46 C 55/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Kolbabovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa o 558 970 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 558 930 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 558 930 Kč od 3. 2. 2017 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 32 149 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 10 na náhradě nákladů řízení částku 12 555,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 558 970 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně dodávala žalovanému [anonymizována dvě slova] na základě smlouvy ze dne 18. 11. 2014, přičemž tato smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 31. 3. 2015. Žalovaný se chtěl od centrální [anonymizována dvě slova] dodávaného žalobkyní odpojit. Žalobkyni tak vzniklo právo po žalovaném požadovat náhradu nákladů jí vynaložených v souvislosti s úpravou technologického zařízení v návaznosti na odpojení se žalovaného od soustavy, a to v souladu s § 77 odst. 5 zákona č. 458/2000 Sb., (dále jen „energetický zákon“). Za úpravu technologického zařízení a odstranění přípojky žalobkyně zaplatila částku 558 930 Kč. Délka rušeného úseku měřila 65 m a jednalo se o potrubí v hloubce 1,5 m. Výše uvedenou částku žalobkyně žalovanému vyúčtovala fakturou [číslo] ze dne 2. 2. 2017. Tuto fakturu žalovaný však odmítl, jak z důvodu titulu, tak i z výše.

2. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznával. Žalovaný konstatoval, že se od soustavy žalobkyně odpojil v souladu s § 16 odst. 7 zákona č. 201/2012 Sb., kdy využívat [anonymizováno] od žalobkyně pro něj již nebylo ekonomicky a nákladově přijatelné. V daném případě vznikly u žalovaného v důsledku rozsáhlých stavebních podnikatelských a provozních změn takové skutkové okolnosti, které odpovídají zásadní změně situace na straně žalovaného, a které jej spravedlivě opravňovaly k řešení dané věci odpojením se z [anonymizována dvě slova], a to z tohoto důvodu žalovaný není povinen hradit žalobkyni náklady za odpojení se. Žalobkyně své náklady vyúčtované fakturou [číslo] nikterak nerozepsala, neprokázala a neuvedla jejich rozpočtovou hodnotu za jednotlivé tvrzené úkony a materiál, pouze žalovanému přeposlala fakturu subdodavatele. Žalobkyně využila žalovaného k renovaci svého [anonymizováno].

3. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 10 č.j. [číslo jednací], ze dne 18. 6. 2019, bylo řízení co do částky 40 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 40 Kč od 3. 2. 2017 do zaplacení zastaveno pro zpětvzetí žalobkyně.

4. Na základě provedeného dokazování, kdy soud důkazy zhodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, učinil tento skutkový závěr:

5. Předmětem podnikání žalobkyně je mimo jiné výroba a rozvod [anonymizována dvě slova] (prokázáno výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně ze dne 28. 1. 2019). Sídlo žalovaného je na adrese [adresa žalované] (prokázáno výpisem z obchodního rejstříku žalovaného ze dne 28. 1. 2019). Žalovaný je vlastníkem nemovitosti na adrese [adresa] (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí ze dne 30. 1. 2019). Mezi účastníky řízení byla dne 18. 11. 2014 uzavřena smlouva o dodávce [anonymizována dvě slova] do odběrného místa [adresa], žalobkyní, a to na dobu určitou do 28. 2. 2015, která byla dodatkem ze dne 5. 3. 2015 prodloužena do 31. 3. 2015. Splatnost fakturace byla ujednána 15-ti denní (prokázáno smlouvou o [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ze dne 18. 11. 2014 a dodatkem [číslo] ze dne 5. 3. 2015). Dopisem ze dne 5. 2. 2015 žalobkyně žalovanému sdělila, že předpokládaná výše realizačních nákladů spojených s odpojením odběru žalovaného bude činit 558 930 Kč a 5 000 Kč za odebrání měřiče [anonymizováno], a to vše bez DPH (prokázáno dopisem žalobkyně ze dne 5. 2. 2015). Dne 31. 3. 2015 byl objekt žalovaného na adrese [ulice a číslo] odstaven od [anonymizována dvě slova] dodávané žalobkyní, a to z důvodu rekonstrukce objektu a napojení se na jiný zdroj [anonymizováno] (prokázáno protokolem o trvalém ukončení odběru ze dne 31. 3. 2015). Dne 20. 6. 2016 vydala [ulice] část [obec a číslo] dodatečné povolení stavby v objektu žalovaného na adrese [adresa], součástí jehož bylo i odpojení žalovaného do přívodu [anonymizována dvě slova] dodávané žalobkyní, a zajištění ohřevu [anonymizováno] dle zdrojů v [anonymizováno], kdy pro žalovaného jsou ekonomicky i ekologicky výhodnější [anonymizována dvě slova] než [anonymizována dvě slova] (prokázáno rozhodnutím o dodatečném povolení Městské části [obec a číslo] [číslo jednací] ze dne 20. 6. 2016, [anonymizováno] posudkem ze dne 15. 4. 2015 a výslechem svědka [titul] [jméno] [příjmení]). Ke stavebnímu řízení se vyjádřila i žalobkyně, která uvedla, že stavbou na pozemku žalovaného není dotčeno stávající rozvodné [anonymizována dvě slova] žalobkyně, avšak je dotčeno stávající rozvodné [anonymizována dvě slova], které není v majetku ani ve správě žalobkyně, kdy se jedná o nefunkční [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], která je uložena klasicky v železobetonovém kanále (prokázáno dopisem žalobkyně ze dne 2. 5. 2016).

