46 C 27/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Kolbabovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 501 153 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, za období od , datum, do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni , částka, s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně je obchodní společnost, jejímž předmětem podnikání je zejména , Anonymizováno, činnost, a žalovaný je daňový , Anonymizováno, . Žalovaný poskytoval žalobkyni , Anonymizováno, a připravoval a v jejím zastoupení podával daňová přiznání a zastupoval ji v , Anonymizováno, řízeních. Žalovaný pro žalobkyni zpracoval a v jejím zastoupení podal , Anonymizováno, k , Anonymizováno, z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku , Anonymizováno, a zastupoval ji i při , Anonymizováno, kontrole, která byla správcem daně, tedy , Anonymizováno, zahájena dne , datum, a týkala se právě daně z příjmů právnických osob za zdaňovací období od , datum, do , datum, . Žalovaný žalobkyni zatajil, že tato kontrola probíhá, nijak ji neinformoval o jejím průběhu, o zjištěních, požadavcích a výzvách správce daně, přičemž na zjištění, požadavky a výzvy správce daně adekvátně nereagoval a neuvedl potřebná tvrzení a nepředložil potřebné důkazy, ačkoli ze strany žalobkyně tato tvrzení mohla být uvedena a důkazy předloženy. Dále žalovaný podle konstatování správce , Anonymizováno, za rok , Anonymizováno, chybně uplatnil náklady, které ale s tímto , Anonymizováno, obdobím nesouvisely. Žalovaný pak žalobkyni neinformoval ani o výsledku kontroly, kterým bylo vydání dodatečného platebního výměru ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, , který byl doručen žalovanému a byla jím doměřena žalobkyni daň z příjmů za uvedené období ve výši , částka, a stanoveno penále , částka, . Proti tomuto dodatečnému platebnímu výměru sice žalovaný podal v zastoupení žalobkyně odvolání, ale o tomto ji také neinformoval a ani řádně odvolání neodůvodnil a opět ani v odvolacím řízení neuvedl dostatečná tvrzení a nepředložil důkazy k jejich prokázání, ačkoli tato tvrzení mohla být doplněna a důkazy doloženy. Odvolání bylo pak zamítnuto rozhodnutím , Anonymizováno, ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , dodatečný platební výměr tak nabyl právní moci a žalobkyni vznikla povinnost doměřenou , Anonymizováno, a penále zaplatit. Následně byla žalobkyně správcem daně vyrozuměna dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, , o tom, že za doměřenou daň za , Anonymizováno, období je jí dále předepsán úrok z prodlení ve výši , částka, , tento úrok z prodlení musela žalobkyně také zaplatit. Přitom veškeré skutečnosti a důkazy, které bylo nutno v rámci daňové kontroly doplnit, mohly být doplněny a doloženy, žalobkyně je měla k dispozici. Kdyby žalovaný neudělal chyby v uplatnění nákladů při podání daňového přiznání k dani z příjmů za rok , Anonymizováno, a kdyby žalobkyni řádně informoval o průběhu kontroly a požadavcích a výzvách správce daně, nemohla by žalobkyni být doměřena daň a nemohla by jí vzniknout povinnost hradit penále a úrok z prodlení. Uvedeným jednáním tedy žalovaný způsobil žalobkyni škodu spočívající v doměřené dani, penále a úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tedy 15 % ročně z jistiny ode dne , datum, do zaplacení. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala toho, aby jí žalovaný nahradil škodu ve výši penále a úroku z prodlení, celkem se tedy domáhala náhrady škody ve výši , částka, . Zaplacení doměřené daně po žalovaném nepožadovala. Žalobkyně zaslala žalovanému dne , datum, předžalobní výzvu, která byla žalovanému doručena dne , datum, , žalovaný doručení předžalobní výzvy sice potvrdil, ale nijak na ní věcně nereagoval.

2. Obvodní soud pro , adresa, vydal dne , datum, elektronický platební rozkaz č.j. , Anonymizováno, kterému žalovaný podal dne , datum, odpor.

