46 C 62/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Kolbabovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o určení neplatnosti nájemní smlouvy

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal určení, že nájemní smlouva k družstevnímu bytu v rodinném domu [číslo] o velikosti 3+1 v [obec a číslo], [ulice a číslo], na [list vlastnictví], vedený v katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu pro [katastrální uzemí], uzavřená mezi žalovaným a Ing. [jméno] [příjmení], ze dne 27. 2. 2009, je neplatná, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 13 552 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobce se žalobou, doručenou soudu dne 17. 2. 2020, domáhal rozhodnutí, kterým by soud určil, že nájemní smlouva k družstevnímu bytu v rodinném domu [číslo] o velikosti 3+1 v [obec a číslo], [ulice a číslo], na [list vlastnictví], vedený v katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu pro [katastrální uzemí], uzavřená mezi žalovaným a Ing. [jméno] [příjmení], ze dne 27. 2. 2009, je neplatná. V žalobě tvrdil, že žalovaný – bytové družstvo rodinných domů je zapsán jako vlastník řadového rodinného domu (bytu) [číslo] o velikosti 3+1 v [obec a číslo], [ulice a číslo], na [list vlastnictví], vedený v katastru nemovitostí [anonymizováno] úřadu pro hl. m. [obec], kat. území [část obce], že pozemek p. [číslo] obec Praha, k.ú. [část obce], [list vlastnictví], na kterém je rodinný domek postaven, je veden v katastru nemovitostí jako vlastnictví žalobce, kdy mu byl tento pozemek přikázán do jeho vlastnictví na základě rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10, č.j. [číslo jednací], ze dne 9. 2. 2015, že stejně je tomu u přilehlých pozemků p. [číslo] p. [číslo] které jsou ve vlastnictví žalobce na základě rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10, č.j. [číslo jednací], ze dne 31. 5. 2017. Dále uvedl, že právo k nájmu předmětného družstevního bytu vzniklo žalobci na základě výměny tohoto družstevního bytu za obecní byt na adrese [adresa], kde byl žalobce nájemcem, s panem [jméno] [příjmení], který bydlel v uvedeném družstevním bytě [ulice a číslo]. Až následně žalobce uzavřel manželství s paní [příjmení] [jméno] [příjmení], tedy až v době po přechodu nájmu na žalobce. Žalobce uzavřel s Ing. [jméno] [příjmení] manželství dvakrát, první trvalo od 24. 7. 1992 do roku 1994 a druhé od 29. 9. 200 do 28. 8. 2008. Manželství mezi žalobcem a jeho bývalou manželkou je v současné době již pravomocně rozvedeno. Skutečnost, že žalobci a jeho bývalé manželce nevznikl společný nájem družstevního bytu, byla potvrzena v rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 č.j. [číslo jednací], ze dne 22. 11. 2011, spolu s rozsudkem Městského soudu v Praze č.j. [číslo jednací], ze dne 13. 6. 2012. V obou těchto rozsudcích je výslovně v odůvodnění uvedeno, že výlučným nájemcem předmětného bytu je pouze žalobce. Z toho vyplývá, že pouze žalobci svědčí právo nájmu a pouze žalobce má nárok na uzavření nájemní smlouvy s žalovaným družstvem. Je proto vyloučeno, aby zde byla ještě jedna nájemní smlouva, kterou má na stejný byt Ing. [jméno] [příjmení]. Na tuto skutečnost byl žalovaný upozorněn a také vyzván, aby tento protiprávní stav odstranil a nájemní smlouvu s Ing. [příjmení] zrušil. Žalovaný však odmítá tuto nájemní smlouvu zrušit s odkazem na to„ že to musí učinit soud“. Žalobce má za to, že tato nájemní smlouva ze dne 27. 2. 2009 je v rozporu se skutečností a právním stavem věci a také se stanovami družstva, a proto se žalobce domáhá u Obvodního soudu pro Prahu 10 určení, že nájemní smlouva, kde nájemcem je Ing. [jméno] [příjmení] a pronajímatelem žalovaný, je neplatná. Nelze mít uzavřené dvě nájemní smlouvy k témuž bytu, když nájemní právo svědčí výhradně žalobci a nikoliv Ing. [příjmení]. Navíc mezi žalobcem a Ing. [příjmení] došlo k vypořádání SJM, což bylo žalovanému rovněž sděleno, výhradně žalobce sám hradí veškeré platby, spojené s bytem, a Ing. [příjmení] v bytě nebydlí. Předchozí předsedkyně žalovaného družstva připustila vyloučení z družstva pro Ing. [příjmení], což však nebylo dosud provedeno, přitom dle názoru žalobce důvody vyloučení z družstva pro Ing. [příjmení] podle čl. II/3 stanov družstva jsou dány. K naléhavému právnímu zájmu žalobce uvedl, že naléhavý právní zájem na určení neplatnosti nájemní smlouvy spočívá zejména v tom, že v rozporu s hmotným právem a vydanými příslušnými vydanými rozsudky ve věci existuje dvojí nájemní smlouva. Je zřejmé, že bez určení neplatnosti nájemní smlouvy je ohroženo právo žalobce a jeho postavení je nejisté. Žalobce je nad to výhradním faktickým uživatelem předmětného družstevního bytu od 31. 5. 2009 a pravidelně hradí veškeré související platby. Rovněž je vlastníkem pozemku, na kterém je dům postaven, a dále i pozemků přiléhajících, tedy pozemků p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo]. Žalobce proto požaduje na družstvu, aby zde po právu existovala jenom jedna nájemní smlouva a ta druhá aby byla zrušena. Žalované družstvo však tuto skutečnost odmítá přijmout a žalobci odpírá právo na existenci jedné nájemní smlouvy k předmětnému družstevnímu bytu.

