46 C 468/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Kolbabovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastupování státu ve věcech majetkových sídlem adresa žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o 2 954 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 2 954 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 954 Kč od 1. 7. 2019 o zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 2 100 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice, Obvodnímu soudu pro Prahu 10 za soudní poplatek za podání žaloby částku 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 26. 2. 2018 domáhal po žalované vydání [anonymizována dvě slova] ve výši 4 862 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tak, že žalovaná užívá pozemek parc. [číslo] [anonymizováno] o výměře [výměra] a pozemek parc. [číslo] [anonymizováno] o výměře [výměra], zapsané na [list vlastnictví], [obec], k. ú. [část obce], ve vlastnictví žalobce bez právního důvodu, a to od 1. 8. 2017 do 30. 4. 2019. Žalobce vyzval žalovanou dne 20. 5. 2019 k zaplacení úhrady v celkové výši 2 954 Kč ve lhůtě do 30. 6. 2019, kdy vycházel z úhrady za užívání [anonymizováno] ve výši 1 690 Kč ročně, žalovaná však částku neuhradila a [anonymizována dvě slova] nevydala.

2. Žalovaná nárok žalobce neuznala a uvedla, že [anonymizováno] parc. [číslo] byly ve vlastnictví žalované a jejího manžela (na základě [anonymizováno] smlouvy ze dne 20. 2. 1979 nabyli pozemky [číslo] pozemek parc. [číslo] [číslo] pozemek parc. [číslo]), přičemž nedali souhlas s dělením [anonymizováno], přesto dne 9. 6. 2003 vznikl geometrickým plánem [číslo] [rok] pozemek parc. [číslo] dne 3. 6. 1998 vznikl pozemek parc. [číslo] to záznamem podrobného měření změn [číslo] [rok]. Žalovaná tak sporovala aktivní legitimaci žalobce.

3. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu [anonymizováno] základě provedeného dokazování, kdy soud důkazy zhodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, učinil tento skutkový závěr: 4. [země] je vlastníkem pozemků parc. [číslo] [anonymizováno] o výměře [výměra] a pozemku parc. [číslo] [anonymizováno] o výměře [výměra], v k.ú. [část obce], s právem hospodaření zapsaným pro žalobce (prokázáno informací o [anonymizováno], [list vlastnictví], k.ú. [část obce]). [anonymizováno] parc. [číslo] v k.ú. [část obce], jsou ve vlastnictví žalované (prokázáno [anonymizováno] z [anonymizována dvě slova]). Pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra], k.ú. [část obce], vznikl dle geometrického plánu [číslo] [rok] z pozemku parc. [číslo] v souvislosti s obnovou pozemku parc. č. [anonymizováno] [číslo]. Nově oddělená parc. [číslo] byla zapsána na [list vlastnictví] pro [anonymizováno] a [anonymizováno], s.p. (prokázáno obsahem spisu Obvodního soudu pro Prahu 10 sp.zn. [spisová značka]: přehledem vývoje parcel od [anonymizováno] úřadu zn. [anonymizováno] [číslo] ze dne 14. 5. 2018). Na základě ohlášení byla v katastru zapsána správa pozemku parc. [číslo] na [anonymizováno] fond [anonymizováno] (prokázáno obsahem spisu Obvodního soudu pro Prahu 10 sp.zn. [spisová značka]: ohlášením vzniku práva správy [anonymizována dvě slova] k zápisu do katastru nemovitostí ze dne 9. 10. 2006). [anonymizováno] [číslo] byla původně zapsána v [anonymizováno] knize [anonymizována dvě slova] – pro veřejný statek pod běžným [číslo] jako [anonymizováno] [číslo] - potok [anonymizováno] (prokázáno obsahem spisu Obvodního soudu pro Prahu 10 sp.zn. [spisová značka]: výpisem z [anonymizována dvě slova], k.ú. [část obce]). Podle geometrického plánu [číslo] měla vzniknout parcela [anonymizováno] [číslo], geometrický plán byl ale zapsán pouze částečně a parcela [anonymizováno] [číslo] nevznikla. Přesto byla zakreslena do katastrální mapy, která sloužila jako podklad pro technicko-hospodářské mapování a byla přečíslována na parcelu [anonymizována dvě slova]. Pozemek KN [číslo] vznikl záznamem podrobného měření změn [číslo] [rok] oddělením z původní parcely [číslo] která vznikla geometrickým plánem [číslo] ze dne 3. 6. 1998 z pozemku parc. [číslo] který byl ke dni účinnosti zákona č. 229/1991 Sb., zapsán na [list vlastnictví] pro [jméno] a [jméno] [příjmení] (prokázáno obsahem spisu Obvodního soudu pro Prahu 10 sp.zn. [spisová značka]: přehledem vývoje parcel od [anonymizována dvě slova] zn. [anonymizováno] [číslo] ze dne 14. 5. 2018). Při tvorbě [anonymizováno] výkazem [anonymizováno] č. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo] byl pozemek parc. [číslo] zapsán na [list vlastnictví] pro [anonymizováno] - [anonymizováno] a [příjmení], s.p.