3. V odporu žalovaný uvedl, že mezi společností , Jméno žalobkyně, . a žalovanou neexistoval přímý obchodní vztah. Veškerá jednání probíhala mezi společností , Jméno žalobkyně, . a společností , právnická osoba, , jejímž byl žalovaný jednatelem a odpovědným zástupcem. Mezi těmito dvěma společnostmi po celou dobu spolupráce (od roku , Anonymizováno, ) probíhaly veškeré finanční toky. Nikdy v průběhu spolupráce neproběhla úhrada za služby mezi společností , Jméno žalobkyně, . a žalovaným. Žalovaný nepopíral, že v žalobě uváděné činnosti jménem společnosti , právnická osoba, prováděl a zodpovědnou osobou byl on. Žalovaný dále uvedl, že je podstatné i to, že před ukončením spolupráce se společností , právnická osoba, přestala žalobkyně hradit smluvní závazky za vedení účetnictví – její dluh vůči společnosti , právnická osoba, činí , částka, bez příslušenství. K žalované částce pak uvedl, že z celkové dlužné částky žalobkyně , částka, inkasovala od správce daně, resp. částku uplatnil jako nadměrný odpočet. Ještě doplnil, že žalobkyně působí ve skupině tří personálně propojených firem, kdy kromě společnosti , Jméno žalobkyně, . se jedná o společnosti , právnická osoba, (IČO , IČO, ) a , právnická osoba, (IČO , IČO, ). Rovněž tyto společnosti jsou vůči společnosti , právnická osoba, ve výrazném zpoždění s úhradou svých závazků: , právnická osoba, v částce , částka, , , právnická osoba, v částce , částka, . I v tomto případě byla z celkové částky uplatněno , částka, , resp. , částka, jako nadměrný odpočet DPH. Celkový dluh společností ze skupiny , Jméno žalobkyně, . činí vůči společnosti , právnická osoba, , částka, . Spolupráce skončila v roce , Anonymizováno, . Z výše uvedených důvodů žaloba a z ní vycházející platební rozkaz neodpovídají skutečnému stavu pohledávek a závazků mezi dotčenými subjekty, a proto žalovaný navrhl zrušení vydaného elektronického platebního rozkazu a současně vyjádřil přesvědčení, že je spor možno vyřešit dohodou účastníků, která zohlední všechny souvislosti., právnická osoba, podanému odporu žalovaného žalobkyně uvedla, že nesouhlasí s obranou uplatněnou žalovaným v jeho vyjádření, a nadále trvá na tom, že žaloba je důvodná. Namítá-li žalovaný, že mezi žalobkyní a žalovaným neexistoval přímý obchodní vztah, nepovažuje žalobkyně tuto námitku za relevantní. Žalovaný totiž dále ve vyjádření sám uvádí, že činnosti uvedené v žalobě pro žalobkyni prováděl a byl zodpovědnou osobou. Zejména však byl osobou, které byla žalobkyní udělena plná moc jakožto , Anonymizováno, poradci k podávání , Anonymizováno, a zastupování v , Anonymizováno, řízeních, a na základě této plné moci žalovaný v zastoupení žalobkyně komunikoval s , Anonymizováno, a žalobkyni před tímto úřadem zastupoval. Za opodstatněnou nepovažovala žalobkyně ani další námitku žalovaného o tom, že žalobkyně by měla mít vůči společnosti , právnická osoba, dluh z titulu neuhrazených „smluvních závazků“ za vedení účetnictví ve výši , částka, bez příslušenství. Dle žalovaného se má jednat o neuhrazené pohledávky s datem splatnosti , datum, , , datum, , 14, Anonymizováno, , a , datum, . Žalobkyně předně konstatuje, že žalovaný (ani společnost , právnická osoba, ) v roce , Anonymizováno, pro žalobkyni již účetnictví nevedl, když vedení účetnictví spočívá mimo jiné ve vytváření účetních výkazů a sestav, které však žalobkyni žalovaným nebyly za toto období nikdy předány. Žalovaný za rok , Anonymizováno, žalobkyni žádnou účetní dokumentaci nedodal, a žalobkyni nebyly nikdy doručeny ani údajné doklady č. , hodnota, , , Anonymizováno, , uvedené v odporu, o nichž žalovaný tvrdí, že zůstaly neuhrazeny. Žalovaný navíc nikterak neprokazuje, že by k poskytnutí účetních služeb žalobkyni v roce , Anonymizováno, došlo. Neprokazuje ani to, že by jím uvedené „doklady“ existovaly, byly řádně vystaveny a doručeny žalobkyni, a že by zůstaly neuhrazeny. I pokud by snad žalovaným nějaké služby žalobkyni v roce , Anonymizováno, poskytnuty byly a tyto by zůstaly neuhrazeny (k ani jednomu však nedošlo), žalobkyně namítá, že by se jednalo o nároky již promlčené ve smyslu § 609 ve spojení s § 629 odst. 1 občanského zákoníku, neboť od údajného data splatnosti již v případě všech čtyř údajně vystavených dokladů uplynula doba delší než 3 roky. Shodná námitka by se uplatnila u žalovaným tvrzených údajných dluhů dalších společností ze „skupiny , Jméno žalobkyně, .“ Žalobkyně má nicméně za to, že k této obraně žalovaného není na místě se dále vyjadřovat, neboť údajné pohledávky žalovaného za třetím subjektem, který není účastníkem řízení, nemohou být předmětem tohoto řízení.

