46 C 458/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Kolbabovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o 1 138 277,25 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 1 138 277,25 Kč s příslušenstvím se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 3 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu den 22. 10. 2019 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 1 138 277,25 Kč spolu s příslušenstvím, a to z titulu [anonymizována dvě slova] ve formě [anonymizována dvě slova]. Svoji žalobu odůvodnila tím, že účastníci řízení dne 12. 4. 2012 uzavřeli smlouvu o [anonymizováno], jíž se žalobkyně zavázala pro žalovanou zajistit tvorbu a distribuci [anonymizováno], včetně jeho obsahové náplně. Na základě výše uvedené smlouvy žalobkyně pro žalovanou zajišťovala mimo jiné i tištění [anonymizována dvě slova], který měl vycházet 10x ročně. Od data uzavření smlouvy vycházel [anonymizována dvě slova] pravidelně a bez jakýchkoliv problémů. Od ledna 2015 však žalovaná žalobkyni zadávala podklady k vytištění [anonymizováno], ale již za tyto služby přestala žalobkyni poskytovat peněžité plnění, což bylo uloženo žalované i několika rozsudky zdejšího soudu (v těchto rozhodnutích je též konstatováno, že žalobkyně distribuovala [anonymizováno] v souladu s pokyny žalované). Ačkoliv žalobkyně řádně plnila své smluvní povinnosti, žalovaná dopisem ze dne 5. 11. 2015 odstoupila od smlouvy s odůvodněním, že žalobkyně neplní své závazky ze smlouvy, a to i přestože sama žalovaná snížila počet výtisků od února 2015 do března 2015 z 15 000 ks na 10 000 ks, aby toto posléze uplatnila jako jeden z důvodů pochybení žalobkyně. Poslední číslo [anonymizována dvě slova] vyšlo v [anonymizováno] 2015, ovšem smlouva o [anonymizováno] byla uzavřena na dobu 4 let, a tudíž posledním číslem [anonymizováno] mělo být až číslo v [anonymizováno] 2016. Neoprávněným odstoupením od smlouvy o [anonymizováno] žalovanou došlo ke vzniku [anonymizováno] ve formě [anonymizována dvě slova] na straně žalobkyně. V období od [anonymizováno] 2015 do [anonymizováno] 2016 měla žalovaná za sjednanou činnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 299 287,45 Kč za každý měsíc. Žalobkyně zadávala tisk časopisů v tiskárně, přičemž náklady na vytištění 15 000 ks [anonymizováno] představovali částku 71 632 Kč, výše škody tak činí po odečtení nákladů na tisk částku 227 655,45 Kč měsíčně, tj. za dobu 5 měsíců částku 1 138 277,25 Kč. Žalobkyně veškeré ostatní práce vykonávala prostřednictvím svých zaměstnanců a svým daňovým povinnostem žalobkyně dostojí po úhradě ušlého zisku. Žalobkyně fakturovala sjednanou cenu za zhotovení díla zpravidla vždy do 5. dne příslušného měsíce, přičemž byla sjednána 21. dne splatnost faktury, tj. žalovaná se do prodlení dostala od 26. dne každého příslušného měsíce. Žalovaná žalobkyni nezaplatila ničeho ani přes její výzvu ze dne 15. 10. 2019. Žalobkyně má za to, že její nárok není promlčen, když dle § 397 obchodního zákoníku se právo promlčí po uplynutí 4 let.

