46 C 27/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Kolbabovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 501 153 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částka s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně je obchodní společnost, jejímž předmětem podnikání je zejména Anonymizováno činnost, a žalovaný je daňový Anonymizováno. Žalovaný poskytoval žalobkyni Anonymizováno a připravoval a v jejím zastoupení podával daňová přiznání a zastupoval ji v Anonymizováno řízeních. Žalovaný pro žalobkyni zpracoval a v jejím zastoupení podal Anonymizováno k Anonymizováno z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku Anonymizováno a zastupoval ji i při Anonymizováno kontrole, která byla správcem daně, tedy Anonymizováno zahájena dne datum a týkala se právě daně z příjmů právnických osob za zdaňovací období od datum do datum. Žalovaný žalobkyni zatajil, že tato kontrola probíhá, nijak ji neinformoval o jejím průběhu, o zjištěních, požadavcích a výzvách správce daně, přičemž na zjištění, požadavky a výzvy správce daně adekvátně nereagoval a neuvedl potřebná tvrzení a nepředložil potřebné důkazy, ačkoli ze strany žalobkyně tato tvrzení mohla být uvedena a důkazy předloženy. Dále žalovaný podle konstatování správce Anonymizováno za rok Anonymizováno chybně uplatnil náklady, které ale s tímto Anonymizováno obdobím nesouvisely. Žalovaný pak žalobkyni neinformoval ani o výsledku kontroly, kterým bylo vydání dodatečného platebního výměru ze dne datum, č.j. Anonymizováno-Anonymizováno, který byl doručen žalovanému a byla jím doměřena žalobkyni daň z příjmů za uvedené období ve výši částka a stanoveno penále částka. Proti tomuto dodatečnému platebnímu výměru sice žalovaný podal v zastoupení žalobkyně odvolání, ale o tomto ji také neinformoval a ani řádně odvolání neodůvodnil a opět ani v odvolacím řízení neuvedl dostatečná tvrzení a nepředložil důkazy k jejich prokázání, ačkoli tato tvrzení mohla být doplněna a důkazy doloženy. Odvolání bylo pak zamítnuto rozhodnutím Anonymizováno ze dne datum, č.j. Anonymizováno/Anonymizováno, dodatečný platební výměr tak nabyl právní moci a žalobkyni vznikla povinnost doměřenou Anonymizováno a penále zaplatit. Následně byla žalobkyně správcem daně vyrozuměna dne datum, č.j. Anonymizováno, o tom, že za doměřenou daň za Anonymizováno období je jí dále předepsán úrok z prodlení ve výši částka, tento úrok z prodlení musela žalobkyně také zaplatit. Přitom veškeré skutečnosti a důkazy, které bylo nutno v rámci daňové kontroly doplnit, mohly být doplněny a doloženy, žalobkyně je měla k dispozici. Kdyby žalovaný neudělal chyby v uplatnění nákladů při podání daňového přiznání k dani z příjmů za rok Anonymizováno a kdyby žalobkyni řádně informoval o průběhu kontroly a požadavcích a výzvách správce daně, nemohla by žalobkyni být doměřena daň a nemohla by jí vzniknout povinnost hradit penále a úrok z prodlení. Uvedeným jednáním tedy žalovaný způsobil žalobkyni škodu spočívající v doměřené dani, penále a úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tedy 15 % ročně z jistiny ode dne datum do zaplacení. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala toho, aby jí žalovaný nahradil škodu ve výši penále a úroku z prodlení, celkem se tedy domáhala náhrady škody ve výši částka. Zaplacení doměřené daně po žalovaném nepožadovala. Žalobkyně zaslala žalovanému dne datum předžalobní výzvu, která byla žalovanému doručena dne datum, žalovaný doručení předžalobní výzvy sice potvrdil, ale nijak na ní věcně nereagoval.

2. Obvodní soud pro adresa vydal dne datum elektronický platební rozkaz č.j. Anonymizováno kterému žalovaný podal dne datum odpor.