5. Po poučení soudem při jednání před soudem dne , datum, a , datum, žalobkyně doplnila následující skutková tvrzení.

6. Ohledně toho, s kým přesně měla uzavřen smluvní vztah, tedy kdo byl druhou smluvní stranou, a k podrobnostem týkajících se smluvního vztahu, tedy co bylo ujednáno mezi účastníky smlouvy, jaké přesné činnosti na úseku daní má žalovaný pro žalobkyni vykonávat, žalobkyně uvedla, že žalobkyně udělila dne , datum, plnou moc přímo žalovanému jakožto , Anonymizováno, , nikoliv společnosti , právnická osoba, Žalovaný tedy zastupoval žalobkyni na základě plné moci jemu udělené. Žalovanému udělené zástupčí oprávnění bylo mj. v rozsahu zpracování a podání daňového přiznání pro daň, Anonymizováno, z příjmu právnických osob a v rozsahu zastupování v daňovém řízení. Tato plná moc byla doručena správci daně dne , datum, a zaevidována pod č.j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, Že takto formulovaná plná moc byla zcela dostačujícím titulem pro jednání se správcem , Anonymizováno, je zřejmé i z toho, že správce daně s žalovaným na základě této plné moci jednal. Podrobnosti pak vyplývají ze spisu , Anonymizováno, a ze spisu , Anonymizováno, (dále jen „správce daně“) k daňovému řízení ohledně daně z příjmů právnických osob žalobkyně za zdaňovací období od , datum, do , datum, , k řízení vyměřovacímu i doměřovacímu, a rovněž z části spisu týkající se daňové kontroly u žalobkyně, jejíž zahájení bylo správcem daně zaznamenáno do protokolu o ústním jednání č. j. , Anonymizováno, , a v jehož důsledku byla žalobkyni na základě dodatečného platebního výměru ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, doměřena daň z příjmů právnických osob za období roku , Anonymizováno, a penále (dále jen „DPV“), část spisu týkající se odvolání proti DPV, a z části spisu týkající se předpisu úroku z prodlení z úhrady daňových povinností žalobkyně – daně z příjmu právnických osob za zdaňovací období od , datum, do , datum, . Nesprávné daňové přiznání za rok , Anonymizováno, zpracoval a podal za žalobkyni žalovaný jako , Anonymizováno, , a to na základě shora citované plné moci ze dne , datum, . Ohledně toho, jaké konkrétní daně se týkalo pochybení žalovaného, žalobkyně uvedla, že se jednalo o , Anonymizováno, z příjmu právnických osob, kdy žalovaný pro žalobkyni zpracovával a podával daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku , Anonymizováno, , a zastupoval žalobkyni při následné daňové kontrole, která se týkala právě daně z příjmu právnických osob. Skutečnost, že se pochybení žalovaného týkalo daně z příjmu právnických osob, se podává i z rozhodnutí , Anonymizováno, ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . V tomto rozhodnutí se mj. na straně č. , hodnota, , pod nadpisem „ROZHODNUTÍ“ uvádí, že , Anonymizováno, (…) přezkoumalo napadený dodatečný platební výměr na daň z příjmu právnických osob (dále též „DPPO“) za zdaňovací období od , datum, do , datum, , č. j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, , (…), kterým byla daňovému subjektu (…) z moci úřední doměřena daň z příjmu právnických osob ve výši , částka, a dále stanoveno penále (…) ve výši 20 % z doměřené daně, což činí částku , částka, . K tomu, jaké povinnosti měl žalovaný ve vztahu k finančnímu úřadu plnit, kdy je splnil, zda je splnil, popřípadě další okolnosti týkající se daňového řízení, žalobkyně uvedla, že se uvedené podává z rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, (dále jen „Rozhodnutí“), kde na str. 1 v bodě 1 odůvodnění se uvádí, že dne , datum, byla zahájena , Anonymizováno, kontrola se zástupcem , Anonymizováno, subjektu, kdy zástupcem , Anonymizováno, subjektu byl žalovaný, jak je zřejmé z udělené plné moci, v bodě 2, 3 a 5 Rozhodnutí jsou uvedeny další termíny ústního jednání, které proběhlo se zástupcem , Anonymizováno, subjektu. V bodě 6 Rozhodnutí se uvádí, že správce daně požadoval po , Anonymizováno, subjektu při ústním jednání dne , datum, doložení dokumentů v bodě 6 Rozhodnutí popsaných. V bodě 7 Rozhodnutí se uvádí, že správce , Anonymizováno, při jednání se zástupcem daňového subjektu dne , datum, zástupce upozornil, že dosud nedoložil mj. důkazní prostředky k uplatnění úroků uvedených v Rozhodnutí jako daňově uznatelného nákladu. V bodě 8 Rozhodnutí se uvádí, že dne , datum, vydal správce daně výzvu č. j. , Anonymizováno, , jež byla žalovanému jako zástupci daňového subjektu doručena dne , datum, , v níž vyzval daňový subjekt mj. k doložení důkazních prostředků k prokázání, jakým způsobem sloužily náklady specifikované v bodech 2, 4, a 6 Rozhodnutí daňovému