46 C 403/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Kolbabovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o 73 137 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 73 137 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 4 631 Kč od 21. 10. 2018 do zaplacení, ve výši 9 % ročně z částky 6 168 Kč od 21. 11. 2018 do zaplacení, ve výši 9 % ročně z částky 6 168 Kč od 21. 12. 2018 do zaplacení, ve výši 9,75 % ročně z částky 9 066 Kč od 21. 1. 2019 do zaplacení, ve výši 9,75 % ročně z částky 9 066 Kč od 21. 2. 2019 do zaplacení, ve výši 9,75 % ročně z částky 9 066 Kč od 21. 3. 2019 do zaplacení, ve výši 9,75 % ročně z částky 9 066 Kč od 21. 4. 2019 zaplacení, ve výši 9,75 % ročně z částky 4 387 Kč od 21. 5. 2019 do zaplacení a ve výši 10 % ročně z částky 15 519 Kč od 6. 8. 2019 do zaplacení, a to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 500 Kč, splatných vždy k 25 dni každého příslušného měsíce, počínaje právní moci tohoto rozsudku až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek.

II. Žalobkyni se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala zaplacení částky uvedené v záhlaví spolu s příslušenstvím a náhradou nákladů řízení. Svůj nárok odůvodnila tím, že coby vlastník pozemku parc. č. [rok], jehož součástí je budova [adresa] v k. ú. [obec], uzavřela dne 23. 7. 2008 s žalovanou [anonymizováno] smlouvu, na jejímž základě žalovaná jako [anonymizováno] užívala byt ev. [číslo]. Nájemné činilo 6 168 Kč měsíčně, záloha na služby 2 898 Kč měsíčně, celkem tedy byla žalovaná povinna hradit částku 9 066 Kč měsíčně, a to vždy nejpozději do 20. dne příslušného měsíce. Žalovaná však od dubna 2018 žalobkyni za užívání bytu nic nehradila, proto žalobkyně nájem bytu vypověděla dopisem ze dne 3. 5. 2019. Výpověď byla žalované doručena dne 15. 5. 2019, přesto však žalovaná byt nevyklidila a nadále jej užívá bez právního důvodu. Naposledy žalovaná uradila žalobkyni částku 2 000 Kč dne 26. 4. 2018, žalovaná proto dlužila na [anonymizováno] a zálohách na služby za měsíc duben 2018 částku 6 802 Kč, za měsíce květen 2018 až duben 2019 částku 9 066 Kč měsíčně a za období od 1. 5. 2019 až 15. 5. 2019 částku 4 387 Kč. Na vyúčtování služeb za rok 2015 vznikl žalované přeplatek ve výši 13 839 Kč, za rok 2016 přeplatek ve výši 15 529 Kč, za rok 2017 přeplatek ve výši 16 124 Kč a za rok 2018 přeplatek ve výši 5 279 Kč Tyto přeplatky žalobkyně započetla na dlužné [anonymizováno] a zálohy na služby, žalovaná tedy dluží na nájemném za měsíc říjen 2018 částku 4 631 Kč, na [anonymizováno] za měsíce [anonymizováno] a [anonymizováno] 2018 částku 6 168 Kč měsíčně a dále dluh na nájemném a zálohách na služby za období od ledna do dubna 2019 ve výši 9 066 Kč a za období od 1. 5. 2019 až 15. 5. 2019 ve výši 4 387 Kč. Zároveň žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení z dlužných částek vždy ode dne následujícího po dni splatnosti. Počínaje dnem 16. 5. 2019 žalovaná užívá byt bez právního důvodu, aniž za jeho užívání cokoliv hradí. Žalobkyně proto požaduje částku 15 519 Kč z titulu bezdůvodného obohacení za období od 16. 5. 2019 do 31. 7. 2019. Žalobkyně doručila žalované předžalobní výzvu dne 5. 8. 2019, proto ode dne následujícího požaduje zákonný úrok z prodlení z částky bezdůvodného obohacení.

