46 C 52/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní titul Helenou Kolbabovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 44 750 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 44 750 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 44 750 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení úroků z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky 4 3550 Kč od [datum] do [datum] a zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky 1 200 Kč od [datum] do [datum], zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 242 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím a náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že se jedná o poplatek za odtah vozidla bez registrační značky, [příjmení]: [anonymizováno] [číslo], jehož provozovatelem je žalovaný. Vozidlo bylo odtaženo a umístěno na parkovišti žalobkyně dne [datum]. Žalovaný byl povinen zaplatit za odtah částku ve výši 1 900 Kč a dále parkovné, jehož výše je stanovena nařízením [číslo] Sb. hl. m. [obec] tak, že parkovné činí 250 Kč za 1. až 3. den parkování, 400 Kč za 4. až 180. den parkování a 50 Kč od 181. dne parkování. Pohledávka za odtah a parkované za období od [datum] do [datum] byla žalobkyni přiznána rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. V tomto řízení tedy žalobkyně uplatňuje pohledávku za následující období od [datum] do [datum], která činí 44 750 Kč (24 dní x 400 Kč a 703 dní x 50 Kč) a úroky z prodlení, které v případě částky 43 550 Kč požaduje od [datum] (splatnost určena v předžalobní výzvě ze dne [datum]) a v případě částky 1 200 Kč od [datum] (den po podání žaloby). Žalovaný dlužnou částku neuhradil, a to i přes předžalobní upomínku.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Studiem spisu soud zjistil, že ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek. Soud proto postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”), a věc rozhodl bez nařízení jednání.

4. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně dne [datum] provedla na základě pokynu strážníka odtah shora uvedeného vozidla, jehož provozovatelem je žalovaný (protokolem o odtahu vozidla [číslo] s doručenkou, výpisem z registru vozidel). Žalobkyni za tento odtah náleží odměna stanovená nařízením [číslo] Sb. hl. m. [obec] ve výši 44 750 Kč (24 dní x 400 Kč a 703 dní x 50 Kč), jakožto parkovné za období od [datum] do [datum]. Pohledávka za odtah a parkovné za období od [datum] do [datum] byla žalobkyni pravomocně přiznána (rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]). Ve spise je založena předžalobní výzva ze dne [datum], ovšem bez důkazu doručení.

5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Aktivní legitimace žalobkyně vychází ze zřizovací listiny, dle které vykonává oprávnění hlavního města Prahy v intencích § 9 odst. 3 a odst. 6 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, spočívající v odstranění silničních motorových vozidel a jejich vraků z místních komunikací včetně jejich hlídání. Soud shledal nárok žalobkyně důvodný s ohledem na znění § 45 odst. 4 ve spojení s § 27 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu. Pohledávka dosáhla žalované částky dnem podání žaloby, a v této výši se tak stala splatnou až doručením žaloby žalovanému, tj. dne [datum]. Žalobkyně sice považuje část pohledávky ve výši 43 550 Kč splatnou již dne [datum], neboť toto datum uvedla v předžalobní výzvě ze dne [datum], ovšem doručení této výzvy žalovanému neprokázala. Splatnost celé pohledávky tedy nastala až dne [datum] a ode dne následujícího se žalovaný dostal dle § 1968 občanského zákoníku do prodlení. Žalobkyně má tedy vůči žalovanému rovněž nárok na úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), jejichž výši soud stanovil podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 242 Kč, to je v plné výši, neboť žalobkyně nebyla v řízení úspěšně pouze v poměrně nepatrné výši. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 790 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 44 750 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

7. Náhradu nákladů řízení soud žalobkyni přiznal i přesto, že neprokázala doručení žalovanému předžalobní výzvy dle § 142a odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaný o existenci dluhu věděl minimálně z rozsudku zdejšího soudu č. j. 10 C 465/2018-30, přesto příslušné vozidlo neodstranil z parkoviště žalobkyně a svůj dluh neuhradil. Soud proto shledal, že tu jsou dány důvody hodné zvláštního zřetele ve smyslu § 142a odst. 2 o. s. ř. a náklady řízení žalobkyni přiznal.