subjektu k dosažení, zajištění a udržení příjmů ve smyslu § 24 odst. 1 zákona o dani z příjmů. V bodě 9 Rozhodnutí se uvádí, že daňový subjekt požadované důkazní prostředky nedoložil. V bodě 10 Rozhodnutí se uvádí, že dne , datum, proběhlo seznámení daňového subjektu s výsledkem kontrolního zjištění k probíhající , Anonymizováno, kontrole a že , Anonymizováno, subjekt sdělil, že využije svého práva vyjádřit se k výsledkům kontrolního zjištění, a žádal o stanovení lhůty do , datum, . V bodě 11 Rozhodnutí se uvádí, že správce daně stanovil , Anonymizováno, subjektu lhůtu k vyjádření, přičemž zástupce , Anonymizováno, subjektu požádal dvakrát o prodloužení lhůty pro vyjádření, dle poslední žádosti do , datum, . Správce daně vyčkal do , datum, , ale daňový subjekt se ke zjištěním zaznamenaným do protokolu o kontrole nevyjádřil. V bodě 12 Rozhodnutí se uvádí, že správce daně vydal Zprávu o , Anonymizováno, kontrole a předal stejnopis zástupci daňového subjektu, jejíž projednání se zástupcem daňového subjektu zaznamenal do protokolu o ústním jednání. V bodě 13 Rozhodnutí se uvádí, že na základě zjištěných skutečností při daňové kontrole vydal správce daně dne , datum, dodatečný platební výměr za zdaňovací období , Anonymizováno, , č. j. , Anonymizováno, (dále jen „DPV“), kterým byl zvýšen základ daně o , částka, a byla doměřena daň z příjmu právnických osob ve výši , částka, , a dále stanoveno penále ve výši , částka, . DPV byl daňovému subjektu (žalobkyni) doručen prostřednictvím datové schránky zástupce dne , datum, . V bodě 14 Rozhodnutí se uvádí, že dne , datum, bylo správci daně doručeno odvolání č. j. , Anonymizováno, , v němž odvolatel žádá o zrušení DPV, ale nedokládá, ani nenavrhuje žádné nové důkazní prostředky. V bodech 46 až 56 Rozhodnutí správce , Anonymizováno, (odvolací orgán) shrnuje, jakými pochybeními , Anonymizováno, subjektu se v rámci odvolání zabýval, přičemž podstata případu spočívala zejm. v tom, zda daňovému subjektu vznikly daňově uznatelné náklady, když daňový subjekt uplatnil v nákladech , Anonymizováno, náklady: jenž věcně a časově souvisí se zdaňovacím obdobím roku , Anonymizováno, ; jenž vznikly odpisy technického zhodnocení zhotoveného na pronajatém majetku, avšak daňový subjekt nedoložil smluvně uzavřený souhlas pronajímatele; jenž měly vzniknout , Anonymizováno, subjektu vyplácením nákladových úroků, avšak nepředložil důkazní prostředky prokazující oprávněnost uplatnění nákladů jako , Anonymizováno, účinných nákladů. V bodě 49 Rozhodnutí odvolací orgán uvádí, že daňový subjekt byl povinen časově rozlišovat náklady uvedené v bodech 2 a 47 Rozhodnutí podle ustanovení v Rozhodnutí citovaných zákonů, a vnitropodnikové směrnice, a že tuto povinnost z vlastního rozhodnutí nesplnil. Zde se jedná o pochybení žalovaného. V bodě 52 Rozhodnutí odvolací orgán uvádí, že daňový subjekt nedoložil a neprokázal oprávněnost uplatněných nákladových úroků, ač k tomu byl správcem daně opakovaně vyzýván. Zde se jedná o další pochybení žalovaného, neboť tento žalobkyni neinformoval o potřebě uvedené doložit, o výzvách správce daně a žalobkyně přitom měla všechny potřebné podklady k dispozici. V bodě 53 Rozhodnutí odvolací orgán uvádí, že daňový subjekt nepředložil důkazní prostředky prokazující vstupní cenu technického zhodnocení pronajatého majetku, jehož odpisy si uplatnil , Anonymizováno, subjekt jako náklad ovlivňující výši daně. Zde se opět jedná o pochybení žalovaného, neboť opět neinformoval o výzvě správce daně k doložení uvedených skutečností žalobkyni. V bodě 61 Rozhodnutí odvolací orgán shrnuje, že daňový subjekt neunesl své důkazní břemeno ohledně prokázání oprávněnosti uplatnění nákladů uvedených v bodech 2, 4, 5, 6 Rozhodnutí, podle § 24 odst. 1 zákona o dani z příjmů, resp. § 28 odst. 3 zákona o dani z příjmů, a že v takovém případě nelze uznat náklady jako náklady daňově účinné. Proto odvolací orgán potvrdil rozhodnutí správce , Anonymizováno, (DPV), kterým byla žalobkyni doměřena , Anonymizováno, z příjmu právnických osob a penále. Úrok z prodlení, specifikovaný v žalobě, pak vznikl v přímé souvislosti s doměřenou , Anonymizováno, . Žalobkyně tedy výše uvedeným shrnula povinnosti, které žalovaný dle , Anonymizováno, , Anonymizováno, porušil, a v důsledku porušení těchto povinností byl vydán dodatečný platební výměr a stanoveno penále, přičemž toto rozhodnutí správce , Anonymizováno, bylo s konečnou platností potvrzeno odvolacím orgánem. Je tedy zřejmé, že doměření daně, stanovení penále a úroku z prodlení je v příčinné souvislosti s porušením výše uvedených povinností žalovaného.

