46 C 252/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Kolbabovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o 196 250 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 196 250 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 196 250 Kč od 1. 8. 2016 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 101 419 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit mu částku 196 250 Kč spolu s příslušenstvím, a to z titulu neuhrazeného [anonymizováno] - [anonymizováno] ročního [anonymizováno] splatného ke dni 31. 7. 2016. Žalobce je vlastníkem pozemku parc. [číslo] – orná půda, o výměře [výměra], v k.ú. [obec], který je zapsán u [stát. instituce], [stát. instituce], zapsané na [list vlastnictví] (dále jen„ Pozemek“). Mezi účastníky řízení byla dne 28. 6. 2010 uzavřena nájemní smlouva, podle níž žalobce přenechal [anonymizováno] do užívání žalované za účelem umístění části technického zázemí [anonymizováno] elektrárny s případnou možností provedení rozšíření [anonymizováno] elektrárny na [anonymizována dvě slova] bylo sjednáno ve výši 50 Kč za každý m2 [anonymizováno] a rok, tj. ve výši 196 250 Kč. Splatnost [anonymizováno] byla sjednána vždy k 31. 7. každého kalendářního roku trvání nájemní smlouvy. Žalovaná žalobci uhradila pouze první nájemné a od té doby již ničeho. Pro nájemné za druhý rok a třetí rok bylo žalobcem vedeno řízení u Obvodního soudu pro Prahu 5 a pro nájemné za čtvrtý, pátý a šestý rok je žalobcem vedeno řízení u Okresního soudu v Hodoníně.

2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznávala, a to ani z části. Ohledně dlužného nájemného žalované jsou mezi účastníky řízení vedeny spory u Obvodního soudu pro Prahu 5 a Okresního soudu v Hodoníně, přičemž v žádné věci prozatím nebylo rozhodnuto. Žalovaná odstoupila zcela platně od nájemní smlouvy uzavřené mezi účastníky řízení, když důvod odstoupení od smlouvy žalovaná vymezila zcela určitě a jednoznačně. Pozemek nebyl od samého počátku vhodným pro smluvený účel, a to jak právně, tak fakticky, když se jednalo o mokřinu. Územní plán [územní celek] vydaný dne 24. 11. 2011, který nabyl účinnosti dne 15. 12. 2011, považuje [anonymizováno] za [anonymizována dvě slova], tedy lokalitu, v níž se počítá s výstavbou lehké průmyslové výroby, přičemž jako stávající využití je uvedeno„ orná půda“. Souhlas s odnětím [anonymizováno] ze zemědělského půdního fondu pro účel předpokládaný nájemní smlouvou nebyl pro daný pozemek vydán. Znalecké posudky, zpracované v rámci řízení vedeného Obvodním soudem pro Prahu 5 pod sp.zn. [spisová značka], pak zohledňují situaci ohledně pozemku v době jejich vypracování, nikoliv v době uzavření nájemní smlouvy či odstoupení žalované od ní. Žalovaná též upozornila, že odstoupila od smlouvy též ve svém podání učiněném v řízení u Obvodního soudu pro Prahu 5 vedeným pod sp.zn. [spisová značka] ze dne 10. 1. 2013, a to pro tíseň a nápadně nevýhodné podmínky. Žalovaná uzavřela nájemní smlouvu pod nátlakem žalobce, který si musel být vědom skutečnosti, že jím podané odvolání do stavebního povolení, kterým byla v rámci spojeného územního a stavebního řízení povolena stavba„ Fotovoltaické elektrárny [obec]“ na části parc. [číslo] v k.ú. [obec], ze smyšlených a zcela účelových v odvolání uvedených důvodů, velmi pravděpodobně znemožní včasnou výstavbu a zejména uvedení do provozu této elektrárny, čímž způsobí žalované nedozírné škody. V roce 2011 došlo zejména k výraznému snížení výkupní ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů, zrušení podpory pro [anonymizováno], které nebyly připojeny k distribuční soustavě do konce února 2011 a navýšení daňového zatížení, kdy výkupní cena byla pro žalovanou v roce 2011 oproti roku 2010 stanovena o 55 % nižší. Žalobce byl ve svém jednání ohledně podaného odvolání veden snahou získat majetkový prospěch z mezi účastníky uzavřené smlouvy, když po uzavření smlouvy vzal žalobce své odvolání zpět. Žalovaná byla v pozici slabší strany. Žalobce tak zneužil svého práva a jeho jednání odporovalo dobrým mravům.