3. V odporu žalovaný uvedl, že mezi společností Jméno žalobkyně. a žalovanou neexistoval přímý obchodní vztah. Veškerá jednání probíhala mezi společností Jméno žalobkyně. a společností právnická osoba, jejímž byl žalovaný jednatelem a odpovědným zástupcem. Mezi těmito dvěma společnostmi po celou dobu spolupráce (od roku Anonymizováno) probíhaly veškeré finanční toky. Nikdy v průběhu spolupráce neproběhla úhrada za služby mezi společností Jméno žalobkyně. a žalovaným. Žalovaný nepopíral, že v žalobě uváděné činnosti jménem společnosti právnická osoba prováděl a zodpovědnou osobou byl on. Žalovaný dále uvedl, že je podstatné i to, že před ukončením spolupráce se společností právnická osoba přestala žalobkyně hradit smluvní závazky za vedení účetnictví – její dluh vůči společnosti právnická osoba činí částka bez příslušenství. K žalované částce pak uvedl, že z celkové dlužné částky žalobkyně částka inkasovala od správce daně, resp. částku uplatnil jako nadměrný odpočet. Ještě doplnil, že žalobkyně působí ve skupině tří personálně propojených firem, kdy kromě společnosti Jméno žalobkyně. se jedná o společnosti právnická osoba (IČO IČO) a právnická osoba (IČO IČO). Rovněž tyto společnosti jsou vůči společnosti právnická osoba ve výrazném zpoždění s úhradou svých závazků: právnická osoba v částce částka, právnická osoba v částce částka. I v tomto případě byla z celkové částky uplatněno částka, resp. částka jako nadměrný odpočet DPH. Celkový dluh společností ze skupiny Jméno žalobkyně. činí vůči společnosti právnická osoba částka. Spolupráce skončila v roce Anonymizováno. Z výše uvedených důvodů žaloba a z ní vycházející platební rozkaz neodpovídají skutečnému stavu pohledávek a závazků mezi dotčenými subjekty, a proto žalovaný navrhl zrušení vydaného elektronického platebního rozkazu a současně vyjádřil přesvědčení, že je spor možno vyřešit dohodou účastníků, která zohlední všechny souvislosti. právnická osoba podanému odporu žalovaného žalobkyně uvedla, že nesouhlasí s obranou uplatněnou žalovaným v jeho vyjádření, a nadále trvá na tom, že žaloba je důvodná. Namítá-li žalovaný, že mezi žalobkyní a žalovaným neexistoval přímý obchodní vztah, nepovažuje žalobkyně tuto námitku za relevantní. Žalovaný totiž dále ve vyjádření sám uvádí, že činnosti uvedené v žalobě pro žalobkyni prováděl a byl zodpovědnou osobou. Zejména však byl osobou, které byla žalobkyní udělena plná moc jakožto Anonymizováno poradci k podávání Anonymizováno a zastupování v Anonymizováno řízeních, a na základě této plné moci žalovaný v zastoupení žalobkyně komunikoval s Anonymizováno a žalobkyni před tímto úřadem zastupoval. Za opodstatněnou nepovažovala žalobkyně ani další námitku žalovaného o tom, že žalobkyně by měla mít vůči společnosti právnická osoba dluh z titulu neuhrazených „smluvních závazků“ za vedení účetnictví ve výši částka bez příslušenství. Dle žalovaného se má jednat o neuhrazené pohledávky s datem splatnosti datum, datum, 14 Anonymizováno, a datum. Žalobkyně předně konstatuje, že žalovaný (ani společnost právnická osoba) v roce Anonymizováno pro žalobkyni již účetnictví nevedl, když vedení účetnictví spočívá mimo jiné ve vytváření účetních výkazů a sestav, které však žalobkyni žalovaným nebyly za toto období nikdy předány. Žalovaný za rok Anonymizováno žalobkyni žádnou účetní dokumentaci nedodal, a žalobkyni nebyly nikdy doručeny ani údajné doklady č. hodnota, Anonymizováno, uvedené v odporu, o nichž žalovaný tvrdí, že zůstaly neuhrazeny. Žalovaný navíc nikterak neprokazuje, že by k poskytnutí účetních služeb žalobkyni v roce Anonymizováno došlo. Neprokazuje ani to, že by jím uvedené „doklady“ existovaly, byly řádně vystaveny a doručeny žalobkyni, a že by zůstaly neuhrazeny. I pokud by snad žalovaným nějaké služby žalobkyni v roce Anonymizováno poskytnuty byly a tyto by zůstaly neuhrazeny (k ani jednomu však nedošlo), žalobkyně namítá, že by se jednalo o nároky již promlčené ve smyslu § 609 ve spojení s § 629 odst. 1 občanského zákoníku, neboť od údajného data splatnosti již v případě všech čtyř údajně vystavených dokladů uplynula doba delší než 3 roky. Shodná námitka by se uplatnila u žalovaným tvrzených údajných dluhů dalších společností ze „skupiny Jméno žalobkyně.“ Žalobkyně má nicméně za to, že k této obraně žalovaného není na místě se dále vyjadřovat, neboť údajné pohledávky žalovaného za třetím subjektem, který není účastníkem řízení, nemohou být předmětem tohoto řízení.