7. Na základě provedeného dokazování, kdy soud důkazy zhodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, učinil tento skutkový závěr.

8. Žalobkyně je obchodní společnost, jejímž předmětem podnikání je zejména hostinská činnost a žalovaný je podnikatelem s živnostenským oprávněním pro obory činnosti poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků (prokázáno výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně a výpis z veřejné části živnostenského rejstříku žalovaného). Obchodní společnost , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , IČO , IČO, , byla z důvodu ukončení likvidace vymazána z obchodního rejstříku dne , datum, ; jako předmět podnikání měla zapsáno , Anonymizováno, poradenství od , datum, do , datum, a činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení , Anonymizováno, evidence od , datum, do , datum, ; žalovaný byl zapsán jako společník s 50 % obchodním podílem od , datum, do , datum, (prokázáno výpisem z obchodního rejstříku spol. , Anonymizováno, na č.l. 63).

9. Žalobkyně udělila žalovanému dne , datum, plnou moc přímo žalovanému jakožto , Anonymizováno, poradci a tato byla doručena správci daně dne , datum, a zaevidována pod č.j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Žalovaný pro žalobkyni zpracovával a podával , Anonymizováno, přiznání k dani z příjmů právnických osob (dále též „DPPO“) za zdaňovací období roku , Anonymizováno, a zastupoval žalobkyni při následné , Anonymizováno, kontrole, která se týkala právě , Anonymizováno, z příjmu právnických osob. Na základě daňového přiznání za , Anonymizováno, období roku , Anonymizováno, byla žalobkyni platebním výměrem na , Anonymizováno, z příjmu právnických osob za , Anonymizováno, období od , datum, do , datum, ze dne , datum, vyměřena daň. , Anonymizováno, kontrola žalobkyně prováděná , Anonymizováno, kraj byla zahájena dne , datum, a týkala se daňového řízení ohledně , Anonymizováno, z příjmů právnických osob žalobkyně za , Anonymizováno, období od , datum, do , datum, , řízení vyměřovacího i doměřovacího. Mezi účastníky bylo nesporné, že , Anonymizováno, kontrola proběhla. Kontrola probíhala pouze za přítomnosti žalovaného. V rámci daňové kontroly bylo daňovým orgánem zjištěno, že byly , Anonymizováno, subjektem (tedy žalobkyní) předloženy doklady mající časovou souvislost se zdaňovacím obdobím roku , Anonymizováno, a roku , Anonymizováno, , které byly daňovým subjektem v celé výši uplatněny jako daňový základ ve , Anonymizováno, obdobím roku , Anonymizováno, bez časového rozlišení. Náklady (jednalo se vynaložené náklady dle předložených faktur či uplatněné úroky z půjček a úvěrů, odpis technického zhodnocení dle smluv o pronájmu), jenž mají časovou souvislost se zdaňovacím obdobím roku , Anonymizováno, , byly zaúčtovány do mimořádných nákladů zdaňovacího období roku , Anonymizováno, . Žalovaný jako zplnomocněný zástupce nedoložil , Anonymizováno, orgánu k příslušnému zdaňovacímu období potřebné listiny, tedy jinak řečeno neodstranil pochybení při uplatnění odpočtu. Na základě zjištěných skutečností při daňové kontrole vydal , Anonymizováno, , datum, Zprávu o daňové kontrole č.j. , Anonymizováno, a tuto předal zástupci daňového subjektu při ústním jednání, což zaznamenal do protokolu o ústním jednání ze dne , datum, č.j. , Anonymizováno, Na základě takto zjištěných skutečností z daňové kontroly vydal , Anonymizováno, dodatečný platový výměr na daň z příjmu právnických osob za zdaňovací období od , datum, do , datum, ze dne , datum, č.j. , Anonymizováno, “), kterým byl zvýšen základ daně o , částka, a byla doměřena DPPO ve výši , částka, , dále stanoveno penále ve výši , částka, , jenž byl daňovému subjektu doručen prostřednictvím datové schránky zástupce dne , datum, . Proti , Anonymizováno, bylo dne , datum, žalovaným jako zástupcem žalobkyně doručeno odvolání č.j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, za zdaňovací období , Anonymizováno, , v němž odvolatel žádal o zrušení , Anonymizováno, . K dovolání však nebyly doloženy, ani navrhovány žádné nové důkazní prostředky. Důvodem odvolání bylo, že správce daně nesprávně zatřídil veškeré doklady za dodávky na přelomu let , Anonymizováno, do roku 2015 a nerozdělil náklady na část spadající do minulého období a na část spadající do kontrolovaného období, neuznal oprávněnost odpisů za technické zhodnocení, ačkoliv byly doloženy smlouvy o užívání prostor, a neoprávněně neuznal vyplacení úroků z půjček jako , Anonymizováno, uznatelný náklad ve zdaňovacím období , Anonymizováno, . Tímto chybným postupem pak měl daňový orgán neoprávněně zvýšit základ daně o více než , částka, . Z těchto důvodů bylo navrženo zrušení DOPLVY , Anonymizováno, . V průběhu řízení před Odvolacím finančním ředitelství byla tomuto daňovému orgánu dne , datum, doručena plná moc vystavená dne , datum, žalobkyní společnosti , právnická osoba, pro účely zastupování žalobkyně před daňovými orgány. Odvolací finanční ředitelství rozhodnutím ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, odvolání zamítlo a napadené rozhodnutí , Anonymizováno, platový výměr na , Anonymizováno, z příjmu právnických osob za zdaňovací období od , datum, do , datum, ze dne , datum, č.j. , Anonymizováno, ) potvrdilo. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne , datum, , když bylo dne , datum, doručeno novému zástupci žalobkyně, spol. , právnická osoba, (prokázáno obsahem podstatné části spisu , Anonymizováno, kraj, založeným na CD na č.l. 53, seznamem obdržených písemností ze strany daňového subjektu na č.l. 51 a seznamem odeslaných písemností ze strany správce daně na č.l. 52 a obsahem spisu Odvolacího finančního ředitelství sp.zn. , datum10. Výši úroku z prodlení stanovil , Anonymizováno, kraj a o jeho výši vyrozuměl žalobkyni, a to platebním výměrem na úrok z prodlení z , datum, č.j. , Anonymizováno, co do částky , částka, , vyrozuměním o úroku z prodlení z , datum, č.j. , Anonymizováno, , co do již sdělené částky , částka, a nové částky , částka, , celkem , částka, , a vyrozuměním o úroku z prodlení ze dne , datum, č.j. , Anonymizováno, co do částky , částka, , z toho již sdělený ve výši , částka, a rozdíl ve výši -, částka, (prokázáno obsahem podstatné části spisu , Anonymizováno, , založeným na CD na č.l. 53, a to platebním výměrem na úrok z prodlení z , datum, č.j. , Anonymizováno, , vyrozuměním o úroku z prodlení z , datum, č.j. , Anonymizováno, , vyrozuměním o úroku z prodlení ze dne , datum, č.j. , Anonymizováno, , založenými v části seznam odeslaných písemností ze strany správce daně ).