5. K dispozici s předmětnými pozemky ze strany [anonymizováno] státu došlo při převodu správy národního majetku parcel [číslo] k.ú. [část obce], přičemž jde o část současné parcely [číslo] k.ú. [část obce] (prokázáno obsahem spisu Obvodního soudu pro Prahu 10 sp.zn. [spisová značka]: hospodářskou smlouvou [číslo] uzavřenou mezi [anonymizována čtyři slova], n.p., jako předávajícím a [anonymizováno] a [příjmení], n.p. jako přejímajícím, podepsaná dne 30. 1. 1976).

6. Parcely [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] v k.ú. [část obce], byly při technicko-hospodářském mapování vyšetřeny místním šetřením a nově zaměřeny dle užívacích vztahů jako parcely [anonymizována dvě slova] ([výměra]), [anonymizována dvě slova] ([výměra]) a [anonymizována dvě slova] ([výměra]) ke dni 1. 2. 1984 (prokázáno obsahem spisu Obvodního soudu pro Prahu 10 sp.zn. [spisová značka]: sdělením katastrálního úřadu [číslo jednací] ze dne 24. 5. 2021).

7. Žalovaná v rámci [anonymizováno] šetření - soupis [anonymizováno] [číslo] k.ú. [část obce], podepsala soupis pozemků s výměrami, které s manželem vlastnila. V daném případě jde zejména o parc. [číslo] [anonymizováno], o výměře [výměra] (původně [anonymizována dvě slova]) a parc. [číslo] [anonymizováno] plocha, o výměře [výměra] (původně [anonymizována dvě slova]); tento soupis byl podkladem pro hospodářsko-technické mapování platné od 1. 2. 1984 (prokázáno obsahem spisu Obvodního soudu pro Prahu 10 sp.zn. [spisová značka]: komisí místního šetření [číslo] ve spojení s polním náčrtem z června 1981).

8. V roce 2003 došlo k vytyčení hranic pozemků, včetně pozemku parc. [číslo] (prokázáno obsahem spisu Obvodního soudu pro Prahu 10 sp.zn. [spisová značka]: [anonymizováno] [číslo] [rok] o vytyčení hranice pozemku ze dne 2. 4. 2003 s poznámkou o odeslání protokolu poštou účastníkům, včetně žalované). Na základě geometrického plánu, který byl přílohou tohoto protokolu, byl dosavadní pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra], rozdělen na pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra], [číslo] o výměře [výměra] a [číslo] o výměře [výměra], vše k.ú. [část obce]. Pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra], k.ú. [část obce] byl evidován v dřívější pozemkové evidenci v [anonymizováno] [číslo]. Díl pozemku o výměře [výměra] byl původně veden na [list vlastnictví], díl o výměře [výměra] na [list vlastnictví] a díl o výměře [výměra] na [list vlastnictví] (prokázáno obsahem spisu Obvodního soudu pro Prahu 10 sp.zn. [spisová značka]: geometrickým plánem [číslo] [rok]).