2. Žalovaný k žalobě uvedl, že žalobce se již v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp.zn. [spisová značka] domáhal uložení povinnosti uzavřít nájemní smlouvu, ale řízení bylo z důvodu zpětvzetí žaloby zastaveno. Žalobce o nájemní smlouvě, uzavřené s jeho bývalou manželkou [příjmení] [příjmení], věděl od počátku, nikdy nevznesl proti uzavření a platnosti této smlouvy žádnou námitku, ani nevyslovil s tímto postupem nesouhlas. Navíc se Ing. [příjmení] stala i členkou družstva, a to opět se souhlasem a na žádost žalobce. Na rozdíl od žalobce sdílí ohledně členství paní [příjmení] [příjmení] jiný názor a má za to, že tato je stále členem družstva, protože její členství nevzniklo na základě nájemní smlouvy, ale byla přijata na základě žádosti pana [příjmení] [celé jméno žalobce], kdy následně po rozhodnutí o přijetí zaplatila i členský vklad. Její členství tedy platně vzniklo a nadále trvá, tedy nadále je členkou družstva. K okolnosti, proč došlo ke vzniku dvou nájemních smluv ze stejného data, ale žalobce nemůže zaujmout žádné stanovisko, protože tento postup mu zřejmý není, ale bohužel tehdejší předseda družstva, který to měl na starost, zemřel a jeho evidence byla taková, jaká byla. Žalovaný proto navrhl v tomto řízení vstup jako vedlejšího účastníka paní [příjmení] [příjmení], ta však návrh na vstup jako vedlejší účastník do řízení odmítla. Žalobce si však způsobil prodlení s řešením této situace, když smlouvy vznikly v roce 2009, tedy od té doby věděl, že jsou dvě nájemní smlouvy, ale nijak to neřešil. Teprve po 12 letech se začal domáhat nové nájemní smlouvy, ale uzavření nové nájemní smlouvy se žalobcem by, dle názoru žalovaného, nic nevyřešilo. Jak sám žalobce uvedl, i v jiných řízeních bylo konstatováno, že nájemní smlouva je neplatná, proto má žalovaný za to, že žalobce neprokáže naléhavý právní zájem na určení, neboť dle názoru Nejvyššího soudu„ určovací žaloba je preventivního charakteru a má místo tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků“. Dále uvedl, že v daném případě již došlo k porušení práva a, bylo-li právo porušeno, ztrácí prevence v podobě určení existence či neexistence práva či právního vztahu smyl a žalobce již nemůže mít objektivní zájem na určení předmětného práva či právního poměru, nýbrž bude mít už jen zájem na odstranění následků porušení práva, tedy na konkrétní plnění. Z těchto důvodů navrhnul žalovaný žalobu zamítnout. K výzvě soudu doplnil žalobce skutková tvrzení a uvedl, že žalobce a Ing. [jméno] [příjmení] se stali členy družstva na základě rozhodnutí členské schůze k jejich společné žádosti, že oba splnili veškeré podmínky pro přijetí dle tehdy platných stanov, že oba se stali členy družstva v roce 1997 a že členství jich obou stále trvá.