2. Žalovaná žalobkyní žalobou uplatněný nárok neuznávala ani z části. Žalovaná má za to, že od smlouvy o [anonymizováno] odstoupila zcela platně, když žalovaná žalobkyni v minulosti opakovaně vracela faktury za měsíce [anonymizováno] až [anonymizováno] 2015, [anonymizováno] 2015 a [anonymizováno] až [anonymizováno] 2015, a to společně se svými dopisy, ve kterých žalobkyni vytýkala vady v jím prováděném díle. Žalobkyně neprováděla řádnou distribuci [anonymizována dvě slova], kdy za měsíce [anonymizováno] až [anonymizováno] a [anonymizováno] neprovedla distribuci cca 43 400 ks výtisků. Na toto žalovaná reagovala dopisem ze dne 17. 9. 2015, na základě něhož se domáhala, aby žalobkyně od ní zpět převzala nerozdistribuované výtisky časopisu. Žalobkyně též neprovedla řádnou distribuci čísla září 2015, a to konkrétně 10 600 ks výtisků. Žalovaná má též za to, že i kdyby soud dospěl k závěru, že její odstoupení od smlouvy nebylo platné, částka náhrady škody v podobě ušlého zisku nikterak nezohledňuje nebo neprokazuje další odčitatelné náklady, které by žalobkyně měla s prováděním díla, a to především náklady na zaměstnance, brigádníky, a veškeré daně a další zákonem stanovené platby (zejména daň z přidané hodnoty a daň z příjmu právnických osob). Žalobkyně tak dle mínění žalované neunáší důkazní břemeno. Dále žalovaná vznesla námitku promlčení žalobkyní zažalovaného nároku.

3. Při jednání konaném dne 11. 6. 2020 se soud pokusil účastníky řízení smířit, avšak ti setrvali na svých stanoviscích.

4. Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 č.j. [číslo jednací], ze dne 27. 5. 2021, přičemž tento rozsudek byl usnesením [název soudu] č.j. [číslo jednací], ze dne 4. 11. 2021, zrušen a vrácen k dalšímu řízení.

5. Na základě provedeného dokazování, kdy soud důkazy zhodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, učinil tento skutkový závěr:

