47 C 222/2010

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Blankou Ježkovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o vydání bezdůvodného obohacení ve výši 700 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba s tím, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobci částku 700 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 24. 3. 2010 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 269 930 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokátky.

1. Žalobce se svou žalobou ze dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost vydat žalobci bezdůvodné obohacení ve výši 700 000 Kč s příslušenstvím a náhradou nákladů nalézacího řízení. K odůvodnění uvedl, že dne [datum] uzavřel s žalovaným kupní smlouvu, kterou zakoupil od žalovaného pozemek parc. [číslo] (nyní parc. [číslo]), na němž stála budova [adresa], a pozemek parc. [číslo] zapsané na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, [katastrální uzemí] (dále jen„ Nemovitosti“). Kupní cena činila částku 700 000 Kč a byla žalovanému uhrazena v částce 200 000 Kč v hotovosti a v částce 500 000 Kč převodem na bankovní účet žalovaného. Žalovaný následně podal žalobu na určení vlastnického práva k Nemovitostem, o níž bylo rozhodnuto rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], tak, že jejich výlučným vlastníkem je žalovaný, jelikož kupní smlouva ze dne [datum] je absolutně neplatná. S ohledem na tento závěr došlo tedy ze strany žalovaného ke vzniku bezdůvodného obohacení z kupní ceny vyplacené bez právního důvodu, žalovaný jej však žalobci navzdory výzvě ze dne 2. 3. 2010 dosud nevydal.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že ji navrhl v celém rozsahu zamítnout. Namítal, že kupní smlouva byla Obvodním soudem pro Prahu 4 v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] shledána absolutně neplatnou pro obcházení zákona, neboť jejím skutečným smyslem bylo sjednání tzv. propadné zástavy. Vůlí žalovaného nebylo Nemovitosti prodat, ale zajistit jimi půjčku ve výši 500 000 Kč, na jejímž poskytnutí se žalobce dohodl s [jméno] [příjmení] a jež sice byla vyplacena na účet žalovaného, ten ji však neprodleně předal [jméno] [příjmení], a v celé transakci tak figuroval pouze coby platební místo. V řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. [spisová značka] mělo být rovněž prokázáno, že žalovaný od žalobce částku 200 000 Kč v hotovosti nikdy neobdržel, neboť se jednalo o fiktivní navýšení půjčky odrážející úrok z půjčky za tři měsíce. Jelikož žalovaný od žalobce ničeho nepřijal, není mu ani povinován cokoli vracet. Neobstojí ani tvrzení žalobce o splnění jeho povinnosti k vrácení Nemovitostí žalovanému, které mělo proběhnout v návaznosti na výše citovaný rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4, jelikož žalovanému nebyla vrácena budova [adresa], umístěná původně na pozemku parc. [číslo] na jejímž místě již stojí stavba nová, náležející [anonymizováno] [jméno] [příjmení] na základě kupní smlouvy ze dne [datum], a žalobce se tak nemůže domáhat vrácení bezdůvodného obohacení z kupní ceny, nevrátil-li dosud žalovanému veškeré Nemovitosti.

3. V návaznosti na obrannou argumentaci žalovaného žalobce uvedl, že pro vydání bezdůvodného obohacení z neplatné kupní smlouvy je nerozhodné, jaká byla vůle žalovaného v souvislosti s uzavíráním smlouvy, neboť žalovaný částku 700 000 Kč od žalobce obdržel (200 000 Kč v hotovosti dne [datum] a 500 000 Kč převodem na bankovní účet dne [datum]) a je bez významu, jak s ní dále nakládal. Mezi účastníky nedošlo k založení synallagmatického vztahu, z něhož by byly obě strany povinny si vrátit vzájemná plnění, jelikož zatímco on zaplatil žalovanému kupní cenu Nemovitostí, jejich vlastnictví na něj v důsledku neplatnosti kupní smlouvy převedeno nebylo, a nenabyl tak ani plnění, které by byl nyní povinen vrátit. Poskytovat za již neexistující budovu [adresa] žalovanému náhradu, když jejím zbouráním nezasáhl do vlastnického práva žalovaného on, ale [anonymizováno] [jméno] [příjmení], nepovažuje za přiměřené, neboť náhrady se má žalovaný domáhat proti škůdci.