3. Na základě provedeného dokazování, kdy soud důkazy zhodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, učinil tento skutkový závěr:

4. Žalobce je vlastníkem pozemku parc. [číslo] o výměře 3925 m2 – orná půda, v k.ú. [obec], zapsaném na [list vlastnictví] (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí). Dne 16. 4. 2009 uzavřela žalovaná se společností [právnická osoba] smlouvu o uzavření budoucí smlouvy – Smlouvy o [anonymizována tři slova] k distribuční soustavě [anonymizována dvě slova] (prokázáno smlouvou o budoucí smlouvě [číslo] ze dne 16. 4. 2009). [stát. instituce] dne 25. 8. 2009 vydal veřejnou vyhlášku, kterou oznámil zahájení spojeného územního a stavebního řízení a současně pozval účastníky včetně žalobce k veřejnému ústnímu jednání ve věci konanému dne 9. 9. 2009 v 9 hod. Účastníkům jednání byla dána možnost seznámit se s obsahem spisu. Předmětné bylo žalobci doručeno osobně dne 2. 9. 2009 (prokázáno veřejnou vyhláškou [stát. instituce] č.j. [číslo] [spisová značka], ze dne 25. 8. 2009 včetně kopie doručenky žalobci). Ostatní majitelé sousedních pozemků k pozemku parc. [číslo] kromě žalobce vyjádřili souhlas v rámci spojeného řízení (prokázáno projektovým pokladem pro územní souhlas soudních vlastníků pozemků akce [anonymizováno] [obec a číslo] [anonymizováno] – II. Etapa na [anonymizováno] [číslo] KÚ [obec] z června 2010 a výslechem svědka [příjmení] [jméno] [příjmení]). Žalovaná původně plánovala výstavbu elektrárny o 1,5 megawattu (prokázáno výslechem svědka [jméno] [příjmení]). Dne 30. 11. 2009 uzavřela žalovaná jako objednatel se [právnická osoba], s.r.o., smlouvu o dílo, jejímž předmětem byl závazek zhotovitele provést dílo – zajištění projektové dokumentace pro územní rozhodnutí, stavební povolení a přípravné práce pro výstavbu„ [anonymizováno] [obec] o výkonu 600 kWp atd. (prokázáno smlouvou o dílo [číslo] ze dne 30. 11. 2009). Žalobce podal odvolání proti stavebnímu povolení vydanému [stát. instituce] poslední den lhůty, které odůvodnil tím, že žalovaná žalobce nekontaktovala se svým záměrem a že tento neměl možnost se k záměru vyjádřit (prokázáno odvoláním žalobce ze dne 12. 6. 2010, svědeckým výslechem [jméno] [příjmení] a účastnickým výslechem žalobci). Po podání odvolání žalobcem jej kontaktovala žalovaná, když žalovaná potřebovala FVE připojit v určitém termínu, jinak by došlo k velkým materiálním škodám na straně žalované (prokázáno výslechem svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] a účastnickým výslechem žalobce). [jméno] [příjmení] zaslal dne 25. 6. 2010 žalobci za žalovanou návrh smlouvy na pronájem [anonymizováno] a zpětvzetí odvolání (prokázáno e-mailem ze dne 25. 6. 2010 a účastnickým výslechem žalobce). Žalovaná jako objednavatel uzavřela dne 29. 6. 2010 se [právnická osoba]„ [anonymizována tři slova]“ smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla výstavba [anonymizováno] o výkonu 596,16 kWp s příslušenstvím v lokalitě [obec]. Zahájení díla mělo být počato dne 5. 7. 2010, přičemž ne dříve, než bude podán návrh na vklad do obchodního rejstříku na zřízení zástavního práva k obchodnímu podílu jednotlivých společníků žalované, a dokončení díla mělo býti 13 týdnů od předání staveniště, stavebního povolení a podání návrhu na zřízení výše uvedeného zástavního práva (prokázáno smlouvou o dílo [číslo] ze dne 29. 6. 2010).