6. Účastníci řízení uzavřeli dne 12. 4. 2012 smlouvu o [anonymizováno], jejímž předmětem bylo dílo„ [anonymizováno] a [anonymizována čtyři slova] části [obec a číslo]“, kdy žalobkyně se zavázala pro žalovanou navrhnout a vytvořit webové stránky, a tvořit a distribuovat časopis žalované. Doba trvání smlouvy byla sjednána na 4 roky od jejího podpisu. Cena díla byla sjednána částkou ve výši 20 190 336 Kč včetně DPH. Splatnost faktur byla 21 dnů ode dne doručení žalované. Účastníci řízení si též sjednali možnost odstoupení od smlouvy, a to z důvodu výkazu nedostatků práce žalobkyně, které nebudou odstraněny ani v dodatečné lhůtě, anebo žalobkyně bude v prodlení a toto neodstraní ani na výzvu. Za den odstoupení se považuje den, kdy odstoupení bylo doručeno žalobkyni (prokázáno smlouvou o dílo ze dne 12. 4. 2012 včetně položkového rozpočtu). Dne 8. 1. 2015 vystavila žalobkyně žalované fakturu za [anonymizována dvě slova] leden znějící na částku 299 287,45 Kč, a to se splatností 29. 1. 2015 (prokázáno fakturou [číslo] ze dne 8. 1. 2015). Dne 13. 1. 2015 žalovaná žalobkyni oznámila, že došlo ke změně osoby za ní jednající a namítala nedostatky díla prováděné žalobkyní (prokázáno dopisem žalované ze dne 13. 1. 2015 včetně příloh). Dopisem ze dne 23. 1. 2015 žalovaná vrátila žalobkyni fakturu [číslo] s odůvodněním, že fakturovaná částka nepředstavuje skutečný rozsah plnění žalobkyně (prokázáno dopisem žalované ze dne 23. 1. 2015 včetně příloh). Dne 9. 2. 2015 vystavila žalobkyně žalované fakturu za [anonymizována dvě slova] únor znějící na částku 299 287,45 Kč, a to se splatností 2. 3. 2015 (prokázáno fakturou [číslo] ze dne 9. 2. 2015). Dopisem ze dne 17. 2. 2015 žalovaná vrátila žalobkyni faktury [číslo] [číslo] s odůvodněním, že fakturovaná částka nepředstavuje skutečný rozsah plnění žalobkyně (prokázáno dopisem žalované ze dne 17. 2. 2015 včetně příloh). Dne 2. 3. 2015 vystavila žalobkyně žalované fakturu za [anonymizována dvě slova] března znějící na částku 299 287,45 Kč, a to se splatností 23. 3. 2015 (prokázáno fakturou [číslo] ze dne 2. 3. 2015). Dopisem ze dne 12. 3. 2015 žalovaná vrátila žalobkyni faktury [číslo] [číslo] [číslo] s odůvodněním, že fakturovaná částka nepředstavuje skutečný rozsah plnění žalobkyně (prokázáno dopisem žalované ze dne 12. 3. 2015 včetně příloh). Dne 3. 4. 2015 vystavila žalobkyně žalované fakturu za [anonymizována dvě slova] duben znějící na částku 299 287,45 Kč, a to se splatností 24. 4. 2015 (prokázáno fakturou [číslo] ze dne 3. 4. 2015). Dne 4. 5. 2015 vystavila žalobkyně žalované fakturu za [anonymizována dvě slova] květen znějící na částku 299 287,45 Kč, a to se splatností 25. 5. 2015 (prokázáno fakturou [číslo] ze dne 4. 5. 2015). Žalovaná žalobkyni vyzvala dne 5. 5. 2015 k vystavení nové faktury [číslo] za vydání [anonymizována dvě slova] – duben 2015, přičemž předávací protokol nebyl žalovanou podepsán (prokázáno dopisem žalované ze dne 5. 5. 2015 včetně příloh). Žalovaná žalobkyni vyzvala dne 25. 5. 2015 k vystavení nové faktury [číslo] za vydání [anonymizována dvě slova] – květen 2015, přičemž předávací protokol nebyl žalovanou podepsán (prokázáno dopisem žalované ze dne 25. 5. 2015 včetně příloh). Žalovaná odmítala od žalobkyně převzít 900 ks [anonymizována dvě slova] – leden 2015, 3 375 ks [anonymizována dvě slova] – únor 2015, 2 800 ks [anonymizována dvě slova] – březen 2015, 1 900 ks [anonymizována dvě slova] – duben 2015, 9 600 ks [anonymizována dvě slova] – květen 2015, 5 800 ks [anonymizována dvě slova] – červen 2015 a 5 900 ks [anonymizována dvě slova] – červenec 2015 (prokázáno prohlášením žalované ze dne 17. 9. 2015). Žalovaná dne 23. 9. 2015 vyzvala žalobkyni před odstoupením od smlouvy z důvodu neplnění si svých smluvních povinností (prokázáno výzvou před odstoupením od smlouvy ze dne 23. 9. 2019 včetně doručenky). Dne 26. 10. 2015 vystavila žalobkyně žalované fakturu za [anonymizována dvě slova] říjen znějící na částku 299 287,45 Kč, a to se splatností 25. 11. 2015 (prokázáno fakturou [číslo] ze dne 26. 10. 2015). Žalovaná dne 27. 10. 2015 schválila ukončení smlouvy o dílo ze dne 12. 4. 2012, a to formou odstoupení (prokázáno usnesením Rady městské části [obec a číslo] č. [anonymizováno] [číslo] ze dne 27. 10. 2015). Dopisem ze dne 29. 10. 2015 žalovaná vrátila žalobkyni faktury [číslo] [číslo] vystavené dne 30. 9. 2015 s odůvodněním, že žalobkyně dostatečně nedistribuovala časopis za měsíce červenec – srpen 2015 a září 2015 (prokázáno dopisem žalované ze dne 29. 10. 2015). Dopisem ze dne 5. 11. 2015 žalovaná mínila odstoupit od smlouvy o dílo z důvodu vad díla prováděného v období od ledna do července 2017 a spočívající v nedodání požadovaného počtu časopisů a nezajištění řádné distribuce (prokázáno odstoupením žalované od smlouvy o dílo ze dne 12. 4. 2012). Dne 10. 11. 2015 vystavila žalobkyně žalované fakturu za [anonymizována dvě slova] listopad znějící na částku 299 287,45 Kč, a to se splatností 10. 12. 2015 (prokázáno fakturou [číslo] ze dne 10. 11. 2015). Dopisem ze dne 15. 12. 2015 žalovaná vrátila žalobkyni faktury [číslo] [číslo] za měsíce říjen a listopad 2015, s odůvodněním, že dílo žalobkyně vykazovalo vady a nebyly dostatečně distribuovány (prokázáno dopisem žalované ze dne 15. 12. 2015 včetně příloh). Dne 29. 4. 2019 vystavila žalobkyně žalované fakturu za [anonymizována dvě slova] červen 2015 znějící na částku 299 287,45 Kč, a to se splatností 20. 5. 2019 (prokázáno fakturou [číslo] ze dne 29. 4. 2019). Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě náhrady škody ve výši 1 138 277,25 Kč dopisem ze dne 15. 10. 2019 (prokázáno výzvou k úhradě dlužné částky ze dne 15. 10. 2019).