9. Žalovaná spolu s manželem nabyli kupní smlouvou ze dne 20. 2. 1979 pozemek [anonymizována dvě slova], zastavěná plocha s [anonymizováno] domkem [adresa], o výměře [výměra] a pozemek [anonymizována dvě slova], [anonymizováno], o výměře [výměra] (prokázáno [anonymizováno] smlouvou ze dne 20. 2. 1979). Pozemek parc. [číslo] s [anonymizováno] domem [číslo] o výměře [výměra] a pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra], k.ú. [část obce], nabyli prodávající [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], v [anonymizováno] řízení po zemřelé matce [jméno] [příjmení] (prokázáno obsahem spisu [anonymizováno] notářství pro [část Prahy] [spisová značka] /nyní pod sp.zn. [spisová značka]: protokolem o projednání dědictví č.j. [číslo jednací]).

10. Stavba [anonymizováno] domku se původně nacházela na pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra]. Následně byl původní [anonymizováno] dům zbourán a v roce 1987 postaven nový, který zasahuje zhruba [výměra] na pozemek parc. [číslo] ve vlastnictví žalobce. Na pozemku parc. [číslo] (část), k.ú. [část obce], bylo povoleno umístění nového [anonymizováno] domku na místě stávajícího tak, aby stavební čára objektu při severní straně byla ve směru rovnoběžném s hranou koryta potoka a byla od ní ve vzdálenosti min. 8 m (prokázáno obsahem spisu Obvodního soudu pro Prahu 10 sp.zn. [spisová značka]: rozhodnutím o umístění stavby ze dne 8. 6. 1987, stavebním povolením [číslo jednací] ze dne 25. 9. 1987, [anonymizováno] rozhodnutím [číslo jednací] [číslo] ze dne 5. 10. 1990).

11. Při vstupu na pozemek je chodník z dlažby, pozemek je lehce svažitý. Nad korytem potoka cca 0,5 metru až 1 metr je starý pletivový plot. Svah od potoka je asi 2,7 metrů. U přední části domu je oddělena část pozemku plotem až po konec domu. Za domem zahrada pokračuje. Zepředu a zprava je zaplocena. U plotu stojí zahradní domek. V levém horním rohu zahrady je pozemek svažitý na výměře cca 8 metrů (prokázáno obsahem [anonymizováno] Obvodního soudu pro Prahu 10 sp.zn. [spisová značka]: [anonymizováno] šetřením ze dne 25. 10. 2019 včetně fotodokumentace). Pozemek je ohraničen plotem s pletivem, mezi vodou a pozemky je plot. Plot stojí stále na tomtéž místě. (prokázáno svědeckými výpověďmi [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]).

12. Obvyklá výše nájemného zahrady u domu činila pro zažalované období 5 Kč/m2/rok (prokázáno obsahem spisu Obvodního soudu pro Prahu 10 sp.zn. [spisová značka]: [anonymizováno] smlouva [číslo] [spisová značka] ze dne 31. 3. 2005 k parcele [číslo] k.ú. [část obce]; [anonymizováno] smlouva [číslo] [spisová značka] ze de 29. 7. 2005 k parcele [číslo] k.ú. [část obce]).

13. Rozsudkem ze dne 2. 3. 2022, č.j. [číslo jednací], byla zamítnuta žaloba, kterou se mimo jiné žalobkyně a), tedy v tomto řízení žalovaná, domáhala určení, že je vlastníkem ideální poloviny nemovitostí pozemku parcelní [číslo] pozemku parcelní [číslo] obojí v k.ú. [část obce], obec Praha (prokázáno obsahem spisu Obvodního soudu pro Prahu 10 sp.zn. [spisová značka]).

14. Provedenými důkazy byl zjištěn skutkový stav pro potřeby rozhodnutí dostatečně, proto soud neprováděl další důkazy. Z dalších shora neuvedených důkazů soud nezjistil pro své rozhodnutí nic podstatného.

15. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

16. Předchůdci žalované nabyli pozemek [číslo] o výměře [výměra] a [číslo] o výměře [výměra], v k.ú. [část obce], v [anonymizováno] řízení v roce [rok]. Žalovaná spolu s manželem nabyli tyto pozemky na základě [anonymizováno] smlouvy ze dne 20. 2. 1979. [anonymizováno] dům byl na pozemku parc. [číslo] postaven v roce 8. 6. 1987 namísto původního domku. Soud proto věc posuzoval podle zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. zák.), který nabyl účinnosti 1. 4. 1964. V případě mimořádné držby soud aplikoval úpravu o.z. v mezích § 3066 o.z.