3. Soud usneseními ze dne 22. 9. 2020, č.j. [číslo jednací], a ze dne 6. 11. 2020, č.j. [číslo jednací], vyzval Ing. [jméno] [příjmení], aby soudu sdělila, zda hodlá či nehodlá v řízení vystupovat jako vedlejší účastník na straně žalované. Podáním ze dne 12. 11. 2020 sdělila Ing. [příjmení], že nehodlá vystupovat jako vedlejší účastník na straně žalované, a dále doplnila, že bydlí v [anonymizováno].

4. Na základě provedeného dokazování, kdy soud zhodnotil důkazy dle své úvahy, přičemž hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti a přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, a to včetně toho, co uvedli účastníci řízení, učinil soud tento skutkový závěr:

5. Žalovaný jako pronajímatel uzavřel se žalobcem jako nájemcem dne 25. 2. 2009 nájemní smlouvu na dobu neurčitou, jejím předmětem byl nájem řadového rodinného domku [adresa], č.o. [anonymizováno], v ulici [ulice] v [obec a číslo], který je v majetku žalobce (prokázáno nájemní smlouvou ze dne 25. 2. 2009). Žalovaný jako pronajímatel uzavřel s Ing. [jméno] [příjmení], [obec a číslo], [ulice a číslo], jako nájemcem dne 27. 2. 2009 nájemní smlouvu na dobu neurčitou, jejím předmětem byl nájem řadového rodinného domku [adresa], č.o. [anonymizováno], v ulici [ulice] v [obec a číslo], který je v majetku žalobce (prokázáno nájemní smlouvou ze dne 27. 2. 2009). Žalobce jako nájemce obecního bytu v [anonymizováno] ulici [adresa] v [obec a číslo] vyměnil tento svůj byt za družstevní byt [jméno] [příjmení] v ul. [ulice a číslo] v [obec a číslo], a to dohodou o výměně bytu ze dne 4. 12. 1996, kdy s výměnou souhlasili oba dotčení pronajímatelé (prokázáno dohodou o výměně bytu uzavřené mezi žalobcem a [jméno] [příjmení] ze dne 4. 12. 1996, souhlasem pronajímatele s výměnou bytu [anonymizováno] úřadu [obec a číslo], odboru správy obecního majetku, ze dne 18. 12. 1996). První manželství žalobce a Ing. [jméno] [příjmení] bylo pravomocně rozvedeno dne 4. 10. 1993 (prokázáno 1. stranou rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10, sp.zn. [spisová značka]). Druhé manželství žalobce a Ing. [jméno] [příjmení] bylo pravomocně rozvedeno dne 28. 8. 2008 (prokázáno 1. stranou rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 č.j. [číslo jednací]). Ing. [jméno] [příjmení] se žalobou, doručenou dne 12. 6. 2009 Obvodnímu soudu pro Prahu 10, proti žalovanému [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce] (v daném sporu žalobce) domáhala zrušení společného nájmu bytu v rodinném domku bytového družstva a zrušení společného členství v bytovém družstvu. Žaloba byla rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 22. 11. 2011, č.j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 13. 6. 2012, č.j. [číslo jednací], zamítnuta. Oba soudy konstatovaly, že mezi účastníky nevzniklo právo společného nájmu předmětného bytu, když v řízení bylo prokázáno, že žalobce jako nájemce obecního bytu v [anonymizováno] ulici [adresa] v [obec a číslo] vyměnil tento svůj byt za družstevní byt [jméno] [příjmení] v ul. [ulice a číslo] v [obec a číslo], a to dohodou o výměně bytu ze dne 4. 12. 