5. Po poučení soudem při jednání před soudem dne datum a datum žalobkyně doplnila následující skutková tvrzení.

6. Ohledně toho, s kým přesně měla uzavřen smluvní vztah, tedy kdo byl druhou smluvní stranou, a k podrobnostem týkajících se smluvního vztahu, tedy co bylo ujednáno mezi účastníky smlouvy, jaké přesné činnosti na úseku daní má žalovaný pro žalobkyni vykonávat, žalobkyně uvedla, že žalobkyně udělila dne datum plnou moc přímo žalovanému jakožto Anonymizováno, nikoliv společnosti právnická osoba Žalovaný tedy zastupoval žalobkyni na základě plné moci jemu udělené. Žalovanému udělené zástupčí oprávnění bylo mj. v rozsahu zpracování a podání daňového přiznání pro daň Anonymizováno z příjmu právnických osob a v rozsahu zastupování v daňovém řízení. Tato plná moc byla doručena správci daně dne datum a zaevidována pod č.j. Anonymizováno-Anonymizováno Že takto formulovaná plná moc byla zcela dostačujícím titulem pro jednání se správcem Anonymizováno je zřejmé i z toho, že správce daně s žalovaným na základě této plné moci jednal. Podrobnosti pak vyplývají ze spisu Anonymizováno a ze spisu Anonymizováno (dále jen „správce daně“) k daňovému řízení ohledně daně z příjmů právnických osob žalobkyně za zdaňovací období od datum do datum, k řízení vyměřovacímu i doměřovacímu, a rovněž z části spisu týkající se daňové kontroly u žalobkyně, jejíž zahájení bylo správcem daně zaznamenáno do protokolu o ústním jednání č. j. Anonymizováno, a v jehož důsledku byla žalobkyni na základě dodatečného platebního výměru ze dne datum, č. j. Anonymizováno doměřena daň z příjmů právnických osob za období roku Anonymizováno a penále (dále jen „DPV“), část spisu týkající se odvolání proti DPV, a z části spisu týkající se předpisu úroku z prodlení z úhrady daňových povinností žalobkyně – daně z příjmu právnických osob za zdaňovací období od datum do datum. Nesprávné daňové přiznání za rok Anonymizováno zpracoval a podal za žalobkyni žalovaný jako Anonymizováno, a to na základě shora citované plné moci ze dne datum. Ohledně toho, jaké konkrétní daně se týkalo pochybení žalovaného, žalobkyně uvedla, že se jednalo o Anonymizováno z příjmu právnických osob, kdy žalovaný pro žalobkyni zpracovával a podával daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku Anonymizováno, a zastupoval žalobkyni při následné daňové kontrole, která se týkala právě daně z příjmu právnických osob. Skutečnost, že se pochybení žalovaného týkalo daně z příjmu právnických osob, se podává i z rozhodnutí Anonymizováno ze dne datum, č.j. Anonymizováno/Anonymizováno. V tomto rozhodnutí se mj. na straně č. hodnota, pod nadpisem „ROZHODNUTÍ“ uvádí, že Anonymizováno (…) přezkoumalo napadený dodatečný platební výměr na daň z příjmu právnických osob (dále též „DPPO“) za zdaňovací období od datum do datum, č. j. Anonymizováno/Anonymizováno ze dne datum, (…), kterým byla daňovému subjektu (…) z moci úřední doměřena daň z příjmu právnických osob ve výši částka a dále stanoveno penále (…) ve výši 20 % z doměřené daně, což činí částku částka. K tomu, jaké povinnosti měl žalovaný ve vztahu k finančnímu úřadu plnit, kdy je splnil, zda je splnil, popřípadě další okolnosti týkající se daňového řízení, žalobkyně uvedla, že se uvedené podává z rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství ze dne datum, č.j. Anonymizováno (dále jen „Rozhodnutí“), kde na str. 1 v bodě 1 odůvodnění se uvádí, že dne datum byla zahájena Anonymizováno kontrola se zástupcem Anonymizováno subjektu, kdy zástupcem Anonymizováno subjektu byl žalovaný, jak je zřejmé z udělené plné moci, v bodě 2, 3 a 5 Rozhodnutí jsou uvedeny další termíny ústního jednání, které proběhlo se zástupcem Anonymizováno subjektu. V bodě 6 Rozhodnutí se uvádí, že správce daně požadoval po Anonymizováno subjektu při ústním jednání dne datum doložení dokumentů v bodě 6 Rozhodnutí popsaných. V bodě 7 Rozhodnutí se uvádí, že správce Anonymizováno při jednání se zástupcem daňového subjektu dne datum zástupce upozornil, že dosud nedoložil mj. důkazní prostředky k uplatnění úroků uvedených v Rozhodnutí jako daňově uznatelného nákladu. V bodě 8 Rozhodnutí se uvádí, že dne datum vydal správce daně výzvu č. j. Anonymizováno, jež byla žalovanému jako zástupci daňového subjektu doručena dne datum, v níž vyzval daňový subjekt mj. k doložení důkazních prostředků k prokázání, jakým způsobem sloužily náklady specifikované v bodech 2, 4, a 6 Rozhodnutí daňovému subjektu k dosažení, zajištění