5. Mezi účastníky řízení byla dne 28. 6. 2010 nájemní smlouva, jejímž předmětem byl pronájem [anonymizováno] žalobcem žalované, za účelem umístění části technického zázemí [anonymizována dvě slova], jejíž stavba je na sousedním pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], popřípadě možnost provedení rozšíření [anonymizována dvě slova] na pozemek [číslo]. Nájemné bylo ujednáno ve výši 196 250 Kč za jeden rok, přičemž platba nájemného byla sjednána jednou za rok, vždy nejpozději do konce měsíce července daného roku, bezhotovostně na účet pronajímatele. Doba nájmu byla stanovena do 31. 12. 2034, přičemž bylo ujednáno, že nájem nelze vypovědět před uplynutým této doby. Ukončit nájemní smlouvu lze v případě, že bude ukončena zákonně povolená podnikatelská činnost v rámci provozu fotovoltaické elektrárny na ploše sousedního pozemku parc. [číslo] (prokázáno nájemní smlouvou ze dne 28. 6. 2010). Nájemní smlouva byla uzavřena v prostorách žalované, kdy přítomni podpisu byli žalobce, pan [příjmení] [příjmení], pan [příjmení] [příjmení] a pan [příjmení], a možná pan [příjmení] (prokázáno výslechem svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] a výslechem svědka [příjmení] [jméno] [příjmení]). Žalovaná dopisem ze dne 19. 8. 2011 mínila odstoupit od nájemní smlouvy, a to z důvodu nemožnosti užívání předmětu nájmu (prokázáno dopisem žalované ze dne 19. 8. 2011). Žalobce žalovanou dne 4. 10. 2011 vyzval k úhradě dlužného nájemného za rok 2011, když odstoupení žalované považoval za nedůvodné (prokázáno dopisem žalobce ze dne 4. 10. 2011).

6. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ve věci sp.zn. [spisová značka] ve spojením s rozsudkem odvolacího soudu byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci nájemné za rok 2011 a náhradu nákladů řízení (prokázáno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 č.j. [číslo jednací], ze dne 25. 11. 2014, usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 č.j. [číslo jednací], ze dne 23. 3. 2015, odvoláním žalované ve věci sp.zn. [spisová značka] vedené Obvodním soudem pro Prahu 5 ze dne 19. 1. 2015, rozsudkem Městského soudu v Praze č.j. [číslo jednací], ze dne 16. 12. 2015, dovoláním žalované ve věci sp.zn. [spisová značka] vedené Obvodním soudem pro Prahu 5 ze dne 24. 3. 2016, usnesením Nejvyššího soudu České republiky č.j. [číslo jednací], ze dne 20. 10. 2016, ústavní stížností žalované věci sp.zn. [spisová značka] vedené Obvodním soudem pro Prahu 5 ze dne 31. 1. 2017, nálezem Ústavního soudu České republiky sp.zn. [ústavní nález], ze dne 4. 4. 2017, dopisem Nejvyššího soudu právní zástupkyni žalované ze dne 27. 4. 2017 ve věci sp.zn. [spisová značka], rozsudkem Nejvyššího soudu České republiky č.j. [číslo jednací], ze dne 15. 11. 2018, a rozsudkem Městského soudu v Praze č.j. [číslo jednací], ze dne 5. 4. 2019). Žalovaná proti poslednímu rozsudku odvolacího soudu opětovně podala dovolání, které bylo odmítnuto (prokázáno dovoláním žalované věci sp.zn. [spisová značka] vedené Obvodním soudem pro Prahu 5 ze dne 26. 7. 2019 a usnesením Nejvyššího soudu České republiky č.j. [číslo jednací], ze dne 14. 4. 2020). Žalovaná v řízení považovala své odstoupený za platné, když měla za to, že byla žalobcem uvedena v omyl ohledně stavu pozemků, které měly sloužit k nájmu (prokázáno vyjádřením k žalobě žalované ze dne 19. 3. 2012 ve věci vedené Obvodním soudem pro Prahu 5 pod sp.zn. [spisová značka]).

7. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ve věci sp.zn. [spisová značka] byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci nájemné za rok 2012 a náhradu nákladů řízení, přičemž rozsudek ukládající žalované tuto povinnost byl odvolacím soudem zrušen a řízení pak bylo přerušeno. Následně bylo rozhodnuto o pokračování řízení (prokázáno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 č.j. [číslo jednací], ze dne 7. 4. 2016, odvoláním žalované věci sp.zn. [spisová značka] vedené Obvodním soudem pro Prahu 5 ze dne 19. 5. 2016, usnesením Městského soudu v Praze č.j. [číslo jednací], ze dne 5. 1. 2017, usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 č.j. [číslo jednací], ze dne 4. 5. 2017, usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 č.j. [číslo jednací], ze dne 24. 1. 2019, usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 č.j. [číslo jednací], ze dne 20. 2. 2019, a usnesením Městského soudu v Praze č.j. [číslo jednací], ze dne 27. 3. 2019).