4. Soud vzal v rámci zjišťování skutkového stavu za své shodné tvrzení účastníků (§ 120 odst. 4 zákona. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ o. s. ř.“), že žalovanému byla dne [datum] vyplacena na jeho bankovní účet částka ve výši 500 000 Kč a že část předmětu smlouvy, o níž v řízení jde, tj. budova [adresa], umístěna původně na pozemku parc. [číslo] již nestojí, jelikož byla zbourána a na jejím místě stojí budova nová. Sporná mezi účastníky zůstala zejména otázka vyplacení částky 200 000 Kč v hotovosti a to, zda je žalovaný povinen žalobci něčeho vracet, či nikoliv.

5. Po provedeném dokazování bylo zjištěno následující:

6. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo k [datum rozhodnutí] pravomocně rozhodnuto o tom, že je žalobce (v tomto řízení žalovaný) výlučným vlastníkem pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, [katastrální uzemí] (rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], výpisem z katastru nemovitostí ze dne [datum] – [anonymizováno] č. [rok]). Smlouva nazvaná„ Kupní smlouva“, uzavřená mezi účastníky dne [datum], kterou měl žalovaný coby prodávající převést na žalobce [příjmení] a žalobce coby kupující za ně zaplatit žalovanému kupní cenu ve výši 700 000 Kč, byla tímto soudem shledána neplatnou pro obcházení zákona, jelikož pravým úmyslem stran bylo nikoli sjednání smlouvy kupní, ale smlouvy zástavní. Tou měl žalovaný coby zástavní dlužník poskytnout Nemovitosti k zajištění půjčky, která byla uzavřena ústně mezi žalobcem (ve vztahu k žalovanému zástavním věřitelem) a [jméno] [příjmení]. Žalovaný, resp. jeho účet [číslo] figuroval ve vztahu mezi žalobcem a [jméno] [příjmení] pouze jako platební místo, jehož prostřednictvím došlo dne [datum] k vyplacení částky 500 000 Kč. Částka 200 000 Kč navzdory tvrzením žalobce vyplacena býti neměla. Jelikož budova [adresa], umístěná na pozemku parc. [číslo] byla v době rozhodování soudu již převedena na [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (dne [datum]), zbourána a na jejím místě postavena stavba nová, soud žalobu v tomto rozsahu zamítl (rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]).

7. Soud přisvědčil skutkovým zjištěním Obvodního soudu pro Prahu 4 v tom, že mezi stranami byla dne [datum] uzavřena smlouva nazvaná„ Kupní smlouva“, na jejímž základě měl žalovaný coby prodávající převést na žalobce [příjmení] a žalobce coby kupující za ně zaplatit žalovanému kupní cenu ve výši 700 000 Kč, a to tak, že částka 200 000 Kč bude žalovanému vyplacena při podpisu kupní smlouvy a částka 500 000 Kč převodem na účet č. [bankovní účet] k okamžiku registrace kupní smlouvy u Katastrálního úřadu Praha-město (kupní smlouvou ze dne [datum], výpisem z katastru nemovitostí ze dne [datum] – [list vlastnictví]). K úhradě částky [částka] došlo dne [datum], kdy žalovaný tuto částku ještě téhož dne z účtu vybral (vkladovým dokladem [právnická osoba] na vklad částky 500 000 Kč na účet [číslo] ze dne [datum], výpisem ze [anonymizováno] účtu č. [bankovní účet] ze dne [datum]). K prokázání úhrady částky [částka] předložil žalobce žalovaným sporovanou listinu ze dne [datum] nazvanou„ Potvrzení“, na které je umístěn podpis žalovaného a kterou žalovaný stvrzuje převzetí částky 200 000 Kč„ dle kupní smlouvy ze dne [datum]“ (potvrzením ze dne [datum]).

