla odběr tzv. prostým (bodovým) vzorkem, ovšem vyhláška č. 482/2001 Sb. v příloze [číslo] povoluje pro nepřetržitý provoz (kam spadá provoz žalobkyně) výhradně vzorek dvouhodinový směsný. Prostý vzorek je dle žalobkyně zcela neobjektivní a ostatně směsný vzorek měl být odebírán i dle části [číslo] [anonymizováno] řádu. Nadto část kontrolně odebraného vzorku nebyla předána žalobkyni ke srovnávací analýze a žalobkyně neobdržela kopii protokolů o odběru vzorků.

5. Na podporu svých tvrzení se žalobkyně dovolávala znaleckých posudků vypracovaných Ing. [jméno] [příjmení], [anonymizováno], a [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Ve vyjádření ze dne 12. 5. 2015 žalobkyně dodala, že jednotlivé faktury reklamovala a rovněž si nechávala samostatně přezkoumávat departážní část vzorků [anonymizováno] a [anonymizováno] laboratoří [obec] a tyto laboratorní výsledky se lišily oproti výsledkům měření žalované. Zároveň vyzvala soud, aby si tyto podklady vyžádal od insolvenční správkyně či od příslušné laboratoře.

6. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že žádný právní předpis nestanoví povinnost při zpracování a schválení kanalizačního řádu respektovat dříve vydané individuální správní akty. Povinností žalobkyně bylo naopak přizpůsobit vodoprávní rozhodnutí [anonymizováno] řádu a v něm stanoveným limitům.

7. Platby za nadlimitní znečišťování odpadních vod byly žalobkyni účtovány v souladu s [anonymizováno] řádem a [anonymizováno] o odvádění odpadních vod. V [anonymizováno] řádu byla přesně stanovena kategorizace odpadních vod pro výpočet náhrad za zvýšené znečištění a míra procentní přirážky k základní výši stočného, která se uplatnila v závislosti na tom, u jakého druhu znečištění a v jakém rozsahu došlo k překročení limitů přípustného znečištění. U žalobkyně bylo u všech odběrů zjištěno nadlimitní znečištění odpadních vod vždy nejméně u dvou ukazatelů (někdy však u pěti až šesti), a proto jí byla v souladu s čl. 11.2 Kanalizačního řádu účtována přirážka ke stočnému ve výši 100 %. Tento postup byl zcela v souladu s platnými právními předpisy a nadto pro žalobkyni podstatně výhodnější, než pokud by byly účtovány skutečné náklady na čištění odpadních vod nebo pokud by bylo postupováno v souladu s následně přijatým [anonymizováno] pokynem k vypouštění a čištění odpadních vod s nadstandardním znečištěním Ministerstva zemědělství [číslo jednací] (dále jen„ [anonymizováno] pokyn“).

8. Ohledně způsobu odběru vzorků žalovaná připomíná, že vyhláška č. 482/2001 Sb. stanovuje pouze orientační ukazatele pro stanovení přípustné míry znečištění, které však příslušný vodoprávní úřad může zpřísnit či stanovit jinak. V případě [anonymizováno] řádu bylo zpřísnění provedeno změnou typu vzorku z dvouhodinového směsného na vzorek prostý. Odběru vzorků byl vždy přítomen zaměstnanec žalobkyně, který obdržel polovinu vzorku ke srovnávacímu rozboru a podepsal příslušný protokol o odběru. Protokol o odběru a kopie protokolu výsledků analýz byly na žádost žalobkyni vždy zasílány.

9. Usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 15. 10. 2010, č.j. [číslo jednací], ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 31. 1. 2011, č.j. [číslo jednací], bylo řízení přerušeno do pravomocného skončení řízení o schválení [anonymizováno] řádu stokové sítě [územní celek]. Usnesením podepsaného soudu ze dne 15. 12. 2014, č.j. [číslo jednací], bylo rozhodnuto o pokračování v řízení. 10. [anonymizováno] Krajského soudu v Praze z 26. 5. 2016, č.j. [insolvenční spisová značka], byl zjištěn úpadek dlužníka [název žalobkyně] a prohlášen na jeho majetek konkurs, čímž došlo k přerušení řízení podle § 140a odst. 1 zákona č. 82/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). Insolvenční správkyně pokračování v řízení nenavrhla (srovnej její podání ze dne 15. 8. 2017 na č.l. 484). Podáním ze dne 22. 7. 2020 navrhla pokračování v řízení sama žalobkyně, tedy [název žalobkyně]

11. Soud z provedených důkazů učinil následující zjištění:

12. Žalobkyně s žalovanou uzavřely dne 25. 10. 2006 [anonymizováno] o [anonymizováno] odpadních vod, v jejímž čl. 1 části [anonymizováno] ujednání sjednaly, že žalobkyně jako odběratel je povinna hradit žalované jako provozovateli náhradu za zvýšené znečištění odpadních vod stanovenou v souladu s platným [anonymizováno] řádem a touto smlouvou v závislosti na míře překročení koncentračních limitů stanovených [anonymizováno] řádem. Nedílnou součástí smlouvy byly [anonymizováno] podmínky pro dodávku vody a odvádění odpadních vod (prokázáno Smlouvou o [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] č. [spisová značka] ze dne 25. 10. 2006). [anonymizováno] řád schválil [anonymizováno] úřad na návrh žalované dne 27. 4. 2005 (prokázáno rozhodnutím [stát. instituce] ze dne 27. 4. 2005, č. j. 1 2005 [spisová značka]). Kanalizační řád byl v rozhodné době platný a účinný, neboť odvolání žalobkyně proti rozhodnutí [stát. instituce] ze dne 27. 4. 2005 bylo zamítnuto jako nepřípustné a návrh žalobkyně na zrušení [anonymizováno] řádu odmítl Nejvyšší správní soud s odůvodněním, že [anonymizováno] řád není opatřením obecné povahy (prokázáno rozhodnutím krajského úřadu [územní celek] ze dne 10. 9, 2014, [číslo jednací] a usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 2. 2008, č.j. [číslo jednací]).

13. Pro podnik žalobkyně bylo dne 31. 1. 1986 vydáno vodoprávní rozhodnutí, které bylo následně nahrazeno [anonymizováno] povolením ze dne 1. 10. 2007. [anonymizováno] rozhodnutí stanovilo mj. hodnoty zbytkového znečištění odpadních vod (prokázáno vodoprávním rozhodnutím, Integrovaným povolením [číslo jednací] [spisová značka]). Dle vyjádření vodoprávního úřadu a [právnická osoba] bylo vodoprávní rozhodnutí v roce 2007 stále platné (prokázáno stanoviskem [stát. instituce] – vodoprávního úřadu ze dne 4. 7. 2007 a vyjádřením [právnická osoba] k žádosti o vydání [anonymizováno] povolení ze dne 19. 7. 2007).

14. Kanalizační řád obsahoval [anonymizováno] odpadních vod podle jednotlivých ukazatelů znečištění; zároveň stanovil limity znečištění, při jejichž překročení byla účtována přirážka ke stočnému ve výši 0 %, 25 %, 50 %, 100 % v závislosti na míře překročení těchto limitů (prokázáno [anonymizováno] řádem). Dle čl. 2 části [anonymizováno] ujednání Smlouvy o odvádění odpadních vod byl sjednán odběr vody prostým vzorkem. [anonymizováno] řád stanovil typ vzorku v části [číslo], dle níž„ způsob odběru vzorků je součástí vodoprávního rozhodnutí nebo smluvního vztahu mezi producentem odpadních vod a provozovatelem kanalizací“, a v části [číslo], dle níž„ koncentrační limity se zjišťují prostým vzorkem“ (prokázáno [anonymizováno] o [anonymizována dvě slova] vod, [anonymizováno] řádem).