2. Žalovaná vyjádřila nesouhlas s výší dlužné částky s ohledem na četné nedostatky bytu, následně prostřednictvím své právní zástupkyně dodala, že dle nájemní smlouvy bylo nájemné sjednáno ve výši 2 958 Kč a zálohy na služby ve výši 1 300 Kč. Žalobkyně neuvádí ani neprokazuje, jakým způsobem bylo [anonymizováno] zvyšováno. Evidenční list [anonymizováno] platný od 1. 12. 2016 není podepsán žalovanou a žalobkyně neprokazuje, že byl žalované doručen. Rovněž nebylo prokázáno, že [anonymizováno] bylo zvýšeno v souladu se zákonem. Žalovaná sice dluh uznala, ovšem s ohledem na svůj [anonymizováno] stav tomuto úkonu neporozuměla.

3. V reakci na vyjádření žalované žalobkyně dodala, že žalovaná vady bytu řádně neoznámila, a proto nemá nárok na slevu z [anonymizována dvě slova] bylo zvyšováno v souladu s [anonymizováno] smlouvou jednostranným zvyšováním [anonymizováno] dle zákona č. 107/2006 Sb. a žalovaná nepodala v prekluzivní lhůtě žalobu na určení neplatnosti zvýšení [anonymizováno]. Žalované tato částka musela být známa, neboť [anonymizováno] a zálohy na služby v dané výši hradila až do začátku roku 2018. Oznámení o zvýšení nájemného bylo žalované zasláno doporučeným dopisem dne 15. 9. 2011. Dne 26. 2. 2021 žalovaná předala byt žalobkyni a zároveň uznala svůj dluh co do důvodu a výše.

4. Soud po provedeném dokazování zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:

5. Žalobkyně je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. [rok], jehož součástí je budova [adresa], v k. ú. [obec], adresa [adresa] (prokázáno informací o pozemku/nahlížení do katastru nemovitostí [anonymizováno], k. ú. [obec] ze dne 1. 8. 2019). Žalobkyně s žalovanou uzavřely dne [datum] nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl nájem bytu ev. [číslo] o výměře 45,5 m² nacházející se v [anonymizováno] nadzemním podlaží, nájemné činilo 2 958 Kč, zálohy na služby 1 300 Kč, tyto platby byly splatné nejpozději 20. dne příslušného měsíce (prokázáno nájemní smlouvou ze dne 23. 7. 2008). Nájemné po zvýšení činilo 6 168 Kč, zálohy na služby částku 2 898 Kč, celkem 9 066 Kč měsíčně (prokázáno evidenčním listem nájemce [adresa] č. jednotky 27, evidenčním listem nájemného platným od 1. 12. 2016). Zvýšení nájemného bylo žalované oznámeno (prokázáno oznámením o jednostranném zvýšení nájemného ze dne 13. 9. 2011 včetně poštovního podacího archu) a žalovaná nájemné a zálohy v dané výši hradila minimálně od ledna 2016 do začátku roku 2018 (prokázáno výpisem konta ke dni 18. 5. 2020). Žalobkyně zaslala žalované výpověď z bytu bez výpovědní doby dne 3. 5. 2019, výpověď jí byla doručena dne 15. 5. 2019 (prokázáno výpovědí z bytu, kopií podacího lístku a výpisem ze sledování zásilek České pošty č. zásilky [anonymizováno]). Žalovaná byt nadále obývala, a to až do dne 26. 2. 2021 (prokázáno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], protokolem o předání bytu ze dne 26. 2. 2021). Žalovaná ve prospěch žalobkyně provedla poslední platbu ve výši 2 000 Kč dne 26. 4. 2018 (prokázáno výpisem konta ke dni 18. 5. 2020). Na vyúčtování služeb za rok 2015 vznikl žalované přeplatek ve výši 13 839 Kč, za rok 2016 přeplatek ve výši 15 529 Kč, za rok 2017 přeplatek ve výši 16 124 Kč a za rok 2018 přeplatek ve výši 5 279 Kč (prokázáno vyúčtováními ze dne 15. 7. 2016, 23. 5. 2017, 14. 5. 2018, 20. 5. 2019). Žalovaná při předání bytu dne 26. 2. 2021 uznala svůj dluh co do důvodu a výše (prokázáno protokolem o předání bytu ze dne 26. 2. 2021). Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu předžalobní upomínkou, která byla žalované doručena dne 5. 8. 2019 (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 31. 7. 2019 včetně kopie dodejky).

6. Z dalších za řízení provedených listinných důkazů nezjistil soud žádná pro rozhodnutí věci podstatná skutková zjištění.

