46 C 209/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Kolbabovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 8 026 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 026 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 328,37 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 5 000 Kč od 18. 4. 2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit ji částku 8 026 Kč se zákonným úrokem z prodlení z titulu porušení povinností plynoucích ze smlouvy o úvěru, kterou účastníci řízení uzavřeli dne 24. 7. 2019. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 5 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 21. 8. 2019. Žalovaný se dále zavázal v téže lhůtě uhradit částku 1 826 Kč na poplatku za poskytnutí úvěru. Žalovaný na dlužné částce neuhradil ničeho. Žalobkyně dále v důsledku prodlení žalovaného nárokuje uhrazení částky 1 200 Kč představující smluvní pokutu dle čl. XI.1.a smlouvy o úvěru (0,1 % denně za období od 22. 8. 2019 do 17. 4. 2020).

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Účastníci řízení uzavřeli dne 24. 7. 2019 prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu, na základě které byla žalovanému poskytnuta téhož dne částka ve výši 5 000 Kč. Žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit do 21. 8. 2019. Žalovaný se dále zavázal uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 1 826 Kč v téže lhůtě. Účastníci řízení si v čl. IX.1.a Smlouvy o úvěru sjednali oprávnění žalobkyně požadovat po žalovaném smluvní pokutu ve výši ve výši 0,1 % z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení, je-li žalovaný v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, a to za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta je splatná den následující po dni takového prodlení. Žalovaný svůj dluh řádně a včas nesplatil, a to i přes výzvu žalobkyně.

5. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud podle zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o.z.“). Podle ust. § 562 odst. 1 o.z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky, umožňujícími zachycení jeho obsahu. Na základě shora uvedeného skutkového závěru dospěl soud k právnímu závěru, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru distančním způsobem v souladu s ust. § 1824 a násl. o.z. Vztah mezi účastníky na základě uzavřené smlouvy o úvěru se řídí ust. § 2395 a násl. o.z. Žalovaný na poskytnutém úvěru včetně poplatku za poskytnutí úvěru neuhradil ničeho. Byly tak tím též naplněny podmínky pro nárokování smluvní pokuty, s tím, že smluvní pokuta byla řádně vypočtena za období od 22. 8. 2019 do 17. 4. 2020 ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Jelikož žalovaný nezaplatil ve stanovené lhůtě, dostal se do prodlení (§ 1968 o.z.) a žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalovaném i zaplacení úroků z prodlení (§ 1970 o.z.). Při stanovení výše úroků z prodlení soud vycházel z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 026 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.