15. Za období od prosince 2005 do června 2007 žalovaná žalobkyni vystavila následující faktury: 1) [číslo] ze dne 11. 4. 2006 znějící na částku 249 369,50 Kč 2) [číslo] ze dne 21. 8. 2006 znějící na částku 204 520 Kč 3) [číslo] ze dne 23. 11. 2006 znějící na částku 204 080,50 Kč 4) [číslo] ze dne 17. 1. 2007 znějící na částku 176 000,50 Kč 5) [číslo] ze dne 13. 4. 2007 znějící na částku 145 140 Kč 6) [číslo] ze dne 19. 7. 2007 znějící na částku 212 597,50 Kč Celkem za toto období žalovaná účtovala částku 1 191 708 Kč (prokázáno fakturami [číslo]). Tyto částky žalobkyně žalované uhradila (prokázáno přehledem provedených plateb, výpisy z účtů žalobkyně).

16. Žalobkyně dopisem ze dne 7. 4. 2006 (na němž chybí podpis ředitele) reklamovala [anonymizováno] [číslo] neboť při odběru příslušného kontrolního vzorku dne 19. 1. 2006 se řešila technická závada na [anonymizována dvě slova] v čistírně odpadních vod, což bylo uvedeno v protokole o [anonymizováno] vzorku (prokázáno [anonymizována dvě slova] ke stočnému za [anonymizováno] [rok]“ ze dne 7. 4. 2006). Ze sdělení insolvenční správkyně Mgr. [jméno] [příjmení] vyplynulo, že přístup k archivním dokumentům nacházejícím se v objektu společnosti [právnická osoba] nebyl vyloučen, insolvenční správkyně však požadovala upřesnění těchto dokumentů a důvod, proč se nacházejí v daném objektu (prokázáno sdělením insolvenční správkyně ze dne 20. 10. 2014). Dle sdělení [anonymizováno] [obec] byly veškeré protokoly o odběrech vzorků a p výsledcích měření prováděné u žalobkyně v letech 2006 a 2007 již skartovány, neboť tyto dokumenty je laboratoř povinna uchovávat pouze po dobu 5 let (prokázáno sdělením [anonymizováno] [obec] – Ing. [jméno] [příjmení] ze dne 24. 6. 2015).

17. Všech odběrů kontrolních vzorků se účastnila zástupkyně žalobkyně, paní [jméno] [příjmení], která podepsala veškeré protokoly o odběru vzorků. Shoda odebraného vzorku odpadní vody a vzorku, jehož rozbor byl proveden akreditovanou laboratoří, je zřejmá z čísla protokolu o odběru odpadní vody a čísla protokolu o zkouškách. Překročení limitu odpadní vody bylo zpravidla zjištěno u většího počtu sledovaných ukazatelů (pěti až šesti), zpravidla u nejméně dvou z nich (někdy však až u pěti) byly limity překročeny tak výrazně, že výše aplikované přirážky dle [anonymizováno] řádu činila 100 %. Do 27. 3. 2008 se množství odpadních vod zjišťovalo dle množství dodané pitné vody, tj. platilo, že kolik vody bylo dodáno, tolik odteklo. Protokol o odběru vzorku ze dne 19. 1. 2006 neobsahuje záznam o technické závadě (prokázáno kopiemi protokolů o odběru vzorku vody u všech vystavených faktur, včetně objednávky rozboru vzorku, kopiemi [anonymizováno] o zkouškách obsahující zjištěný výsledek [anonymizována dvě slova] vody, kopiemi záznamů o odečtech měřícího zařízení vypouštěné odpadní vody).