8. Soud neměl možnost vyslechnout svědkyni [jméno] [příjmení], která měla být stranou tvrzené smlouvy o půjčce, ani svědkyni [jméno] [příjmení], sestru svědkyně [příjmení], která měla spolu se svědkyní [příjmení] potvrdit či vyvrátit vyplacení částky 200 000 Kč v hotovosti dne [datum] žalovanému, jelikož se tyto ani přes opakovaná předvolání k jednání k soudu nedostavily. Vycházel proto ze zjištění učiněných v tomto směru Obvodním soudem pro Prahu 4 v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka], který se okolnostmi uzavření dotčené smlouvy podrobně zaobíral a provedl k nim řadu dalších důkazů včetně výslechu obou výše uvedených svědkyň, které nabývají na významu tím spíš, čím byly tyto z hlediska časového provedeny v době blízké zde projednávaným událostem. Svědkyně [příjmení] v tomto řízení ve shodě se svědkyní [příjmení] vypověděla, že s žalobcem jednala o půjčce ve výši 500 000 Kč, kterou žalobce nabízel přes inzerát oproti zástavě nemovitostí, přičemž o poskytnutí tohoto zajištění požádala svědkyně [příjmení] žalovaného.„ Kupní smlouva“ měla být uložena„ v sejfu“ a pro případ včasného nevrácení půjčky po 3 měsících realizována. Žádný dokument svědkyně [příjmení] nepodepisovala, půjčka jí byla vyplacena skrze bankovní účet žalovaného, k předání hotovosti mezi žalobcem a žalovaným nedošlo. [příjmení] 200 000 Kč měla představovat smluvní úrok z půjčky (protokolem o jednání před Obvodním soudem pro Prahu 4 dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], protokolem o jednání před Obvodním soudem pro Prahu 4 dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Svědek [jméno] [příjmení], manžel svědkyně [příjmení], vypověděl, že půjčka ve výši 500 000 Kč měla být vrácena za dva měsíce ve výši 700 000 Kč (výpovědí svědka [jméno] [příjmení] ze dne [datum]).

9. Žalobce žalovaného dopisem ze dne [datum] vyzval k vydání bezdůvodného obohacení spočívajícího v částce 700 000 Kč z tvrzené kupní ceny (výzvou k vydání bezdůvodného obohacení na základě rozsudku [číslo jednací] spolu s podacím lístkem ze dne [datum]).

10. V řízení bylo již jednou rozhodnuto, a to rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10, č. j. [číslo jednací], který žalobě v plném rozsahu vyhověl, avšak tento byl k odvolání žalovaného usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] zrušen a věc byla vrácena soudu k dalšímu řízení s tím, že skutková zjištění Obvodního soudu pro Prahu 10 je třeba doplnit o zjištění týkající se synallagmatického vztahu mezi účastníky, zejm. otázky, zda byla vrácena vzájemně poskytnutá plnění, a to s přihlédnutím k tomu, že budova [adresa], umístěna původně na pozemku parc. [číslo] již nestojí, a nelze ji tedy již žalovanému vydat in natura.