17. Dle ustanovení § 134 odst. 1 obč. zák., se stává oprávněný držitel vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost. Do doby podle odstavce 1 se započte i doba, po kterou měl věc v oprávněné držbě právní předchůdce.

18. Dle ustanovení § 130 odst. 1 obč. zák. je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

19. Pro nabytí vlastnického práva vydržením, jak vyplývá z § 130 obč. zák., bylo nezbytné splnit podmínky nepřetržité držby. Z dikce odst. 1 nepochybně vyplývá, že vlastnické právo vydržením mohl nabýt pouze držitel, který byl držitelem oprávněným. Oprávněným držitelem byla v souladu s tímto ustanovením pouze taková osoba, která vykonávala faktické panství nad věcí, nebo taková, která vykonávala právo pro sebe, nakládala s věcí jako s věcí vlastní a byla současně v dobré víře, a to se zřetelem ke všem okolnostem, že jí věc nebo právo patří. V rozsudku ze dne 27. 2. 2002, sp. zn. [spisová značka], Nejvyšší soud ČR dovodil, že se dobrá víra držitele, která je dána se zřetelem ke všem okolnostem věci, musí vztahovat i k titulu, na jehož základě mohlo držiteli vzniknout vlastnické právo. To ovšem neznamená, že takový titul musí být dán; postačí, že držitel je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že tu takový titul je. Postačoval tedy domnělý (putativní) právní titul. Je třeba vždy brát v úvahu, zda držitel při běžné (normální) opatrnosti, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu daného případu po každém požadovat, neměl, resp. nemohl mít, po celou vydržecí dobu důvodné pochybnosti o tom, že mu věc nebo právo patří. [obec] víra, která je dána se zřetelem ke všem okolnostem, zaniká v okamžiku, kdy se držitel seznámil se skutečnostmi, které objektivně musely vyvolat pochybnost o tom, že mu věc po právu patří anebo že je subjektem práva, jehož obsah vykonává. Jde o posouzení dobré víry vztahující se k (skutečnému či domnělému) titulu, na jehož základě se ten, kdo se dovolává vydržení, chopil držby. [jméno] víru je třeba hodnotit objektivně; vychází se z toho, jak by věc byla posouzena při zachování obvyklé opatrnosti, kterou lze po každém požadovat.

20. I pokud se nabyvatel nemovitosti chopil držby části parcely, kterou nekoupil, mohl být se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že je vlastníkem i této části (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 7. 2010 sp. zn. 22 Cdo 1245/2010). K držbě pozemku sousedícího s nabytým pozemkem se Nejvyšší soud vyslovil např. v rozsudku ze dne 9. března 2000, sp. zn. 22 Cdo 1848/98, publikovaném v časopise Soudní rozhledy [číslo] podle kterého platí: [anonymizováno] se nabyvatel nemovitosti chopí držby části parcely, kterou nekoupil, může být se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že je vlastníkem i této části. Jedním z hledisek pro posouzení omluvitelnosti omylu držitele je v takovém případě i poměr plochy koupeného a skutečně drženého pozemku. V rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 8. 3. 2005, sp. zn. 22 Cdo 1594/2004, [anonymizováno] č. [anonymizováno] [číslo], se uvádí: [anonymizováno] stanovit jednoznačné hledisko pro posouzení, jaký poměr ploch koupeného a skutečně drženého pozemku vylučuje dobrou víru nabyvatele o tom, že drží jen koupený pozemek; každý případ je třeba posoudit individuálně. Oprávněnou držbu nelze vyloučit ani v případě, že výměra drženého pozemku dosahuje až 50 % výměry pozemku koupeného, výjimečně i více (například půjde-li o pozemek nepravidelného tvaru v nepřehledném terénu, nebo držitel byl do omylu uveden znalcem). Oprávněným držitelem ve smyslu ustanovení § 130 odst. 1 obč. zák. byl držitel, který držel věc v omluvitelném omylu, že mu věc patří. Omluvitelný omyl byl omyl, ke kterému došlo přesto, že držitel postupoval s obvyklou mírou opatrnosti, kterou lze se zřetelem k okolnostem konkrétního případu po každém požadovat. (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu České republiky 22 Cdo 2190/2000) Pokud omyl přesahoval rámec běžného, obvyklého posuzování věcí, nebyl omluvitelný. (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 26. 7. 2017 sp. zn. 22 Cdo 2227/2017). Při posuzování omluvitelnosti omylu držitele se nepovažoval za rozhodující soulad skutečného stavu užívání nemovitosti s evidenčními údaji ve veřejných knihách, resp. v dalších dokladech, ale posouzení všech okolností držby a tedy nestačilo pouze subjektivní vnitřní přesvědčení konkrétní osoby, že je vlastníkem věci. (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 7. 2010 sp. zn. 22 Cdo 1245/2010). Okolnosti, které svědčily o nabytí vlastnického práva vydržením, musela prokázat vždy dle konstantní judikatury osoba, která se takového původního nabytí vlastnického práva dovolávala.