18. Z výpovědí svědkyně [příjmení] a svědka [příjmení] a dále z protokolů o jednání před [název soudu] vyplynulo, že žalobkyně byla vždy o termínech odběrů předem informována, odběry se prováděly v uzavřeném areálu žalobkyně, vždy za přítomnosti pověřené osoby za žalobkyni (paní [příjmení] nebo pana [příjmení]). Odběry byly dlouhodobě plánovány u více znečišťovatelů v jeden den, a to v závislosti na možnostech a kapacitě laboratoře, která subdodavatelsky rozbory prováděla. Informace o termínech byly podávány buď telefonicky anebo e-mailem. Podnik žalobkyně byl v různou dobu různě zatížen, největší zátěž způsobovaly jatky v době mezi 6. a 15. hodinou a poté mytí, které následovalo ihned po skončení porážky (prokázáno výpovědí svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ze dne 28. 4. 2015, protokoly o jednání před Městským soudem v Praze ve věci sp. zn. [spisová značka] ze dne 9. 10. 2013, 16. 12. 2013 a 27. 11. 2014).

19. Ze znaleckého posudku vypracovaného Ing. [jméno] [příjmení] vyplynulo, že v roce 2006 a 2007 dosahovaly zvýšené náklady vynakládané žalovanou na [anonymizována dvě slova] vod z podniku žalobkyně cca 2 700 000 milionu Kč (2006) a cca 2 900 000 Kč (2007). Limitní hodnoty znečištění stanovené smlouvou a [anonymizováno] řádem nebyly přehnané. [jméno] odběru prostého vzorku byla vhodná pro účel kontroly dodržování koncentračních limitů. Žalovaná nebyla schopna ovlivnit dobu odběru vzorku tak, aby míra znečištění byla změřena v maximální výši (prokázáno znaleckým posudkem [číslo] 2010 z března 2010).

20. Z dalších za řízení provedených důkazů nezjistil soud žádná pro rozhodnutí věci podstatná skutková zjištění.

21. Soud zamítl návrh na výslech [role v řízení] [příjmení] [jméno] [příjmení], CSc., a Ing. [jméno] [příjmení], neboť tento důkaz byl pro rozhodnutí věci nadbytečný (v podrobnostech viz níže), a dále zamítl návrh na provedení důkazu listinami v šanonu„ [anonymizována dvě slova]“, který by se měl dle sdělení žalobkyně nacházet v dispozici insolvenční správkyně společnosti [právnická osoba] [anonymizováno] tento důkaz neprovedl, neboť není jeho povinností opatřovat z vlastní iniciativy důkazní prostředky svědčící ve prospěch jednoho z účastníků, povinnost důkazní naopak tíží primárně účastníky řízení. Nadto je patrné, že žalobkyně měla možnost příslušné doklady obstarat, neboť insolvenční správkyně její žádost nezamítla, pouze požadovala její upřesnění.

22. Na základě provedeného dokazování, kdy soud důkazy zhodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, učinil tento skutkový závěr:

23. Žalobkyně s žalovanou uzavřely dne 25. 10. 2006 Smlouvu o [anonymizována dvě slova] vod, v níž se žalobkyně zavázala dodržovat maximální limity znečištění [anonymizováno] vod stanovené [anonymizováno] řádem a v případě jejich překročení poskytovat žalované náhradu za zvýšené [anonymizována dvě slova] vod. Kanalizační řád byl schválen dne 27. 4. 2005 a v rozhodné době byl platný a účinný. Pro podnik žalobkyně bylo v roce 1986 vydáno vodoprávní rozhodnutí, které stanovilo mj. hodnoty zbytkového znečištění odpadních vod. Kanalizační řád určoval výši náhrady procentuální přirážkou ke stočnému v závislosti na míře překročení limitů znečištění a zároveň v části [číslo] stanovil pro zjištění koncentračních limitů prostý vzorek. V období od prosince 2005 do června 2007 žalovaná vystavila žalobkyni šest faktur v celkové výši 1 191 708 Kč a žalobkyně tuto částku uhradila. Žalovaná doložila kopie [anonymizováno] o [anonymizováno] vzorků a o výsledcích měření ke každé z faktur, dle nichž žalobkyně překračovala limity při každém měření u více ukazatelů. Žalobkyně doložila reklamaci jedné faktury (bez podpisu ředitele), nikoliv však protokoly o vlastním měření z rozhodné doby. Odběry se prováděly v uzavřeném areálu žalobkyně, vždy za přítomnosti pověřené osoby. V roce 2006 a 2007 dosahovaly zvýšené náklady vynakládané žalovanou na čištění odpadních vod z podniku žalobkyně cca 2 700 000 milionu Kč (2006) a cca 2 900 000 Kč (2007). [jméno] odběru prostého vzorku byla vhodná pro účel kontroly dodržování koncentračních limitů.