7. Náklady žalobkyně na tisk [anonymizována dvě slova] za duben až červenec 2015 činily 389 184,40 Kč, který prováděla společnost [právnická osoba], což byla jediná činnost, kterou nevykonávala žalobkyně sama (prokázáno fakturou č. 2015 ze dne 2. 6. 2015, fakturou č. 2015 ze dne 31. 5. 2015, fakturou č. 2015 ze dne 30. 6. 2015 a fakturou č. 2015 ze dne 31. 8. 2015 a účastnickým výslechem jednatele [jméno] [příjmení]). Náklady žalobkyně na tisk [anonymizována dvě slova] za září 2015 činily 91 657,50 Kč (prokázáno fakturou č. 2015 ze dne 16. 11. 2015). Časopis rozvážel na základě dohody o provedení práce [jméno] [příjmení], kdy jeho měsíční odměna činila 17 250 Kč hrubého měsíčně. Rozvor probíhal prostřednictvím dodávky ve vlastnictví žalobkyně, která hradila též pohonné hmoty (prokázáno výslechem svědka [jméno] [příjmení] a dohodou o provedení práce ze dne 21. 4. 2012). Předtiskovou přípravu pro žalobkyni zajišťoval na základě dohody o provedení práce [jméno] [příjmení], a to s výdělkem 24 150 Kč hrubého měsíčně (prokázáno výslechem svědka [jméno] [příjmení], výslechem svědkyně [jméno] [příjmení] a dohodou o provedení práce ze dne 28. 4. 2012). Na práci na časopisu se též podílel pan [jméno] [příjmení], cca ¼ pracovního vytížení, jako technický ředitel. Jeho mzda v rozhodné době činila cca 23 000 Kč hrubého měsíčně (prokázáno výslechem svědka [jméno] [příjmení]). [příjmení] [jméno] [příjmení] pracovala na časopisu jako technická redaktorka, přičemž její odměna činila 28 000 Kč hrubého měsíčně. Na pozici byla přijata v souvislosti s prací na [anonymizována dvě slova]. Pracovala původně pro žalobkyni na [obec a číslo] a posléze v [obec] (prokázáno výslechem svědka [jméno] [příjmení], výslechem svědkyně [jméno] [příjmení] a pracovní smlouvou ze dne 28. 2. 2012). Pracovníci žalobkyně [příjmení] a [příjmení] měli k dispozici vybavení. Křížovku pro časopis vypracovával externista (prokázáno výslechem svědka [jméno] [příjmení]). Též žalobkyně spolupracovala z tiskárny s panem [jméno] [příjmení] (prokázáno výslechem svědkyně [jméno] [příjmení]).