11. Žalobkyně v důsledku pochybení žalovaného vznikla povinnost uhradit daňovým orgánům penále ve výši , částka, a úroky z prodlení ve výši , částka, .

12. Žalovaný, ač soudem dne , datum, poučen, ničím neprokázal své tvrzení, že v rámci , Anonymizováno, přiznání a odvolání postupoval v součinnosti se žalobkyní, tudíž, že žalobkyně, resp. její jednatelé, byla o průběhu daňového řízení informována, a to osobně, případně telefonicky.

13. Žalobkyně vyzvala předžalobní výzvou ze dne , datum, k úhradě dlužné částky, a to ve lhůtě do 7 dnů ode dne doručení výzvy, avšak na tuto výzvu žalovaný nereagoval a ničeho neuhradil (prokázáno předžalobní výzvou žalobkyně žalovanému z , datum, , včetně doručenky datové zprávy ze dne , datum, ).

14. Shora uvedený skutkový závěr posoudil soud po právní stránce následovně.

15. Podle ustanovení § 143 odst. 1, 3 a 5 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu (1) Daň lze doměřit na základě dodatečného daňového přiznání nebo dodatečného vyúčtování, nebo z moci úřední. Právní moc dosavadních rozhodnutí o stanovení daně není jejímu doměření na překážku. (3) K doměření daně z moci úřední může dojít pouze a) na základě výsledku daňové kontroly, nebo b) v případě, kdy daňový subjekt nevyhoví výzvě k podání dodatečného daňového tvrzení. ((5) Je-li doměřená daň vyšší než daň dodatečně tvrzená daňovým subjektem, je rozdíl splatný v náhradní lhůtě do 15 dnů ode dne právní moci dodatečného platebního výměru. Ve stejné náhradní lhůtě je splatná i daň doměřená z moci úřední.

16. Podle § 251 odst. 1 a 3 daňového řádu (1) Daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit penále z částky doměřené daně tak, jak byla stanovena oproti poslední známé dani, ve výši a) 20 %, je-li daň zvyšována, b) 20 %, je-li snižován daňový odpočet, nebo c) 1 %, je-li snižována daňová ztráta. (3) Správce daně rozhodne o povinnosti uhradit penále platebním výměrem. Penále je splatné do 30 dnů ode dne oznámení platebního výměru, nejdříve však ke stejnému dni jako stanovená daň, ze které se toto penále vypočte.

17. Podle § 252 daňového řádu (1) Základem pro výpočet úroku z prodlení je a) splatná daň, která nebyla uhrazena, nebo b) vratka vzniklá v důsledku neoprávněného uplatnění daňového odpočtu nebo daně. (2) Úrok z prodlení vzniká a) od čtvrtého dne následujícího po původním dni splatnosti daně do dne její platby; stanovení náhradního dne splatnosti daně nemá vliv na určení doby, po kterou vzniká úrok z prodlení, nebo b) ode dne vrácení, použití nebo převedení vratky vzniklé v důsledku stanovení daňového odpočtu nebo daně, anebo předepsání zálohy na daňový odpočet do dne její platby. (3) Úrok z prodlení nevzniká a) po dobu posečkání, b) u nedoplatku vzniklého v důsledku porušení daňové povinnosti zůstavitele, a to ode dne smrti zůstavitele do dne skončení řízení o pozůstalosti, c) v případě příslušenství daně, d) v případě peněžitého plnění v rámci dělené správy. (4) Výše úroku z prodlení odpovídá výši úroku z prodlení podle občanského zákoníku. (5) Úrok z prodlení je splatný dnem, ve kterém jsou splněny zákonné podmínky pro jeho vznik.