24. Na základě učiněného skutkového závěru učinil soud následující právní závěr:

25. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2019 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

26. V řešeném případě jde o spor vyplývající ze Smlouvy o odvádění odpadních vod, která byla uzavřena dne 25. 10. 2006, tedy přede dnem nabytí účinností nového občanského zákoníku (před 1. 1. 2014). Soud proto při právním posouzení věci vycházel ze zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ obč. zák.“).

27. Podle § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

28. Podle § 451 odst. 2 obč. zák. bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

29. Podle § 457 obč. zák. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

30. Podstatou sporu bylo posouzení, zda Smlouva o [anonymizována tři slova] a [anonymizováno] řád zakládaly žalobkyni povinnost provádět účtované úhrady za nadlimitní [anonymizována dvě slova] nebo zda tyto platby představovaly bezdůvodné obohacení. [anonymizována dvě slova] mělo dle žalobkyně vzniknout tím, že [anonymizováno] o [anonymizována dvě slova] vod a [anonymizováno] řád byly neplatné pro rozpor s obecně závaznými předpisy, resp. neměly být aplikovány s ohledem na dříve vydané vodoprávní rozhodnutí. Námitky žalobkyně soud rozdělil do tří základních okruhů, a to 1) konkurence vodoprávního rozhodnutí a [anonymizováno] řádu, 2) stanovení náhrad za nadlimitní znečištění a 3) stanovení typu vzorku odběru vody.

31. Před samotným vypořádáním těchto námitek soud považuje za nutné uvést následující. Právní vztah, na jehož základě byly žalobkyni vyúčtovány sporné částky, vznikl mezi žalobkyní a žalovanou na základě [anonymizováno] o [anonymizována tři slova], tedy na základě institutu soukromého práva. Podle tohoto soukromoprávního aktu se žalobkyně zavázala mj. k povinnosti vypouštět„ pouze takové odpadní vody, jejichž míra znečištění a množství jsou v souladu s konkrétními limity uvedenými v platném kanalizačním řádu“. Smlouva dále odkazovala na [anonymizováno] řád v části zvláštní ujednání, kde v čl. 1 založila žalobkyni povinnost hradit žalované náhradu za znečištění odpadních vod stanovenou v souladu s [anonymizováno] řádem, čl. 3 určil, že pro stanovení výše náhrady je rozhodující ta ze zjištěných hodnot kteréhokoliv z ukazatelů, u níž bylo dosaženo nejvyššího překročení limitů dle [anonymizováno] řádu, a čl. 4 obdobně jako Kanalizační řád stanovil, že celková výše náhrady za zvýšené znečištění bude vypočtena ze zjištěného procenta přirážky a [anonymizováno] stanoveného na základě objemu odvedených odpadních vod v příslušném kalendářním měsíci. Čl. [anonymizováno] zvláštního ujednání se pak týkal problematiky odběru vzorků a s odkazem na [anonymizováno] řád označil za přípustný vzorek prostý.