6. V souvislosti s ukončením odběru tepelné energie žalovaným vyvstala nutnost provést zrušení trasy předizolované přípojky a demontáž [anonymizováno], kdy práce se skládaly ze zrušení [anonymizována dvě slova], zrušení [anonymizována dvě slova], zrušení sdělovacího [anonymizováno], provedení [anonymizováno] dle [anonymizována dvě slova] a kompletní zrušení šachty, kdy zařízení žalovaného bylo na konci. Žalobkyně nechala odstranit pouze [anonymizováno] v jejím majetku (prokázáno pracovním příkazem k hlášení [číslo] výslechem svědka [jméno] [příjmení]). Jednalo se konkrétně o následující práce: zemní práce v hodnotě 251 613,07 Kč, svislé a kompletní konstrukce v hodnotě 375,60 Kč, komunikace 70 057,90 Kč, úpravy povrchů, podlahy a osazovaní výplní v hodnotě 111 Kč, trubní vedení v hodnotě 13 201,80 Kč, ostatní konstrukce a práce – bourání v hodnotě 146 662,11 Kč, přesun hmot v hodnotě 51 185,17 Kč, přesun sutě v hodnotě 6 785,44 Kč, izolace proti vodě, vlhkosti a plynům v hodnotě 144,18 Kč, izolace teplené v hodnotě 2 689,68 Kč, ústřední vytápění – potrubí v hodnotě 510,61 Kč, ústřední vytápění – armatury v hodnotě 10 742,58 Kč, montáže oznam. a zabezp. zařízení v hodnotě 1 893,25 Kč, montáže potrubí v hodnotě 14 740 Kč a povrchová úprava strojů a zařízení v hodnotě 86,19 Kč, kdy tento rozpočet byl stanoven žalobkyní i po obhlédnutí místa faktického a dceřiná [právnická osoba] a.s. jej akceptovala (prokázáno rozpočtem ze dne 10. 12. 2016, krycím listem rozpočtu a výslechem svědka [jméno] [jméno]). K odstranění [anonymizováno] bylo nutné rozkopat komunikaci (prokázáno výslechem svědka [titul] [jméno] [příjmení]). Práce byly prováděny [právnická osoba] a.s. [ulice] dozor vykonával [jméno] [příjmení] a byly prováděny v období od 12. 7. 2016 do 22. 8. 2016 (prokázáno stavebním deníkem„ [anonymizována dvě slova] [ulice] – [anonymizována dvě slova]“ včetně fotodokumentace).

7. Dne 10. 1. 2017 vystavila [právnická osoba] a.s. žalobkyni fakturu za opravu a údržbu technologických rozvodů na základě smlouvy o [anonymizováno] [číslo] znějící na částku 558 970 Kč, která se stala splatnou dne 31. 1. 2017 (prokázáno fakturou [číslo] ze dne 10. 1. 2017). Cena díla odpovídá obvyklým cenám, kdy havarijní stav potrubí na cenu vliv neměl (prokázáno znaleckým posudkem [číslo] ze dne 5. 9. 2020 a výslechem znalce [právnická osoba]). Fakturou ze dne 12. 1. 2017 uplatnila žalobkyně regres výše uvedených nákladů u žalovaného, a to se splatností 2. 2. 2017 (prokázáno fakturou [číslo] ze dne 12. 1. 2017). Žalovaný tuto fakturaci odmítl dopisem ze dne 30. 1. 2017, a to z důvodu její neodůvodněnosti, tj. neoprávněnosti (prokázáno dopisem žalovaného ze dne 30. 1. 2017).