8. Žalobkyně je vlastníkem pozemku [anonymizováno] [číslo] zapsaného pod [list vlastnictví] v k.ú. [obec] u [obec], [stát. instituce], jehož součástí jsou dvě stavby st. [číslo] (prokázáno seznamem nemovitostí na [anonymizováno] ze dne 21. 4. 2022).

9. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 3. 6. 2019 domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 299 287,45 Kč z titulu neuhrazené ceny díla dle výše uvedené smlouvy o dílo za výtisk [anonymizována dvě slova] za měsíc [anonymizováno] 2015. Toto žalovaná odmítala pro nedostatky díla a nedostatečnou distribuci. V řízení bylo prokázáno, že časopis vyšel v distribuci 15 000 ks a nebyly zjištěny vady díla provedeného žalobkyní. Distribuce časopisu ve smlouvě byla sjednána jako adresná i neadresná, a proto argument žalované o povinnosti adresné distribuce nemohl obstát. Žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni zažalovanou částku vyjma zákonných úroků z prodlení, a to rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 č.j. [číslo jednací], ze dne 19. 11. 2019, ve spojení s rozsudkem [název soudu] č.j. [číslo jednací], ze dne 6. 2. 2020 (prokázáno podstatným obsahem spisu Obvodního soudu pro Prahu 10 spisové značky [spisová značka]).

10. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 27. 10. 2015 domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 1 496 437,25 Kč z titulu neuhrazené [anonymizována dvě slova] dle výše uvedené smlouvy o díle za výtisk [anonymizována dvě slova] za měsíce [anonymizováno] až [anonymizováno] 2015. Toto žalovaná odmítala pro [anonymizována dvě slova] a nedostatečnou distribuci. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně postupovala dle pokynů žalované, což byla její povinnost vycházející ze [anonymizováno] o [anonymizována dvě slova] bod [anonymizováno], a tedy když plnila v omezeném rozsahu, bylo tomu tak na přání žalované, přičemž žalovaná toto dílčí plnění akceptovala a přijala jej. V měsíci [anonymizováno] 2015 si též žalovaná distribuovala 4 400 ks výtisků sama. Distribuce byla smluvně sjednána jako adresná i neadresná. S ohledem na nižší distribuci na žádost žalované, tak žalobkyni byla přiznána dílčí část ceny [anonymizováno], a to v částce 1 083 593,45 Kč za reálně vytištěné časopisy (prokázáno podstatný obsah spisu Obvodního soudu pro Prahu 10 spisové značky [spisová značka], emailovou korespondencí ve věci náhledu do tisku na web mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ze dnů 27. 1. 2015 v 08:03 hodin, v 09:51 hodin a z 27. 01. 2015 v 9:59 hodin a účastnickým výslechem jednatele [jméno] [příjmení]).

11. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 14. 1. 2016 domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 1 257 649,80 Kč z titulu neuhrazené ceny [anonymizováno] dle výše uvedené smlouvy o [anonymizováno] za výtisk [anonymizována dvě slova] za měsíce červenec až listopad 2015. Toto žalovaná odmítala pro nedostatky díla a nedostatečnou distribuci. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná žalobkyni podklady pro přípravu časopisu za srpen 2015 žalobkyni neposkytla, přičemž pak namítala prodlení žalobkyně. Jeho distribuce byla pak provedena bez zbytečného odkladu. Dále bylo prokázáno, že žalobkyně plnila dílo bez vad. Žalobkyni byla tak celá zažalovaná částka přiznána (prokázáno podstatný obsah spisu Obvodního soudu pro Prahu 10 spisové značky [spisová značka]).