32. Jak vidno, žalobkyně s žalovanou se smluvně zavázaly k respektování [anonymizováno] řádu, a to co do otázky limitů znečištění, výpočtu náhrady za nadlimitní znečištění a rovněž typu kontrolního vzorku. [anonymizováno] řád však svou povahou není pouze ujednání, na němž se strany smluvně dohodly, ale zároveň představuje veřejnoprávní akt, jehož úkolem je mj. poskytovat ochranu veřejným statkům prostřednictvím regulace znečišťování odpadních vod. Kanalizační řád je vydáván na základě zmocnění v § 14 odst. 3 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o vodovodech a kanalizacích“), a jeho smyslem je stanovit nejvyšší přípustnou míru znečištění odpadních vod vypouštěných do kanalizace. Byť jeho zpracování má povinnost zajistit vlastník kanalizace (tj. soukromý subjekt), kanalizační řád podléhá schválení ze strany vodoprávního úřadu, který rozhoduje o jeho výsledné podobě. Příslušná ustanovení [anonymizováno] řádu, na jejichž základě byla žalobkyni účtována sporná náhrada, tedy mají veřejnoprávní charakter. Dle § 7 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), platí, že soudy v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují spory a jiné právní věci, které vyplývají z poměrů soukromého práva. Kanalizační řád jakožto veřejnoprávní akt tedy nepodléhá přezkumné pravomoci zdejšího soudu, ale naopak soudů rozhodujících ve věcech správního soudnictví dle zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního. Pokud tedy žalobkyně tvrdí, že [anonymizováno] řád byl přijat v rozporu se zákonem či podzákonnými předpisy, jeho zrušení se měla domáhat návrhem podaným ve správním soudnictví.

33. Soud si je vědom toho, že žalobkyně měla snahu domoci se svého práva rovněž tímto způsobem, neboť podala jak odvolání proti rozhodnutí [stát. instituce], jímž byl schválen [anonymizováno] řád, tak rovněž návrh na zrušení samotného [anonymizováno] řádu. K tomu soud uvádí, že Nejvyšší správní soud sice její návrh odmítl, neboť vycházel z v té době platné judikatury akcentující formální pojetí opatření obecné povahy, zároveň však v odůvodnění svého usnesení žalobkyni poučil, že pokud tato judikatura bude zvrácena Ústavním soudem v rámci řízení sp. zn. [ústavní nález], bude moci podat nový návrh na zrušení [anonymizováno] řádu. Judikatura [název soudu] po citovaném nálezu skutečně doznala zásadní změny, neboť nově je veřejnoprávní akt posuzován jako opatření obecné povahy podle své materiální povahy (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu č. j. [číslo jednací]). Žalobkyně tedy měla možnost domoci se ochrany svých práv uvedeným způsobem, a pokud soud v tomto řízení nepřezkoumal zákonnost příslušných ustanovení [anonymizováno] řádu, nejedná se z jeho strany o odepření spravedlnosti.

34. K jednotlivým žalobním námitkám pak soud uvádí následující.

35. Ohledně první námitky panoval spor v tom, zda byly pro žalobkyni závazné limity znečištění stanovené [anonymizováno] řádem nebo naopak dříve vydaným vodoprávním rozhodnutím. Soud má za prokázané, že pro podnik žalobkyně bylo vydáno v roce 1986 vodoprávní rozhodnutí, které stanovilo v bodě 3. výroku hodnoty zbytkového znečištění odpadních vod pro tři ukazatele (biochemická spotřeba kyslíku, nebezpečné látky a tuky). V bodě 4 výroku pak vodohospodářský orgán konstatoval, že uvedené hodnoty jsou v souladu s kanalizačním řádem pro město Příbram. Toto rozhodnutí je svou povahou individuální správní akt, který musí být souladný nejen se zákonem, ale rovněž s platným [anonymizováno] řádem. Je tomu tak jednak proto, že vodoprávní rozhodnutí tuto podmínku ve výroku samo stanovuje, dále však proto, že [anonymizováno] řád stanovuje limity maximálního znečištění pro celé město Příbram, tedy pro všechny příslušné subjekty zde působící. Pokud dojde ke změně podmínek, za nichž byl kanalizační řád schválen (tedy zejména ke změně celkové bilance znečištění odpadních vod), § 25 vyhlášky č. 428/2001 Sb. ukládá vlastníkovi kanalizace povinnost na tyto změny reagovat a kanalizační řád změnit či doplnit. Z podstaty věci je pak povinností jednotlivých producentů odpadních vod této změně přizpůsobit svá dříve vydaná povolení, která jsou v kolizi s nově přijatým opatřením obecné povahy, neboť v opačném případě by změna kanalizačního řádu postrádala smyslu. Z uvedeného vyplývá, že žalobkyně byla povinna respektovat limity stanovené [anonymizováno] řádem bez ohledu na dříve vydané vodoprávní rozhodnutí a na této skutečnosti nemohou nic změnit ani jakákoliv vyjádření správních orgánů či [právnická osoba].