a udržení příjmů ve smyslu § 24 odst. 1 zákona o dani z příjmů. V bodě 9 Rozhodnutí se uvádí, že daňový subjekt požadované důkazní prostředky nedoložil. V bodě 10 Rozhodnutí se uvádí, že dne datum proběhlo seznámení daňového subjektu s výsledkem kontrolního zjištění k probíhající Anonymizováno kontrole a že Anonymizováno subjekt sdělil, že využije svého práva vyjádřit se k výsledkům kontrolního zjištění, a žádal o stanovení lhůty do datum. V bodě 11 Rozhodnutí se uvádí, že správce daně stanovil Anonymizováno subjektu lhůtu k vyjádření, přičemž zástupce Anonymizováno subjektu požádal dvakrát o prodloužení lhůty pro vyjádření, dle poslední žádosti do datum. Správce daně vyčkal do datum, ale daňový subjekt se ke zjištěním zaznamenaným do protokolu o kontrole nevyjádřil. V bodě 12 Rozhodnutí se uvádí, že správce daně vydal Zprávu o Anonymizováno kontrole a předal stejnopis zástupci daňového subjektu, jejíž projednání se zástupcem daňového subjektu zaznamenal do protokolu o ústním jednání. V bodě 13 Rozhodnutí se uvádí, že na základě zjištěných skutečností při daňové kontrole vydal správce daně dne datum dodatečný platební výměr za zdaňovací období Anonymizováno, č. j. Anonymizováno (dále jen „DPV“), kterým byl zvýšen základ daně o částka a byla doměřena daň z příjmu právnických osob ve výši částka, a dále stanoveno penále ve výši částka. DPV byl daňovému subjektu (žalobkyni) doručen prostřednictvím datové schránky zástupce dne datum. V bodě 14 Rozhodnutí se uvádí, že dne datum bylo správci daně doručeno odvolání č. j. Anonymizováno, v němž odvolatel žádá o zrušení DPV, ale nedokládá, ani nenavrhuje žádné nové důkazní prostředky. V bodech 46 až 56 Rozhodnutí správce Anonymizováno (odvolací orgán) shrnuje, jakými pochybeními Anonymizováno subjektu se v rámci odvolání zabýval, přičemž podstata případu spočívala zejm. v tom, zda daňovému subjektu vznikly daňově uznatelné náklady, když daňový subjekt uplatnil v nákladech Anonymizováno náklady: jenž věcně a časově souvisí se zdaňovacím obdobím roku Anonymizováno; jenž vznikly odpisy technického zhodnocení zhotoveného na pronajatém majetku, avšak daňový subjekt nedoložil smluvně uzavřený souhlas pronajímatele; jenž měly vzniknout Anonymizováno subjektu vyplácením nákladových úroků, avšak nepředložil důkazní prostředky prokazující oprávněnost uplatnění nákladů jako Anonymizováno účinných nákladů. V bodě 49 Rozhodnutí odvolací orgán uvádí, že daňový subjekt byl povinen časově rozlišovat náklady uvedené v bodech 2 a 47 Rozhodnutí podle ustanovení v Rozhodnutí citovaných zákonů, a vnitropodnikové směrnice, a že tuto povinnost z vlastního rozhodnutí nesplnil. Zde se jedná o pochybení žalovaného. V bodě 52 Rozhodnutí odvolací orgán uvádí, že daňový subjekt nedoložil a neprokázal oprávněnost uplatněných nákladových úroků, ač k tomu byl správcem daně opakovaně vyzýván. Zde se jedná o další pochybení žalovaného, neboť tento žalobkyni neinformoval o potřebě uvedené doložit, o výzvách správce daně a žalobkyně přitom měla všechny potřebné podklady k dispozici. V bodě 53 Rozhodnutí odvolací orgán uvádí, že daňový subjekt nepředložil důkazní prostředky prokazující vstupní cenu technického zhodnocení pronajatého majetku, jehož odpisy si uplatnil Anonymizováno subjekt jako náklad ovlivňující výši daně. Zde se opět jedná o pochybení žalovaného, neboť opět neinformoval o výzvě správce daně k doložení uvedených skutečností žalobkyni. V bodě 61 Rozhodnutí odvolací orgán shrnuje, že daňový subjekt neunesl své důkazní břemeno ohledně prokázání oprávněnosti uplatnění nákladů uvedených v bodech 2, 4, 5, 6 Rozhodnutí, podle § 24 odst. 1 zákona o dani z příjmů, resp. § 28 odst. 3 zákona o dani z příjmů, a že v takovém případě nelze uznat náklady jako náklady daňově účinné. Proto odvolací orgán potvrdil rozhodnutí správce Anonymizováno (DPV), kterým byla žalobkyni doměřena Anonymizováno z příjmu právnických osob a penále. Úrok z prodlení, specifikovaný v žalobě, pak vznikl v přímé souvislosti s doměřenou Anonymizováno. Žalobkyně tedy výše uvedeným shrnula povinnosti, které žalovaný dle Anonymizováno Anonymizováno porušil, a v důsledku porušení těchto povinností byl vydán dodatečný platební výměr a stanoveno penále, přičemž toto rozhodnutí správce Anonymizováno bylo s konečnou platností potvrzeno odvolacím orgánem. Je tedy zřejmé, že doměření daně, stanovení penále a úroku z prodlení je v příčinné souvislosti s porušením výše uvedených povinností žalovaného.