18. Podle § 2430 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“) příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce.

19. Podle § 2461 o. z. obstarává-li někdo určité záležitosti jako podnikatel, má povinnost, byl-li o obstarání takové záležitosti požádán, dát druhé straně bez zbytečného odkladu výslovně najevo, zda na sebe obstarání záležitosti bere nebo ne; jinak nahradí škodu tím způsobenou.

20. Podle § 2438 o. z. (1) Příkazce poskytne příkazníkovi odměnu, byla-li ujednána nebo je-li obvyklá, zejména vzhledem k příkazcovu podnikání. (2) Příkazce poskytne odměnu, i když výsledek nenastal, ledaže byl nezdar způsoben tím, že příkazník porušil své povinnosti. To platí i v případě, že splnění příkazu zmařila náhoda, ke které příkazník nedal podnět.

21. Podle § 2439 o. z. vyžaduje-li obstarání záležitosti, aby příkazník za příkazce právně jednal, vystaví příkazce příkazníkovi včas plnou moc. Není-li plná moc ve smlouvě obsažena, nenahrazuje ji ujednané převzetí povinnosti příkazce jednat jménem příkazníka; to platí i v případě, že třetí osoba, se kterou příkazník právně jedná, o této povinnosti ví.

22. Podle § 2586 odst. 1 o. z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

23. Podle § 2587 o. z. dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

24. Podle § 2894 odst. 1 o. z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

25. Podle § 2913 o. z. (1) Poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. (2) Povinnosti k náhradě se škůdce zprostí, prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli. Překážka vzniklá ze škůdcových osobních poměrů nebo vzniklá až v době, kdy byl škůdce s plněním smluvené povinnosti v prodlení, ani překážka, kterou byl škůdce podle smlouvy povinen překonat, ho však povinnosti k náhradě nezprostí.

26. V daném případě bylo prokázáno, že žalobkyně jako podnikatelka uzavřela se žalovaným jako podnikatelem a daňovým poradcem smlouvu smíšenou, jejíž součástí byla smlouvu o dílo dle § 2586 a násl. o. z., jejímž předmětem bylo zpracování daňového přiznání a podání daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2016, a smlouvu příkazní podle § 2430 a násl. o. z., jejímž předmětem bylo zastupování žalobkyně v daňovém řízení, a to včetně případné daňové kontroly. Žalovanému se nepodařilo prokázat, že tuto smlouvu uzavřela žalobkyně se společností VKN poradenská, s.r.o. v likvidaci.

27. Dále bylo prokázáno, že žalovaný pochybil při zpracování daňového přiznání k , Anonymizováno, z příjmů právnických osob za rok , Anonymizováno, , v důsledku čehož byla žalobkyně doměřena , Anonymizováno, podle § 143 odst. 1, 3 a 5 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu a taktéž uložena povinnost zaplatit penále dle § 251 odst. 1 a 3 daňového řádu a taktéž úrok z prodlení podle § 252 daňového řádu v celkové výši , částka, . Soud tuto částku posoudil podle § 2894 odst. 1 o. z. jako škodu.

28. Soud se dále zabýval otázkou, zda žalovanému vznikla povinnost nahradit žalobkyni vzniklou škodu. Dospěl k závěru, že tato škoda vznikla žalobkyni v důsledku pochybení žalovaného jako , Anonymizováno, poradce při jeho plnění povinností dle uzavřené smlouvy se žalobkyní, jejímž předmětem bylo zpracování a podání daňového přiznání. Z tohoto důvodu soud posoudil tuto škodu podle § 2913 odst. 1 o. z. jako škodu vzniklou porušením smluvní povinnosti.

29. Ustanovení § 2913 o. z. vymezuje základní skutkovou podstatu pro vznik povinnosti k náhradě škody na základě porušení smluvních ujednání. Povinnost k náhradě škody vzniká tomu, kdo protiprávním jednáním poruší povinnost vyplývající ze smlouvy, a způsobí tím buď druhé smluvní straně anebo osobě, v jejímž zájmu mělo k plnění dojít, škodu. Přitom pro náhradu škody vzniklé porušením smlouvy obecně platí, že nárok vzniká paralelně k povinnosti plnit. Základními předpoklady pro vznik povinnosti k náhradě škody dle § 2913 jsou protiprávní jednání škůdce spočívající v porušení smluvně převzaté povinnosti a vznik škody, která je v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním. Co se jednotlivých předpokladů povinnosti náhrady škody týče, nekoncentruje se úprava do jednoho ustanovení, ale je rozdělena do několika základních ustanovení. Protiprávní jednání je definováno § 2913, škoda je definována v § 2894 a její nahrazovaný rozsah pak v § 2951 a násl. o. z.