8. Žalobkyně žalovaného opakovaně vyzvala k úhradě dlužné částky z faktury (prokázáno upomínkou I. ze dne 9. 2. 2017 a předžalobní výzvou ze dne 26. 9. 2017).

9. Obvodní národní výbor v [obec a číslo] vydal dodatek k rozhodnutí o přípustnosti stavby základního závodu [anonymizováno] inženýrských sítí a komunikací pro oblast [anonymizováno] v [anonymizována dvě slova] v [obec a číslo] (prokázáno dodatkem k rozhodnutí o přípustnosti stavby základního závodu [anonymizováno] ze dne 11. 6. 1969 a sdělením oznámení o nabytí právní moci [anonymizováno] části [obec a číslo] ze dne 1. 11. 2016). Primerní topný kanál včetně drenáží ze stávající šachty [anonymizována dvě slova] při [anonymizováno] ulici – šachty [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova], kompenzace [anonymizováno] 1, [anonymizováno] 2, [anonymizováno] 3, [anonymizováno] 4, [anonymizováno] 5, [anonymizováno] 6 a rohová šachta [anonymizováno] 1 v celkové délce 540 bm. byl dne 1. 4. 1979 předán [anonymizováno] řemesly, družstvo umělecké výroby, [ulice], [obec a číslo], [anonymizováno] [část obce] n.p. [ulice a číslo], [obec a číslo], kdy skutečné zahájení provozu nastalo v listopadu 1975 (prokázáno hospodářskou smlouvou ze dne 1. 4. 1979). [anonymizováno] [část obce] n.p. se rozhodnutím ministra [anonymizováno] a [anonymizováno] ČSSR [číslo] ze dne 16. 12. 1976 stal koncernovým podnikem, jež je součástí [anonymizována dvě slova] závodů, koncernu (prokázáno výpisem z podnikového rejstříku Obvodního soudu pro Prahu 1, ze dne 12. 10. 1987). Ke dni 30. 12. 1987 došlo k přejmenování [anonymizováno] [část obce], koncernový podnik, na [anonymizováno] – [anonymizováno] závody [obec], koncernový podnik (prokázáno zápisem změn ze dne 30. 12. 1987). Od 1. 1. 1988 byla [anonymizováno] [část obce] [obec] vymazána z koncernu [anonymizována dvě slova] závodů, [obec] a na její místo byly vloženy [anonymizována dvě slova], podnik hl. m. [obec] (prokázáno zápisem změn ze dne 3. 1. 1988). [anonymizována dvě slova] závody, koncern, byl podán návrh na výmaz koncernového podniku [anonymizováno] – [anonymizováno] závody [obec]. Jeho majetek v plném rozsahu přešel na státní podnik [obec] energetické závody, a to ke dni 1. 7. 1988. K výmazu došlo dne 1. 8. 1988 (prokázáno návrhem na zápis do podnikového rejstříku a rozhodnutím Obvodního soudu pro Prahu 1 č.j. [spisová značka], ze dne 1. 8. 1988). Notářským zápisem ze dne 27. 4. 1992 byla založena [právnická osoba], kdy majetek privatizované jednotky dosahoval výši 3 942 064 Kč (prokázáno notářským zápisem č. [anonymizováno] [číslo], [spisová značka], ze dne 27. 4. 1992, včetně přílohy [číslo]). Dle rejstříku onventárních karet základních prostředků – III. [anonymizováno] z roku 1981 bylo evidováno [anonymizováno] 23 [ulice], pro něž byl zřízena karta dne 1. 4. 1979 a ke dni 31. 12. 1987 byla provedena restruktura na [číslo] (prokázáno rejstříkem inventárních karet základních prostředků – III. [anonymizováno]). Ke dni 31. 5. 1992 byl předmětný [anonymizováno] v majetku [anonymizováno] závodů [obec] (prokázáno inventurním seznamem základní prostředků ke dni 31. 5. 1992). V dubnu 1999 nechala žalobkyně předmětnou přípojku opravit a zmodernizovat (prokázáno souhrnnou technickou zprávou z března 1999 a fotodokumentací na čl. 304-305). Mezi žalobkyní a [anonymizováno] řemesly, výrobním družstvem byla uzavřena kupní smlouva na dodávku a odběr [anonymizováno] – [anonymizována dvě slova], a to pro odběrné místo [ulice a číslo], a to s účinností k 1. 5. 1999, kdy předchozím dodavatelem tepla byly [anonymizováno] [část obce], koncernový podnik (prokázáno smlouvou na dodávku a odběr [anonymizováno] – [anonymizována dvě slova] ze dne 14. 6. 1999 a bilančním regulačním opatřením ze dne 30. 9. 1983). K fiskálnímu roku 2009 byla předmětná přípojka součástí inventárního majetku žalobkyně (prokázáno obrázkem ze systému žalobkyně a protokolem o uvedení dlouhodobého majetku do užívání). [obec] [anonymizováno] závody, státní podnik byly k 7. září 2020, v likvidaci (prokázáno výpisem z obchodního rejstříku ke dni 7. 9. 2020). Hlavní město Praha není vlastníkem předmětné přípojky v ulici [ulice] či ulici [ulice], stejně tak jejím vlastníkem není stát (prokázáno prohlášením ze dne 21. 6. 2021 a odpovědí na žádost [anonymizováno] pro [anonymizováno] státu ve věcech majetkových ze dne 13. 7. 2021).