7. Na základě provedeného dokazování, kdy soud důkazy zhodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, učinil tento skutkový závěr.

8. Žalobkyně je obchodní společnost, jejímž předmětem podnikání je zejména hostinská činnost a žalovaný je podnikatelem s živnostenským oprávněním pro obory činnosti poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků (prokázáno výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně a výpis z veřejné části živnostenského rejstříku žalovaného). Obchodní společnost Anonymizováno, Anonymizováno, IČO IČO, byla z důvodu ukončení likvidace vymazána z obchodního rejstříku dne datum; jako předmět podnikání měla zapsáno Anonymizováno poradenství od datum do datum a činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení Anonymizováno evidence od datum do datum; žalovaný byl zapsán jako společník s 50 % obchodním podílem od datum do datum (prokázáno výpisem z obchodního rejstříku spol. Anonymizováno na č.l. 63).

9. Žalobkyně udělila žalovanému dne datum plnou moc přímo žalovanému jakožto Anonymizováno poradci a tato byla doručena správci daně dne datum a zaevidována pod č.j. Anonymizováno/Anonymizováno. Žalovaný pro žalobkyni zpracovával a podával Anonymizováno přiznání k dani z příjmů právnických osob (dále též „DPPO“) za zdaňovací období roku Anonymizováno a zastupoval žalobkyni při následné Anonymizováno kontrole, která se týkala právě Anonymizováno z příjmu právnických osob. Na základě daňového přiznání za Anonymizováno období roku Anonymizováno byla žalobkyni platebním výměrem na Anonymizováno z příjmu právnických osob za Anonymizováno období od datum do datum ze dne datum vyměřena daň. Anonymizováno kontrola žalobkyně prováděná Anonymizováno kraj byla zahájena dne datum a týkala se daňového řízení ohledně Anonymizováno z příjmů právnických osob žalobkyně za Anonymizováno období od datum do datum, řízení vyměřovacího i doměřovacího. Mezi účastníky bylo nesporné, že Anonymizováno kontrola proběhla. Kontrola probíhala pouze za přítomnosti žalovaného. V rámci daňové kontroly bylo daňovým orgánem zjištěno, že byly Anonymizováno subjektem (tedy žalobkyní) předloženy doklady mající časovou souvislost se zdaňovacím obdobím roku Anonymizováno a roku Anonymizováno, které byly daňovým subjektem v celé výši uplatněny jako daňový základ ve Anonymizováno obdobím roku Anonymizováno bez časového rozlišení. Náklady (jednalo se vynaložené náklady dle předložených faktur či uplatněné úroky z půjček a úvěrů, odpis technického zhodnocení dle smluv o pronájmu), jenž mají časovou souvislost se zdaňovacím obdobím roku Anonymizováno, byly zaúčtovány do mimořádných nákladů zdaňovacího období roku Anonymizováno. Žalovaný jako zplnomocněný zástupce nedoložil Anonymizováno orgánu k příslušnému zdaňovacímu období potřebné listiny, tedy jinak řečeno neodstranil pochybení při uplatnění odpočtu. Na základě zjištěných skutečností při daňové kontrole vydal Anonymizováno datum Zprávu o daňové kontrole č.j. Anonymizováno a tuto předal zástupci daňového subjektu při ústním jednání, což zaznamenal do protokolu o ústním jednání ze dne datum č.j. Anonymizováno Na základě takto zjištěných skutečností z daňové kontroly vydal Anonymizováno dodatečný platový výměr na daň z příjmu právnických osob za zdaňovací období od datum do datum ze dne datum č.j. Anonymizováno“), kterým byl zvýšen základ daně o částka a byla doměřena DPPO ve výši částka, dále stanoveno penále ve výši částka, jenž byl daňovému subjektu doručen prostřednictvím datové schránky zástupce dne datum. Proti Anonymizováno bylo dne datum žalovaným jako zástupcem žalobkyně doručeno odvolání č.j. Anonymizováno/Anonymizováno za zdaňovací období Anonymizováno, v němž odvolatel žádal o zrušení Anonymizováno. K dovolání však nebyly doloženy, ani navrhovány žádné nové důkazní prostředky. Důvodem odvolání bylo, že správce daně nesprávně zatřídil veškeré doklady za dodávky na přelomu let Anonymizováno do roku 2015 a nerozdělil náklady na část spadající do minulého období a na část spadající do kontrolovaného období, neuznal oprávněnost odpisů za technické zhodnocení, ačkoliv byly doloženy smlouvy o užívání prostor, a neoprávněně neuznal vyplacení úroků z půjček jako Anonymizováno uznatelný náklad ve zdaňovacím období Anonymizováno. Tímto chybným postupem pak měl daňový orgán neoprávněně zvýšit základ daně o více než částka. Z těchto důvodů bylo navrženo zrušení DOPLVY Anonymizováno. V průběhu řízení před Odvolacím finančním ředitelství byla tomuto daňovému orgánu dne datum doručena plná moc vystavená dne datum žalobkyní společnosti právnická osoba pro účely zastupování žalobkyně před daňovými orgány. Odvolací finanční ředitelství rozhodnutím ze dne datum, č.j. Anonymizováno odvolání zamítlo a napadené rozhodnutí Anonymizováno platový výměr na Anonymizováno z příjmu právnických osob za zdaňovací období od datum do datum ze dne datum č.j. Anonymizováno) potvrdilo. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne datum, když bylo dne datum doručeno novému zástupci žalobkyně, spol. právnická osoba (prokázáno obsahem podstatné části spisu Anonymizováno kraj, založeným na CD na č.l. 53, seznamem obdržených písemností ze strany daňového subjektu na č.l. 51 a seznamem odeslaných písemností ze strany správce daně na č.l. 52 a obsahem spisu Odvolacího finančního ředitelství sp.zn. datum 10. Výši úroku z prodlení stanovil Anonymizováno kraj a o jeho výši vyrozuměl žalobkyni, a to platebním výměrem na úrok z prodlení z datum č.j. Anonymizováno co do částky částka, vyrozuměním o úroku z prodlení z datum č.j. Anonymizováno, co do již sdělené částky částka a nové částky částka, celkem částka, a vyrozuměním o úroku z prodlení ze dne datum č.j. Anonymizováno co do částky částka, z toho již sdělený ve výši částka a rozdíl ve výši -částka (prokázáno obsahem podstatné části spisu Anonymizováno, založeným na CD na č.l. 53, a to platebním výměrem na úrok z prodlení z datum č.j. Anonymizováno, vyrozuměním o úroku z prodlení z datum č.j. Anonymizováno, vyrozuměním o úroku z prodlení ze dne datum č.j. Anonymizováno, založenými v části seznam odeslaných písemností ze strany správce daně ).