36. Druhá námitka se týkala stanovení náhrad za nadlimitní znečištění. Jak soud shora uvedl, závazkový právní vztah mezi účastníky se řídil Smlouvou o odvádění odpadních vod a [anonymizováno] řádem, který byl z hlediska soukromoprávního součástí této smlouvy. V řízení přitom bylo prokázáno, že žalovaná stanovila náhrady zcela v souladu se smluvním ujednáním, neboť odběr vzorků předem ohlásila žalobkyni, během odběru byl vždy přítomen zástupce žalobkyně, vzorek byl vyhodnocen v akreditované laboratoři a náhrada byla vypočtena v souladu s [anonymizováno] řádem. Žalobkyně sice v průběhu řízení namítala, že jednotlivá vyúčtování reklamovala, ovšem doložila reklamaci pouze jediné faktury (nadto nepodepsanou) a její tvrzení o údajné závadě na dávkovacím čerpadle v čistírně odpadních vod se neprokázalo. Stejně tak žalobkyně neprokázala, že v rozhodném období nechávala samostatně provádět rozbory vzorků odpadní vody ani odlišnost výsledků měření.

37. Vzhledem k tomu, že [anonymizováno] řád byl v rozhodné době platný a zdejšímu soudu nepřísluší přezkoumávat jeho zákonnost, nebylo namístě zabývat se ani otázkou výpočtu skutečných vícenákladů dle § 14 odst. 4 vyhlášky č. 428/2001 Sb. Zjišťování vícenákladů by připadalo v úvahu pouze v případě neplatnosti [anonymizováno] řádu, neboť pouze za této situace by bylo třeba určit náhradu odborným znaleckým výpočtem. Tato situace však v řešené věci nenastala, neboť náhrada byla stanovena v souladu s [anonymizováno] řádem procentuální přirážkou. Ze stejného důvodu soud neprovedl důkazy znaleckými posudky navrženými žalobkyní, neboť základní spor panoval ohledně platnosti [anonymizováno] řádu, tedy ohledně otázky právní, k níž se znalcům nepřísluší vyjadřovat. Soud nad rámec výše uvedeného a pouze pro srovnání provedl důkaz znaleckým posudkem Ing. [ulice], z něhož vyplynulo, že v případě výpočtu náhrad dle prokázaných vícenákladů by fakturované částky dosahovaly podstatně vyšší úrovně (cca 2 700 000 Kč v roce 2006 a cca 2 900 000 Kč v roce 2007). I pokud by tedy náhrady byly účtovány podle prokázaných vícenákladů, žalovaná by měla na sporné částky bezezbytku nárok.

38. Konečně je pak třeba zmínit, že žalobkyně sice byla do určité míry limitována ve smluvní volnosti při sjednávání [anonymizováno] o [anonymizována tři slova], tato skutečnost však byla zapříčiněna právě veřejnoprávním aspektem dané problematiky. Žalovaná si přitom nepočínala jakkoliv svévolně, neboť povinnost postupovat v souladu s [anonymizováno] řádem pro ni vyplývala z § 9 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích a limity maximálního znečištění byly v [anonymizováno] řádu stanoveny zcela shodně jako ve vyhlášce [číslo] Sb. a schváleny příslušným vodoprávním úřadem.