21. Žádná taková okolnost nebyla v souzené věci prokázána, pozemek byl přehledný, pravidelného tvaru. Proto jestliže výměra připloceného pozemku představovala skoro 50% výměry pozemků koupených (o [výměra] navíc), nemohla žalovaná jednat v omluvitelném omylu a její dobrá víra byla vyloučena. Právní předchůdci i žalovaná nemohli být ve smyslu § 130 odst. 1 obč.zák. v dobré víře, že jim sporné pozemky patří, neboť v rámci dědického řízení, a i na základě kupní smlouvy byly vždy převáděny pozemky o výměře [výměra] a [výměra]. Žalovaná od samého počátku a po celou dobu, kdy je vlastníkem převedeného pozemku, věděla a z nabývacího titulu ví, že je vlastníkem pouze pozemku o výměře [výměra] a [výměra]. Pozemek žalované původně končil u hranice původního domku. Za těchto okolností samu skutečnost, že sporný pozemek je připlocen ke koupenému pozemku, nelze považovat za přesvědčivý důvod, domnívat se, že žalobkyně vlastní i sporný pozemek. Držba nadto nebyla opřena o právní titul, byť domnělý.

22. Ze snímku mapy s identifikací parcel [anonymizováno] s razítkem s datem 20. 10. 1980 (č.l. 64), který byl součástí kupní smlouvy předkládané na katastr nemovitostí, je seznatelné, že potok [anonymizováno] v té době měl koryto v mezích pozemku parc. [číslo]. Následně došlo k posunutí koryta potoka za pozemek parc. [číslo] (orotofotomapa). K posunutí koryta potoka muselo tedy dojít až poté, co žalovaná s manželem předmětné pozemky koupili. V době nabytí pozemků dle kupní smlouvy si museli být vědomi rozsahu nabývaných pozemků, a to nejen na základě výměry uvedené v kupní smlouvě. V roce 1981 podepsala žalovaná v soupisu nemovitostí - u pozemku parc. [číslo] [anonymizováno], výměru [výměra] a u pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha, výměru [výměra], jejíž součástí byl i náčrt s místním šetřením, pro účely [anonymizováno]. Výměra kupovaných pozemků byla uvedena v kupní smlouvě, žalované a jejímu manželovi navíc musela být známa, neboť původní domek končil s hranicí nabytých pozemků a pozemky původně vlastnila babička manžela žalované. Navíc žalované nic nebránilo pozemek alespoň laicky přeměřit a zjistit jeho přibližnou výměru. Když žalovaná s manželem stavěla nový rodinný dům, potok již musel mít koryto posunuté, proto v rozhodnutí o umístění stavby bylo uvedeno, že dům má být 8 metrů od koryta potoka. Manželé si však zároveň museli být vědomi, že pozemek o takové výměře jim nenáleží. Nelze se ani ztotožnit s názorem, že pozemek parc. [číslo] parc. [číslo] k pozemkům žalované přirostl, když tyto pozemky byly evidovány jako [anonymizováno] [číslo] pro [anonymizováno] a [příjmení] a dle zápisu v [anonymizováno] knize, [anonymizována dvě slova] - veřejný statek bylo uvedeno, že pozemek [anonymizováno] [číslo] - potok [anonymizováno], je ve vlastnictví veřejného statku. Dle § 147 ústavního zák. č. 150/1948 Sb., [anonymizována dvě slova] republiky, národním majetkem jsou zejména hospodářské hodnoty znárodněné podle ustanovení zvláštních zákonů (§ 153), rovněž jakýkoli veřejný statek, který slouží obecnému prospěchu. Soud pro úplnost dodává, že po dobu platnosti OZ 1950 a OZ 1964 neexistovala zákonná opora pro změnu vlastníka řečiště v důsledku jeho opuštění vodním tokem, především proto, že jej povětšinou vlastnil stát a šlo by o způsob zužování státního majetku. Žalovaná s manželem tak při zachování obvyklé míry obezřetnosti nemohli být, s přihlédnutím ke všem okolnostem, v dobré víře, že jim pozemky, náleží, a to ani poté, co došlo k posunutí koryta potoka.