10. Majitelem pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] obec Praha, k.ú. [část obce], jsou osoby odlišné od žalobkyně (prokázáno informacemi o pozemku parc. [číslo] obec Praha, k.ú. [část obce] [list vlastnictví] a o pozemku parc. [číslo] obec Praha, k.ú. [část obce] [list vlastnictví]).

11. Na základě učiněného skutkového závěru učinil soud následující právní závěr: <i>Podle § 509 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), liniové stavby, zejména vodovody, kanalizace nebo energetická či jiná vedení, a jiné předměty, které ze své povahy pravidelně zasahují více pozemků, nejsou součástí pozemku. Má se za to, že součástí liniových staveb jsou i stavby a technická zařízení, která s nimi provozně souvisí.</i> <i>Podle § 3028 odst. 3 o.z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.</i> <i>Podle § 134 odst. 1 o.z. oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.</i> <i>Podle § 16 odst. 7 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, právnická a fyzická osoba je povinna, je-li to technicky možné, u nových staveb nebo při změnách stávajících staveb využít pro vytápění teplo ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo zdroje, který není stacionárním zdrojem. Tato povinnost se nevztahuje na rodinné domy a stavby pro rodinnou rekreaci a na případy, kdy energetický posudek33) prokáže, že využití tepla ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo zdroje energie, který není stacionárním zdrojem, není pro povinnou osobu ekonomicky přijatelné.</i> <i>Podle § 77 odst. 5 energetického zákona veškeré vyvolané jednorázové náklady na provedení změny způsobu dodávky nebo změny způsobu vytápění a rovněž náklady spojené s odpojením od rozvodného tepelného zařízení včetně odstranění tepelné přípojky nebo předávací stanice uhradí ten, kdo změnu nebo odpojení od rozvodného tepelného zařízení požaduje. Náklady spojené s odpojením od rozvodného tepelného zařízení zahrnují rovněž zůstatkovou cenu tepelné přípojky a předávací stanice evidovanou v účetnictví dodavatele tepelné energie ke dni odpojení od rozvodného tepelného zařízení, pokud slouží k dodávce tepelné energie výhradně tomu, kdo změnu nebo odpojení od rozvodného tepelného zařízení požaduje.</i> <i>Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 12. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně, kdy dospěl k závěru, že přechod vlastnických práv k předmětné přípojce na žalobkyni má za prokázaný, i když nepřímo pomocí inventárního čísla předmětné přípojky, které se objevovalo již v roce 1987 v inventárním rejstříku parovodů [anonymizováno] energetického závoru a posléze přešlo do inventárních knih žalobkyně.