8. Rozsudkem pro uznání Okresního soudu v Hodoníně ve věci sp.zn. [spisová značka] byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci nájemné za rok 2013 a náhradu nákladů řízení, přičemž rozsudek byl odvolacím soudem změněn tak, že rozsudkem pro uznání se nevydává a řízení pak bylo přerušeno. Následně bylo rozhodnuto o pokračování řízení. Řízení pak bylo spojeno s řízeními, jejich předmětem bylo dlužné nájemné za roky následující 2014 a 2015 (prokázáno rozsudkem Krajského soudu v [obec] č.j. [číslo jednací], ze dne 6. 4. 2017, usnesením Okresního soudu v Hodoníně č.j. [číslo jednací], ze dne 25. 5. 2017, usnesením Okresního soudu v Hodoníně č.j. [číslo jednací], ze dne 1. 4. 2019, a usnesením Okresního soudu v Hodoníně č.j. [číslo jednací], ze dne 9. 5. 2019).

9. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 ve věci sp.zn. [spisová značka] bylo rozhodnuto o spojení řízení se sp.zn. [spisová značka] (nájemné za roku 2013, 2014 a 2015 dříve vedeno před Okresním soudem v Hodoníně), přičemž ve věci byla uložena žalované povinnost zaplatit žalobci nájemné za roky 2012 – 2015 a náhradu nákladů řízení, a to ve spojení s rozsudkem odvolacího soudu (prokázáno protokolem z jednání Obvodního soudu pro Prahu 5 ve věci sp.zn. [spisová značka] dne 21. 11. 2019, rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 č.j. [číslo jednací], ze dne 28. 11. 2019, a rozsudkem Městského soudu v Praze č.j. [číslo jednací], ze dne 27. 5. 2020).

10. Žalobce zaslal dne 14. 5. 2019 žalované výzvu k úhradě dlužného nájemného za rok 2016 (prokázáno předžalobní výzvou k plnění ze dne 14. 5. 2019 včetně podacího lístku).

11. Pozemky parc. [číslo] [anonymizováno] jsou pozemky sousedními, vyznačujícími se podobnými podmínkami morfologickými tak hydrogeologickými. Maximální pozorované zamokření [anonymizováno] tvořilo pouze do 2 % celkové plochy [anonymizováno], a to z důvodu mírné prohlubně v řádech jen několika dcm, avšak provedeným [anonymizováno] na [anonymizováno] by došlo k vyrovnání terénu a podmínky zamokření by byly eliminovány. Podloží pozemku má dobré vlastnosti a je vhodné pro založení FVE či jejího technického zázemí (prokázáno znaleckým posudkem Prof. Ing. [jméno] [příjmení], DrSc., ze dne 30. 12. 2013, a znaleckým posudkem Ing. [jméno] [jméno], CSc., ze dne 13. 9. 2012).

12. Z dalších za řízení provedených listinných důkazů (protokol o tahové zkoušce [číslo] 2010 ze dne 11. 6. 2010) nezjistil soud žádná pro rozhodnutí věci podstatná skutková zjištění.

13. Na základě učiněného skutkového závěru učinil soud následující právní závěr: <i>Dle § 3074 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.</i> <i>Dle § 2213 o.z. nájemce je i bez zvláštního ujednání povinen užívat věc jako řádný hospodář k ujednanému účelu, nebo není-li ujednán, k účelu obvyklému, a platit nájemné.</i> <i>Dle § 2217 odst. 1 o.z. nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek.</i> <i>Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>Dle § 663 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník účinný do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), nájemní smlouvou pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní bral i užitky.</i> <i>Dle § 679 odst. 1 obč. zák. nájemce je oprávněn odstoupit od smlouvy kdykoliv, byla-li pronajatá věc předána ve stavu nezpůsobilém ke smluvenému nebo obvyklému užívání, anebo stane-li se později - aniž by nájemce porušil svoji povinnost - nezpůsobilou ke smluvenému nebo obvyklému užívání, stane-li se neupotřebitelnou anebo bude-li mu odňata taková část věci, že by tím byl zmařen účel smlouvy.</i> <i>Dle § 49 obč. zák. účastník, který uzavřel smlouvu v tísni za nápadně nevýhodných podmínek, má právo od smlouvy odstoupit.</i> <i>Dle § 49a obč. zák. právní úkon je neplatný, jestliže jej jednající osoba učinila v omylu, vycházejícím ze skutečnosti, jež je pro jeho uskutečnění rozhodující, a osoba, které byl právní úkon určen tento omyl vyvolala nebo o něm musela vědět. Právní úkon je rovněž neplatný, jestliže omyl byl touto osobou vyvolán úmyslně. Omyl v pohnutce právní úkon neplatným nečiní.</i> <i>Dle § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.</i> 14. Mezi účastníky řízení byla v souladu s § 663 obč. zák. dne 28. 6. 2010 uzavřena platná nájemní smlouva, na jejímž základě přenechal žalobce žalované [příjmení] do užívání za účelem umístění části technického zázemí [anonymizováno], za což se žalovaná zavázala hradit nájemné ve výši 196 250 Kč ročně, a to vždy do 31. 7. každého kalendářního roku.