11. Žalobkyně v důsledku pochybení žalovaného vznikla povinnost uhradit daňovým orgánům penále ve výši částka a úroky z prodlení ve výši částka.

12. Žalovaný, ač soudem dne datum poučen, ničím neprokázal své tvrzení, že v rámci Anonymizováno přiznání a odvolání postupoval v součinnosti se žalobkyní, tudíž, že žalobkyně, resp. její jednatelé, byla o průběhu daňového řízení informována, a to osobně, případně telefonicky.

13. Žalobkyně vyzvala předžalobní výzvou ze dne datum k úhradě dlužné částky, a to ve lhůtě do 7 dnů ode dne doručení výzvy, avšak na tuto výzvu žalovaný nereagoval a ničeho neuhradil (prokázáno předžalobní výzvou žalobkyně žalovanému z datum, včetně doručenky datové zprávy ze dne datum).

14. Shora uvedený skutkový závěr posoudil soud po právní stránce následovně.

15. Podle ustanovení § 143 odst. 1, 3 a 5 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu (1) Daň lze doměřit na základě dodatečného daňového přiznání nebo dodatečného vyúčtování, nebo z moci úřední. Právní moc dosavadních rozhodnutí o stanovení daně není jejímu doměření na překážku. (3) K doměření daně z moci úřední může dojít pouze a) na základě výsledku daňové kontroly, nebo b) v případě, kdy daňový subjekt nevyhoví výzvě k podání dodatečného daňového tvrzení. ((5) Je-li doměřená daň vyšší než daň dodatečně tvrzená daňovým subjektem, je rozdíl splatný v náhradní lhůtě do 15 dnů ode dne právní moci dodatečného platebního výměru. Ve stejné náhradní lhůtě je splatná i daň doměřená z moci úřední.

16. Podle § 251 odst. 1 a 3 daňového řádu (1) Daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit penále z částky doměřené daně tak, jak byla stanovena oproti poslední známé dani, ve výši a) 20 %, je-li daň zvyšována, b) 20 %, je-li snižován daňový odpočet, nebo c) 1 %, je-li snižována daňová ztráta. (3) Správce daně rozhodne o povinnosti uhradit penále platebním výměrem. Penále je splatné do 30 dnů ode dne oznámení platebního výměru, nejdříve však ke stejnému dni jako stanovená daň, ze které se toto penále vypočte.

17. Podle § 252 daňového řádu (1) Základem pro výpočet úroku z prodlení je a) splatná daň, která nebyla uhrazena, nebo b) vratka vzniklá v důsledku neoprávněného uplatnění daňového odpočtu nebo daně. (2) Úrok z prodlení vzniká a) od čtvrtého dne následujícího po původním dni splatnosti daně do dne její platby; stanovení náhradního dne splatnosti daně nemá vliv na určení doby, po kterou vzniká úrok z prodlení, nebo b) ode dne vrácení, použití nebo převedení vratky vzniklé v důsledku stanovení daňového odpočtu nebo daně, anebo předepsání zálohy na daňový odpočet do dne její platby. (3) Úrok z prodlení nevzniká a) po dobu posečkání, b) u nedoplatku vzniklého v důsledku porušení daňové povinnosti zůstavitele, a to ode dne smrti zůstavitele do dne skončení řízení o pozůstalosti, c) v případě příslušenství daně, d) v případě peněžitého plnění v rámci dělené správy. (4) Výše úroku z prodlení odpovídá výši úroku z prodlení podle občanského zákoníku. (5) Úrok z prodlení je splatný dnem, ve kterém jsou splněny zákonné podmínky pro jeho vznik.