30. Věcná působnost normy je vymezena existencí smlouvy jako závazkového vztahu. Tato byla v řízení prokázána, neboť žalovaný neprokázal, jak shora uvedeno, že závazkový vztah vznikl mezi žalobkyní a třetí osobou, spol. , Anonymizováno, . Časová působnost normy je vymezena tím, jak dlouho trvá závazek, resp. práva a povinnosti stran z něj vyplývající. V daném případě šlo o práva a povinnosti související s podaným , Anonymizováno, přiznáním. Osobní působnost normy je pak vymezena okruhem účastníků smluvního závazkového vztahu, tedy osobami žalobkyně a žalovaného. Oprávněnou osobou z hlediska § 2913 o. z. bude zásadně druhá smluvní strana, tedy smluvní partner, který je dotčen porušením smluvní povinnosti, což je v daném případě žalobkyně. Z hlediska naplnění jednotlivých předpokladů pro vznik povinnosti k náhradě škody jsou rozhodné okolnosti standardu péče a protiprávnosti, které vykazují specifika oproti případům deliktní odpovědnosti. Pro měřítko porušení smlouvy není rozhodující nejvyšší míra péče, nýbrž určitá řádná běžná a průměrná úroveň řádného smluvního partnera, jenž svoji povinnost vykonává pečlivým a svědomitým způsobem. V případě, kdy se navíc smluvní strana profiluje jako odborník v určité oblasti, v daném případě šlo daňového poradce, musí standard péče zohledňovat i očekávání druhé strany v kvalitu osob specializovaných na určitou záležitost. Vzhledem k tomu, že povinnost k náhradě škody při porušení smluvní povinnosti je objektivní, nebude v případech porušení péče brán žádný zřetel na subjektivní schopnosti. Protiprávnost je tradičně považována za totožnou s jednáním proti smluvním povinnostem, což vychází z existence vzájemných vazeb mezi stranami smlouvy. Co je tedy v rozporu se smluvními ujednáními, je protiprávní. Protiprávnost přitom není presumována, a bude tak na poškozeném, aby prokázal, že došlo k porušení stanovené povinnosti. V souvislosti s porušením smluvní povinnosti půjde vždy o míru porušení povinností, tedy rozporu se smlouvou, přičemž v potaz bude brána konkrétní smlouva. Podle typu porušení smluvních povinností tak lze rozlišovat tři základní typy porušení smlouvy, a to: a) nesplnění povinnosti plnit, b) vadné plnění, c) porušení vedlejších a ochranných povinností. V daném případě došlo k porušení podat řádné daňové přiznání za rok 2016, tedy šlo o vadné plněním. Základním předpokladem povinnosti k náhradě škody je vznik újmy, která je přičitatelná jednání smluvního partnera. Zda poškozenému přísluší nárok na její náhradu, závisí na tom, zda sledovaná újma představuje relevantní škodu, tedy škodu vzniklou v příčinné souvislosti s porušením povinnosti ze smlouvy. Za škodu ve smyslu ustanovení § 2913 o. z. se považuje jen škoda majetková. V případě porušení povinnosti dle § 2913 o. z. bude náhrada škody zásadně odpovídat rozsahu pozitivní škody a v daném případě představuje stanovené penále a úroky z prodlení dle daňového řádu. Mezi porušením povinnosti a škodou musí existovat příčinná souvislost, neboť pouze následek, který nastal v souvislosti s porušením povinnosti, může být přičítán konkrétní osobě. Stejně jako v jiných oblastech povinnosti k náhradě škody se i v případě problematiky porušení smluvní povinnosti zkoumá faktická kauzalita, tedy zjišťování příčiny, bez níž by protiprávní následek nenastal tak, jak nastal, resp. nenastal by vůbec. V daném případě došlo k plnění žalovaného, které nebylo řádné, což bylo prokázáno spisy daňových orgánů. Povinnost k náhradě škody v případě porušení smluvní povinnosti je založena na objektivním principu. V daném ustanovení jsou tak stanoveny liberační důvody, které jsou blíže specifikovány v obecné definici. Tyto důvody lze obecně charakterizovat tak, že zahrnují skutečnosti vzniklé nezávisle na vůli škůdce, které škůdce nemohl předvídat a které mu brání ve splnění jinak možné povinnosti. Tyto důvody však v daném případě nenastaly, Anonymizováno31. Soud s ohledem na shora uvedené dospěl k závěru, že tato škoda ve výši celkem , částka, vznikla žalobkyni v důsledku pochybení žalovaného jako daňového poradce při jeho plnění povinností dle uzavřené smlouvy se žalobkyní, jejímž předmětem bylo zpracování a podání , Anonymizováno32. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

33. Jelikož žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., přičemž do prodlení se dostal žalovaný uplynutím lhůty k plnění, stanovené předžalobní výzvy, tj. ode dne , datum, .

34. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý z deseti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, kvalifikovaná předžalobní výzva z , datum, , sepis žaloby z , datum, , písemné podání ve věci z , datum, , písemné podání ve věci z , datum, , písemné podání ve věci z , datum, , účast na jednání před soudem ve dnech , datum, . , datum, , , datum, a , datum, ) a z částky , částka, za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (účast při jednání, kdy došlo pouze k vyhlášení rozsudku dne , datum, ) včetně jedenácti paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .