47 C 373/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Nikolou Loučkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované o 39 172,88 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka, a to formou pravidelných měsíčních splátek ve výši částka se splatností vždy nejpozději k 10. dni kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém nabude tento rozsudek právní moci, až do úplného zaplacení pod sankcí ztráty výhody splátek.

II. Žaloba se co do částky částka a kapitalizovaného úroku z prodlení v částce částka a kapitalizovaného úroku v částce částka a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a úroku ve výši 20,88 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou ze dne datum se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky v celkové výši částka s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru.

2. Z žalobních tvrzení vyplynulo, že žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřely dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na základě, které poskytla právní předchůdkyně žalované peněžní prostředky v částce částka, a to formou hotovosti v den uzavření smlouvy. Před poskytnutím finančních prostředků právní předchůdkyně prověřila úvěruschopnost žalované, přičemž informace byly zaznamenávány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky, žádosti o zápůjčky a nájemní smlouva. Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 78 týdenních splátkách po částka. Žalovaná však splátky nehradila řádně a včas. Ke dni datum činila dlužná jistina částku částka a dlužný poplatek částku částka. Nárok z předmětné spotřebitelské smlouvy byl na základě smlouvy o postoupení pohledávek s účinností ke dni datum postoupen na žalobkyni. Postoupení bylo žalované písemně oznámeno. Žalovaná od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupené pohledávek uhradila částku částka.

3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne datum, ve kterém uvedla toliko to, že se chce dohodnout na splátkovém kalendáři. Momentálně je ve špatné finanční situaci, žije v azylovém domě a pobírá dávky hmotné nouze. právnická osoba jednání dne datum se dostavil pouze zástupce žalobkyně, žalovaná se bez omluvy nedostavila a soud tak dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) jednal v její nepřítomnosti. Při tomto jednání soud poskytl žalobkyni poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. o tom, že je třeba doplnit tvrzení a důkazy ohledně toho, jak byla před poskytnutím úvěru zkoumána úvěruschopnost žalované, a to z hlediska jejích výdajů. Soud žalobkyni poučil, že neunesení povinnosti tvrzení nebo povinnosti důkazní může mít za následek neúspěch ve sporu. Žalobkyně uvedla, že je bez dalších důkazních návrhů a tvrzení. Následně soud ve věci dne datum vyhlásil rozhodnutí.

5. Na základě provedeného dokazování zdejší soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne datum vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČ: IČO, sídlem adresa a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na základě, které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši částka. Dále bylo ujednáno, že žalovaná se zavazuje za poskytnutí úvěru uhradit poplatek ve výši částka sestávající z částky částka jako úroku, dále částka jako poplatku za zpracování spotřebitelského úvěru, částky částka za rozšířenou doplňkovou službu. Celková dlužná částka byla vyčíslena na částka, úroková sazba ve výši 88 %, RPSN ve výši 15 609 %. Dále bylo ujednáno, že žalovaná splatí úvěr formou 78 splátek ve výši částka (Smlouvou o spotřebitelské, úvěru č. hodnota).

7. Ze zákaznické karty k žádosti o spotřebitelský úvěr soud vzal za prokázané, že žalovaná byla v žádosti o úvěr svobodná a na mateřské nebo rodičovské dovolené. Žalovaná uvedla příjem v částce částka a další příjem ve výši částka, celkem příjmy ve výši částka s tím, že zdroj příjmu žadatelky je jeden. Dále žalovaná uvedla měsíční výdaje v částce částka (Zákaznickou kartou k žádosti o úvěr ze dne datum).

8. Z listiny s názvem tabulka umoření s datem vyhotovení dne datum soud vzal za prokázané, že žalované byla poskytnuta částka ve výši částka. Dne datum žalovaná uhradila částku ve výši částka a dne datum částku ve výši částka. Celkem bylo uhrazeno částka (Tabulkou umoření s datem vyhotovení dne datum).

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek vzal soud za prokázané, že s účinností ke dne datum byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně vyrozuměna (Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, Oznámením o postoupení ze dne datum vč. podacího lístku).

10. Z výzvy ze dne datum soud vzal za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky před podáním žaloby (Výzvou ze dne datum vč. podacího lístku).

11. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečností důležité pro posouzení věci.

12. Na základě shora uvedené učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na základě, které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši částka spolu s poplatkem ve výši částka, které se žalovaná zavázala splácet formou 78 splátek ve výši částka. Celková dlužná částka byla vyčíslena na částka, úroková sazba ve výši 88 %, RPSN ve výši 15 609 %. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované na základě žalovanou vyplněných informací v zákaznické kartě, kdy žalovaná uvedla příjem domácnosti ve výši částka a to, že je na mateřské dovolené a nemá žádné další půjčky. Současně bylo ověřeno, že proti žalované není vedeno insolvenční řízení. Žalovaná na sjednaný úvěr uhradila celkem částku ve výši částka. S účinností ke dni datum byla pohledávka postoupena za žalobkyní, o čemž byla žalovaná písemně vyrozuměna na základě oznámení ze dne datum. Protože žalovaná neuhradila dlužnou částku, vyzvala jí žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce před podáním žaloby na základě výzvy ze dne datum).