18. Podle § 2430 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“) příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce.

19. Podle § 2461 o. z. obstarává-li někdo určité záležitosti jako podnikatel, má povinnost, byl-li o obstarání takové záležitosti požádán, dát druhé straně bez zbytečného odkladu výslovně najevo, zda na sebe obstarání záležitosti bere nebo ne; jinak nahradí škodu tím způsobenou.

20. Podle § 2438 o. z. (1) Příkazce poskytne příkazníkovi odměnu, byla-li ujednána nebo je-li obvyklá, zejména vzhledem k příkazcovu podnikání. (2) Příkazce poskytne odměnu, i když výsledek nenastal, ledaže byl nezdar způsoben tím, že příkazník porušil své povinnosti. To platí i v případě, že splnění příkazu zmařila náhoda, ke které příkazník nedal podnět.

21. Podle § 2439 o. z. vyžaduje-li obstarání záležitosti, aby příkazník za příkazce právně jednal, vystaví příkazce příkazníkovi včas plnou moc. Není-li plná moc ve smlouvě obsažena, nenahrazuje ji ujednané převzetí povinnosti příkazce jednat jménem příkazníka; to platí i v případě, že třetí osoba, se kterou příkazník právně jedná, o této povinnosti ví.

22. Podle § 2586 odst. 1 o. z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

23. Podle § 2587 o. z. dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

24. Podle § 2894 odst. 1 o. z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

25. Podle § 2913 o. z. (1) Poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. (2) Povinnosti k náhradě se škůdce zprostí, prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli. Překážka vzniklá ze škůdcových osobních poměrů nebo vzniklá až v době, kdy byl škůdce s plněním smluvené povinnosti v prodlení, ani překážka, kterou byl škůdce podle smlouvy povinen překonat, ho však povinnosti k náhradě nezprostí.

26. V daném případě bylo prokázáno, že žalobkyně jako podnikatelka uzavřela se žalovaným jako podnikatelem a daňovým poradcem smlouvu smíšenou, jejíž součástí byla smlouvu o dílo dle § 2586 a násl. o. z., jejímž předmětem bylo zpracování daňového přiznání a podání daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2016, a smlouvu příkazní podle § 2430 a násl. o. z., jejímž předmětem bylo zastupování žalobkyně v daňovém řízení, a to včetně případné daňové kontroly. Žalovanému se nepodařilo prokázat, že tuto smlouvu uzavřela žalobkyně se společností VKN poradenská, s.r.o. v likvidaci.

27. Dále bylo prokázáno, že žalovaný pochybil při zpracování daňového přiznání k Anonymizováno z příjmů právnických osob za rok Anonymizováno, v důsledku čehož byla žalobkyně doměřena Anonymizováno podle § 143 odst. 1, 3 a 5 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu a taktéž uložena povinnost zaplatit penále dle § 251 odst. 1 a 3 daňového řádu a taktéž úrok z prodlení podle § 252 daňového řádu v celkové výši částka. Soud tuto částku posoudil podle § 2894 odst. 1 o. z. jako škodu.

28. Soud se dále zabýval otázkou, zda žalovanému vznikla povinnost nahradit žalobkyni vzniklou škodu. Dospěl k závěru, že tato škoda vznikla žalobkyni v důsledku pochybení žalovaného jako Anonymizováno poradce při jeho plnění povinností dle uzavřené smlouvy se žalobkyní, jejímž předmětem bylo zpracování a podání daňového přiznání. Z tohoto důvodu soud posoudil tuto škodu podle § 2913 odst. 1 o. z. jako škodu vzniklou porušením smluvní povinnosti.

29. Ustanovení § 2913 o. z. vymezuje základní skutkovou podstatu pro vznik povinnosti k náhradě škody na základě porušení smluvních ujednání. Povinnost k náhradě škody vzniká tomu, kdo protiprávním jednáním poruší povinnost vyplývající ze smlouvy, a způsobí tím buď druhé smluvní straně anebo osobě, v jejímž zájmu mělo k plnění dojít, škodu. Přitom pro náhradu škody vzniklé porušením smlouvy obecně platí, že nárok vzniká paralelně k povinnosti plnit. Základními předpoklady pro vznik povinnosti k náhradě škody dle § 2913 jsou protiprávní jednání škůdce spočívající v porušení smluvně převzaté povinnosti a vznik škody, která je v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním. Co se jednotlivých předpokladů povinnosti náhrady škody týče, nekoncentruje se úprava do jednoho ustanovení, ale je rozdělena do několika základních ustanovení. Protiprávní jednání je definováno § 2913, škoda je definována v § 2894 a její nahrazovaný rozsah pak v § 2951 a násl. o. z.