13. Nad rámec výše uvedeného soud dodává, že i v případě neprokázání přechodu vlastnického práva k předmětné přípojce na žalobkyni, by tato vlastnické právo již dávno vydržela, když dle § 3028 odst. 3 o.z. je nutné na institut vydržení předmětné přípojky aplikovat dikci zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen„ obč. zák.“), kdy vydržení věci movité nastává po uplynutí 3 let a věci nemovité po uplynutí 10 let. Žalobkyně se minimálně v roce 1999, kdy uzavírala kupní smlouvu na [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] s [anonymizováno] řemesly, výrobním družstvem, chovala jako vlastník předmětné přípojky, respektive předpokládala její vlastnictví. Ve fiskálním roce 2009 se pak předmětná přípojka pod svým starým inventárním číslem používaným pro ni již od roku 1987 objevuje i jako součást inventárního majetku žalobkyně. Rozhodujícím je pak, zda se v případě parovodu jedná o věc movitou či nemovitou. V tomto obč. zák. mlčí. Parovod je inženýrskou sítí, kdy dle § 509 o.z. jsou inženýrské sítě liniovou stavbou. Pro to, zda je liniová stavba movitou nebo nemovitou věcí, je rozhodné, zda lze jednotlivé části inženýrských sítí přenést z místa na místo bez porušení jejich podstaty, přičemž pokud ano, jedná se o stavbu movitou. V souladu s obecným vymezením viz výše lze vedení vodohospodářské infrastruktury, tj. vodovody a kanalizace, souvztažně i [anonymizováno], respektive vodovodní řady, přivaděče, kanalizační stoky a šachty, považovat za movitou věc, pokud lze vedení přenést z místa na místo bez porušení jeho podstaty, kdy v tomto ohledu nehraje žádnou roli charakter materiálu vedení (plastový či betonový), jeho rozměry či hmotnost. Nelze například říci, že rozsáhlé betonové vedení inženýrské sítě je nemovitou věcí pouze z důvodu, že jej nelze současnou technikou z důvodu jeho objemu či hmotnosti přenést z místa na místo. Není možné tudíž dovozovat, že objemnější a těžší věc je nemovitou věcí pouze z důvodu svého objemu a rozsahu a menší a lehčí, charakterem a uložením v zemi totožná věc, kterou bezproblémově, např. těžkou technikou, přenést lze, je movitou věcí. Vedení parovodu se v současné době realizuje z jednotlivých segmentů (dílů), které jsou ukládány na dno výkopu. Tato vedení nebývají nijak ukotvena ani jinak pevně spojena se zemí. Po jejich uložení do země jsou toliko zasypány vhodnou zeminou. V případě potřeby je možné vedení odkrýt, jednotlivé segmenty rozebrat a ze země vyjmout. Rozebrané díly je možné jednoduše opět spojit na jiném místě. Občanský zákoník žádnou takovou fakticitu jako podmínku vymezení movité či nemovité věci neobsahuje. Lze tedy uzavřít, že předmětná přípojka parovodu dle výše uvedeného je věcí movitou. U movité věci tak dle dikce § 134 obč. zák. dochází k vydržení po uplynutí lhůty 3 let.

14. Pokud byla obranou žalovaného námitka, že vlastníkem předmětné přípojky nemůže být žalobkyně, když vlastníkem pozemků, kterými původně přechodná přípojka procházela, jsou třetí osoby, je tato argumentace minimálně od účinnost o.z. lichá, jelikož § 509 o.z. výslovně uvádí, že liniové stavby, kterou parovod bezpochyby je, nejsou součástí pozemků, tedy není v posouzení otázky vlastnictví [anonymizováno] rozhodující vlastnictví pozemků, jimiž parovod prochází.

15. Žalovaný v řízení prokázal svůj důvod pro odpojení od [anonymizováno] žalobkyně v souladu s § 16 odst. 7 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, a to zejména [anonymizováno] posudkem i výslechem svědka [titul] [jméno] [příjmení], avšak na místě je nutné konstatovat, že i přes prokázání tohoto důvodu žalovanému nezanikla povinnost dle [ustanovení pr. předpisu]. Žalovaný tak byl povinen žalobkyni uhradit veškeré vyvolané jednorázové náklady na provedení změny způsobu vytápění a rovněž náklady spojené s odpojením od rozvodného [anonymizováno] zařízení včetně odstranění [anonymizováno] přípojky nebo předávací stanice. Jedná se o náklady, pro něž je charakteristická jejich jednorázovost a přímá souvislost se změnou nebo odpojením odběratele od rozvodného [anonymizováno] zařízení (to znamená, že představují především výdaje vynaložené na samotné odpojení od zdroje [anonymizováno] a vyregulování [anonymizováno] soustavy po odpojení odběratele). Jedná se o náklady, které vznikly v okamžiku změny nebo odpojení odběratele, případně v rámci jim předcházející přípravy této změny nebo odpojení (časové hledisko). Lze přitom připustit, že by mohlo jít i o náklady vzniklé dodatečně nebo změnou, např. situace, kdy v přiměřeně dlouhé době po odpojení odběratele od rozvodného [anonymizováno] zařízení nastane potřeba vyregulovat systém a bude zřejmé, že tato potřeba nastala v důsledku odpojení jednoho účastníka ze systému (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. [spisová značka], ze dne 26. 3. 2014). Žalobkyně k odstranění předmětné přípojky a všech potřebných prací využila své dceřiné [právnická osoba] a.s., kdy tato dílo provedla a žalobkyni vyfakturovala částkou 558 970 Kč, přičemž tato cena, jak bylo v řízení prokázáno, byla cenou v době a čase obvyklou. Lze tedy tuto cenu považovat za cenu jednorázových nákladů vzniklých žalobkyni odpojením žalovaného od soustavy. V řízení bylo prokázáno jednotlivé rozpočítání nákladů na jednotlivé práce, a to zejména rozpočtem, kterým se zhotovitel řídil.