1996, kdy s výměnou souhlasili oba dotčení pronajímatelé. K výměně bytů fakticky došlo, realizací dohody o výměně bytu vzniklo žalovanému [příjmení] [celé jméno žalobce] právo nájmu k družstevnímu bytu za situace, kdy nebyl ženatý se žalobkyní [příjmení] [příjmení]. Posléze uzavřením manželství mezi účastníky vznikl k družstevnímu bytu společný nájem účastníků dle § 700 odst. 3 a § 704 odst. 1,2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč.zák.“), avšak rozvodem manželství účastníků společný nájem zanikl s ohledem na § 705 odst. 2 věta druhá obč.zák. Jelikož účastníkům nevzniklo právo společného nájmu družstevního bytu, resp. zaniklo rozvodem, nebylo možno jej zrušit rozhodnutím soudu (prokázáno obsahem spisu Obvodního soudu pro Prahu 10 sp.zn. [spisová značka]). Žalobce vedl u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp.zn. 10 C 77/2016 spor o vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem, kdy soud přikázal vlastnictví k pozemkům parc. [číslo] parc. [číslo] k.ú. [část obce], obec Praha, do výlučného vlastnictví žalobce a uložil žalobci zaplatit žalované vypořádací podíl 122 400 Kč (prokázáno rozsudky Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 31. 5. 2017, č.j. [číslo jednací], a Městského soudu v Praze ze dne 15. 11. 2017, č.j. [číslo jednací]). Dopisem ze dne 30. 5. 2018 vyzval žalobce žalovaného k uzavření nové nájemní smlouvy se žalobcem (prokázáno dopisem právního zástupce žalobce žalovanému ze dne 30. 5. 2018). E-mailem ze dne 12. 1. 2021 informoval žalovaný členy družstva o probíhajících převodech domků do osobního vlastnictví, když uvedl, že, s výjimkou žalobce z důvodu probíhajícího soudního sporu se žalobcem, se již převody do osobního vlastnictví zdařily a že je třeba podat daňová přiznání daně z nemovitosti (prokázáno e-mailem ze dne 12. 1. 2021 ve věci převodů do vlastnictví).

6. Na základě shora uvedeného skutkového závěru učinil soud tento právní závěr:

7. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda je na straně žalobce dána naléhavý právní zájem a zda je žalobce věcně legitimován k takové žalobě a dospěl k závěru, že naléhavý právní zájem a věcná legitimace na straně žalobce dány nejsou, a to z následujících důvodů.

8. K tomu, aby se žalobce mohl domáhat určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, musí řádně v souladu s § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o.s.ř.“), uvést skutečnosti zakládající naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť tyto jsou v řízení o určení práva či právního poměru skutečnostmi rozhodnými, proto musí být vylíčeny již v žalobě (viz § 79 odst. 1 o.s.ř.). Existence naléhavého právního zájmu na požadovaném soudním určení práva či právního poměru je hmotněprávní podmínkou úspěchu takové žaloby; neosvědčí-li žalobce naléhavý právní zájem, nemůže být úspěšný a soud žalobu bez dalšího zamítá. Žalobou na určení, zda tu právní poměr nebo právo je, či není, se zahajuje řízení, v jehož rámci soud rozhoduje o tom, zda určité právo nebo právní poměr existuje, či nikoliv; přitom svým rozhodnutím soud pouze deklaruje, zda tu právo či právní poměr je či není, nekonstituuje jím právo (nezakládá, nemění, neruší), neboť skutečnost, od níž se odvíjí konstituování práva (která založila jeho vznik, změnu, zánik), nastala v minulosti, v době před rozhodnutím soudu.

9. Soudní praxe dospěla ke konstantnímu závěru, že jde o rozhodnutí preventivní, které má smysl jen tehdy, pokud může přinést účelnou ochranu práva či právního postavení žalobce před tím, než dojde k porušení práva. A naopak tam, kde již k porušení práva došlo a jeho reparace lze dosáhnout uložením povinnosti, nemá určovací rozhodnutí smysl a je třeba se žalobou domáhat určitého plnění (viz např. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 10. 2012, čj. 14 Cmo 514/2011-117)

10. V dané věci žalobce, a to jak v pozici žalobce, tak žalovaného, má vyřešeny sporné otázky ohledně trvání nájmu družstevního bytu, resp. řadového rodinného domku, když např. v řízení o zrušení práva společného nájmu bytu, vedeném podepsaným soudem pod sp.zn. [spisová značka], žaloba Ing. [příjmení] byla zamítnuta a v odůvodnění rozsudků soudů obou stupňů bylo konstatováno, že ke dni podání žaloby již žalobkyni právo společného nájmu bytu zaniklo rozvodem. Navíc žádný zásah do jeho práva ani nehrozí, neboť Ing. [jméno] [příjmení] bydlí jinde a v tomto řízení k dotazu soudu ohledně jejího vstupu do řízení jako vedlejší účastnice na straně žalované výslovně uvedla, že bydlí v obci [anonymizováno]. Existence právního poměru mezi žalobcem a Ing. [jméno] [příjmení] nyní sporná není.

11. Dále se soud zabýval otázkou, zda má žalobce věcnou legitimaci k určení neplatnosti nájemní smlouvy mezi žalovaným a Ing. [jméno] [příjmení]. Věcnou legitimaci k určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, má ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož právní sféry se sporný právní vztah nebo sporné právo týká (srovnej rozhodnutí sp.zn. [spisová značka]). Jde-li v řízení o určení platnosti či neplatnosti právního jednání (smlouvy), což v daném případě je smlouva nájemní uzavřená mezi žalovaným a Ing. [jméno] [příjmení], může být žalobě vyhověno jen tehdy, jestliže se řízení účastní (na straně žalobce nebo žalovaného) všichni účastníci napadeného právního jednání. Důvodem je skutečnost, že účinky rozhodnutí soudu o takovém předmětu řízení (zejména jeho závaznost) musí dopadnout na všechny účastníky právního jednání. Jiná je situace, kde je otázka platnost či neplatnosti právního jednání řešena soudem jako otázka předběžná; tam pak všichni účastníci právního jednání nemusí být účastníky řízení. Jelikož Ing. [příjmení], která byla účastníkem právního jednání, nebyla účastníkem tohoto řízení, neměl žalobce věcnou aktivní legitimaci k podání této žaloby.

12. V daném případě tedy žalobce není věcně aktivně legitimován a ani není ani dán naléhavý právní zájem na straně žalobce, a proto soudu nezbylo, než žalobu z výše uvedených důvodů zamítnout.

13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, a žalovanému, který byl v řízení zcela úspěšný, přiznal náhradu nákladů řízení v částce 13 552 Kč, sestávajících z odměny za zastupování advokátem ve výši 10 000 Kč dle § 6 odst. 1 a § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v platném znění (dále jen„ a.t.“) z tarifní hodnoty 35 000 Kč za čtyři úkony právní pomoci ve výši 2 500 Kč za jeden úkon právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení, písemné vyjádření k žalobě ze dne 15. 9. 2020, písemné doplnění vyjádření k žalobě po výzvě soudu ze dne 1. 12. 2020, účast u jednání soudu dne 16. 9. 2021), z náhrady hotových výdajů advokáta 1 200 Kč podle § 13 odst. 3 a.t. za čtyři úkon právní pomoci po 300 Kč, a 21 % DPH ze základu 11 200 Kč ve výši 2 352 Kč, celkem tedy 13 552 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalobci povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce účastníka.