23. Žalovaná nemohla být v dobré víře ani od roku 1984, kdy sporné pozemky byly na základě technicko-hospodářského mapování k 1. 2. 1984 nově zaměřeny na základě užívacích vztahů a vedeny ve vlastnictví žalované, neboť před tímto mapováním si byla vědoma skutečné výměry pozemků v jejím vlastnictví. [obec] víra, která je dána se zřetelem ke všem okolnostem, zaniká v okamžiku, kdy se držitel seznámil se skutečnostmi, které objektivně musely vyvolat pochybnost o tom, že mu věc po právu patří. V této souvislosti lze dále odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1840/2003, kde Nejvyšší soud judikoval, že obnova katastrálního operátu nemá vliv na hmotně právní vztahy k nemovitostem a nemůže měnit vlastnictví k nim.

24. Shrnuto citované, dle právní úpravy platné do 31. 12. 2013 žalovaná sporné pozemky vydržet nemohla.

25. V dané věci nelze uvažovat ani o nabytí předmětných pozemků na základě mimořádného vydržení, když občanský zákoník z roku 1950 tento institut neznal. Mimořádná držba je upravena v zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.). Podle ustanovení § 1095 o.z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl. Tato doba je upravena požadavkem přechodného ust. § 3066 o.z., kdy doba nesmí uplynout dříve než pět let ode dne nabytí účinnosti o.z., tj. do 1. 1. 2019. Podle § 1095 o.z. je možné započítat předchozí dobu, tj. dobu držby před účinností o.z. Smyslem ustanovení § 1095 o.z., upravujícího tzv. mimořádné vydržení, je poskytnout ochranu faktickým stavům, jejichž základ je pochybný nebo sporný proto, že předchozí vlastník anebo titul držby vůbec nejsou právně dohledatelné a proto není vyžadována existence právního důvodu, vedoucího ke vzniku vlastnického práva ve smyslu § 1090 odst.1 o.z. Ustanovení § 1095 o.z. nelze i při absenci výslovného požadavku na poctivost držby (který však vyplývá z obecného ustanovení § 1089 odst. l o.z.) vykládat tak, že by na jeho základě mohl držitel nabýt vlastnického práva k věci, o níž pozitivně ví, že patří jinému. Takový záměr v sobě bez dalšího obsahuje nepoctivý úmysl ve smyslu druhé věty uvedeného ustanovení a § 6 odst. 2 o.z. Taková situace v daném případě nenastala, neboť žalovaná po dobu své držby nemohla mít za to, že patří jí.

26. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že žalovaná předmětné pozemky nevydržela.

27. Žalobce se domáhal vydání obohacení za období od 1. 8. 2017 do 30. 4. 2019. Nárok na zaplacení náhrady za bezdůvodné obohacení vzniká každým následujícím dnem poté, co [anonymizována dvě slova] vzniklo. Vzhledem k tomu, že žalovaná pozemky nevydržela, jsou tyto užívány bez právního důvodu. Výše [anonymizována dvě slova] byla stanovena dle místa a času obvyklého pro pozemek zahrada u domu, a to ve výši 5 Kč/m2/rok, celkem tedy 2 954 Kč. Jelikož se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

28. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 100 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 2 100 Kč představující 300 Kč za každý ze sedmi úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (sepis žaloby, písemné vyjádření ve věci ze dne 18. 8. 2020, písemné vyjádření ve věci ze dne 30. 6. 2021, příprava na jednání soudu dne 25. 5. 2021, účast na jednání soudu dne 25. 5. 2021, příprava na jednání soudu dne 23. 2. 2023, účast na jednání soudu dne 23. 2. 2023).