15. Žalovaná v řízení namítala dvojí důvod odstoupení od smlouvy, a to z důvodu nemožnosti využití [anonymizováno] k účelu nájmu (odstoupení od smlouvy ze dne 19. 8. 2011) a uzavření smlouvy v tísni žalované (odstoupení v rámci vyjádření ke znaleckému posudku ze dne 10. 1. 2013), avšak ani jeden z důvodů před soudem nebyl prokázán.

16. V řízení bylo prokázáno, že [anonymizováno] žalobce byl vhodným pozemkem k účelu nájmu, což bylo prokázáno zejména předloženými znaleckými posudky Ing. [jméno] [jméno], CSc. a Prof. Ing. [jméno] [příjmení] [jméno]. Ostatně, že tento důvod pro odstoupení od předmětné smlouvy zde není dán, potvrdil ve svém rozhodnutí i Nejvyšší soud České republiky v rámci projednání dovolání žalované v pilotním řízení o nájmu za rok 2011 (srov. rozhodnutí č.j. [číslo jednací], ze dne 15. 11. 2018).

17. Soud se též zabýval otázkou odstoupení žalované pro uzavření smlouvy v tísni v souladu s § 49 obč. zák., přičemž žalovaná tuto skutečnost jako důvod odstoupení uvedla ve svém vyjádření ke znaleckému posudku ze dne 10. 1. 2013. Žalovaná od smlouvy opětovně odstoupit mohla, když původní písemné odstoupení od smlouvy bylo činěno neplatně, a to z důvodů uvedených v bodě [číslo] tohoto rozsudku. Soud se tak zabýval otázkou, zda druhé odstoupení žalované bylo platné či nikoliv, kdy dospěl k závěru, že nikoliv. Žalovaná byla osobou podnikající a žalobce byl osobou fyzickou, tedy ve vztahu k žalobkyni byl žalobce osobou slabší, nebyla to tedy žalovaná, kdo by byl slabší stranou, když to byla ona, kdo byla podnikajícím subjektem, který v rámci jednání s žalobcem sledoval svůj ekonomický cíl. Ekonomický cíl žalované je patrný i z výslechu svědků, zejména pak výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], z něhož plyne nutnost žalované uzavřít předmětnou smlouvu, neboť žalovaná byla motivována dokončením díla a jeho připojení do určitého okamžiku (konce roku 2010), neboť jeho překročením, jak svědek uvedl, by žalované vznikla majetková škoda spočívající v nižší částce odkupu elektřiny, žalovaná tak svým jednáním sledovala pouze svůj zisk, nikoliv že svým jednáním odvracela možnost absolutního zmaření svého podnikatelského záměru. Byla to tedy žalovaná, která měla zájem na rychlém jednání žalobce. Byla to právě žalovaná, kdo žalobci přeložil smlouvu o nájmu i zpětvzetí jeho odvolání do stavebního řízení, což bylo prokázáno zejména e-mailem zaslaným žalovanou žalobci, ale i výslechem svědka pana [příjmení]. Soud v tomto směru nemohl uvěřit výpovědím ostatních, žalovanou označených, svědků, když jejich výpovědi v celkovém kontextu opakovaně vykazovali nesrovnalosti mezi sebou vzájemně (kdy bylo poprvé s žalobcem jednáno, jestli před podáním odvolání nebo po podání odvolání; kdo za žalovanou s žalobcem jednal atd.). Výslechy svědků ohledně předložení předmětné nájemní smlouvy žalobci žalovanou jsou též v rozporu s tvrzeními samotné žalované, které je mimo jiné uvedeno na č.l. 31 rub tohoto spisu. V řízení tak bylo prokázáno, že to byla žalovaná, kdo žalobci předmětnou nájemní smlouvu vypracovanou předložil, a nikoliv žalobce. [příjmení] nepoměr ceny nájmu nemůže vyvolat hrubý nepoměr ve vztahu k plnění, které žalobce žalované poskytl (srov. rozsudek Městského soudu v Praze č.j. [číslo jednací], ze dne 5. 4. 2019).