11. Soud v odlišném obsazení doplnil dokazování o žalobcem předložený znalecký posudek znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], kterým byla zjištěna obvyklá cena budovy [adresa], umístěné původně na pozemku parc. [číslo] ke dni uzavření (neplatné) smlouvy ([datum]) na částku [částka] (znaleckým posudkem [číslo] ze dne [datum]), a k návrhu žalovaného též o znalecký posudek znalkyně [celé jméno znalkyně], kterým byla obvyklá cena výše specifikované budovy k rozhodnému datu určena částkou 2 600 000 Kč (znaleckým posudkem [číslo] ze dne [datum]). Vzhledem k rozpornosti závěrů obou znaleckých posudků vyslechl soud nejdříve znalkyni [celé jméno znalkyně], která uvedla, že při vypracování znaleckého posudku vycházela ze stavební dokumentace k budově, stavebních povolení a fotografií z rozhodné doby, a to při vědomí skutečnosti, že se jednalo o dům z 57,86 % rozestavěný, s mírou opotřebení 10,8 %, v němž některé části konstrukce byly původní (30. léta 20. století), jiné zcela nové, nosné konstrukce (prvky dlouhodobé životnosti) byly již hotové. Jednalo se o dům v dobré lokalitě s přístupem k dopravní infrastruktuře a volnočasovému zázemí. Obvyklá cena byla určena podle v rozhodné době platného oceňovacího předpisu, když stanovení ceny srovnávací metodou bylo pro nedostatek srovnávacího materiálu vyloučeno. Poslední jmenovaný závěr potvrdil při svém výslechu i znalec [příjmení] [jméno] [příjmení], který při stanovení obvyklé ceny předmětné nemovitosti postupoval ve shodě se znalkyní [celé jméno znalkyně] podle oceňovacího předpisu platného v rozhodné době. Vedle dokumentace, jíž ve svém znaleckém posudku použila jmenovaná znalkyně, vycházel znalec též z výsledků místního šetření provedeného 4 měsíce po požáru budovy v r. 2003, když pro žalobce zpracovával posudek k zhodnocení technické konstrukce nedokončené stavby. Při určování míry nedokončenosti opřel znalec své závěry o výsledky svého znaleckého posudku z r. 2003, míru opotřebení 75 % odborným odhadem v návaznosti na zjištění v něm provedená a uzavřel, že se budova nacházela ve fázi prakticky neuživatelné, hrubé stavby s koeficientem nedokončenosti 34,1 %.

12. Soud dále provedl dokazování některými dalšími listinnými důkazy, avšak tyto nehodnotí, neboť nejsou podstatné pro rozhodnutí v tomto sporu, resp. z nich nebylo zjištěno nic podstatného. Další důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že z uvedených důkazů získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl ve věci spolehlivě rozhodnout.

13. Soud považoval za věrohodné výpovědi svědků, a to navzdory skutečnosti, že v případě svědkyň [příjmení] a [příjmení] čerpal skutková zjištění z dokazování proběhnuvšího v řízení před jiným soudem a v případě svědka [příjmení] z výpovědi sice učiněné v tomto řízení, avšak reflektující události, které se staly před 19 lety. Činí tak při vědomí zvláštních okolností případu, kdy v době rozhodování soudu již nelze přistoupit k výslechu svědků s očekáváním, že jejich výpovědi budou časem nezkreslené a úplné, a je tedy účelné využít v tomto ohledu zjištění jiného soudu v obdobné věci, jež události blíže následovala a jež zároveň nedospěla k závěrům odlišným od závěrů soudu v tomto řízení.

14. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé.

15. Mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva nazvaná„ Kupní smlouva“, na jejímž základě měl žalovaný coby prodávající převést na žalobce [příjmení] a žalobce coby kupující za ně zaplatit žalovanému kupní cenu ve výši 700 000 Kč, a to tak, že částka 200 000 Kč bude žalovanému vyplacena při podpisu kupní smlouvy a částka 500 000 Kč převodem na účet č. [bankovní účet] k okamžiku registrace kupní smlouvy u Katastrálního úřadu Praha-město. K úhradě částky 500 000 Kč na účet žalovaného [číslo] došlo dne [datum], kdy žalovaný tuto částku ještě téhož dne z účtu vybral a předal [jméno] [příjmení], které tato částka náležela na základě ústní smlouvy o půjčce, uzavřené dříve s žalobcem, k níž žalovaný výše uvedenou smlouvou nazvanou„ Kupní smlouva“ poskytl zajištění Nemovitostmi, z nichž se měl žalobce v případě prodlení [jméno] [příjmení] s úhradou půjčky uspokojit. Vyplacení částky [částka] se prokázat nepodařilo. Žalobce sice předložil žalovaným podepsané potvrzení o převzetí řečené částky, z výpovědí svědků [příjmení], [příjmení] a [obec] se však podává závěr opačný, totiž, že k převzetí hotovosti ve skutečnosti nedošlo. Přitom v situaci, kdy není závěr o převzetí částky podpořen dalšími důkazy a z dalších skutkových zjištění naopak vyplývá, že se toto převzetí neuskutečnilo, nezbývá soudu než konstatovat, že žalobce neunesl důkazní břemeno ohledně skutkových předpokladů jemu příznivé právní normy, tj. právní normy, z níž pro sebe dovozuje právní následky, a přiklonil se k tvrzení žalovaného podpořenému výpověďmi výše uvedených svědků.

16. Nemovitosti jsou k okamžiku rozhodování soudu s výjimkou stavby č. p [anonymizováno], umístěné na pozemku parc. [číslo] zapsaném na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, [katastrální uzemí], která již nestojí, ve vlastnictví [anonymizováno] [jméno] [příjmení], na něhož byly žalovaným převedeny poté, co bylo rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], určeno, že je v důsledku neplatnosti smlouvy nazvané„ Kupní smlouva“, o niž je jednáno i v tomto řízení, jejich vlastníkem.

17. Soud po důkladném prostudování provedených důkazů posoudil věc po právní stránce následovně.

18. Podle ust. § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Dle odst. 3 téhož ustanovení se pak, není-li dále stanoveno jinak, řídí jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.

19. Podle ust. § 169 písm. e) zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. z.“), jsou neplatná ujednání zástavních smluv, dohod o vypořádání dědictví a samostatně uzavřená ujednání, jestliže stanoví, že při prodlení s plněním zajištěné pohledávky zástava propadne zástavnímu věřiteli, nebo že si ji zástavní věřitel může ponechat za určenou cenu, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak (tzv. propadná zástava, lex commissoria). Jde v zásadě o odkládací podmínku s tím, že zástava připadne do vlastnictví věřitele, není-li dluh ve stanovené lhůtě uhrazen. Od tohoto institutu nutno odlišovat tzv. zajišťovací převod práva, jenž je naopak založen na rozvazovací podmínce, jehož podstata spočívá v tom, že dlužník převede vlastnické právo na věřitele, a je-li následně dluh splněn, účinky převodu odpadají.

20. Podle ust. § 39 obč. z. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

21. Kdo se podle ust. § 451 odst. 1 obč. z. na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

22. Podle ust. § 451 odst. 2 obč. z. je bezdůvodným obohacením majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

23. Podle ust. § 457 obč. z. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků (smlouvy) povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

24. Žalobce uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu nazvanou„ Kupní smlouva“, jejímž pravým účelem bylo však sjednání tzv. propadné zástavy, sloužící k zajištění ústní smlouvy o půjčce uzavřené dříve mezi žalobcem a [jméno] [příjmení]. Z konstantní judikatury Nejvyššího soudu se přitom podává, že je takto uzavřená smlouva pro rozpor se zákonem, resp. pro jeho obcházení, neplatná (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 12. 2001, sp. zn. 22 Cdo 1273/2000, a ze dne 17. 7. 2001, sp. zn. 21 Cdo 2359/2000, dále rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 7. 2013, sp. zn. 30 Cdo 1783/2013), a to bez ohledu na to, zda byla uzavřena formou kupní smlouvy či formou jinou (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 2. 2009, sp. zn. 22 Cdo 3945/2007, nebo ze dne 25. 1. 2017, sp. zn. 30 Cdo 3551/2016).