7. Na základě shora uvedených důkazů, které soud zhodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, učinil tento skutkový závěr:

8. Žalobkyně s žalovanou uzavřely dne [datum] [anonymizováno] smlouvu, na jejímž základě žalovaná užívala byt ev. [číslo] na adrese [adresa]. Nájemné spolu se zálohami na služby činilo po zvýšení 9 066 Kč měsíčně, zvýšení nájemného bylo žalované oznámeno. Žalobkyně zaslala žalované výpověď z bytu bez výpovědní doby, která jí byla doručena dne 15. 5. 2019. Žalovaná předala byt dne 26. 2. 2021 Poslední platbu ve výši 2 000 Kč provedla žalovaná ve prospěch žalobkyně dne 26. 4. 2018. Na vyúčtování služeb za rok 2015 vznikl žalované přeplatek ve výši 13 839 Kč, za rok 2016 přeplatek ve výši 15 529 Kč, za rok 2017 přeplatek ve výši 16 124 Kč a za rok 2018 přeplatek ve výši 5 279 Kč. Žalovaná uznala svůj dluh co do důvodu a výše, předžalobní upomínka byla žalované doručena dne 5. 8. 2019.

9. Na základě učiněného skutkového závěru učinil soud následující právní závěr:

10. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“)„ nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli [anonymizováno]“.

11. Podle § 2251 odst. 1 občanského zákoníku„ nájemce platí [anonymizováno] předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § [číslo] obdobně“.

12. Podle § 2291 odst. 1 občanského zákoníku„ poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu“.

13. Podle § 2295 občanského zákoníku„ pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá“.

14. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku„ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil“.

15. Žalobkyně s žalovanou uzavřely dne [datum] platnou [anonymizováno] smlouvu, na jejímž základě žalobkyně přenechala žalované k dočasnému užívání byt a žalovaná se za užívání bytu zavázala platit [anonymizováno] spolu se zálohami na služby. Vzhledem k tomu, že žalovaná dlouhodobě (tj. více než tři měsíce) řádně a včas [anonymizováno] a zálohy na služby nehradila, porušila svou povinnost zvlášť závažným způsobem a žalobkyně nájem po právu vypověděla bez výpovědní doby postupem dle § 2291 odst. 1 občanského zákoníku. [anonymizováno] skončil dne 15. 5. 2019 a od tohoto data žalovaná užívala byt bez právního důvodu. Žalobkyni proto přísluší nárok na dlužné [anonymizováno] se zálohami za období trvání [anonymizováno] a po jeho skončení má dle § 2295 občanského zákoníku právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného z titulu bezdůvodného obohacení, a to až do okamžiku předání bytu. Ačkoliv žalovaná byt předala až dne 26. 2. 2021, žalobkyně požaduje náhradu nájemného pouze do dne 31. 7. 2019 a soud je jejím návrhem vázán (§ 153 odst. 2 o. s. ř.).

16. Ohledně výše dlužné částky soud dospěl k závěru, že [anonymizováno] spolu se zálohami na služby bylo sjednáno ve výši 9 066 Kč měsíčně. Byť je v [anonymizováno] smlouvě uvedena částka nižší, žalobkyně měla právo jednostranně zvýšit nájemné podle zákona č. 107/2006 Sb., což rovněž učinila. Jednostranné zvýšení [anonymizováno] žalované řádně oznámila, neboť příslušná písemnost byla prokazatelně podána k poštovní přepravě a následně doručena do dispoziční sféry žalované. Žalovaná tedy měla objektivní možnost seznámit se s obsahem oznámení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2015, sp. zn. 33 Cdo 1777/2013). Žalovaná sice v průběhu řízení namítala, že zvýšení [anonymizováno] nebylo uskutečněno v souladu se zákonem č. 107/2006 Sb., ovšem své výhrady nikterak nekonkretizovala a zároveň neprokázala, že se proti zvýšení nájemného ohradila v prekluzivní lhůtě stanovené v § 3 odst. 6 tohoto zákona. Naopak je zřejmé, že navýšenou částku [anonymizováno] i záloh na služby akceptovala, neboť do začátku roku 2018 tuto částku žalobkyni hradila. Konečně pak žalovaná svůj dluh uznala co do důvodu a výše, a ačkoliv byla žalobkyni přiznána invalidita II. stupně mj. z důvodu psychické indispozice, její svéprávnost zůstala plně zachována. Nelze proto dospět k závěru, že by žalovaná nebyla způsobilá právně jednat a porozumět podstatě a důsledkům uznání svého dluhu.