12. Na základě učiněného skutkového závěru učinil soud následující právní závěr: <i>Dle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.</i> <i>Dle § 3028 odst. 3 o.z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.</i> <i>Dle § 3036 o.z. podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.</i> <i>Dle § 536 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „obch. zák.“), smlouvou o dílo se zavazuje zhotovitel k provedení určitého díla a objednatel se zavazuje k zaplacení ceny za jeho provedení.</i> <i>Dle § 373 obch.zák. kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost.</i> <i>Dle § 397 obch.zák. nestanoví-li zákon pro jednotlivá práva jinak, činí promlčecí doba čtyři roky.</i> <i>Dle § 398 obch.zák. u práva na náhradu škody běží promlčecí doba ode dne, kdy se poškozený dozvěděl nebo mohl dozvědět o škodě a o tom, kdo je povinen k její náhradě; končí však nejpozději uplynutím 10 let ode dne, kdy došlo k porušení povinnosti.</i> 13. Po právní stránce soud posoudil smlouvu o dílo uzavřenou mezi účastníky dne 12. 4. 2012 dle § 536 odst. 1 obch. zák. ve spojení s § 3028 odst. 3 o.z.

14. Účastníci si ve smlouvě ([anonymizováno]) sjednali možnost odstoupení od smlouvy pro případy neodstranění nedostatků provádění [anonymizováno] prováděného žalobkyní a prodlení žalobkyně s prováděným dílem. V řízení bylo zjištěno k tvrzením žalované uvedeným v jednotlivých dopisech, kterými se domáhá změny faktur za [anonymizována dvě slova] v průběhu roku 2015 i v prohlášení žalované ze dne 17. 9. 2015 soud nemůže přihlížet, když již v řízeních vedených zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] a [anonymizováno] [spisová značka] bylo prokázáno, že žalobkyně předmět [anonymizováno] distribuovala bezchybně, když mezi účastníky řízení byla ve smlouvě ujednána distribuce, jak adresná, tak neadresná. Pouze v případě [anonymizována dvě slova] – [anonymizováno] 2015 si žalovaná oddistribuovala 4 400 ks výtisků sama. Snížená míra distribuce časopisů za období leden – [anonymizováno] 2015 probíhala na výslovný pokyn žalované, žalovaná toto plnění akceptovala a byla jej povinna přijmout. Soud v tomto nemohl ani přihlédnout k tvrzením z výzvy žalované před odstoupením, když žalobkyně se do prodlení se zhotovením a distribucí časopisu dostala nikoliv svou vinnou, ale vinnou žalované, když tato žalobkyni včas nedodala potřebné podklady. Žalobkyně po dodání podkladů bez prodlení plnila. Tvrzenými důvody pro odstoupení žalované pak byly jen vady díla dotýkající se zhotovování [anonymizováno] v období od [anonymizováno] do [anonymizováno] 2015, a proto se soud nezabýval případnými vadami [anonymizováno], které žalovaná namítala za období [anonymizováno] 2012 až [anonymizováno] 2014, když tyto dle dikce textu dopisu, kterým žalovaná mínila odstoupit od smlouvy o dílo, nebyly důvodem odstoupení. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žalovaná neodstoupila platně od smlouvy o [anonymizováno], když v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně svým jednáním nenaplnila znaky chování uvedeného v čl. [anonymizováno] smlouvy o [anonymizováno] sjednané mezi účastníky, dle kterých by mohla žalovaná od smlouvy platně odstoupit.

15. Jednáním žalované žalobkyni vznikla škoda spočívající v ušlém zisku, když smlouva o dílo mezi účastníky byla uzavřena na dobu určitou, a to do dubna 2016. Žalobkyně tedy měla pro žalovanou vyhotovit a oddistribuovat [anonymizována dvě slova] za měsíce [anonymizováno] 2015 až [anonymizováno] 2016, což s ohledem na neplatné odstoupení od smlouvy žalovanou nebylo realizováno. Žalobkyni nárok na náhradu škody vznikl vždy ke každému 26. dni v příslušném měsíci, když žalobkyně v rámci obchodního vztahu s žalovanou fakturovala sjednanou cenu díla vždy do 5. dne v měsíci a ve smlouvě o dílo byla mezi účastníky sjednána splatnost faktur v délce 21 dní. Nárok žalobkyně z titulu náhrady škody ve formě ušlého zisku je nutno posuzovat dle § 373 obch. zák. ve spojení s § [číslo] odst. 3 a § 3036 o.z. v případě běhu promlčecí lhůty, kdy ji je nutné posoudit dle obch. zák. s ohledem, že se jedná o povinnost vzniklou z právního vztahu, na který se užije dosavadních předpisů platných a účinných před účinností o.z.