13. Po právní stránce soud věc posoudil podle následujících ustanovení právních předpisů:

14. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“): „Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“ Dle § 1880 odst. 1 o. z.: „Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“ 15. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „SpotřÚ“): „Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.“ 16. Podle § 86 odst. 1 SpotřÚ: „Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.“ 17. Podle § 86 odst. 2 SpotřÚ: „Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.“ 18. Podle § 87 odst. 1 SpotřÚ: „Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.“ 19. Podle § 75 SpotřÚ: „Poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.“ 20. Podle rozsudku Krajského soudu v adresa ze dne datum, sp. zn. spisová značka: „Soud je povinen zkoumat, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost spotřebitele úvěr splácet. Nesplní-li poskytovatel zcela svoje povinnosti, má to za následek neplatnost smlouvy (§ 87 odst. 1 SpotřÚ). Splnění povinnosti poskytovatele posoudit úvěruschopnost spotřebitele soud zkoumá z úřední povinnosti, i bez výslovného návrhu dlužníka. Neplatnost smlouvy má tedy absolutní povahu.“ 21. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, bod 17: „Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.“ 22. Soud v otázce zkoumání úvěruschopnosti žalované před poskytnutím spotřebitelského úvěru dospěl k závěru, že z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní nevyplynulo, že by úvěruschopnost žalované byla právní předchůdkyní žalobkyně před poskytnutím úvěru zkoumána řádně a s odbornou péčí, tedy že by byly řádně zjištěny a porovnány příjmy a výdaje žalované a způsob plnění jejích dosavadních dluhů. Zjištění toliko z tvrzení žalované nejsou dostatečná, neboť odborná péče předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří. Podstata zkoumání úvěruschopnosti spočívá v porovnání příjmů a výdajů žadatele, včetně posouzení jeho celkových majetkových poměrů. Pouhé zjištění uspokojivých výdělkových poměrů žadatele, při absenci šetření výdajové stránky, není dostačující pro řádné posouzení úvěruschopnosti žadatele (srov. spisová značka). Pokud žalobkyně doplnila, že ohledně žalované není vedeno insolvenční řízení, tato kusá informace sama o sobě nemá žádný relevantní význam ve vztahu k úvěruschopnosti žalované. Zdejší soud rovněž přihlédl k tomu, že žalovaná o úvěr žádala jako osoba na mateřské dovolené na úvěr chce čerpat na vybavení domácnosti. Žalovaná uvedla vyjma svého příjmu další příjem domácnosti v částce částka. Tato skutečnost, ale nebyla ničím podložena. Závěr o příjmech ve výši částka není podložen. Dále z uvedeného vyplývá, že žalovaná je nájemníkem, tedy žije v nájmu. Z předložených důkazů a zákaznické karty ale nevyplynuly žádné skutečnosti osvědčující výši nákladů spojených s ubytováním. Rovněž absentuje jakékoli porovnání příjmů a výdajů, když výdaje byly specifikovány bez dalšího částkou částka, kterou žalovaná v žádosti vyplnila.

23. V důsledku toho je třeba Smlouvu posoudit podle § 87 SpotřÚ jako absolutně neplatnou a žalobkyně má nárok pouze na vrácení nesplacené části jistiny ve výši částka, jelikož žalovaná za dobu trvání úvěru čerpala částku celkem částka a na splátkách uhradila částka. Nesplacená část jistiny ve výši částka, kterou je žalovaná povinna žalobkyni zaplatit, je v souladu s výše citovanou judikaturou Nejvyššího soudu splatná v nové přiměřené době splatnosti. V případě žalované, kdy soud přihlédl k její finanční situaci, kdy z úřední činnosti soud zjistil, že žalovaná bydlí s dětmi na ubytovně, nepracuje a pobírá dávky v hmotné nouzi a příspěvek na bydlení (Rozsudkem Obvodního soudu pro adresa ze dne datum, č. j. spisová značka) a uložil soud žalované povinnost uhradit dlužnou částku ve splátkách, avšak pod sankcí výhody splátek v případě, že žalovaná bude v prodlení s jejich úhradou. Výši splátek soud shledal jako přiměřenou, kdy skutečnost, že žalovaná nepracuje nemůže jít k tíži žalobkyně (výrok I.).

24. S ohledem na výše odůvodněný závěr o nesplnění povinnosti podle § 75 a § 86 SpotřÚ ze strany právní předchůdkyně žalobkyně mající za následek absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a s ohledem vztah speciality SpotřÚ k právní úpravě bezdůvodného obohacení dle o.z. soudu nezbylo než v rozsahu přesahujícím nesplacenou jistinu žalobu zamítnout. Příslušná smluvní ujednání o poplatcích a příslušenství jsou absolutně neplatná a nárok na jejich zaplacení tedy nevznikl. Stejně tak nevznikl ani nárok na zákonný úrok z prodlení, jelikož splatnost jistiny je v souladu s výše citovanou judikaturou Nejvyššího soudu nově určena až tímto soudním rozhodnutím.

25. Dále soud poukazuje na to, že v posuzovaném případě bylo ve smlouvě o spotřebitelském úvěru uvedeno, že RPSN činí 15 609 %. Z databáze ARAD se podává, že průměrná RPSN u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu činila v květnu roku 2021 sazbu 2,21 %. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy, pročež je smlouva o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná i podle § 588 o. z. V tomto smyslu lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (rozhodnutí sp. zn. spisová značka a spisová značka). Soud proto v daném rozsahu žalobu zamítl (výrok II.).

26. S ohledem na neplatnost smlouvy soud proto nevyhověl ani návrhu žalobkyně na vydání rozsudku pro uznání.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu jejich náhradu, neboť žalobkyně měla ve věci úspěch pouze částečný (rozdíl úspěchu žalované v řízení v rozsahu 54,82 % a úspěchu žalobce v rozsahu 45,18 %). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.