17. Nad rámec výše uvedeného soudu dodává, že žalovaná ve svém prvním vyjádření projevila nesouhlas s výší dlužné částky s ohledem na vady bytu, ovšem k prokázání svých tvrzení nenavrhla žádné důkazy a následně svou argumentaci nikterak nerozvinula. Soud proto její námitky neshledal důvodné.

18. Vzhledem k tomu, že žalovaná svůj dluh uznala, v souladu s § 2053 občanského zákoníku se má za to, že dluh v rozsahu uznání a v době uznání trvá. Žalovaná proti vyčíslení dlužné částky nic nenamítala, soud proto přiznal žalobkyni částku 73 137 Kč v souladu s jejím návrhem. Tato částka představuje dlužné nájemné za měsíc říjen 2018 (ve výši 4 631 Kč) a za měsíce [anonymizováno] a [anonymizováno] 2018 (ve výši 6 168 Kč měsíčně), dále dluh na [anonymizováno] a zálohách na služby za období od ledna 2019 do dubna 2019 (ve výši 9 066 Kč měsíčně) a za období od 1. 5. do 15. 5. 2019 Kč (ve výši 4 387 Kč); celkem tedy 57 618 Kč. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná uskutečnila poslední platbu ve výši 2 000 Kč dne 26. 4. 2018, takže její dluh trval již od dubna 2018, ovšem žalobkyně na úhradu dluhů za měsíc [anonymizováno] až [anonymizováno] 2018 započetla přeplatky žalované z vyúčtování služeb za roky 2015 až 2018.

19. Dlužná částka je dále tvořena částkou 15 519 Kč, která představuje náhradu ve výši ujednaného nájemného za období od 16. 5. 2019 (ve výši 3 183 Kč) a za období měsíce [anonymizováno] a [anonymizováno] 2019 (ve výši 6 168 Kč měsíčně).

20. Vzhledem k tomu, že žalovaná se s úhradou těchto částek dostala do prodlení, žalobkyni v souladu s § 1970 občanského zákoníku náleží rovněž právo na zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Úrok z prodlení soud žalobkyni přiznal ode dne následujícího po dni splatnosti v případě dlužného nájemného, tj. od 21. dne příslušného měsíce, a v případě bezdůvodného obohacení ode dne následujícího po dni doručení předžalobní výzvy, tj. ode dne 6. 8. 2019.

21. Soud zároveň podle § 160 odst. 1 o. s. ř. určil, že žalovaná je povinna dlužnou částku uhradit ve splátkách po 2 500 Kč měsíčně, tedy přiznal žalované výhodu splácení dluhu podle splátkového kalendáře. K tomuto kroku soud vedly zjištění ohledně sociální, majetkové a ekonomické situace žalované, které byla přiznána invalidita II. stupně a jejíž jediný příjem představuje invalidní důchod ve výši 7 036 Kč. Ačkoliv bude žalobkyni v souladu se splátkovým kalendářem dlužná částka uhrazena až v horizontu několika let, soud dospěl k závěru, že situace žalované neumožňuje splacení dluhu rychleji. Žalovaná i žalobkyně nadto s výší splátek projevily souhlas a žalobkyni postupnou úhradou dluhu nebude způsobena žádná podstatná újma.

22. Ze stejného důvodu pak soud výrokem II rozhodl, že náhrada nákladů řízení se žalobkyni nepřiznává, a to navzdory skutečnosti, že žalobkyně byla ve věci plně úspěšná. Soud totiž shledal, že okolnosti na straně žalované, tj. její zdravotní, sociální a ekonomická situace, lze považovat za důvody hodné zvláštního zřetele ve smyslu § 150 o. s. ř, pro něž soud nemusí výjimečně náhradu nákladů řízení zcela přiznat, přičemž má současně za to, že nepřiznání náhrady nákladů řízení zásadně nezasáhne do majetkové sféry procesně úspěšné žalobkyně.