16. Žalovaná v průběhu řízení namítla promlčení nároku žalobkyně. Právo na náhradu škody se promlčuje ve čtyřleté subjektivní lhůtě dle § 397 obch. zák., avšak nejpozději uplynutím desetileté objektivní lhůty běžící ode dne, kdy škoda reálně vznikla dle § 398 obch. zák. Platí, že obě promlčecí lhůty počínají běžet a končí nezávisle na sobě. Nárok na náhradu škody je však potřeba uplatnit v době, kdy ještě běží obě lhůty. Soud se tedy ponejprv zabýval počátkem lhůty objektivní, kdy dospěl k závěru, že tato počala běžet vždy pro každý daný nerealizovaný [anonymizováno] zvlášť, tj. vždy od každého příslušného 26. dne v měsíci, tj. od 26. 12. 2015 (prosinec 2015), od 26. 1. 2016 (leden 2016), 26. 2. 2016 (únor 2016), 26. 3. 2016 (březen 2016) a 26. 4. 2016 (duben 2016). Žaloba byla žalobkyní podána dne 22. 10. 2019, tedy v rámci běhu desetileté objektivní lhůty. Dále se však soud zabýval počátkem běhu lhůty subjektivní, kdy soud dospěl k závěru, že žalobkyni ohledně vzniku lhůty, s ohledem na eskalující se jednání žalované a s ohledem na její neplatné odstoupení od smlouvy ze dne 5. 11. 2015, muselo být i za předpokladu jejího zcela správného právního závěru, že odstoupení od smlouvy žalovanou bylo neplatné, zcela zřejmé, že žalovaná již nebude žalobkyni předávat podklady potřebné pro provedení [anonymizováno], tj. dílo již žalobkyní nebude vinnou žalované realizováno, a tudíž jí vznikne škoda ve formě ušlého zisku, kdy tato bude vznikat tak, jak bylo uvedeno v bodě 13. tohoto rozsudku. V řízení nebylo prokázáno, že by mezi účastníky byla vedena jednání o obnově provádění díla žalobkyní v období od [anonymizováno] 2015 do [anonymizováno] 2016, avšak i kdyby žalobkyně v toto snad i doufala, muselo jí býti nejpozději s koncem účinnost smlouvy o [anonymizováno], tj. v [anonymizováno] 2016, již zřejmé, že dostisk časopisů za předmětné období již jí nebude realizován a že jí za toto období vznikla škoda ve formě ušlého zisku. Subjektivní čtyřletá promlčecí lhůta tak žalobkyni počala běžet nejpozději v [anonymizováno] 2016 a tudíž k jejímu marnému uplynutí mohlo dojít nejpozději v [anonymizováno] 2020, avšak žalobkyně podala žalobu v [anonymizováno] 2019, čímž se v souladu s § 402 obch. zák. její běh zastavil. Nárok žalobkyně tak nemohl být promlčen.

17. Podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu České republiky se výše náhrady ušlého zisku určuje rozdílem mezi předpokládaným ziskem a náklady, které by bylo třeba vynaložit na jeho dosažení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 25 Cdo 2858/2015, ze dne 20. 10. 2016, rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 25 Cdo 1233/2006, ze dne 28. 8. 2008, rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 25 Cdo 540/2003, ze dne 29. 4. 2004). V řízení bylo žalobkyní prokázáno, že v případě řádného pokračování v plnění povinností ze smlouvy žalovanou na místo jejího neplatného odstoupení od smlouvy, by žalobkyně za sledované období od [anonymizováno] 2015 do [anonymizováno] 2016 mohla předpokládat svůj zisk ve výši 1 496 437,25 Kč, tj. 5 x 299 287,45 Kč (cena díla za jednotlivé měsíční číslo časopisu). Ohledně nákladů, které by bylo třeba vynaložit na jeho dosažení, se ovšem žalobkyni nepodařilo ani přes opakovaná poučení soudu unést důkazní břemeno. Žalobkyně v řízení tvrdila zaměstnanecké náklady, které se jí však minimálně v případě nákladů, představujících náklady na získání křížovky, kterou do každého čísla zpracovával externista, nepodařilo prokázat. V řízení nebyla ani prokázána míra spolupráce s panem [příjmení] a jeho případná odměna. Žalobkyně též nikterak neprokázala náklady na pohonné hmoty, které byly vyloženy v souvislosti s distribucí časopisu externím pracovníkem panem [příjmení]. V řízení nebyla též prokázána otázka paušálních nákladů spojených s uskladněním časopisu ve skladu, nebylo zcela objasněno, zda se jednalo o sklad ve vlastnictví žalobkyně či nikoliv. Stejné to bylo u nákladů na prostory, kde pracovali interní zaměstnanci, když v řízení bylo prokázáno, že redakční práce spojené s [anonymizována dvě slova] byly prováděny na [obec a číslo] a v [obec], ale o vlastnictví objektů nebylo v řízení prokázáno ničeho. Taktéž není známo, zda vybavení interních pracovníků svědků [příjmení] a [anonymizováno] bylo pořizováno výlučně za účelem vypracování díla či nikoliv, případně jaké náklady na ně žalobkyně vynaložila.

18. S ohledem na výše uvedené soud je nucen konstatovat, že výše nároku žalobkyně na náhradu škody ve formě ušlého zisku nebyla dostatečně prokázána, a proto soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 800 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 3 600 Kč představující 300 Kč za každý z dvanácti úkonů (vyjádření z dní 3. 1. 2020, 1. 10. 2020 a 23. 2. 2021, účast na jednání ve dnech 11. 6. 2020, 1. 9. 2020, 27. 5. 2020, 24. 3. 2022, 19. 5. 2022 a 28. 6. 2022, odvolání žalované ze dne 14. 7. 2021, vyjádření k odvolání žalobkyně ze dne 16. 8. 2021, účast na jednání před odvolacím soudem dne 4. 11. 2021) dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Náhradu nákladů spočívající v právním zastoupení žalované, soud žalované nepřiznal, neboť sdílí názor vyslovený v nálezu Ústavního soudu ze dne 14. března 2013, spis. zn. II ÚS 376/12, stejně tak v nálezu ze dne 23. listopadu 2010, spis. zn. III ÚS 2984/09, kde je mj. uvedeno„ Z ustanovení §38 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), plyne obci přímá povinnost pečovat o zachování a rozvoj svého majetku a chránit jej před neoprávněnými zásahy. [příjmení] o majetek a výkon vlastnického práva k němu není ponecháno obci na volné úvaze, jako je tomu u jiných vlastníků. Kvalifikovaná starost o majetek obce je naplněním jednoho z veřejných zájmů, k jehož zabezpečení si obec musí vytvořit materiální a personální předpoklady, a to v rozsahu a kvalitě, která je přímo úměrná množství (hodnotě) a charakteru (svěřeného) majetku. U statutárních měst lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy bez toho, aniž by musela využívat právní pomoci advokátů. Nebude-li jimi v příslušném řízení prokázán opak, nejsou náklady na zastoupení advokátem nákladem účelně vynaloženým“. V daném případě by mohlo jít o spor mimo běžné záležitosti péče o majetek ve vlastnictví obce a avšak pouze tehdy, kdy by nárok žalobkyně nebyl promlčen, přičemž k vznesení námitky promlčení nároku žalobkyně má soud za to, že nebylo nutné využít služeb advokáta.