18. Soud té neměl důvod odchýlit se od názoru Městského soudu v Praze č.j. [číslo jednací], ze dne 5. 4. 2019, kdy tento rozhodoval o odvolání žalované v pilotním sporu o nájemném za rok 2011, po kasaci původního rozhodnutí Nejvyšším soudem České republiky, který uzavřel, že:„ žalobce svým odvoláním proti stavebnímu povolení vydanému Městským úřadem Smiřice žalovanou v její podnikatelské činnosti nikterak neohrozil, pouze realizoval tímto své procesní právo. Pakliže žalovaná naznala, že je však pro ni ekonomicky výhodnější, když se s žalobcem dohodne o zpětvzetí odvolání a v souvislosti s tím mu nabídla lukrativní nájemné za užívání jeho pozemků, které nadto s budovanou elektrárnou sousedily, směřovala tím zjevně k získání ekonomické výhody především pro sebe (při zprovoznění elektrárny do konce roku 2010 získala lepší výkupní cenu elektřiny).“ Žalobce též s ohledem na výše uvedené nemohl zneužít svého práva a využít jej v rozporu s jeho smyslem a účelem.

19. Tvrzení žalované, že žalobce mohl proti stavbě elektrárny brojit již od doručení veřejné vyhlášky [stát. instituce], tj. ode dne 2. 9. 2009, a nikoliv až po vydání stavebního povolení není v řízení rozhodné, zvláště když žalobce pro své jednání měl důvody, když v rozhodné době umíral jeho syn, což žalovaná v řízení ani nikterak nesporovala.

20. Soud s ohledem na výše uvedené nemohl shledat nejen, že by odstoupení žalované bylo platné, ale též nemohl dospět k závěru, že by jednání účastníků bylo absolutně či relativně neplatné, kdy v řízení nebyl shledán rozpor s dobrými mravy.

21. Soud tedy žalované uložil povinnost uhradit žalobci nájemné za rok 2016 ve výši 196 250 Kč (jak bylo mezi účastníky ujednáno v nájemní smlouvě) v souladu s § 2213 a § 2217 odst. 1 o.z. ve spojení s § 3074 odst. 1 o.z., když platí, že nájem se řídí dle o.z. ode dne nabytí účinnosti, i když k jeho vzniku došlo před účinností o.z.

22. Jelikož žalovaná se s úhradou nájemného žalobci dostala do prodlení, když jej v souladu s nájemní smlouvou žalobci nezaplatila do 31. 7. 2016, vzniklo žalobci v souladu s § 1970 o.z. právo po žalované požadovat též zákonný úrok z prodlení ve výši dle nařízení č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po dni splatnosti, tj. ode dne 1. 8. 2016.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 101 419 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 9 813 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 196 250 Kč sestávající z částky 8 980 Kč za každý z devíti úkonů (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, vyjádření ze dne 16. 9. 2019, 4x účast na jednání – 4. 2. 2020, 9. 6. 2020, 8. 9. 2020 a 18. 5. 2021, závěrečný návrh ze dne 14. 6. 2021) uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně devíti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., náhrady nákladů cestovních výdajů dle § 13 odst. 1 a.t. za 3 cesty z [obec] do [obec] a zpět v roce 2020, tj. 678 km (jedna cesta tam a zpět 226 km dle [webová adresa]), při průměrné spotřebě paliva 6,6 l [číslo] km, při náhradě za pohonné hmoty 32 Kč l a základní náhradě 4,20 Kč, v částce 4 278 Kč, za 1 cestu z [obec] do [obec] a zpět v roce 2021, tj. 226 km, při průměrné spotřebě paliva 6,6 l [číslo] km, při náhradě za pohonné hmoty 27,80 Kč l a základní náhradě 4,40 Kč, v částce 1 408 Kč, a náhrady nákladů za promeškaný čas v souvislosti s poskytnutím právní služby dle § 14 odst. 1 písm. a) a.t. za 24 půlhodin po 100 Kč (1 cesta trvá 1 hodinu a 30 min. dle [webová adresa]).