47 C 136/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Nikolou Loučkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o určení vlastnictví

I. Určuje se, že od , datum, žalobkyně není vlastníkem motorového vozidla značky , Anonymizováno, , Anonymizováno, , registrační značka , SPZ, , VIN , VIN kód, .

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 22 086 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne , datum, domáhala určení, že žalobkyně od , datum, není vlastníkem motorového vozidla značky , Anonymizováno, , Anonymizováno, , registrační značka , SPZ, , VIN , VIN kód, (dále jen „vozidlo“). Svůj nárok odůvodnila tím, že na základě Kupní smlouvy č. , Anonymizováno, uzavřené dne , datum, (dále jen „kupní smlouva“) a úhrady kupní ceny z téhož dne došlo ke dni podpisu smlouvy k převodu vlastnického práva k vozidlu. Dle čl. 1.4. kupní smlouvy byl žalovaný povinen zajistit na své náklady přepis předmětu koupě v registru vozidel v zákonné lhůtě, tj. ve lhůtě deseti dnů ode dne podpisu kupní smlouvy. Žalovaný tento přepis nezajistil. Naléhavý právní zájem žalobkyně je dán tím, že žalobkyni hrozí reálná újma, neboť je v registru vozidel uvedena jako vlastník a provozovatel vozidla, aniž by měla možnost ovlivnit chování řidiče při dodržování pravidel provozu vozidla na pozemních komunikacích. Odpovědnost za případné dopravní přestupky spadá na žalobkyni. Protože zápis v registru vozidel odporuje skutečnému stavu, je žaloba na určení vlastnického práva k vozidlu jediným prostředkem, kterým lze změny údajů v registru silničních vozidel dosáhnout. Žalobkyně v tomto směru odkázala na nález Ústavního soudu ČR sp. zn. Pl. ÚS 114/20. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku dne , datum, .

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Ač řádně předvolán, k jednání soudu se nedostavil, ani včas nežádal o jeho odročení, soud proto jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“), přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů, předložených pouze žalobkyní.

3. Z provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění:

4. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, kupní smlouvu, jejímž předmětem bylo motorové vozidlo značky , Anonymizováno, , Anonymizováno, , registrační značka , SPZ, , VIN , VIN kód, , za které žalovaný zaplatil kupní cenu 49 100 Kč (kupní smlouva č. , Anonymizováno, , protokol o stavu vozidla z , datum, , faktura č. , hodnota, , příjmový pokladní doklad , Anonymizováno, ze dne , datum, ). Žalobkyně podala jako prodávající žádost o změnu údajů o vlastníkovi na registr vozidel (žádost o zápis změny vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla ze dne , datum, , doručenka datové zprávy). Žalobkyně je v registru vozidel evidována jako provozovatel a vlastník (výpis z registru vozidel na čl. 35, zjištěné údaje o vozidle na čl. 36). Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku dne , datum, (předžalobní upomínka ze dne , datum, s potvrzením o podání ze dne , datum, ).

5. Z učiněných skutkových zjištění soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

6. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, kupní smlouvu, jejímž předmětem bylo motorové vozidlo značky , Anonymizováno, , Anonymizováno, , registrační značka , SPZ, , VIN , VIN kód, , žalovaný tentýž den zaplatil za vozidlo kupní cenu. V registru vozidel je jako provozovatel evidována žalobkyně.

7. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav věci posoudil podle následujících zákonných ustanovení.

8. Dle § 1099 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se vlastnické právo k věci určené jednotlivě převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem.

9. Dle § 80 o. s. ř. se lze určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

10. Dle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, v aktuálně účinném znění (dále i jen zákon č. 56/2001 Sb.) platí, že registr silničních vozidel je informačním systémem veřejné správy podle zvláštního zákona, jehož správcem je ministerstvo. Registr silničních vozidel obsahuje evidenci silničních vozidel, vlastníků a provozovatelů těchto vozidel. Dle § 4 odst. 2 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb. se v registru silničních vozidel u silničního vozidla uvádí v ustanovení specifikované údaje o vlastníkovi a provozovateli, není-li totožný s vlastníkem.

11. Dle § 8 odst. 1 zákona č. 56/2001 Sb. zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel provádí obecní úřad obce s rozšířenou působností, a to v případě převodu vlastnického práva na základě společné žádosti dosavadního a nového vlastníka silničního vozidla.

12. Dle § 8 odst. 3 zákona č. 56/2001 Sb. žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla obsahuje vedle obecných náležitostí podání údaje o novém vlastníkovi a provozovateli silničního vozidla podle § 4 odst. 2 písm. a); je-li provozovatel totožný s novým vlastníkem silničního vozidla, údaje o provozovateli se v žádosti neuvádí. Žádost podle odstavce 1 písm. a) podaná v listinné podobě musí být opatřena úředně ověřenými podpisy žadatelů; to neplatí, pokud obecní úřad obce s rozšířenou působností při podání žádosti ověří totožnost žadatele nebo je žadatel zastoupen na základě plné moci. Podle § 8 odst. 4 k žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla se přiloží a) v případě převodu vlastnického práva, 1. technický průkaz a osvědčení o registraci silničního vozidla a 2. zelená karta vydaná podle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, není-li silniční vozidlo vyřazené z provozu, b) v případě přechodu vlastnického práva 1. doklad o nabytí vlastnického práva k silničnímu vozidlu a 2. doklady podle písmene a); k žádosti se nepřikládají technický průkaz a osvědčení o registraci silničního vozidla, nemá-li je žadatel k dispozici.

13. Podle § 8 odst. 6 prokazuje-li se zmocnění k zastoupení při podání žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla podle odstavce 1 písm. a) písemnou plnou mocí, musí být plná moc opatřena úředně ověřeným podpisem zmocnitele nebo podepsána zmocnitelem způsobem, se kterým zvláštní právní předpis spojuje při právním jednání vůči státu v souvislosti s výkonem jeho působnosti účinky vlastnoručního podpisu.

14. Podle § 8a odst. 1 zákona č. zákona č. 56/2001 Sb. došlo-li ke změně vlastníka silničního vozidla na základě převodu vlastnického práva a dosavadní nebo nový vlastník neposkytl potřebnou součinnost pro podání společné žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel ve lhůtě podle § 8 odst. 2, provede obecní úřad obce s rozšířenou působností zápis změny rovněž na žádost dosavadního nebo nového vlastníka. Podle odst. 2 platí pro o žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla do registru silničních vozidel a její přílohy § 8 odst. 3 a odst. 4 písm. b) obdobně. Pro prokazování zmocnění k zastoupení platí § 8 odst. 6 obdobně.

15. Ústavní soud v nálezu Pl. ÚS 114/20 ze dne 9. 11. 2021 zamítl návrh na zrušení ustanovení § 8a odst. 2 věta druhá zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích (ve znění účinném do , datum, ). Návrhem napadené ustanovení upravovalo situaci, v níž se ocitli účastníci předmětného řízení, kdy osoby, které mají v součinnosti podat společnou žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla na základě převodu vlastnického práva podle § 8 téhož zákona, si neposkytnou součinnost k podání společné žádosti. , právnická osoba, žádosti podle § 8a zákona č. 56/2001 Sb. má proto i žadatel sám možnost požádat o zápis změny, bez přímé součinnosti druhé osoby. Podle napadeného ustanovení je přesto třeba k žádosti za takové situace doložit kromě dokladu o nabytí vlastnického práva k vozidlu také tzv. zelenou kartu a protokol o evidenční kontrole nikoli starší než 30 dní. Ke společné žádosti se nepředkládají technický průkaz a osvědčení o registraci silničního vozidla, nemá-li je žadatel k dispozici. Ustanovení § 8a odst. 3 ve spojení s § 10 odst. 4 zákona č. 56/2001 Sb. řešilo situaci, kdy má dosavadní nebo nový vlastník, který žádost nepodal, v držení technický průkaz nebo uvedená osvědčení. Samotné nepředložení uvedených dokumentů není překážkou pro provedení zápisu změny vlastníka. Uvedené ustanovení však řešilo až situaci následující (zápis změny vlastníka), nikoli problém s chybějícími dokumenty pro provedení evidenční kontroly. Stejně tak nastává problém, nedisponuje-li žadatel o zápis změny vlastníka samotným vozidlem. Ústavní soud se zabýval možnými negativními aspekty spojenými s nemožností zápisu změny vlastníka vozidla v registru a související újmou na ústavně zaručených právech a svobodách osoby, která je jako vlastník v rozporu se skutečností v registru zapsána. Pro situaci, kdy chce zápisu změny vlastnictví dosáhnout osoba, která vozidlo již převedla (dosavadní vlastník) a nový vlastník neposkytne potřebnou součinnost, Ústavní soud zdůraznil dopady do problematiky ochrany osobních údajů. Poukázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 7 As 254/2016, podle kterého lze připustit odstranění údajů v registru vozidel i na žádost osoby, která je jako vlastník v registru vozidel evidována, ale prokáže, že skutečným vlastníkem již není. Pro to je však třeba správnímu orgánu doložit pravomocný rozsudek civilního soudu o určení, že daná osoba vlastníkem vozidla není. Právě postup předpokládaný judikaturou správních soudů, tj. možnost se domoci se negativního určení, považuje Ústavní soud za způsob, jakým se dosavadní vlastník může domoci odstranění evidovaných údajů o své osobě, nejsou-li v souladu se skutečností. Také apeloval na orgány veřejné moci, aby příslušné právní předpisy vykládaly ústavně konformně a umožnily dosavadnímu vlastníkovi na základě pravomocného rozsudku civilního soudu o určení, že není vlastníkem daného vozidla, odstranit údaj o vlastnictví daného vozidla z registru vozidel, když jen tak lze zajistit, aby údaje o vlastníkovi vozidla v registru vozidel neodporovaly skutečnému stavu.

16. Z citovaných ustanovení a nálezu Ústavního soudu, který posuzoval právní úpravu účinnou v době prodeje vozidla žalobkyní, je zjevné, že pokud žalobkyně nedisponovala protokolem o evidenční kontrole silničního vozidla ne starším než 30 dní a ani žalovaný jí pro účely jeho obstarání neposkytl potřebnou součinnost spočívající v poskytnutí vozidla a jeho technického průkazu, nebyla žalobkyně schopna docílit zápisu změny vlastníka vozidla v registru silničních vozidel.

17. Naléhavý právní zájem na určení právního vztahu ve smyslu § 80 o. s. ř. je dán zejména tam, kde by se bez tohoto určení stalo právní postavení žalobce nejistým. Určovací žaloba má preventivní povahu a má za účel poskytnout ochranu právního postavení žalobce dříve, než dojde k porušení právního vztahu nebo práva. Naléhavý právní zájem je současně dán tehdy, jestliže je požadované určení objektivně vzato způsobilé odstranit stav právní nejistoty žalobce nebo ohrožení jeho práva. Určení neexistence vlastnického práva žalobce je i dle judikatury vyšších soudů a Ústavního soudu v dané situaci možným způsobem, jak se žalobce může zbavit objektivní odpovědnosti provozovatele vozidla za přestupky spáchané s již prodaným vozidlem a může dosáhnout změny údajů zapsaných v registru silničních vozidel.

18. Soud proto v daném případě dovodil, že žalobkyně má na požadovaném určení naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o. s. ř., neboť rozhodnutí soudu, jehož vydání se domáhá, bude podkladem pro změnu údajů zapsaných v registru vozidel. Dále soud učinil závěr, že žalobkyně skutečně není vlastníkem předmětného vozidla, když vlastnické právo převedla kupní smlouvou dne , datum, na žalovaného. Uvedené postačilo k tomu, aby soud určovací žalobě vyhověl.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 22 086 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty dle § 9 odst. 3 písm. a) a. t. ve výši 65 000 Kč sestávající z částky 3 700 Kč za každý ze čtyř úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé, účast na jednání) a čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 16 600 Kč ve výši 3 486 Kč.