16. Žalobkyně žalovanému vystavila fakturu na předmětnou částku, která se stala splatnou dne 2. 2. 2017, když soud má za prokázané, že předmětná faktura se dostala včas do sféry vlivu žalovaného, jelikož na ni již dne 30. 1. 2017 reagoval odmítavým dopisem. Nezaplacením náhrady nákladů žalovaného žalobkyni do dne splatnosti vzniklo žalobkyni v souladu s § 1970 o.z. právo po žalovaném požadovat zákonný úrok z prodlení, a to ode dne následujícího po splatnosti nároku a ve výši stanovené nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

17. S ohledem na výše uvedené rozhodl soud tak, jak je uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku.

18. Soud nemohl přihlédnout k argumentaci žalovaného a znaleckého ústavu o dělení nákladů, když havarijní stav [anonymizováno] není určující (a ani nebyl zcela přesvědčivým způsobem v řízení prokázán – obě namítající osoby jej odvozují od jediné fotografie, jež byla přílohou stavebního deníku prováděného v řízení), když, pokud by tento stav přípojky byl opravdu havarijní a žalobkyně by [anonymizováno] musela do budoucna vyměnit a provést tyto práce, nelze k tomuto přihlížet, jelikož odstraněná [anonymizováno] sloužila pouze pro přenos [anonymizováno] pro žalovaného, tudíž kdyby v budoucnu vyvstala nutnost výměny, žalobkyně by náklady spojené s její výměnou měla navratitelné prostřednictvím zisku z prodeje [anonymizováno] žalovanému, tedy měla tyto náklady kryty. Pokud ovšem došlo k odpojení žalovaného, přípojka již nebyla potřeba (nesloužila jiným uživatelům) a žalobkyně sama na případném havarijním stavu by byla bita tím, že ji již nikam nemůže znovu osadit. Tudíž stav přípojky není pro řízení rozhodným.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 32 149 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 27 949 Kč a nákladů nezastoupeného účastníka dle § 151 odst. 3 o.s.ř., kterému náleží odměna stanovená dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., sestávající z částky 300 Kč za každý z čtrnácti úkonů uvedených v § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (žaloba, předžalobní upomínka, výzva, vyjádření z dní 14. 5. 2019 a 3. 3. 2021, částečné zpětvzetí ze dne 10. 6. 2019, příprava na jednání a účast na jednání soudu ve dnech 27. 8. 2019, 31. 10. 2019, 17. 6. 2021 a 19. 10. 2021 (vše 2x – jednou příprava a jednou účast na jednání) a závěrečného návrhu ze dne 8. 7. 2021). Soud žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů za vyjádření ze dne 17. 9. 2019 a ze dne 14. 7. 2021, když jím byly odstraňovány vady předchozích podání.

20. Na základě ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. soud uložil v řízení neúspěšnému žalovanému, aby státu uhradil náklady vynaložené státem, a to neuhrazenou část nákladů státu na vypracování a provedení znaleckého posudku znalce [právnická osoba] [anonymizováno] ústavu bylo pravomocně přiznáno znalečné za podaný znalecký posudek ve výši 29 458 Kč (usnesením Obvodního soudu pro Prahu 10 č.j. [číslo jednací], ze dne 11. 11. 2020) a za účast na soudním jednání ve výši 3 097 Kč (usnesením Obvodního soudu pro Prahu 10 č.j. [číslo jednací], ze dne 14. 7. 2021), tedy dohromady v částce 32 555,60 Kč, která byla znalci již soudem proplacena, od čehož je třeba odečíst výši zálohy na provedení tohoto důkazu zaplacenou žalovanou v částce 20 000 Kč, takže zůstatek státu neuhrazených nákladů činí 12 555,60 Kč.