25. Povinnosti účastníků neplatné nebo zrušené smlouvy k vrácení vzájemného plnění, jejich způsob i rozsah, upravuje ust. § 457 obč. z., které se uplatní v případě, že si na základě oboustranně zavazující smlouvy obě strany plnily. Typicky oboustranně zavazující smlouvou je smlouva kupní, kdy práva a povinnosti obou účastníků smlouvy jsou vzájemně podmíněná, a rovněž tak jsou vzájemně podmíněné jejich nároky na vrácení už přijatých plnění, je-li jejich smlouva neplatná nebo byla-li zrušena. Jde o jejich synallagmatická práva ve smyslu ust. § 560 obč. z., podle nějž mají-li si ze smlouvy plnit účastníci navzájem, může se domáhat splnění závazku jen ten, kdo sám splnil svůj závazek dříve anebo je připraven jej splnit.

26. V tomto případě synallagmatický vztah mezi účastníky založen nebyl. Jestliže žalovaný částku ve výši 500 000 Kč, odpovídající výši půjčky sjednané mezi žalobcem a [jméno] [příjmení], po jejím vyplacení na svůj účet v souladu se smlouvou o půjčce bezodkladně poukázal [jméno] [příjmení], figuroval v jejich vztahu pouze coby platební místo, nikoli jako další kontrahent. Jeho majetek na úkor žalobce nevzrostl, a nemůže tak být ve věci ani pasivně legitimovaný. Možnost smluvních stran sjednat si, že povinnost zaplatit cenu bude splněna prostřednictvím účtu třetí osoby jako platebního místa, aniž by se však tato osoba stávala účastníkem kontraktu, byla Nejvyšším soudem opakovaně akceptována jako korektní (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 2. 2018, sp. zn. 28 Cdo 5483/2017, ze dne 1. 9. 2015, sp. zn. 28 Cdo 1768/2015, a ze dne 4. 2. 2010, sp. zn. 28 Cdo 2471/2009).

27. Zrekapitulováno řečené, soud na základě zjištěného skutkového stavu ubíraje se zmíněnými úvahami a názory dospěl k závěru, že žalobcem uplatněný nárok nenašel oporu v právu, tudíž soud žalobu v plném rozsahu zamítl.

28. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 269 930 Kč, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku za odvolání proti rozsudku ve věci samé ve výši 35 000 Kč, z částky 9 500 Kč představující spotřebovanou zálohu složenou žalovaným na důkaz znaleckým posudkem dne [datum] a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 700 000 Kč sestávající z částky 11 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 11 100 Kč za vyjádření k návrhu na zahájení řízení ze dne [datum] dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 11 100 Kč za sepis odvolání proti rozhodnutí o předběžném opatření ze dne [datum] dle ust. § 11 odst. 1 písm. j) a. t., z částky 122 100 Kč za 11x účast na jednání dle ust. § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ([datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum]) a z částky 11 100 Kč za sepis odvolání proti rozsudku ve věci samé ze dne [datum] dle ust. § 11 odst. 1 písm. k) a. t. včetně patnácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč v celkové výši 4 500 Kč dle ust. § 13 odst. 4 a. t. Žalovanému dále náleží náhrada za promeškaný čas ve výši 12 000 Kč (60 hodin, tj. 120 x 100 Kč) dle ust. § 14 odst. 1, 3 a. t., náhrada za cestovní výdaje vynaložené na cesty právní zástupkyně žalovaného z jejího sídla na jednání soudu ve výši 4 000 Kč (jízdenka à 200 Kč/jízda v jednom směru, tj. 10 x 400 Kč) a náhrada za daň z přidané hodnoty dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 21 % z částky 183 000 Kč, tj. ve výši 38 430 Kč, kterou je zástupkyně žalovaného povinna z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zák. č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právní zástupkyně žalovaného. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.