30. Věcná působnost normy je vymezena existencí smlouvy jako závazkového vztahu. Tato byla v řízení prokázána, neboť žalovaný neprokázal, jak shora uvedeno, že závazkový vztah vznikl mezi žalobkyní a třetí osobou, spol. Anonymizováno. Časová působnost normy je vymezena tím, jak dlouho trvá závazek, resp. práva a povinnosti stran z něj vyplývající. V daném případě šlo o práva a povinnosti související s podaným Anonymizováno přiznáním. Osobní působnost normy je pak vymezena okruhem účastníků smluvního závazkového vztahu, tedy osobami žalobkyně a žalovaného. Oprávněnou osobou z hlediska § 2913 o. z. bude zásadně druhá smluvní strana, tedy smluvní partner, který je dotčen porušením smluvní povinnosti, což je v daném případě žalobkyně. Z hlediska naplnění jednotlivých předpokladů pro vznik povinnosti k náhradě škody jsou rozhodné okolnosti standardu péče a protiprávnosti, které vykazují specifika oproti případům deliktní odpovědnosti. Pro měřítko porušení smlouvy není rozhodující nejvyšší míra péče, nýbrž určitá řádná běžná a průměrná úroveň řádného smluvního partnera, jenž svoji povinnost vykonává pečlivým a svědomitým způsobem. V případě, kdy se navíc smluvní strana profiluje jako odborník v určité oblasti, v daném případě šlo daňového poradce, musí standard péče zohledňovat i očekávání druhé strany v kvalitu osob specializovaných na určitou záležitost. Vzhledem k tomu, že povinnost k náhradě škody při porušení smluvní povinnosti je objektivní, nebude v případech porušení péče brán žádný zřetel na subjektivní schopnosti. Protiprávnost je tradičně považována za totožnou s jednáním proti smluvním povinnostem, což vychází z existence vzájemných vazeb mezi stranami smlouvy. Co je tedy v rozporu se smluvními ujednáními, je protiprávní. Protiprávnost přitom není presumována, a bude tak na poškozeném, aby prokázal, že došlo k porušení stanovené povinnosti. V souvislosti s porušením smluvní povinnosti půjde vždy o míru porušení povinností, tedy rozporu se smlouvou, přičemž v potaz bude brána konkrétní smlouva. Podle typu porušení smluvních povinností tak lze rozlišovat tři základní typy porušení smlouvy, a to: a) nesplnění povinnosti plnit, b) vadné plnění, c) porušení vedlejších a ochranných povinností. V daném případě došlo k porušení podat řádné daňové přiznání za rok 2016, tedy šlo o vadné plněním. Základním předpokladem povinnosti k náhradě škody je vznik újmy, která je přičitatelná jednání smluvního partnera. Zda poškozenému přísluší nárok na její náhradu, závisí na tom, zda sledovaná újma představuje relevantní škodu, tedy škodu vzniklou v příčinné souvislosti s porušením povinnosti ze smlouvy. Za škodu ve smyslu ustanovení § 2913 o. z. se považuje jen škoda majetková. V případě porušení povinnosti dle § 2913 o. z. bude náhrada škody zásadně odpovídat rozsahu pozitivní škody a v daném případě představuje stanovené penále a úroky z prodlení dle daňového řádu. Mezi porušením povinnosti a škodou musí existovat příčinná souvislost, neboť pouze následek, který nastal v souvislosti s porušením povinnosti, může být přičítán konkrétní osobě. Stejně jako v jiných oblastech povinnosti k náhradě škody se i v případě problematiky porušení smluvní povinnosti zkoumá faktická kauzalita, tedy zjišťování příčiny, bez níž by protiprávní následek nenastal tak, jak nastal, resp. nenastal by vůbec. V daném případě došlo k plnění žalovaného, které nebylo řádné, což bylo prokázáno spisy daňových orgánů. Povinnost k náhradě škody v případě porušení smluvní povinnosti je založena na objektivním principu. V daném ustanovení jsou tak stanoveny liberační důvody, které jsou blíže specifikovány v obecné definici. Tyto důvody lze obecně charakterizovat tak, že zahrnují skutečnosti vzniklé nezávisle na vůli škůdce, které škůdce nemohl předvídat a které mu brání ve splnění jinak možné povinnosti. Tyto důvody však v daném případě nenastaly Anonymizováno 31. Soud s ohledem na shora uvedené dospěl k závěru, že tato škoda ve výši celkem částka vznikla žalobkyni v důsledku pochybení žalovaného jako daňového poradce při jeho plnění povinností dle uzavřené smlouvy se žalobkyní, jejímž předmětem bylo zpracování a podání Anonymizováno 32. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

33. Jelikož žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., přičemž do prodlení se dostal žalovaný uplynutím lhůty k plnění, stanovené předžalobní výzvy, tj. ode dne datum.

34. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý z deseti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, kvalifikovaná předžalobní výzva z datum, sepis žaloby z datum, písemné podání ve věci z datum, písemné podání ve věci z datum, písemné podání ve věci z datum, účast na jednání před soudem ve dnech datum. datum, datum a datum) a z částky částka za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (účast při jednání, kdy došlo pouze k vyhlášení rozsudku dne datum) včetně jedenácti paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.