39. Ke třetí námitce soud uvádí, že i v případě stanovení typu vzorku bylo třeba vycházet z ujednání stran, tedy z příslušných ustanovení [anonymizováno] o [anonymizována tři slova] a [anonymizována tři slova] řád přitom v části [číslo] jednoznačně stanovil, že koncentrační limity se zjišťují prostým vzorkem a bilanční hodnoty znečištění se zjišťují analýzou směsných vzorků. Rovněž v části 11. 1 se uvádí, že pro překročení limitů tohoto [anonymizováno] řádu je průkazný prostý vzorek. Z dokazování dále vyplynulo, že žalovaná nemohla jednostranně ovlivnit výsledek měření, neboť doba odběru vzorků vždy závisela na součinnosti zástupce žalobkyně. Nadto dle závěrů znalce [příjmení] [jméno] byl typ prostého vzorku vhodný, neboť účelem měření nebylo vypočítat množství vypouštěného znečištění (např. [anonymizována dvě slova] znečištění), ale pouze ověřit dodržování koncentračních limitů.

40. Soud s ohledem na výše řečené dospěl k závěru, že žalovaná účtovala sporné náhrady po právu, a proto tyto platby nelze považovat za bezdůvodné obohacení ve smyslu § 451 a § 457 obč. zák. Z toho důvodu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

41. O náhradě nákladů soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, která měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože byla žalovaná ve věci plně úspěšná, má právo na náhradu nákladů v částce 204 695,70 Kč Tyto náklady sestávají ze zálohy na provedení důkazu 14 750 Kč (složeno bylo 40 000 Kč a vráceno bylo 25 250 Kč), z odměny za zastupování advokátem ve výši 168 900 Kč (158 860 Kč + 6 110 Kč + 4 200 Kč) dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.“), za celkem 14 úkonů právní služby v tarifní hodnotě jednoho úkonu 12 220 Kč, a to za 13 úkonů dle § 11 odst. 1 a.t. (za převzetí a přípravu zastoupení, za odpor proti platebnímu rozkazu a vyjádření k žalobě z 31. 3. 2008, jednání dne 5. 2. 2009 v rozsahu započatých tří hodin /počítány tedy 2 úkony/, jednání dne 14. 5. 2009, vyjádření ze dne 22. 7. 2009 – otázky pro znalce, jednání dne 10. 3. 2015, vyjádření ze dne 16. 3. 2015, jednání dne 28. 4. 2015, vyjádření a doplnění důkazního návrhu ze dne 12. 5. 2015, jednání dne 26. 5. 2016, jednání 8. 6. 2021, písemný závěrečný návrh ze dne 31. 7. 2021) a za 1 úkon v hodnotě 6 100 Kč dle § 11 odst. 2 a.t. (odvolání proti usnesení o přerušení řízení ze dne 30. 9. 2010), z náhrady hotových výdajů 4 200 Kč za 14 úkonů právní pomoci po 300 Kč, a konečně z 21 % DPH ze základu 169 170 Kč ve výši 35 525,70 Kč. Soud uložil žalobkyni povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce účastníka.

42. O náhradě státu rozhodl soud podle § 148 o.s.ř. tak, že zcela neúspěšné žalobkyni uložil povinnost zaplatit státu částku 4 817,80 Kč, kterou tvoří svědečné svědka [jméno] [příjmení] ve výši 1 169,80 Kč a svědkyně [jméno] [příjmení] ve výši 4 817,80 Kč.

43. Dále soud vypořádal zálohy na znalečné. Obě účastnice složily soudu zálohu na náklady znaleckého posudku, nařízeného ve prospěch obou, ve výši 40 000 Kč (žalobkyně dne 18. 12. 2009 a žalovaná dne 29. 12. 2009). Soud určil znalečné znalci [příjmení] ústav vodohospodářský [anonymizováno]. [příjmení], veřejná výzkumná instituce, ve výši 29 500 Kč. Ze složené zálohy 80 000 Kč uhradil tedy soud znalci 29 500 Kč a zbývá 50 500 Kč. Soud proto rozhodl o vrácení nespotřebovaných záloh každé z účastnic ve výši 25 250 Kč (výroky ad IV. a V.).